Charkov
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
Řádka 23: | Řádka 23: | ||
| starosta = Mychajlo Dobkin | | starosta = Mychajlo Dobkin | ||
| web = www.city.kharkov.ua/ | | web = www.city.kharkov.ua/ | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Kharkiv montage (2015).png|thumb|240px|Dominanty města Charkov]] |
'''Charkov''' (ukrajinsky: ''Харків'' / Charkiv; rusky: ''Харьков'') je [[Seznam ukrajinských měst|druhé největší město]] [[Ukrajina|Ukrajiny]] (žije zde 1 463 000 obyvatel). Leží v severovýchodní části země poblíž hranic s [[Rusko|Ruskem]]; je centrem [[Charkovská oblast|Charkovské oblasti]], historického ukrajinského kraje [[Sloboda]] a celého širšího regionu východní Ukrajiny. | '''Charkov''' (ukrajinsky: ''Харків'' / Charkiv; rusky: ''Харьков'') je [[Seznam ukrajinských měst|druhé největší město]] [[Ukrajina|Ukrajiny]] (žije zde 1 463 000 obyvatel). Leží v severovýchodní části země poblíž hranic s [[Rusko|Ruskem]]; je centrem [[Charkovská oblast|Charkovské oblasti]], historického ukrajinského kraje [[Sloboda]] a celého širšího regionu východní Ukrajiny. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | [[Soubor:Harkov dmitry.jpg|thumb|left|Chrám Sv. Dimitrije v Charkově na kolorované pohlednici z 19. století.]] | + | [[Soubor:Harkov dmitry.jpg|thumb|200px|left|Chrám Sv. Dimitrije v Charkově na kolorované pohlednici z 19. století.]] |
Pevnostní město Charkov bylo založeno ukrajinskými [[kozáci|kozáky]] roku 1656; mělo bránit jižní hranice [[Rusko|Ruské říše]]; během 18. století ztratilo svůj vojenský význam, v roce 1765 se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území dnešní Ukrajiny. Rychlý rozvoj nastal koncem 19. století: s příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V začátcích [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byl Charkov hlavním městem [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] ([[1917]]-[[1934]]). | Pevnostní město Charkov bylo založeno ukrajinskými [[kozáci|kozáky]] roku 1656; mělo bránit jižní hranice [[Rusko|Ruské říše]]; během 18. století ztratilo svůj vojenský význam, v roce 1765 se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území dnešní Ukrajiny. Rychlý rozvoj nastal koncem 19. století: s příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V začátcích [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byl Charkov hlavním městem [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] ([[1917]]-[[1934]]). | ||
Na počátku [[1930|třicátých let]] donutil [[hladomor na Ukrajině|hladomor]] plno obyvatel z venkova se přemístit do měst, do Charkova především; mnoho nepřeživších obyvatel bylo tajně pohřbeno na jednom z městských hřbitovů. | Na počátku [[1930|třicátých let]] donutil [[hladomor na Ukrajině|hladomor]] plno obyvatel z venkova se přemístit do měst, do Charkova především; mnoho nepřeživších obyvatel bylo tajně pohřbeno na jednom z městských hřbitovů. | ||
Řádka 34: | Řádka 34: | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Prospekt Nauky, Kharkiv 2021 - 01.jpg|thumb|240px|Prospekt Nauky (2021)]] |
- | + | ||
