Valšov
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ080 | | NUTS3 = CZ080 | ||
| nad.výš = 520 | | nad.výš = 520 | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Krnov-September-2020-107.JPG|thumb|240px|Nádraží ve Valšově (2020)]] |
Obec '''Valšov''' (německy ''Kriegsdorf'') se nachází v okrese [[Okres Bruntál|Bruntál]], kraj [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]. | Obec '''Valšov''' (německy ''Kriegsdorf'') se nachází v okrese [[Okres Bruntál|Bruntál]], kraj [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]. | ||
| + | * Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 263 obyvatel. | ||
| + | * Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''252''' obyvatel. | ||
| - | |||
== Členění obce == | == Členění obce == | ||
=== Části obce === | === Části obce === | ||
| Řádka 42: | Řádka 43: | ||
Česky ''Valšov'' (1890-1910 ''Vojnovice'' nebo ''Válšov''), německy ''Kriegsdorf''. | Česky ''Valšov'' (1890-1910 ''Vojnovice'' nebo ''Válšov''), německy ''Kriegsdorf''. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Od 1. | + | {{RIGHTTOC}} |
| + | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377 z dělící listiny synů Mikuláše II. Opavského. Za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem Valšov zpustnul. Zmínka o něm se následně objevuje v roce 1565 při prodeji majetku Jindřicha Adlsbacha Donátovi z Velké Polomi. Později ves připadla rodu Bruntálským z Vrbna, od kterých ji v rámci pobělohorských konfiskací získal [[Řád německých rytířů]], a Valšov se tak stal stálou součástí panství [[Sovinec (hrad)|sovineckého]]. Valšov měl už tehdy ve znaku buben podložený vojenskými trofejemi.<ref>Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, Střední Morava 33/2012, ISBN: 978-80-85807-52-3, s. 98-113</ref> | ||
| + | |||
| + | V roce 1850 se po zrušení panství a vzniků okresů stala se obec součástí okresu Rýmařov. Poněkud bližší Bruntál totiž ležel ve Slezsku, zatímco Valšov – stejně jako Rýmařov – na Moravě. Význam obce vzrostl po výstavbě železniční trati 311 do Rýmařova. V 20. letech se český název Vojnovice změnil na dnes užívaný Valšov. V obci tehdy fungovala česká menšinová škola, další byly v rámci rýmařovského okresu ještě v Rýmařově a v Lomnici. V roce 1949 při reorganizaci okresů se obec stala součástí okresu Bruntál, krajským městem byla tehdy blízká [[Olomouc]] (nyní je obec součástí Moravskoslezského kraje se sídlem v [[Ostrava|Ostravě]]). Od 1. července 1979 do 23. listopadu 1990 byla součástí města [[Bruntál]].<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN: 80-250-1311-1. s. 553.</ref> | ||
| + | |||
| + | V obci se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky. | ||
== Dopravní obslužnost == | == Dopravní obslužnost == | ||
Středem obce vede silnice první třídy číslo 45. | Středem obce vede silnice první třídy číslo 45. | ||
Obcí prochází [[Železniční trať Olomouc - Opava|železniční trať číslo 310]] z [[Olomouc|Olomouce]] do [[Opava|Opavy]] a připojuje se zde [[Železniční trať Valšov - Rýmařov|železniční trať číslo 311]] vedoucí do [[Rýmařov]]a. | Obcí prochází [[Železniční trať Olomouc - Opava|železniční trať číslo 310]] z [[Olomouc|Olomouce]] do [[Opava|Opavy]] a připojuje se zde [[Železniční trať Valšov - Rýmařov|železniční trať číslo 311]] vedoucí do [[Rýmařov]]a. | ||
| + | == Literatura == | ||
| + | * {{Citace monografie | ||
| + | | příjmení = Pinkava | ||
| + | | jméno = Viktor | ||
| + | | odkaz na autora = | ||
| + | | titul = Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. | ||
| + | | vydavatel = Musejní spolek v Brně | ||
| + | | místo = Brno | ||
| + | | rok = 1922 | ||
| + | | počet stran = 393 | ||
| + | | kapitola = | ||
| + | | strany = | ||
| + | | isbn = | ||
| + | | jazyk = | ||
| + | }} | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * [https://www.obecvalsov.cz/index1.htm Oficiální web obce] | ||
| - | {{ | + | {{Commonscat|Valšov}}{{Okres Bruntál}}{{Článek z Wikipedie}} |
| + | [[Kategorie:Valšov| ]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Bruntál]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Bruntál]] | ||
Aktuální verze z 31. 5. 2021, 20:56
Obec Valšov (německy Kriegsdorf) se nachází v okrese Bruntál, kraj Moravskoslezský.
- Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 263 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 252 obyvatel.
Členění obce
Části obce
- Valšov
Katastrální území
- Valšov
Název
Česky Valšov (1890-1910 Vojnovice nebo Válšov), německy Kriegsdorf.
Historie
Obsah |
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377 z dělící listiny synů Mikuláše II. Opavského. Za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem Valšov zpustnul. Zmínka o něm se následně objevuje v roce 1565 při prodeji majetku Jindřicha Adlsbacha Donátovi z Velké Polomi. Později ves připadla rodu Bruntálským z Vrbna, od kterých ji v rámci pobělohorských konfiskací získal Řád německých rytířů, a Valšov se tak stal stálou součástí panství sovineckého. Valšov měl už tehdy ve znaku buben podložený vojenskými trofejemi.[1]
V roce 1850 se po zrušení panství a vzniků okresů stala se obec součástí okresu Rýmařov. Poněkud bližší Bruntál totiž ležel ve Slezsku, zatímco Valšov – stejně jako Rýmařov – na Moravě. Význam obce vzrostl po výstavbě železniční trati 311 do Rýmařova. V 20. letech se český název Vojnovice změnil na dnes užívaný Valšov. V obci tehdy fungovala česká menšinová škola, další byly v rámci rýmařovského okresu ještě v Rýmařově a v Lomnici. V roce 1949 při reorganizaci okresů se obec stala součástí okresu Bruntál, krajským městem byla tehdy blízká Olomouc (nyní je obec součástí Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě). Od 1. července 1979 do 23. listopadu 1990 byla součástí města Bruntál.[2]
V obci se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky.
Dopravní obslužnost
Středem obce vede silnice první třídy číslo 45. Obcí prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy a připojuje se zde železniční trať číslo 311 vedoucí do Rýmařova.
Literatura
- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno : Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
Reference
- ↑ Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, Střední Morava 33/2012, ISBN: 978-80-85807-52-3, s. 98-113
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN: 80-250-1311-1. s. 553.
Externí odkazy
|
| Města a obce okresu Bruntál |
|---|
|
Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |