V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 95: Řádka 95:
</ref>
</ref>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
-
[[Soubor:Ondřejov hvězd Z kop od náhr DSCN0573.jpg|thumb|upright|Historická kopule hvězdárny v Ondřejově]]{{Commonscat|Czech Astronomical Institute}}
+
[[Soubor:Ondřejov hvězd Z kop od náhr DSCN0573.jpg|thumb|200px|Historická kopule hvězdárny v Ondřejově]]{{Commonscat|Czech Astronomical Institute}}
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Astronomický ústav Slovenské akademie věd]]
* [[Astronomický ústav Slovenské akademie věd]]
Řádka 123: Řádka 123:
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Astronomické organizace]]
[[Kategorie:Astronomické organizace]]
-
[[Kategorie:Hvězdárny v Česku]]
+
[[Kategorie:Astronomické observatoře v České republice]]
[[Kategorie:Ústavy Akademie věd České republiky]]
[[Kategorie:Ústavy Akademie věd České republiky]]

Aktuální verze z 23. 7. 2021, 12:09

Dvoumetrový dalekohled – jeden ze symbolů Astronomického ústavu

Astronomický ústav Akademie věd ČR je výzkumná instituce, která se zabývá především hvězdnou a galaktickou astronomií, výzkumem meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles. Sídlí na hvězdárně v Ondřejově asi 35 km jihovýchodně od Prahy. Odloučené pracoviště je umístěno v Praze na Spořilově v budově Geofyzikálního ústavu. Ředitelem ústavu je v současnosti doc. Petr Heinzel.

Obsah

Oblast výzkumu a organizace ústavu

V Astronomickém ústavu pracuje 157 zaměstnanců (stav k 31. 12. 2005) – 80 % z nich na Ondřejově (adresa Fričova 298, 251 65 Ondřejov).[1] Ústav je členěn na několik dále popsaných vědeckých oddělení.[2]

Oddělení meziplanetární hmoty

Pro laiky je nejzajímavější činnost Oddělení meziplanetární hmoty (vedoucí Pavel Spurný), které se zabývá především pozorováním meteorů, ale věnuje se i kometám a některým asteroidům. Toto oddělení je centrem evropské bolidové sítě a zpracovává naměřená data ze 7 států. Spravuje síť 10 kamerových stanic pro sledování bolidů po celé republice. Meteory nesleduje pouze opticky, ale využívá i meteorický radar. Pro sledování (fotometrii) asteroidů používá 65cm optický teleskop.

Radioteleskop o průměru antény 10 m používaný k výzkumu Slunce

Stelární oddělení

Výzkum hvězd je náplní práce Stelárního oddělení (vedoucí Jiří Kubát). Věnuje se především studiu tzv. horkých hvězd (třídy Be), ale také modelům hvězdných atmosfér, dynamice hvězdného větru a relativistické astrofyzice. Ke své práci používá především největší dalekohled v České republice – reflektor se zrcadlem o průměru 2 m.

  • Pod toto oddělení v současné době spadá i pracovní skupina Astrofyziky vysokých energií (vedoucí René Hudec). Zabývá se především výzkumem uvolňování rentgenové a gama emise ve Vesmíru, kterou lze pozorovat u gama záblesků, blazarů, kataklyzmických proměnných hvězd apod.

Sluneční oddělení

Studiem Slunce se zabývá Sluneční oddělení (vedoucí František Fárník). Zaměřuje se především na oblast slunečních erupcí. Tzv. sluneční patrola pozoruje Slunce a jeho projevy (sluneční skvrny apod.) a na základě toho předpovídá jeho aktivitu. K pozorování zde používají jak optické dalekohledy, tak radioteleskopy.

Oddělení galaxií a planetárních systémů

V Praze sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů (vedoucí Jan Palouš). Zabývá se jak studiem vlivu slunečního systému na Zemi (její tvar, rotaci, precesi), tak jevy ve vzdáleném vesmíru – např. studiem šíření tvorby hvězd v galaxiích.

  • Pod toto oddělení nyní spadá i dříve samostatná Skupina dynamiky umělých družic, která se zabývala teoretickým i praktickým studiem pohybu umělých družic. Jejich hlavním projektem je mikroakcelerometr Macek pro měření zrychlení negravitačního původu. Byl vypuštěn mj. v roce 1996 na raketoplánu Atlantis (let STS-79) a v roce 2003 na české družici MIMOSA.
Sluneční patrola – pracoviště pro pozorování Slunce

Akce pro veřejnost

Veřejnost se může s některými částmi observatoře – především s historickými kopulemi a s dvoumetrovým dalekohledem – seznámit od května do září, kdy se o víkendech konají pravidelné prohlídky.[3] Více pracovišť hvězdárny je možno navštívit v rámci celostátní akce Noc vědců (pravidelně v září) nebo při dni otevřených dveří.[4] [5]

Historie

Astronomický ústav je přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, která byla založena na začátku 18. století při jezuitské koleji v komplexu Klementinum na Starém Městě v Praze. Jako datum založení hvězdárny se uvádí rok 1750,[6] ale vlastní astronomická věž byla dokončena v roce 1726[7] (původně sloužila vyhlídkovým účelům).[8] Po zrušení jezuitského řádu přešla hvězdárna pod stát, po 1. světové válce z ní pak vznikla Státní hvězdárna. Mezitím v roce 1898 zakoupil továrník Josef Jan Frič pozemky u Ondřejova a vybudoval zde svoji hvězdárnu. Tu věnoval v roce 1928 českému státu.

Dalekohled pro sledování planetek (oddělení meziplanetární hmoty)

Při založení Československé akademie věd v roce 1954 byly tyto 2 instituce sloučeny a vznikl tak Astronomický ústav Československé akademie věd. Jeho prvním ředitelem (1954 – 1968) byl Dr. B. Šternberk. Hvězdárna se dále rozrůstala.[9] V roce 1949 přibyla budova radioastronomie a o několik let později budova slunečního oddělení. V roce 1967 byla uvedena do provozu dominanta observatoře – budova dvoumetrového dalekohledu (o 2 roky dříve i její provozní budova). Plejádu rozdílných stavebních stylů doplnila začátkem 80. let 20. století budova kosmické laboratoře, ve které nyní sídlí i ředitelství ústavu. Po vzniku České republiky ústav přešel pod Akademii věd ČR a byl státní příspěvkovou institucí. K 1. 1. 2007 se transformoval – stejně jako většina akademických vědeckých institucí – ve veřejnou výzkumnou instituci.[10]

Odkazy

Historická kopule hvězdárny v Ondřejově
{| class="wikitable" width="430" cellspacing="4" align="center" style="border:1px solid #000000; background-color:#eee9e9;"

|

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

|}

Související články

Literatura

  • In HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Praha 1998 : Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3.

Reference

  1. ↑ Roční zpráva o činnosti Astronomického ústavu AV ČR za rok 2006. [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-09-28]. Dostupné online.  
  2. ↑ Vědecká oddělení [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-09-28]. Dostupné online.  
  3. ↑ Prohlídky pro veřejnost. [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-11-06]. Dostupné online.  
  4. ↑ Evropská noc vědců proběhla i na hvězdárně v Ondřejově [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-11-06]. Dostupné online.  
  5. ↑ HEINZEL, Petr. Evropská noc vědců [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2008-10-28]. Dostupné online.  
  6. ↑ SUCHAN, Pavel. Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2008 připomíná 110. výročí založení [online]. Aldebaran Bulletin, 2008-01-09, [cit. 2008-11-10]. Dostupné online.  
  7. ↑ Z historie knihovny [online]. Národní knihovna České republiky, 2010-05-31, [cit. 2010-07-29]. Dostupné online.  
  8. ↑ Astronomická věž [online]. Národní knihovna České republiky, 2009-04-21, [cit. 2010-07-29]. Dostupné online.  
  9. ↑ Ondřejovská hvězdárna [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-09-28]. Dostupné online.  
  10. ↑ Zákon 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Astronomick%C3%BD_%C3%BAstav_Akademie_v%C4%9Bd_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky“