Steve Jobs

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
[[Soubor:Steve Jobs 1955-2011-Flickr.png|thumb|250px|Steve Jobs]]
 +
[[Soubor:Steve Jobs talks about the iPhone-Flickr.jpg|thumb|250px|Steve Jobs mluví o iPhonu (2008)]]
[[Soubor:Steve Jobs at the 2010 Oscars.jpg|thumb|250px|Steve Jobs na prestižních [[Oscar]]ech (2010)]]
[[Soubor:Steve Jobs at the 2010 Oscars.jpg|thumb|250px|Steve Jobs na prestižních [[Oscar]]ech (2010)]]
-
[[Soubor:Steve Jobs and Walter Mossberg.jpg|thumb|250px|Steve Jobs s novinářem [[Walter Mossberg|Mossbergem]] zřejmě vidí nový způsob, jak rozdrtit konkurenci...]]  
+
[[Soubor:Steve Jobs and Walter Mossberg.jpg|thumb|250px|Steve Jobs s novinářem Mossbergem zřejmě vidí nový způsob, jak rozdrtit konkurenci...]]  
[[Soubor:Steve Wozniak and Steve Jobs.jpg|thumb|250px|[[Steve Wozniak]] a Steve Jobs (1975)]]
[[Soubor:Steve Wozniak and Steve Jobs.jpg|thumb|250px|[[Steve Wozniak]] a Steve Jobs (1975)]]
-
'''Steven Paul Jobs''' (* [[24. únor]]a [[1955]], [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]], † [[5. říjen|5. října]] [[2011]], [[Palo Alto]], USA) byl zakladatelem a výkonným ředitelem ([[Chief executive officer|CEO]]) firmy [[Apple]], jedna z nejvýraznějších osob počítačového průmyslu posledních dvaceti let.  
+
'''Steven Paul Jobs''' (* [[24. únor]]a [[1955]], [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]], † [[5. říjen|5. října]] [[2011]], [[Palo Alto]], USA) byl zakladatel, výkonný ředitel ([[Chief executive officer|CEO]]) a předseda představenstva firmy [[Apple]] a zároveň jedna z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních čtyřiceti let. V roce [[1976]] spolu se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]] založil firmu Apple, která vyvinula jedny z prvních úspěšných [[Osobní počítač|osobních počítačů]], založil také firmu [[NeXT]] a pod jeho vedením se proslavila i filmová studia Pixar.
-
V roce [[1976]] spolu se [[Steve Wozniak|Stevem Wozniakem]] založil firmu Apple, která svými výrobky odstartovala éru osobních počítačů. Ženatý s Laurene Powellovou (tři děti), dcera z předchozího vztahu.  
+
== Životopis ==
 +
Narodil se americké vysokoškolačce a [[Sýrie|syrskému]] studentovi [[politologie]], krátce po porodu byl ale [[osvojení|adoptován]] Paulem a Clarou Jobsovými. Studia na vysoké škole zanechal po prvním semestru; přednášky, které už si ale vybíral čistě podle vlastní volby, navštěvoval další rok a půl. Spával na zemi po pokojích svých kamarádů a na jídlo si vydělával vracením lahví od coly. V tomto období bylo jídlo, které každou neděli rozdávalo hnutí [[Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny|Hare Krišna]], jeho jediným pořádným jídlem.<ref>http://news.stanford.edu/news/2005/june15/jobs-061505.html</ref> V této době rovněž započal dietu, složenou pouze z jablka a mrkve. Věřil, že díky tomu jeho tělo nebude vylučovat tělesné pachy a Jobs tak nebude mít potřebu denního sprchování. Steve Wozniak tuto teorii prohlásil za mylnou.<ref>{{Citace monografie
 +
| příjmení = Isaacson
 +
| jméno = W
 +
| příjmení2 =
 +
| jméno2 =
 +
| titul = Steve Jobs
 +
| vydání =
 +
| vydavatel = Simon & Schuster
 +
| místo = New York
 +
| rok vydání = 2011
 +
| počet stran = 656
 +
| strany =
 +
| isbn = 1451648537
 +
| url-access = registration
 +
| url = https://archive.org/details/stevejobs00isaa
 +
}}</ref>
-
Byl jedním z prvních lidí, kteří rozpoznali potenciál [[Počítačová myš|myší]] ovládaného [[Grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] vyvíjeného v laboratořích [[Palo Alto Research Center]] firmy Xerox. V roce [[1985]] byl vyhozen ze společnosti Apple a založil technologicky vyspělou, ale komerčně nepříliš úspěšnou společnost NeXT Computer. Tu v roce [[1996]] odkoupil stagnující Apple Computer a Jobs se vrátil do jeho vedení. Operační systém [[NeXTSTEP]] firmy NeXT Computer se stal základem nového operačního systému [[Mac OS X]].
+
Na začátku 80. let byla několik let jeho přítelkyní písničkářka [[Joan Baez]]. Oženil se s Laurene Powellovou (tři děti), dále měl dceru z předchozího vztahu. Jeho typickým oblečením byl černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.
-
Jobs byl také většinovým majitelem animačního studia [[Pixar]], které v roce [[1986]] koupil od [[George Lucas]]e za necelých 10&nbsp;miliónů dolarů a které bylo po dlouhá léta dvorním dodavatelem animovaných filmů pro společnost [[Disney]]. V lednu [[2006]] Disney odkoupil Pixar za 7,4&nbsp;miliardy dolarů. Jobs získal 7 % akcií Disney a místo v představenstvu společnosti.
+
Stal se jedním z prvních lidí, kteří rozpoznali potenciál [[Počítačová myš|myší]] ovládaného [[Grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] vyvíjeného v laboratořích [[Palo Alto Research Center]] firmy [[Xerox]]. V rámci divize [[Macintosh]] v roce 1984 uvedl na trh počítač ovládaný pomoci myši a menu. V roce [[1985]] byl vyhozen ze společnosti Apple a založil technologicky vyspělou, ale komerčně nepříliš úspěšnou společnost [[NeXT|NeXT Computer]]. V roce [[1997]] se firma NeXT Comuter sloučila s firmou Apple Computer a on sám se vrátil do jejího vedení. Operační systém [[NeXTSTEP]] firmy NeXT Computer se stal základem nového operačního systému [[Mac OS X]].
-
Byl znám pro svůj [[manažer]]ský styl – často se o něm říkalo, že terorizuje své zaměstnance, že vyhazuje z firmy za malé drobnosti a že přenáší příliš pozornosti na sebe. Na druhou stranu byl také znám pro své [[Rétorika|řečnické]] schopnosti a pro to, že dokázal mít vizi a přesvědčit o ní mnoho lidí. Úspěch obchodní strategie Steva Jobse stál na tom, že dokázal vycítit aktuální potřeby trhu, klást důraz na jednoduchost použití a nepodceňovat design, za který si zájemci rádi byli ochotni připlatit, neboť jim dával pocit výjimečnosti. Za jeho vedení získala struktura Applu podobu kola, kdy Jobs byl jeho centrem a jednotlivá oddělení a manažeři paprsky tohoto kola. Steve Jobs se chtěl podílet na všem, mít kontrolu nad každým procesem, díky čemuž měl roli nesrovnatelnou s jinými CEO, a analytici proto poukazovali na provázanost jeho osobnosti s Applem samotným.<ref>[http://www.ictmanazer.cz/2011/10/proc-byl-steve-jobs-vyjimecnym-manazerem/ ICT manažer – Proč byl Steve Jobs výjimečným manažerem&nbsp;?]</ref>
+
Byl také většinovým majitelem animačního studia [[Pixar]], které v roce [[1986]] koupil od [[George Lucas]]e za necelých 10&nbsp;milionů dolarů a které bylo po dlouhá léta dvorním dodavatelem animovaných filmů pro společnost [[The Walt Disney Company|Disney]]. V lednu [[2006]] Disney odkoupil Pixar za 7,4&nbsp;miliardy dolarů. Steve Jobs tím získal 7 % akcií Disney a místo v představenstvu společnosti.
-
Jeho plat prý činil pouhý jeden [[dolar]] za rok, ale díky akciím společností Apple a Disney, které vlastní, patřil mezi nejbohatší Američany.<ref>Executive salaries on the rise again [online]. Nine MSN, [cit. 2011-05-11]. Strana 5. [http://finance.ninemsn.com.au/executivesuite/insight/157553/executive-salaries-on-the-rise-again.slideshow Dostupné online. (anglicky)]</ref><ref>[http://tech.fortune.cnn.com/2009/10/21/steve-jobs-is-282-million-richer/ "Steve Jobs is $300&nbsp;million richer"]. ''Fortune''. Retrieved June 10, 2010.</ref> ''[[Forbes]]'' odhadoval jeho jmění na 8,3 miliardy dolarů. <ref>[http://www.forbes.com/profile/steve-jobs "The 400 Richest Americans 2009"]. ''Forbes''. Retrieved September 5, 2011.</ref>
+
Byl známý svým [[manažer]]ským stylem – často se o něm říkalo, že terorizuje své zaměstnance, vyhazuje z firmy za drobnosti a přenáší příliš pozornosti na sebe. Na druhou stranu byl také znám pro své [[Rétorika|řečnické]] schopnosti a pro to, že dokázal mít vizi a přesvědčit o ní mnoho lidí. Úspěch obchodní strategie Steva Jobse stál na tom, že dokázal vycítit aktuální potřeby trhu, klást důraz na jednoduchost použití a nepodceňovat design, za který si zájemci rádi byli ochotni připlatit, neboť jim dával pocit výjimečnosti. Za jeho vedení získala struktura Applu podobu kola, kdy Jobs byl jeho centrem a jednotlivá oddělení a manažeři paprsky tohoto kola. Steve Jobs se chtěl podílet na všem, mít kontrolu nad každým procesem, díky čemuž měl roli nesrovnatelnou s jinými CEO, a analytici proto poukazovali na provázanost jeho osobnosti s Applem samotným.<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení = Pastuchová
 +
| jméno = Markéta
 +
| autor =
 +
| odkaz na autora =
 +
| spoluautoři =
 +
| titul = Proč byl Steve Jobs výjimečným manažerem?
 +
| periodikum = ICT manažer
 +
| datum vydání = 8. 10. 2011
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 8. 10. 2011
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://www.ictmanazer.cz/2011/10/proc-byl-steve-jobs-vyjimecnym-manazerem/
 +
| issn =
 +
}}</ref>
-
Díky úspěchu modelů počítače [[iMac]], přehrávače [[iPod]], mobilního telefonu [[iPhone]] a tabletu [[iPad]] se firma Apple stala největší světovou firmou.
+
Jeho plat v určité době činil pouhý jeden [[Americký dolar|dolar]] za rok, ale díky akciím společností Apple a Disney, které vlastnil, patřil mezi nejbohatší Američany.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://finance.ninemsn.com.au/executivesuite/insight/157553/executive-salaries-on-the-rise-again.slideshow|titul=Slideshow|vydavatel=Nine MSN|strany=5|datum přístupu=May 11, 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20120224082512/http://finance.ninemsn.com.au/executivesuite/insight/157553/executive-salaries-on-the-rise-again.slideshow|datum archivace=24-02-2012|nedostupné=ano}}</ref><ref>[https://archive.is/20120529/http://tech.fortune.cnn.com/2009/10/21/steve-jobs-is-282-million-richer/ "Steve Jobs is $300&nbsp;million richer"]. ''Fortune''. Retrieved June 10, 2010.</ref> Forbes odhadoval jeho jmění na 8,3 miliardy dolarů.<ref>[http://www.forbes.com/profile/steve-jobs "The 400 Richest Americans 2009"]. ''Forbes''. Retrieved September 5, 2011.</ref>
-
Dne [[25. srpen|25. srpna]] [[2011]] oznámil rezignaci na postu šéfa společnosti Apple. Nahradil jej [[Tim Cook]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/134026-apple-se-otrasl-steve-jobs-konci/ ČT24 – Apple se otřásl: Steve Jobs končí]</ref><ref>[http://www.zive.cz/bleskovky/peklo-zamrzlo-steve-jobs-opustil-pozici-sefa-applu/sc-4-a-158485/default.aspx Živě.cz – Peklo zamrzlo: Steve Jobs opustil pozici šéfa Applu]</ref>
+
Díky úspěchu modelů počítače [[iMac]], přehrávače [[iPod]], mobilního telefonu [[iPhone]] a tabletu [[iPad]] se firma Apple stala největší světovou firmou.
-
Zemřel [[5. říjen|5. října]] [[2011]], kdy podlehl [[Rakovina slinivky břišní|rakovině slinivky]], ze které se sic úspěšně vyléčil, ale jeho tělo se již nedokázalo vypořádat s jejími následky a zákeřnou nemocí, která ničila jeho metabolismus a okrádala jeho oslabené tělo o velká množství bílkovin.<ref>KUŽNÍK, Jan; KASÍK, Pavel. Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple. Technet.cz. 6. 11. 2011. [http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz Dostupné online].</ref>
+
Dne [[25. srpen|25. srpna]] [[2011]] oznámil rezignaci na postu šéfa společnosti Apple. Nahradil jej [[Tim Cook]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení = Nováček
 +
| jméno = Ondřej
 +
| autor =
 +
| odkaz na autora =
 +
| spoluautoři =
 +
| titul = Apple se otřásl: Steve Jobs končí
 +
| periodikum = ČT24
 +
| odkaz na periodikum = ČT24
 +
| datum vydání = 25. 8. 2011
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 25. 8. 2011
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/134026-apple-se-otrasl-steve-jobs-konci/
 +
| issn =
 +
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení = Večeřa
 +
| jméno = Zdeněk
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Peklo zamrzlo: Steve Jobs opustil pozici šéfa Applu
 +
| periodikum = Živě.cz
 +
| odkaz na periodikum =
 +
| datum vydání = 25. 8. 2011
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 25. 8. 2011
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://www.zive.cz/bleskovky/peklo-zamrzlo-steve-jobs-opustil-pozici-sefa-applu/sc-4-a-158485/default.aspx
 +
| issn =  
 +
}}</ref>
-
Jeho typické oblečení – černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.  
+
=== Zdravotní problémy ===
 +
V roce 2003 byla Jobsovi diagnostikována [[rakovina]] [[Slinivka břišní|slinivky břišní]]. Byla to však její vzácná forma, která byla chirurgicky léčitelná, jak řekl ve svém slavném Stanfordském projevu.<ref>{{Citace elektronické monografie|Video s proslovem Steva Jobse | příjmení = Steve | jméno = Jobs | odkaz na autora = | příjmení2 = Kasík | jméno2 = Pavel | odkaz na autora2 = | titul = Stanfordský projev Steva Jobse 2007 | datum vydání = 2005 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2011-10-10 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://www.youtube.com/watch?v=5MZofan2p-k | issn =}}</ref> Jobs nicméně po 9 měsíců chirurgický zákrok odkládal a s [[rakovina|rakovinou]] se snažil bojovat pomocí postupů [[alternativní medicína|alternativní medicíny]]. Poté, co se jeho zdravotní stav zhoršil, svého rozhodnutí litoval, uvedl jeho životopisec Walter Isaacson.<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení = Potter
 +
| jméno = Ned
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Steve Jobs Regretted Delaying Cancer Surgery 9 Months, Biographer Says (anglicky)
 +
| periodikum = ABC news
 +
| odkaz na periodikum =
 +
| datum vydání = 20. 10. 2011
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 9. 10. 2012
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://archive.is/20120915/http://abcnews.go.com/story?id=14781250
 +
| issn =
 +
}}</ref>
 +
 
 +
Dne 27. srpna 2008 společnost Bloomberg omylem publikovala zprávu o Jobsově smrti. Ačkoli chybu rychle napravila, zpráva se rozběhla do světa a posílila spekulace o jeho chatrném zdraví.<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Steve Jobs’s Obituary, As Run By Bloomberg (anglicky)
 +
| periodikum = Gawker.com
 +
| odkaz na periodikum =
 +
| datum vydání = 27. 8. 2008
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 9. 10. 2012
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://archive.is/20120604/http://gawker.com/5042795/bloomberg-runs-steve-jobs-obituary
 +
| issn =
 +
}}</ref>
 +
Jobs si v této situaci vypůjčil citát [[Mark Twain|Marka Twaina]] a na akci Applu publiku oznámil: ''„Zprávy o mé smrti nesmírně přehánějí.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Apple posts 'Lets Rock' event video (anglicky)
 +
| periodikum = Macworld.com
 +
| odkaz na periodikum =
 +
| datum vydání = 10. 9. 2008
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 9. 10. 2012
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://archive.is/20120604/http://www.macworld.com/article/135466/2008/09/september.html
 +
| issn =
 +
}}</ref>
 +
 
 +
V lednu 2009 pozastavil ze zdravotních důvodů výkon funkce ředitele společnosti. V dubnu téhož roku podstoupil [[transplantace|transplantaci]] jater.<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení = Málek
 +
| jméno = Martin
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Šéf společnosti Apple Steve Jobs podstoupil transplantaci jater
 +
| periodikum = Mediafax.cz
 +
| odkaz na periodikum =
 +
| datum vydání = 20. 6. 2009
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 9. 10. 2012
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://www.mediafax.cz/zahranici/2888125-Sef-spolecnosti-Apple-Steve-Jobs-podstoupil-transplantaci-jater
 +
| issn =
 +
}}</ref>
 +
 
 +
[[Slinivka břišní|Pankreatický]] nádor nicméně [[metastáza|metastazoval]]. Bezprostřední příčinou smrti byla zástava dechu, kterou způsobilo právě rozšíření rakoviny ze slinivky na další orgány.<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Bezprostřední příčinou smrti Steva Jobse byla zástava dechu
 +
| periodikum = iDNES.cz
 +
| datum vydání = 11. 10. 2011
 +
| datum aktualizace =
 +
| datum přístupu = 9. 10. 2012
 +
| ročník =
 +
| číslo =
 +
| strany =
 +
| url = http://zpravy.idnes.cz/bezprostredni-pricinou-smrti-steva-jobse-byla-zastava-dechu-p5l-/zahranicni.aspx?c=A111011_073735_zahranicni_ipl
 +
| issn =
 +
}}</ref> Jobs své nemoci podlehl 5. října 2011.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kužník | jméno = Jan | odkaz na autora = | příjmení2 = Kasík | jméno2 = Pavel | odkaz na autora2 = | titul = Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 6. 11. 2011 | datum aktualizace = | datum přístupu = 6. 11. 2011 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz | issn =}}</ref>
 +
 
 +
== Kariéra ==
 +
=== Apple Computer ===
 +
Jobs a [[Steve Wozniak]] se poprvé setkali v roce 1971, kdy je představil jejich společný přítel, Bill Fernandez. Wozniakovi bylo tehdy 21 let, zatímco Jobsovi bylo pouhých 16. V roce 1976 Wozniak vymyslel počítač [[Apple I]]. Jobs, Wozniak a [[Ronald Wayne]] založili v garáži Jobsových rodičů společnost [[Apple|Apple Computer]], aby svůj počítač mohli prodávat.<ref name="Wayne01">{{cite news|url=http://extras.denverpost.com/books/chap0411h.htm|title=Apple Confidential: The Real Story of Apple Computer, Inc.|work=The Denver Post|author=Owen W. Linzmayer, No Starch Press}}</ref> Financoval je tehdy napůl vysloužilý manažer produktového marketingu a inženýr [[Intel]]u v jedné osobě, Mike Markkula.<ref name="Markkula1997">{{cite news|url=http://www.nytimes.com/1997/09/01/business/an-unknown-co-founder-leaves-after-20-years-of-glory-and-turmoil.html|title=An 'Unknown' Co-Founder Leaves After 20 Years of Glory and Turmoil|date=September 1, 1997|work=[[The New York Times]]|first=John|last=Markoff|accessdate=August 24, 2011}}</ref>
 +
 
 +
V roce 1978 Apple rekrutoval Michaela Scotta z National Semiconductor na post generálního ředitele, což mělo za následek několik divokých let. V roce 1983 se Jobs snažil získat Johna Sculleyho z firmy Pepsi-Cola, aby u Applu pracoval jako [[Chief executive officer|CEO]]. Během tohoto lanaření se ho Jobs mimo jiné zeptal známou otázkou: ''„Chcete prodávat do konce svého života sladkou vodu? Nebo chcete pracovat se mnou a pomoct mi změnit svět?“''<ref name="His Opportunity to Change the World">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.actsweb.org/articles/article.php?i=1160&d=2&c=6|titul=His Opportunity to Change the World}}</ref>
 +
 
 +
Na počátku 80. let spatřil Jobs jako první komerční potenciál v [[Počítačová myš|myší]] ovládaném [[Grafické uživatelské rozhraní|grafickém uživatelském rozhraní]], které vyvíjelo [[Palo Alto Research Center]] firmy [[Xerox]], což vedlo k vytvoření počítače [[Apple Lisa]]. O rok později zaměstnanec Applu Jef Raskin přivedl na svět [[Macintosh]].<ref name="Wired News: We're All Mac Users Now">[http://www.wired.com/gadgets/mac/news/2004/01/61730 Wired News – We're All Mac Users Now]</ref><ref name="America's Most Admired Companies: Jobs' journey timeline">{{cite news |url=http://money.cnn.com/magazines/fortune/storysupplement/stevejobs/index.html |title=America's Most Admired Companies: Jobs' journey timeline |work=[[Fortune (magazine)|Fortune]] |accessdate=May 24, 2010 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140410024515/http://money.cnn.com/magazines/fortune/storysupplement/stevejobs/index.html }} Jobs and a team of engineers visit Xerox PARC, where they see a demo of mouse and graphical user interface</ref>
 +
 
 +
V roce 1984 Apple během vysílání [[Super Bowl]]u odvysílal televizní reklamu evokující [[1984 (román)|román 1984]]. 24. ledna 1984 na výroční [[Valná hromada|valné hromadě]] představil Jobs velice emocionálním způsobem počítač [[Macintosh]]. Andy Hertzfeld popsal tuto scénu jako „vřavu“.<ref name="The Times They Are A-Changin'">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.folklore.org/StoryView.py?project=Macintosh&story=The_Times_They_Are_A-Changin.txt|titul=The Times They Are A-Changin'|jméno=Andy|příjmení=Hertzfeld|authorlink1=Andy Hertzfeld|vydavatel=folklore.org}}</ref>
 +
 
 +
Zatímco Jobs byl přesvědčivý a charismatický ředitel Applu, někteří jeho zaměstnanci ho měli za excentrického náladového manažera. Neuspokojivé prodeje způsobily zhoršení pracovního vztahu mezi Jobsem a Sculleym a nakonec se z toho stal boj o pracovní místo mezi Jobsem a Sculleym.<ref name="Apple Matters 1985">{{Citace elektronické monografie |url= http://www.applematters.com/article/may-24-1989-jobs-fails-to-oust-sculley |titul = 24, 1985: Jobs Fails to Oust Sculley|jméno= Chris|příjmení=Seibold |datum vydání=2011-05-24|datum přístupu=October 8, 2011}}</ref>
 +
 
 +
[[Soubor:NeXTstation Turbo Color 33MHz-Flickr.jpg|thumb|240px|Počítač [[NeXTstation]] s původní klávesnicí, myší&nbsp;a&nbsp;monitorem]]
 +
[[Soubor:NextCube-2003-Flickr.jpg|thumb|240px|Počítač NextCube s původní klávesnicí, myší&nbsp;a&nbsp;monitorem]]
 +
Sculley se nechal slyšet, že spolupráce Jobs – Sculley není již nadále pro Apple vhodná, a pokusil se v zasedací místnosti o jakýsi převrat. Na 24. května 1985 svolal schůzi, na které se měla situace vyřešit.<ref name="Apple Matters 1985" /> Představenstvo Applu sdílelo názor se Sculleym a zakázalo Jobsovi pokračovat v jeho manažerských úkolech v čele divize Macintosh.<ref name="The End Of An Era">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.folklore.org/StoryView.py?project=Macintosh&story=The_End_Of_An_Era.txt|titul=The End Of An Era|jméno=Andy|příjmení=Hertzfeld|authorlink1=Andy Hertzfeld|vydavatel=folklore.org}}</ref><ref name="everything">Steven Levy – ''Insanely Great – The Life and Times of Macintosh, the Computer That Changed Everything'' – Penguin Books, 1994, 2000 – page 204.</ref> Jobs byl o pět měsíců později vyhozen z Applu a ještě téhož roku založil [[NeXT|NeXT Inc.]]<ref name="lemsculley">Hormby, Thomas. [http://lowendmac.com/orchard/06/john-sculley-years-apple.html Growing Apple with the Macintosh: The Sculley years], ''Low End Mac'', February 22, 2006. Retrieved on March 2, 2007.</ref><ref name="Apple's Jobs Starts New Firm, Targets Education Market">{{Citace periodika| příjmení1 = Spector| jméno1 = G| titul = Apple's Jobs Starts New Firm, Targets Education Market| periodikum = PC Week| strany = 109| datum vydání = 24-09-1985}}</ref>
 +
 
 +
V roce 2005 Jobs ve svém projevu na [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]] řekl, že odchod ze společnosti Apple bylo to nejlepší, co se mu mohlo stát. „Tíhu úspěchu nahradila lehkost toho, že jsem byl znovu začátečník, méně si vším jistý. Dala mi svobodu vstoupit do jedné z nejkreativnějších etap mého života.“ A dodal: „Jsem si jistý, že nic z toho by se nestalo, kdybych nebyl vyhozen z Applu. Byla to odporně hořká pilulka, ale řekl bych, že pacient ji potřeboval.“<ref name="Steve Jobs: Stanford commencement address, June 2005">{{cite news | title = Steve Jobs: Stanford commencement address, June 2005 | work = [[The Guardian]] | author = John Naughton | date = October 8, 2011 | url = http://www.guardian.co.uk/technology/2011/oct/09/steve-jobs-stanford-commencement-address/print | location=London}}</ref><ref name="Life lessons from Jobs">{{cite news|last=Kopun|first=Francine|title=Life lessons from Jobs|url=http://www.thestar.com/business/companies/apple/article/1044907--life-lessons-from-jobs|newspaper=The Star|date=Aug 25, 2011|location=Toronto}}</ref>
 +
 
 +
=== NeXT Computer ===
 +
Po vyhazovu z Applu v roce 1985 založil Jobs společnost [[NeXT|NeXT Computer]] s kapitálem 7 milionů dolarů. Rok na to Jobsovi došly peníze a bez jediného produktu na obzoru hrozil společnosti bankrot. Nakonec ale upoutal pozornost miliardáře Rosse Perota, který se rozhodl, že do společnosti investuje.<ref name="Linzmayer04">Linzmayer, O. W. (2004). ''Apple Confidential 2.0: The Definitive History of the World's Most Colorful Company. No Starch Press. ISBN 1-59327-010-0.''</ref> První pracovní stanice NeXT byly uvedeny na trh až v roce 1990 a stály 9 999 $. Stejně jako [[Apple Lisa]], byl i ''NeXT workstation'' technologicky velmi pokročilý, ale později byl zamítnut, protože byl pro vzdělávací sektor (pro který byl navrhován) poněkud drahý.<ref name="wired">Rose, F. (2009, April 23). [http://www.wired.com/epicenter/2011/08/the-end-of-inno/ The End of Innocence at Apple: What Happened After Steve Jobs was Fired]. ''Wired''.</ref> NeXT workstation byl známý pro své technické přednosti, zejména pro [[Objektově orientované programování|objektově orientovaný]] vývoj systému. Jobs uvedl na trh produkty NeXT určené do finančních, vědeckých a akademických komunit, s důrazem na inovativní, experimentální nové technologie, jako například [[Mach kernel]], čip [[Digitální signálový procesor|digitálního signálového procesoru]] a vestavěný [[ethernet]]ový port. [[Tim Berners-Lee]] vymyslel v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERNu]] na počítači NeXT [[World Wide Web]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Welcome to info.cern.ch: The website of the world's first-ever web server|url=http://info.cern.ch/|year=2008|vydavatel=CERN (European Organization for Nuclear Research)|datum přístupu=November 1, 2011}}</ref>
 +
 
 +
Také revidovaná druhá generace ''NeXTcube'' byla do světa vypuštěna v roce 1990. Díky inovativnímu multimediálnímu e-mailovému systému NeXTMail mohl NeXTcube vůbec poprvé sdílet pomocí e-mailu hlas, obrázky, grafiku a video. Kvůli zaměření na komunikaci Jobs pro NeXTcube prosazoval název „meziosobní počítač“ (''interpersonal computer''). „Meziosobní počítače budou jistojistě revolucí v komunikaci a skupinové práci,“ řekl Jobs novinářům.<ref name="google">''Computimes''. (May 31, 1990). [http://news.google.com/newspapers?id=YK5UAAAAIBAJ&sjid=cZADAAAAIBAJ&pg=4008%2C4314860 Interpersonal computing – the third revolution?]. ''New Straits Times''. (230), 20; Schlender, B. R., Alpert, M. (1990, February 12). [http://money.cnn.com/magazines/fortune/fortune_archive/1990/02/12/73067/index.htm Who's ahead in the computer wars]. ''[[Fortune (magazine)|Fortune]]''.</ref> Jobs byl u NeXTu posedlý estetickým perfekcionismem, o čemž svědčí i vývoj hořčíkové skříně pro NeXTcube.<ref name="atheneum">Stross, R. E. (1993). ''Steve Jobs and the NeXT Big Thing''. Atheneum. ISBN 0-689-12135-0. pp. 117, 120, 246.</ref> To způsobilo značný tlak na hardwarovou divizi NeXTu a v roce 1993, poté, co prodali jen 50 000 kusů, přešla NeXT plně na vývoj software [[NeXTSTEP]] pro platformu Intel.<ref name="OGrady">O'Grady, J. (2008). ''Apple Inc.'' Greenwood Press. ISBN 0-313-36244-0.</ref> Společnost poprvé vykázala zisk v roce 1994, a to 1,03 milionu dolarů.<ref name="Linzmayer04"/> V roce 1996 vydala NeXT Software, Inc., WebObjects, [[framework]] určený k vývoji webových aplikací. Poté, co byla NeXT v roce 1997 odkoupena společností Apple Inc., byly WebObjects použity pro vytvoření obchodu Apple Online Store,<ref name="OGrady"/> služby MobileMe a hudebního obchodu iTunes Store.
 +
 
 +
=== Pixar a Disney ===
 +
V roce 1986 Jobs za 10 milionů dolarů koupil od divize počítačové grafiky studia Lucasfilm ''The Graphics Group'', později přejmenovaný na Pixar.<ref>[http://inventors.about.com/od/ijstartinventors/p/Steve-Jobs.htm Mary Bellis: Steve Jobs], inventors.about.com</ref> Jobs v Pixaru působil spíše jako investor. Hlavní práci přenechával Edu Catmullovi a Johnovi Lasseterovi.
 +
 
 +
Prvním vyrobeným filmem byl [[Toy Story]], u něhož Jobs působil jako výkonný producent. Studiu to po vydání filmu v roce 1995 přineslo slávu a přijetí u kritiky. Během následujících 15 let vydalo studio Pixar pod vedením tvůrčího ředitele Johna Lassetera tyto kasovní trháky:
 +
* [[Život Brouka]] (1998)
 +
* [[Toy Story 2: Příběh hraček]] (1999)
 +
* [[Příšerky s.r.o.]] (2001)
 +
* [[Hledá se Nemo]] (2003)
 +
* [[Úžasňákovi]] (2004)
 +
* [[Auta]] (2006)
 +
* [[Ratatouille (film)|Ratatouille]] (2007)
 +
* [[VALL-I|WALL-E]] (2008)
 +
* [[Vzhůru do oblak]] (2009)
 +
* [[Toy Story 3: Příběh hraček]] (2010)
 +
* [[Auta 2]] (2011)
 +
* [[Rebelka]] (2012)
 +
* [[Hledá se Dory]] (2016)
 +
* [[Auta 3]] (2017)
 +
 
 +
Filmy ''Hledá se Nemo'', ''Úžasňákovi'', ''Ratattouille'', W''ALL-E'', ''Vzhůru do oblak'' a ''Toy Story 3: Příběh hraček'' získaly Oscara za nejlepší animovaný film (ocenění bylo zavedeno v roce 2001).
 +
 
 +
V roce 2004 Jobs oznámil, že Pixar hledá nového partnera pro distribuci svých filmů poté, co vypršela smlouva s firmou Disney. Důvodem byly neshody s generálním ředitelem Disney Michaelem Eisnerem.
 +
 
 +
V říjnu 2005 nahradil Eisnera ve funkci generálního ředitele Disney Bob Iger. Ihned po uvedení do funkce se Iger snažil urovnat vztahy s Jobsem a Pixarem. Výsledkem bylo, že Disney odkoupil akcie Pixaru v hodnotě 7,4 miliardy dolarů. Když byla dohoda uzavřena, stal se Jobs největším akcionářem [[The Walt Disney Company]] s vlastnictvím přibližně sedmi procent akcií společnosti. Jobs tak předstihl jak Eisnera (ten vlastnil cca 1,7 procenta), tak i člena rodiny Disneyů Roye E. Disneyho, který do své smrti v roce 2009 vlastnil jedno procento akcií a byl Eisnerovým kritikem – zejména proto, že komplikoval vztah s Pixarem – což vedlo k Eisnerovu odvolání.
 +
 
 +
Jobs se stal po dokončení fúze členem představenstva Disney a v šestičlenného řídícím výboru také pomáhal dohlížet na společné podnikání v oblasti animací.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.splashnology.com/article/steve-jobs-1955-%E2%80%93-2011/2961/ | titul=Steve Jobs, 1955–2011 | vydavatel=Splashnogly | datum vydání=October 6, 2011 | datum přístupu=January 15, 2012 | url archivu=https://www.webcitation.org/66kgtxT7j?url=http://www.splashnology.com/article/steve-jobs-1955-%E2%80%93-2011/2961/ | datum archivace=07-04-2012 | nedostupné=ano }}</ref> Po Jobsově smrti byly jeho akcie v Disney převedeny na účet společnosti Steven P. Jobs Trust, kterou vlastní a řídí jeho žena Laurene.<ref>[https://web.archive.org/web/20140410023716/http://mobile.bloomberg.com/news/2011-11-23/steven-jobs-trust-reports-holding-7-7-stake-in-walt-disney-1-.html Bloomberg – Jobs's 7.7% Disney Stake Transfers to Trust Led by Widow Laurene]</ref>
 +
 
 +
=== Návrat k Applu ===
 +
V roce 1996 Apple oznámil, že by chtěl odkoupit firmu NeXT za 427 milionů dolarů. Dohoda byla uzavřena na konci roku 1996. Téhož roku Jobs oznámil svůj návrat do Applu.
 +
V červenci 1997 byl Gil Amelio sesazen z pozice generálního ředitele společnosti a ještě tentýž měsíc byl Jobs jmenován do pozice prozatímního ředitele společnosti.
 +
V březnu 1998 Jobs učinil riskantní krok a ukončil řadu projektů, jako například [[Apple Newton|Newton]], Cyberdog a OpenDoc. Mělo to zajistit návrat Applu zpět do ziskovosti. Zajímavostí je, že v dalších měsících projevilo mnoho zaměstnanců přímo panický strach z ježdění s Jobsem ve výtahu. Kdykoliv Jobse uviděli, báli se, že přijdou o místo. Skutečnost byla ale taková, že Jobsovy „popravy zaměstnanců” byly poměrně vzácné, ale i to stačilo, aby se hrstka propuštěných stala odstrašujícím příkladem pro celou společnost.
 +
 
 +
Po koupi [[NeXT]] si velká část produktů této společnosti našla cestu do produktů Apple. Nejzajímavějším byl asi [[NeXTSTEP]], ze kterého se vyvinul pozdější [[OS X|Mac OS X]]. Pod Jobsovým vedením společnost významně zvýšila prodeje, což bylo krom jiných produktů zapříčiněno i spuštěním výroby tzv. [[iMac]]ů. Jejich hlavním plusem byl lákavý design. [[Obchodní značka#Branding|Branding]] hrál samo sebou také ve prospěch Applu. V roce 2000 na Macworld Expo Jobs oznámil, že se rozhodl dosadit sebe do pozice generálního ředitele Applu.
 +
 
 +
Apple se následně zaměřil na výrobu a vylepšování jiných digitálních zařízení než počítačů. Jednalo se o:
 +
* [[iPod]] – přenosný hudební přehrávač
 +
* [[iTunes]] – digitální hudební software
 +
* iTunes Store – společnost určenou k prodeji Apple spotřební elektroniky a distribuci hudby
 +
* [[iPhone]] – dotykový mobilní telefon s vlastním operačním systémem a mobilním webovým prohlížečem
 +
* [[iPad]] – první masově rozšířený tablet
 +
 
 +
Díky těmto výrobkům označil Jobs své zaměstnance za „skutečné umělce". V roce 2006 rozšířil recyklační programy tak, že každý zákazník v USA je povinován svůj starý výrobek recyklovat dle norem stanovených zákonem.
 +
 
 +
=== Rezignace ===
 +
V srpnu roku 2011 Jobs rezignoval na funkci výkonného ředitele (CEO) společnosti Apple, zároveň však ve společnosti zůstal jako předseda představenstva. Odchod z vrcholné pozice byl zapříčiněn kritickým zdravotním stavem.
 +
 
 +
== Majetek ==
 +
Před svou smrtí vlastnil 138 mil. akcií Walt Disney (hodnota 4,7 mld. dolarů) a Apple (hodnota 2 mld. dolarů). Ty připadly do rodinného fondu a nyní je spravuje Laurene Powell Jobsová.
== Citáty ==
== Citáty ==
Řádka 32: Řádka 252:
zdroj: Jak myslí Steve Jobs, Leander Kahney
zdroj: Jak myslí Steve Jobs, Leander Kahney
 +
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album Steve Jobs|Mnoho fotografií – Steve Jobs]]'''
== YouTube ==
== YouTube ==
-
{| border="4" width="444" align="left"
+
{| border="4" width="442" align="left"
|  {{#widget:YouTube|id=OTrd9NiSSQY}}
|  {{#widget:YouTube|id=OTrd9NiSSQY}}
|- align="center"
|- align="center"
| '''Apple's Steve Jobs introduces iPad 2 (2011, anglicky)'''  
| '''Apple's Steve Jobs introduces iPad 2 (2011, anglicky)'''  
|}
|}
-
{| border="4" width="444" align="right"
+
{| border="4" width="442" align="right"
|  {{#widget:YouTube|id=NHy7Dqp4_uk}}
|  {{#widget:YouTube|id=NHy7Dqp4_uk}}
|- align="center"
|- align="center"
Řádka 61: Řádka 283:
[[Kategorie:NeXT]]
[[Kategorie:NeXT]]
[[Kategorie:Američtí podnikatelé]]
[[Kategorie:Američtí podnikatelé]]
 +
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Verze z 5. 10. 2020, 21:21

Steve Jobs
Steve Jobs mluví o iPhonu (2008)
Steve Jobs na prestižních Oscarech (2010)
Steve Jobs s novinářem Mossbergem zřejmě vidí nový způsob, jak rozdrtit konkurenci...
Steve Wozniak a Steve Jobs (1975)

Steven Paul Jobs (* 24. února 1955, San Francisco, USA, † 5. října 2011, Palo Alto, USA) byl zakladatel, výkonný ředitel (CEO) a předseda představenstva firmy Apple a zároveň jedna z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních čtyřiceti let. V roce 1976 spolu se Stevem Wozniakem založil firmu Apple, která vyvinula jedny z prvních úspěšných osobních počítačů, založil také firmu NeXT a pod jeho vedením se proslavila i filmová studia Pixar.

Obsah

Životopis

Narodil se americké vysokoškolačce a syrskému studentovi politologie, krátce po porodu byl ale adoptován Paulem a Clarou Jobsovými. Studia na vysoké škole zanechal po prvním semestru; přednášky, které už si ale vybíral čistě podle vlastní volby, navštěvoval další rok a půl. Spával na zemi po pokojích svých kamarádů a na jídlo si vydělával vracením lahví od coly. V tomto období bylo jídlo, které každou neděli rozdávalo hnutí Hare Krišna, jeho jediným pořádným jídlem.[1] V této době rovněž započal dietu, složenou pouze z jablka a mrkve. Věřil, že díky tomu jeho tělo nebude vylučovat tělesné pachy a Jobs tak nebude mít potřebu denního sprchování. Steve Wozniak tuto teorii prohlásil za mylnou.[2]

Na začátku 80. let byla několik let jeho přítelkyní písničkářka Joan Baez. Oženil se s Laurene Powellovou (tři děti), dále měl dceru z předchozího vztahu. Jeho typickým oblečením byl černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.

Stal se jedním z prvních lidí, kteří rozpoznali potenciál myší ovládaného grafického uživatelského rozhraní vyvíjeného v laboratořích Palo Alto Research Center firmy Xerox. V rámci divize Macintosh v roce 1984 uvedl na trh počítač ovládaný pomoci myši a menu. V roce 1985 byl vyhozen ze společnosti Apple a založil technologicky vyspělou, ale komerčně nepříliš úspěšnou společnost NeXT Computer. V roce 1997 se firma NeXT Comuter sloučila s firmou Apple Computer a on sám se vrátil do jejího vedení. Operační systém NeXTSTEP firmy NeXT Computer se stal základem nového operačního systému Mac OS X.

Byl také většinovým majitelem animačního studia Pixar, které v roce 1986 koupil od George Lucase za necelých 10 milionů dolarů a které bylo po dlouhá léta dvorním dodavatelem animovaných filmů pro společnost Disney. V lednu 2006 Disney odkoupil Pixar za 7,4 miliardy dolarů. Steve Jobs tím získal 7 % akcií Disney a místo v představenstvu společnosti.

Byl známý svým manažerským stylem – často se o něm říkalo, že terorizuje své zaměstnance, vyhazuje z firmy za drobnosti a přenáší příliš pozornosti na sebe. Na druhou stranu byl také znám pro své řečnické schopnosti a pro to, že dokázal mít vizi a přesvědčit o ní mnoho lidí. Úspěch obchodní strategie Steva Jobse stál na tom, že dokázal vycítit aktuální potřeby trhu, klást důraz na jednoduchost použití a nepodceňovat design, za který si zájemci rádi byli ochotni připlatit, neboť jim dával pocit výjimečnosti. Za jeho vedení získala struktura Applu podobu kola, kdy Jobs byl jeho centrem a jednotlivá oddělení a manažeři paprsky tohoto kola. Steve Jobs se chtěl podílet na všem, mít kontrolu nad každým procesem, díky čemuž měl roli nesrovnatelnou s jinými CEO, a analytici proto poukazovali na provázanost jeho osobnosti s Applem samotným.[3]

Jeho plat v určité době činil pouhý jeden dolar za rok, ale díky akciím společností Apple a Disney, které vlastnil, patřil mezi nejbohatší Američany.[4][5] Forbes odhadoval jeho jmění na 8,3 miliardy dolarů.[6]

Díky úspěchu modelů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou.

Dne 25. srpna 2011 oznámil rezignaci na postu šéfa společnosti Apple. Nahradil jej Tim Cook.[7][8]

Zdravotní problémy

V roce 2003 byla Jobsovi diagnostikována rakovina slinivky břišní. Byla to však její vzácná forma, která byla chirurgicky léčitelná, jak řekl ve svém slavném Stanfordském projevu.[9] Jobs nicméně po 9 měsíců chirurgický zákrok odkládal a s rakovinou se snažil bojovat pomocí postupů alternativní medicíny. Poté, co se jeho zdravotní stav zhoršil, svého rozhodnutí litoval, uvedl jeho životopisec Walter Isaacson.[10]

Dne 27. srpna 2008 společnost Bloomberg omylem publikovala zprávu o Jobsově smrti. Ačkoli chybu rychle napravila, zpráva se rozběhla do světa a posílila spekulace o jeho chatrném zdraví.[11] Jobs si v této situaci vypůjčil citát Marka Twaina a na akci Applu publiku oznámil: „Zprávy o mé smrti nesmírně přehánějí.“[12]

V lednu 2009 pozastavil ze zdravotních důvodů výkon funkce ředitele společnosti. V dubnu téhož roku podstoupil transplantaci jater.[13]

Pankreatický nádor nicméně metastazoval. Bezprostřední příčinou smrti byla zástava dechu, kterou způsobilo právě rozšíření rakoviny ze slinivky na další orgány.[14] Jobs své nemoci podlehl 5. října 2011.[15]

Kariéra

Apple Computer

Jobs a Steve Wozniak se poprvé setkali v roce 1971, kdy je představil jejich společný přítel, Bill Fernandez. Wozniakovi bylo tehdy 21 let, zatímco Jobsovi bylo pouhých 16. V roce 1976 Wozniak vymyslel počítač Apple I. Jobs, Wozniak a Ronald Wayne založili v garáži Jobsových rodičů společnost Apple Computer, aby svůj počítač mohli prodávat.[16] Financoval je tehdy napůl vysloužilý manažer produktového marketingu a inženýr Intelu v jedné osobě, Mike Markkula.[17]

V roce 1978 Apple rekrutoval Michaela Scotta z National Semiconductor na post generálního ředitele, což mělo za následek několik divokých let. V roce 1983 se Jobs snažil získat Johna Sculleyho z firmy Pepsi-Cola, aby u Applu pracoval jako CEO. Během tohoto lanaření se ho Jobs mimo jiné zeptal známou otázkou: „Chcete prodávat do konce svého života sladkou vodu? Nebo chcete pracovat se mnou a pomoct mi změnit svět?“[18]

Na počátku 80. let spatřil Jobs jako první komerční potenciál v myší ovládaném grafickém uživatelském rozhraní, které vyvíjelo Palo Alto Research Center firmy Xerox, což vedlo k vytvoření počítače Apple Lisa. O rok později zaměstnanec Applu Jef Raskin přivedl na svět Macintosh.[19][20]

V roce 1984 Apple během vysílání Super Bowlu odvysílal televizní reklamu evokující román 1984. 24. ledna 1984 na výroční valné hromadě představil Jobs velice emocionálním způsobem počítač Macintosh. Andy Hertzfeld popsal tuto scénu jako „vřavu“.[21]

Zatímco Jobs byl přesvědčivý a charismatický ředitel Applu, někteří jeho zaměstnanci ho měli za excentrického náladového manažera. Neuspokojivé prodeje způsobily zhoršení pracovního vztahu mezi Jobsem a Sculleym a nakonec se z toho stal boj o pracovní místo mezi Jobsem a Sculleym.[22]

Počítač NeXTstation s původní klávesnicí, myší a monitorem
Počítač NextCube s původní klávesnicí, myší a monitorem

Sculley se nechal slyšet, že spolupráce Jobs – Sculley není již nadále pro Apple vhodná, a pokusil se v zasedací místnosti o jakýsi převrat. Na 24. května 1985 svolal schůzi, na které se měla situace vyřešit.[22] Představenstvo Applu sdílelo názor se Sculleym a zakázalo Jobsovi pokračovat v jeho manažerských úkolech v čele divize Macintosh.[23][24] Jobs byl o pět měsíců později vyhozen z Applu a ještě téhož roku založil NeXT Inc.[25][26]

V roce 2005 Jobs ve svém projevu na Stanfordově univerzitě řekl, že odchod ze společnosti Apple bylo to nejlepší, co se mu mohlo stát. „Tíhu úspěchu nahradila lehkost toho, že jsem byl znovu začátečník, méně si vším jistý. Dala mi svobodu vstoupit do jedné z nejkreativnějších etap mého života.“ A dodal: „Jsem si jistý, že nic z toho by se nestalo, kdybych nebyl vyhozen z Applu. Byla to odporně hořká pilulka, ale řekl bych, že pacient ji potřeboval.“[27][28]

NeXT Computer

Po vyhazovu z Applu v roce 1985 založil Jobs společnost NeXT Computer s kapitálem 7 milionů dolarů. Rok na to Jobsovi došly peníze a bez jediného produktu na obzoru hrozil společnosti bankrot. Nakonec ale upoutal pozornost miliardáře Rosse Perota, který se rozhodl, že do společnosti investuje.[29] První pracovní stanice NeXT byly uvedeny na trh až v roce 1990 a stály 9 999 $. Stejně jako Apple Lisa, byl i NeXT workstation technologicky velmi pokročilý, ale později byl zamítnut, protože byl pro vzdělávací sektor (pro který byl navrhován) poněkud drahý.[30] NeXT workstation byl známý pro své technické přednosti, zejména pro objektově orientovaný vývoj systému. Jobs uvedl na trh produkty NeXT určené do finančních, vědeckých a akademických komunit, s důrazem na inovativní, experimentální nové technologie, jako například Mach kernel, čip digitálního signálového procesoru a vestavěný ethernetový port. Tim Berners-Lee vymyslel v CERNu na počítači NeXT World Wide Web.[31]

Také revidovaná druhá generace NeXTcube byla do světa vypuštěna v roce 1990. Díky inovativnímu multimediálnímu e-mailovému systému NeXTMail mohl NeXTcube vůbec poprvé sdílet pomocí e-mailu hlas, obrázky, grafiku a video. Kvůli zaměření na komunikaci Jobs pro NeXTcube prosazoval název „meziosobní počítač“ (interpersonal computer). „Meziosobní počítače budou jistojistě revolucí v komunikaci a skupinové práci,“ řekl Jobs novinářům.[32] Jobs byl u NeXTu posedlý estetickým perfekcionismem, o čemž svědčí i vývoj hořčíkové skříně pro NeXTcube.[33] To způsobilo značný tlak na hardwarovou divizi NeXTu a v roce 1993, poté, co prodali jen 50 000 kusů, přešla NeXT plně na vývoj software NeXTSTEP pro platformu Intel.[34] Společnost poprvé vykázala zisk v roce 1994, a to 1,03 milionu dolarů.[29] V roce 1996 vydala NeXT Software, Inc., WebObjects, framework určený k vývoji webových aplikací. Poté, co byla NeXT v roce 1997 odkoupena společností Apple Inc., byly WebObjects použity pro vytvoření obchodu Apple Online Store,[34] služby MobileMe a hudebního obchodu iTunes Store.

Pixar a Disney

V roce 1986 Jobs za 10 milionů dolarů koupil od divize počítačové grafiky studia Lucasfilm The Graphics Group, později přejmenovaný na Pixar.[35] Jobs v Pixaru působil spíše jako investor. Hlavní práci přenechával Edu Catmullovi a Johnovi Lasseterovi.

Prvním vyrobeným filmem byl Toy Story, u něhož Jobs působil jako výkonný producent. Studiu to po vydání filmu v roce 1995 přineslo slávu a přijetí u kritiky. Během následujících 15 let vydalo studio Pixar pod vedením tvůrčího ředitele Johna Lassetera tyto kasovní trháky:

Filmy Hledá se Nemo, Úžasňákovi, Ratattouille, WALL-E, Vzhůru do oblak a Toy Story 3: Příběh hraček získaly Oscara za nejlepší animovaný film (ocenění bylo zavedeno v roce 2001).

V roce 2004 Jobs oznámil, že Pixar hledá nového partnera pro distribuci svých filmů poté, co vypršela smlouva s firmou Disney. Důvodem byly neshody s generálním ředitelem Disney Michaelem Eisnerem.

V říjnu 2005 nahradil Eisnera ve funkci generálního ředitele Disney Bob Iger. Ihned po uvedení do funkce se Iger snažil urovnat vztahy s Jobsem a Pixarem. Výsledkem bylo, že Disney odkoupil akcie Pixaru v hodnotě 7,4 miliardy dolarů. Když byla dohoda uzavřena, stal se Jobs největším akcionářem The Walt Disney Company s vlastnictvím přibližně sedmi procent akcií společnosti. Jobs tak předstihl jak Eisnera (ten vlastnil cca 1,7 procenta), tak i člena rodiny Disneyů Roye E. Disneyho, který do své smrti v roce 2009 vlastnil jedno procento akcií a byl Eisnerovým kritikem – zejména proto, že komplikoval vztah s Pixarem – což vedlo k Eisnerovu odvolání.

Jobs se stal po dokončení fúze členem představenstva Disney a v šestičlenného řídícím výboru také pomáhal dohlížet na společné podnikání v oblasti animací.[36] Po Jobsově smrti byly jeho akcie v Disney převedeny na účet společnosti Steven P. Jobs Trust, kterou vlastní a řídí jeho žena Laurene.[37]

Návrat k Applu

V roce 1996 Apple oznámil, že by chtěl odkoupit firmu NeXT za 427 milionů dolarů. Dohoda byla uzavřena na konci roku 1996. Téhož roku Jobs oznámil svůj návrat do Applu. V červenci 1997 byl Gil Amelio sesazen z pozice generálního ředitele společnosti a ještě tentýž měsíc byl Jobs jmenován do pozice prozatímního ředitele společnosti. V březnu 1998 Jobs učinil riskantní krok a ukončil řadu projektů, jako například Newton, Cyberdog a OpenDoc. Mělo to zajistit návrat Applu zpět do ziskovosti. Zajímavostí je, že v dalších měsících projevilo mnoho zaměstnanců přímo panický strach z ježdění s Jobsem ve výtahu. Kdykoliv Jobse uviděli, báli se, že přijdou o místo. Skutečnost byla ale taková, že Jobsovy „popravy zaměstnanců” byly poměrně vzácné, ale i to stačilo, aby se hrstka propuštěných stala odstrašujícím příkladem pro celou společnost.

Po koupi NeXT si velká část produktů této společnosti našla cestu do produktů Apple. Nejzajímavějším byl asi NeXTSTEP, ze kterého se vyvinul pozdější Mac OS X. Pod Jobsovým vedením společnost významně zvýšila prodeje, což bylo krom jiných produktů zapříčiněno i spuštěním výroby tzv. iMaců. Jejich hlavním plusem byl lákavý design. Branding hrál samo sebou také ve prospěch Applu. V roce 2000 na Macworld Expo Jobs oznámil, že se rozhodl dosadit sebe do pozice generálního ředitele Applu.

Apple se následně zaměřil na výrobu a vylepšování jiných digitálních zařízení než počítačů. Jednalo se o:

  • iPod – přenosný hudební přehrávač
  • iTunes – digitální hudební software
  • iTunes Store – společnost určenou k prodeji Apple spotřební elektroniky a distribuci hudby
  • iPhone – dotykový mobilní telefon s vlastním operačním systémem a mobilním webovým prohlížečem
  • iPad – první masově rozšířený tablet

Díky těmto výrobkům označil Jobs své zaměstnance za „skutečné umělce". V roce 2006 rozšířil recyklační programy tak, že každý zákazník v USA je povinován svůj starý výrobek recyklovat dle norem stanovených zákonem.

Rezignace

V srpnu roku 2011 Jobs rezignoval na funkci výkonného ředitele (CEO) společnosti Apple, zároveň však ve společnosti zůstal jako předseda představenstva. Odchod z vrcholné pozice byl zapříčiněn kritickým zdravotním stavem.

Majetek

Před svou smrtí vlastnil 138 mil. akcií Walt Disney (hodnota 4,7 mld. dolarů) a Apple (hodnota 2 mld. dolarů). Ty připadly do rodinného fondu a nyní je spravuje Laurene Powell Jobsová.

Citáty

  • „Buďme měřítkem kvality. Někteří lidé nejsou zvyklí na prostředí, kde se dokonalost očekává.“
  • „Tlačítka na obrazovce jsme udělali tak lákavá, že máte chuť je olíznout.“
  • „Vždycky jsem chtěl u všeho, co děláme, vlastnit a kontrolovat primární technologii.“
  • „Chci rozezvučet vesmír.“
  • „Lidé často nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážete.“
  • „Musíte v něco věřit: instinkt, osud, život, karmu, cokoliv.“

zdroj: Jak myslí Steve Jobs, Leander Kahney

Velká Galerie

YouTube

Apple's Steve Jobs introduces iPad 2 (2011, anglicky)
Steve Jobs is Back ! (2009, anglicky)


Související články

Reference

  1. ↑ http://news.stanford.edu/news/2005/june15/jobs-061505.html
  2. ↑ ISAACSON, W. Steve Jobs. New York : Simon & Schuster. 656 s. Dostupné online. ISBN 1451648537.  
  3. ↑ PASTUCHOVÁ, Markéta. Proč byl Steve Jobs výjimečným manažerem?. ICT manažer [online]. 8. 10. 2011 [cit. 8. 10. 2011]. Dostupné online.  
  4. ↑ Slideshow [online]. Nine MSN, [cit. 2011-05-11]. S. 5. Dostupné online.  
  5. ↑ "Steve Jobs is $300 million richer". Fortune. Retrieved June 10, 2010.
  6. ↑ "The 400 Richest Americans 2009". Forbes. Retrieved September 5, 2011.
  7. ↑ NOVÁČEK, Ondřej. Apple se otřásl: Steve Jobs končí. ČT24 [online]. 25. 8. 2011 [cit. 25. 8. 2011]. Dostupné online.  
  8. ↑ VEČEŘA, Zdeněk. Peklo zamrzlo: Steve Jobs opustil pozici šéfa Applu. Živě.cz [online]. 25. 8. 2011 [cit. 25. 8. 2011]. Dostupné online.  
  9. ↑ STEVE, Jobs; KASÍK, Pavel. Stanfordský projev Steva Jobse 2007 [online]. 2005, [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.  
  10. ↑ POTTER, Ned. Steve Jobs Regretted Delaying Cancer Surgery 9 Months, Biographer Says (anglicky). ABC news [online]. 20. 10. 2011 [cit. 9. 10. 2012]. Dostupné online.  
  11. ↑ Steve Jobs’s Obituary, As Run By Bloomberg (anglicky). Gawker.com [online]. 27. 8. 2008 [cit. 9. 10. 2012]. Dostupné online.  
  12. ↑ Apple posts 'Lets Rock' event video (anglicky). Macworld.com [online]. 10. 9. 2008 [cit. 9. 10. 2012]. Dostupné online.  
  13. ↑ MÁLEK, Martin. Šéf společnosti Apple Steve Jobs podstoupil transplantaci jater. Mediafax.cz [online]. 20. 6. 2009 [cit. 9. 10. 2012]. Dostupné online.  
  14. ↑ Bezprostřední příčinou smrti Steva Jobse byla zástava dechu. iDNES.cz [online]. 11. 10. 2011 [cit. 9. 10. 2012]. Dostupné online.  
  15. ↑ KUŽNÍK, Jan; KASÍK, Pavel. Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple. iDNES.cz [online]. 6. 11. 2011 [cit. 6. 11. 2011]. Dostupné online.  
  16. ↑
  17. ↑
  18. ↑ His Opportunity to Change the World [online]. . Dostupné online.  
  19. ↑ Wired News – We're All Mac Users Now
  20. ↑ Jobs and a team of engineers visit Xerox PARC, where they see a demo of mouse and graphical user interface
  21. ↑ HERTZFELD, Andy. The Times They Are A-Changin' [online]. folklore.org. Dostupné online.  
  22. ↑ 22,0 22,1 SEIBOLD, Chris. 24, 1985: Jobs Fails to Oust Sculley [online]. 2011-05-24, [cit. 2011-10-08]. Dostupné online.  
  23. ↑ HERTZFELD, Andy. The End Of An Era [online]. folklore.org. Dostupné online.  
  24. ↑ Steven Levy – Insanely Great – The Life and Times of Macintosh, the Computer That Changed Everything – Penguin Books, 1994, 2000 – page 204.
  25. ↑ Hormby, Thomas. Growing Apple with the Macintosh: The Sculley years, Low End Mac, February 22, 2006. Retrieved on March 2, 2007.
  26. ↑ Apple's Jobs Starts New Firm, Targets Education Market. PC Week, 24-09-1985, s. 109.  
  27. ↑
  28. ↑
  29. ↑ 29,0 29,1 Linzmayer, O. W. (2004). Apple Confidential 2.0: The Definitive History of the World's Most Colorful Company. No Starch Press. ISBN 1-59327-010-0.
  30. ↑ Rose, F. (2009, April 23). The End of Innocence at Apple: What Happened After Steve Jobs was Fired. Wired.
  31. ↑ Welcome to info.cern.ch: The website of the world's first-ever web server [online]. CERN (European Organization for Nuclear Research), [cit. 2011-11-01]. Dostupné online.  
  32. ↑ Computimes. (May 31, 1990). Interpersonal computing – the third revolution?. New Straits Times. (230), 20; Schlender, B. R., Alpert, M. (1990, February 12). Who's ahead in the computer wars. Fortune.
  33. ↑ Stross, R. E. (1993). Steve Jobs and the NeXT Big Thing. Atheneum. ISBN 0-689-12135-0. pp. 117, 120, 246.
  34. ↑ 34,0 34,1 O'Grady, J. (2008). Apple Inc. Greenwood Press. ISBN 0-313-36244-0.
  35. ↑ Mary Bellis: Steve Jobs, inventors.about.com
  36. ↑ Steve Jobs, 1955–2011 [online]. Splashnogly, October 6, 2011, [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.  
  37. ↑ Bloomberg – Jobs's 7.7% Disney Stake Transfers to Trust Led by Widow Laurene

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Steve Jobs
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Steve Jobs
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Steve_Jobs“