V roce 2006 měl Charkov 1 464 000 obyvatel s nadpoloviční většinou Ukrajinců, přičemž užívání ruštiny mírně převažuje nad ukrajinštinou; rozšířen je také [[suržyk]]. Po několik desítek let byl největším ukrajinským městem; nejrychleji rostl koncem 19. a začátkem 20. století. V roce [[1926]] měl 417 000 obyvatel; [[Ukrajinci]] tehdy tvořili 38 %, [[Rusové]] 38 %, [[Židé]] 19,5 %. Roku [[1939]] zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce [[1959]] žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou [[Arméni]] a [[Vietnamci]]. | V roce 2006 měl Charkov 1 464 000 obyvatel s nadpoloviční většinou Ukrajinců, přičemž užívání ruštiny mírně převažuje nad ukrajinštinou; rozšířen je také [[suržyk]]. Po několik desítek let byl největším ukrajinským městem; nejrychleji rostl koncem 19. a začátkem 20. století. V roce [[1926]] měl 417 000 obyvatel; [[Ukrajinci]] tehdy tvořili 38 %, [[Rusové]] 38 %, [[Židé]] 19,5 %. Roku [[1939]] zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce [[1959]] žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou [[Arméni]] a [[Vietnamci]]. | ||
Řádka 44: | Řádka 43: | ||
== Doprava == | == Doprava == | ||
+ | [[Soubor:Будинок держпромисловості, Харків DJI 0044.jpg|thumb|240px|[[Gosprom]] (2020)]] | ||
Charkov je vedle Kyjeva a Lvova hlavním dopravním uzlem země. Hlavním tranzitním směrem je severojižní silniční a železniční tah [[Moskva]] – Charkov – [[Krym]]. Funguje zde mezinárodní letiště. Do Kyjeva jezdí dvakrát denně prestižní rychlík ''[[Stolyčnyj Ekspres]]''. Železnice odtud vedou ve směrech: [[Poltava]], [[Sumy]], [[Lgov]] (Rusko), [[Belgorod]] (Rusko), [[Kup'jansk]], [[Svjatohirsk]], [[Lozova]] a [[Krasnohrad]]. V Charkově se nachází sídlo [[Jižní dráha|Jižní dráhy]], jedné ze 6 divizí státních drah ''[[Ukrzaliznycja]]''. | Charkov je vedle Kyjeva a Lvova hlavním dopravním uzlem země. Hlavním tranzitním směrem je severojižní silniční a železniční tah [[Moskva]] – Charkov – [[Krym]]. Funguje zde mezinárodní letiště. Do Kyjeva jezdí dvakrát denně prestižní rychlík ''[[Stolyčnyj Ekspres]]''. Železnice odtud vedou ve směrech: [[Poltava]], [[Sumy]], [[Lgov]] (Rusko), [[Belgorod]] (Rusko), [[Kup'jansk]], [[Svjatohirsk]], [[Lozova]] a [[Krasnohrad]]. V Charkově se nachází sídlo [[Jižní dráha|Jižní dráhy]], jedné ze 6 divizí státních drah ''[[Ukrzaliznycja]]''. | ||
Město má poměrně rozvinutou síť MHD: [[Metro v Charkově|charkovské metro]], které funguje od roku 1975, doplnilo nedostačující [[Tramvajová doprava v Charkově|tramvajovou]] a [[trolejbusová doprava v Charkově|trolejbusovou síť]]. Dále jsou v provozu autobusy a [[maršrutka|maršrutky]]. Zajímavostí je místní [[dětská železnice]] a [[lanová dráha]]. | Město má poměrně rozvinutou síť MHD: [[Metro v Charkově|charkovské metro]], které funguje od roku 1975, doplnilo nedostačující [[Tramvajová doprava v Charkově|tramvajovou]] a [[trolejbusová doprava v Charkově|trolejbusovou síť]]. Dále jsou v provozu autobusy a [[maršrutka|maršrutky]]. Zajímavostí je místní [[dětská železnice]] a [[lanová dráha]]. | ||
- | |||
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
Řádka 67: | Řádka 66: | ||
* [http://www.shops.kharkov.ua/ktinfo.php?info=galkh Gallery „Old Kharkov“. Photos, cards, figures.] | * [http://www.shops.kharkov.ua/ktinfo.php?info=galkh Gallery „Old Kharkov“. Photos, cards, figures.] | ||
- | {{Commonscat|Kharkiv}} | + | |
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Kharkiv}}{{Commonscat|Kharkiv}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města na Ukrajině]] | [[Kategorie:Města na Ukrajině]] | ||
[[Kategorie:Charkov]] | [[Kategorie:Charkov]] | ||
[[Kategorie:Charkovská oblast]] | [[Kategorie:Charkovská oblast]] |
Aktuální verze z 18. 4. 2021, 12:24
Charkov (ukrajinsky: Харків / Charkiv; rusky: Харьков) je druhé největší město Ukrajiny (žije zde 1 463 000 obyvatel). Leží v severovýchodní části země poblíž hranic s Ruskem; je centrem Charkovské oblasti, historického ukrajinského kraje Sloboda a celého širšího regionu východní Ukrajiny.
Obsah |
Historie
Pevnostní město Charkov bylo založeno ukrajinskými kozáky roku 1656; mělo bránit jižní hranice Ruské říše; během 18. století ztratilo svůj vojenský význam, v roce 1765 se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území dnešní Ukrajiny. Rychlý rozvoj nastal koncem 19. století: s příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V začátcích Sovětského svazu byl Charkov hlavním městem Ukrajinské SSR (1917-1934). Na počátku třicátých let donutil hladomor plno obyvatel z venkova se přemístit do měst, do Charkova především; mnoho nepřeživších obyvatel bylo tajně pohřbeno na jednom z městských hřbitovů. Během II. světové války se Charkov stal jedním z hlavních bojišť. Město bylo nejprve dobyto německou armádou a jejich spojenci, následně Rudou armádou, poté dvakrát německou armádou (viz Druhá bitva o Charkov) a 23. srpna 1943 definitivně znovu dobyto Rudou armádou. Okolo 70% města bylo zničeno a desetitisíce obyvatel zemřely. Po II. světové válce přišel Charkov o primát největšího města Ukrajiny.
Obyvatelstvo
V roce 2006 měl Charkov 1 464 000 obyvatel s nadpoloviční většinou Ukrajinců, přičemž užívání ruštiny mírně převažuje nad ukrajinštinou; rozšířen je také suržyk. Po několik desítek let byl největším ukrajinským městem; nejrychleji rostl koncem 19. a začátkem 20. století. V roce 1926 měl 417 000 obyvatel; Ukrajinci tehdy tvořili 38 %, Rusové 38 %, Židé 19,5 %. Roku 1939 zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce 1959 žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou Arméni a Vietnamci.
Kultura a pamětihodnosti
Významnou historickou památkou města je klášterní chrám z roku 1689, zbudovaný ve stylu ukrajinského baroka. Dále je zde několik převážně pravoslavných kostelů, sídlí zde však také římskokatolická Charkovsko-záporožská diecéze (založena 2002). Nejvýraznější stavbou je zřejmě obří konstruktivistická budova Deržpromu, vystavěná ve 20. letech 20. století a známější spíše pod ruským názvem Gosprom, která dominuje Náměstí Svobody – zřejmě nejrozlehlejšímu náměstí v Evropě o ploše 12 ha. Ve městě sídlí několik muzeí, Repinova galerie, filharmonie, z vysokých škol např. Charkovská státní univerzita, na níž studoval mj. zdejší rodák, rusko-americký astronom Otto von Struve. Z Charkova také pochází populární duo hudebníků 5'NIZZA.
Doprava
Charkov je vedle Kyjeva a Lvova hlavním dopravním uzlem země. Hlavním tranzitním směrem je severojižní silniční a železniční tah Moskva – Charkov – Krym. Funguje zde mezinárodní letiště. Do Kyjeva jezdí dvakrát denně prestižní rychlík Stolyčnyj Ekspres. Železnice odtud vedou ve směrech: Poltava, Sumy, Lgov (Rusko), Belgorod (Rusko), Kup'jansk, Svjatohirsk, Lozova a Krasnohrad. V Charkově se nachází sídlo Jižní dráhy, jedné ze 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja. Město má poměrně rozvinutou síť MHD: charkovské metro, které funguje od roku 1975, doplnilo nedostačující tramvajovou a trolejbusovou síť. Dále jsou v provozu autobusy a maršrutky. Zajímavostí je místní dětská železnice a lanová dráha.
Partnerská města
- Norimberk, Německo
- Varna, Bulharsko
- Poznaň, Polsko
- Lille, Francie
- Cincinnati, USA
- Tianjin, Čína
- Bologna, Itálie
- Brno, Česká republika
Související články
Externí odkazy
- Oficiální server (ukrajinsky, rusky)
- Městský informační portál (rusky)
- Webkamera: Pavlovopolskyj Rynok
- Webkamery na náměstí Rosy Luxembourg a panoráma města
- Gallery „Old Kharkov“. Photos, cards, figures.
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |