Šablona:Článek dne/2021/01
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Norwegian Sea map cs.png|right|160px|A map showing the location of the Norwegian Sea in the North Atlantic Ocean.]] | [[Soubor:Norwegian Sea map cs.png|right|160px|A map showing the location of the Norwegian Sea in the North Atlantic Ocean.]] | ||
| - | '''[[Norské moře]]''', norsky: '''[[Norské moře|Norskehavet]]''', je | + | '''[[Norské moře]]''', norsky: '''[[Norské moře|Norskehavet]]''', je okrajové moře [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], které bývá někdy řazeno k [[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]]. Moře leží mezi [[Norsko|Norskem]], [[Island]]em, souostrovím [[Špicberky]] a ostrovem [[Jan Mayen]] a má rozlohu 1,383 miliónu km<sup>2</sup>. Na rozdíl od [[Severní moře|Severního moře]], navazujícího na jihu a [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] na severovýchodě, není [[Kontinentální šelf|šelfovým]] mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]], pobřežní vody slouží mnoha druhům ryb jako [[trdliště]]. |
| - | [[Golfský proud|Severoatlantský proud]] je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o 10 °C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním [[Grónské moře|Grónským mořem]] je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (''North Atlantic Deep Water''); teplá voda Severoatlantského proudu s vysokou [[salinita|salinitou]] se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení [[termohalinní výměník|termohalinního výměníku]] světového oceánu. | + | [[Golfský proud|Severoatlantský proud]] je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o 10 °C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním [[Grónské moře|Grónským mořem]] je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (''North Atlantic Deep Water''); teplá voda Severoatlantského proudu s vysokou [[salinita|salinitou]] se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení [[termohalinní výměník|termohalinního výměníku]] světového oceánu. |
Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – [[Norská pánev|Norskou pánví]] a [[Lofotská pánev|Lofotskou pánví]]. Od Grónského moře je na dně odděleno [[Mohnův hřbet|Mohnovým hřbetem]]. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému podmořskému sesuvu, který měl za následek vlnu [[tsunami]] na pobřeží Norského a Severního moře. | Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – [[Norská pánev|Norskou pánví]] a [[Lofotská pánev|Lofotskou pánví]]. Od Grónského moře je na dně odděleno [[Mohnův hřbet|Mohnovým hřbetem]]. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému podmořskému sesuvu, který měl za následek vlnu [[tsunami]] na pobřeží Norského a Severního moře. | ||
| + | |||
| + | Norské moře zabírá jihovýchodní podmořskou pánev mezi [[Grónsko|Grónskem]] a [[Skandinávie|Skandinávií]], severozápadní pánev zabírá [[Grónské moře]]. Na severozápadě tvoří jeho hranici linie z [[Gerpir]]u, nejvýchodnějšího bodu [[Island]]u, přes [[Faerské ostrovy|faerský ostrov]] [[Fugloy]] na bod, který tvoří 61. rovnoběžka, a [[poledník]] 0° 53′ západní délky. Tato linie tvoří hranici s otevřeným severním [[Atlantský oceán|Atlantikem]]. Odtud tvoří hranici až k Norskému pobřeží 61. [[rovnoběžka]]. | ||
| + | Jihovýchodní hranici tvoří norské pobřeží od 61. rovnoběžky po [[Nordkapp]]. Hranici s [[Barentsovo moře|Barentsovým mořem]] tvoří linie z Nordkappu přes [[Medvědí ostrov]] k nejjižnějšímu bodu ostrova [[Západní Špicberk]]y. Svah, který dělí podmořskou pánev od šelfového Barentsova moře, probíhá podél 16. poledníku východní délky k severu mnoho kilometrů jihovýchodně od tradiční hranice. Na severu probíhá hranice ze souostroví [[Špicberky]] přes ostrov [[Jan Mayen]] zpět k nejvýchodnějšímu bodu Islandu, Gerpiru, a sleduje [[podmořský práh]], který dělí norskou a grónskou podmořskou pánev. Norské moře má rozlohu 1 383 miliónu km<sup>2</sup> a objem 2 408 milióny km<sup>3</sup>,Podmořské prahy a [[kontinentální svah]]y oddělují Norské moře od sousedních mořských oblastí. Na jihu leží Severní moře na evropském kontinentáním [[šelf]]u, na východě Barentsovo moře na euroasijském kontinentálním šelfu. Na západě tvoří hranici s Atlantikem jižní části skotsko-grónského hřbetu. Hřbet leží v hloubce jen 500 metrů, jen na několika místech dosahuje hloubky 850 metrů. Na severu leží hřbet Jan Mayen a [[Mohnův hřbet]], které se nachází v hloubce 2 000 metrů, některá jejich sedla dosahují hloubky 2 600 metrů. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 22. 1. 2021, 15:25
Norské moře, norsky: Norskehavet, je okrajové moře Atlantského oceánu, které bývá někdy řazeno k Severnímu ledovému oceánu. Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem. Moře leží mezi Norskem, Islandem, souostrovím Špicberky a ostrovem Jan Mayen a má rozlohu 1,383 miliónu km2. Na rozdíl od Severního moře, navazujícího na jihu a Barentsova moře na severovýchodě, není šelfovým mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska ropy a zemního plynu, pobřežní vody slouží mnoha druhům ryb jako trdliště.
Severoatlantský proud je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o 10 °C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním Grónským mořem je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (North Atlantic Deep Water); teplá voda Severoatlantského proudu s vysokou salinitou se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení termohalinního výměníku světového oceánu.
Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – Norskou pánví a Lofotskou pánví. Od Grónského moře je na dně odděleno Mohnovým hřbetem. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému podmořskému sesuvu, který měl za následek vlnu tsunami na pobřeží Norského a Severního moře.
Norské moře zabírá jihovýchodní podmořskou pánev mezi Grónskem a Skandinávií, severozápadní pánev zabírá Grónské moře. Na severozápadě tvoří jeho hranici linie z Gerpiru, nejvýchodnějšího bodu Islandu, přes faerský ostrov Fugloy na bod, který tvoří 61. rovnoběžka, a poledník 0° 53′ západní délky. Tato linie tvoří hranici s otevřeným severním Atlantikem. Odtud tvoří hranici až k Norskému pobřeží 61. rovnoběžka. Jihovýchodní hranici tvoří norské pobřeží od 61. rovnoběžky po Nordkapp. Hranici s Barentsovým mořem tvoří linie z Nordkappu přes Medvědí ostrov k nejjižnějšímu bodu ostrova Západní Špicberky. Svah, který dělí podmořskou pánev od šelfového Barentsova moře, probíhá podél 16. poledníku východní délky k severu mnoho kilometrů jihovýchodně od tradiční hranice. Na severu probíhá hranice ze souostroví Špicberky přes ostrov Jan Mayen zpět k nejvýchodnějšímu bodu Islandu, Gerpiru, a sleduje podmořský práh, který dělí norskou a grónskou podmořskou pánev. Norské moře má rozlohu 1 383 miliónu km2 a objem 2 408 milióny km3,Podmořské prahy a kontinentální svahy oddělují Norské moře od sousedních mořských oblastí. Na jihu leží Severní moře na evropském kontinentáním šelfu, na východě Barentsovo moře na euroasijském kontinentálním šelfu. Na západě tvoří hranici s Atlantikem jižní části skotsko-grónského hřbetu. Hřbet leží v hloubce jen 500 metrů, jen na několika místech dosahuje hloubky 850 metrů. Na severu leží hřbet Jan Mayen a Mohnův hřbet, které se nachází v hloubce 2 000 metrů, některá jejich sedla dosahují hloubky 2 600 metrů.