Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Šablona:Článek dne HL/2019/33

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Servisní článek)
m (Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Zákupy radnice 1.JPG|right|160px|Radnice v Zákupech (2015)]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Zákupy]]''' jsou městečkem v&nbsp;okrese [[Okres Česká Lípa|Česká Lípa]], založeným ve 14.&nbsp;století.
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Poprvé jsou písemně Zákupy zmiňovány roku 1315 v&nbsp;souvislosti s&nbsp;rytířem Fridmanem ze&nbsp;Zákup, příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna. Jméno Zákupy  souvisí se zákupným, tedy dědičným právem. Zdislav Berka z Dubé a Lipé v&nbsp;letech 1541–1552 postavil zámek, dosáhl povýšení Zákup na&nbsp;[[město]], získal městský znak a&nbsp;zahájil stavbu kostela. V&nbsp;roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na&nbsp;mor a&nbsp;panství se&nbsp;ujal příbuzný z&nbsp;rodu Berků, jeho bratranec Zbyněk&nbsp;Berka. Ten v&nbsp;Praze zastával úřad velkopřevora a byl často u&nbsp;královského dvora, přesto v&nbsp;Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z&nbsp;Dubé, kde byl také pohřben. Po&nbsp;jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i&nbsp;díky podpoře králi. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf&nbsp;II. v&nbsp;březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po&nbsp;významném českém rodu Berků panství převzal 27.&nbsp;června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z&nbsp;[[Kolovratové|Kolovrat]].
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Několikrát krutě postihla Zákupy tažení vojsk za třicetileté války a později znovu mor. Šlechta v&nbsp;Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv. Anny na tzv. Morovém hřbitově, 1681 kapucínský klášter, 1683 přestavba zámku, 1698 kaple sv. Josefa u&nbsp;Kamenického vrchu, 1708 morový sloup ([[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|sousoší&nbsp;Nejsvětější&nbsp;Trojice]]). Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a&nbsp;několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i&nbsp;za napoleonských válek o&nbsp;50&nbsp;let později.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o&nbsp;10 let později jej převzal císař. Habsburkové zde zůstali zde až do roku 1918. Zajímavé je také období let 1818–1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské&nbsp;vévodství císařským diplomem pro Napoleona&nbsp;II., přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona&nbsp;I. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval. V&nbsp;roce 1849 získal zámek Ferdinand&nbsp;Dobrotivý. V&nbsp;revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože bylo zrušeno nevolnictví, zámek přestal být střediskem panství. V&nbsp;letech 1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda&nbsp;V. po jeho vynucené abdikaci. Žil v Praze a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a [[Ploskovice|Ploskovicích]]. V Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho význačných návštěv. Roku 1874 byl v&nbsp;Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v&nbsp;Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce, císař František Josef I, kterým sem jezdil zřídka.  
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+
 
 +
Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenbergova s 700 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1876 se i&nbsp;zde konala jedna z&nbsp;řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy, byli tu rakouský císař František Josef I. (strýc již zesnulého Ferdinanda V) a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, doprovázeni velvyslanci obou zemí i&nbsp;početným doprovodem. 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. [[Dohoda ze Zákup|Dohodu ze Zákup]].  
 +
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:24

Radnice v Zákupech (2015)

Zákupy jsou městečkem v okrese Česká Lípa, založeným ve 14. století.

Poprvé jsou písemně Zákupy zmiňovány roku 1315 v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup, příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna. Jméno Zákupy souvisí se zákupným, tedy dědičným právem. Zdislav Berka z Dubé a Lipé v letech 1541–1552 postavil zámek, dosáhl povýšení Zákup na město, získal městský znak a zahájil stavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství se ujal příbuzný z rodu Berků, jeho bratranec Zbyněk Berka. Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a byl často u královského dvora, přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat.

Několikrát krutě postihla Zákupy tažení vojsk za třicetileté války a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv. Anny na tzv. Morovém hřbitově, 1681 kapucínský klášter, 1683 přestavba zámku, 1698 kaple sv. Josefa u Kamenického vrchu, 1708 morový sloup (sousoší Nejsvětější Trojice). Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.

Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o 10 let později jej převzal císař. Habsburkové zde zůstali zde až do roku 1918. Zajímavé je také období let 1818–1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské vévodství císařským diplomem pro Napoleona II., přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona I. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval. V roce 1849 získal zámek Ferdinand Dobrotivý. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože bylo zrušeno nevolnictví, zámek přestal být střediskem panství. V letech 1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci. Žil v Praze a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. V Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho význačných návštěv. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce, císař František Josef I, kterým sem jezdil zřídka.

Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenbergova s 700 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.

V roce 1876 se i zde konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy, byli tu rakouský císař František Josef I. (strýc již zesnulého Ferdinanda V) a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem. 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.