V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Spunbond

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Spunbond''' je způsob zhotovení [[rouno|rouna]] k výrobě [[netkané textilie|netkaných textilií]]. Název je odvozen z anglických výrazů zvlákňování a pojení. V češtině se někdy  spunbond označuje jako  "''výroba pod hubicí''".
'''Spunbond''' je způsob zhotovení [[rouno|rouna]] k výrobě [[netkané textilie|netkaných textilií]]. Název je odvozen z anglických výrazů zvlákňování a pojení. V češtině se někdy  spunbond označuje jako  "''výroba pod hubicí''".
 +
== Význam technologie spunbond ==
== Význam technologie spunbond ==
Spunbond patří spolu spolu s ''meltblownem'' a ''elektrostatickým zvlákňováním'' k technologiím výroby netkaných textilií '''přímo z pomymeru'''. Přímo z polymeru bylo v roce 2009 ve světě zhotoveno 3,5 milionu tun  plošných textilií, s kterými se tato technologie podílela zhruba 5 % na celkové textilní produkci. V ČR byla dosavadní roční produkce cca 110 000 tun [[netkané textilie|netkaných textilií]] (2008) <ref>Výroba netkaných textilií v ČR v roce 2008:   
Spunbond patří spolu spolu s ''meltblownem'' a ''elektrostatickým zvlákňováním'' k technologiím výroby netkaných textilií '''přímo z pomymeru'''. Přímo z polymeru bylo v roce 2009 ve světě zhotoveno 3,5 milionu tun  plošných textilií, s kterými se tato technologie podílela zhruba 5 % na celkové textilní produkci. V ČR byla dosavadní roční produkce cca 110 000 tun [[netkané textilie|netkaných textilií]] (2008) <ref>Výroba netkaných textilií v ČR v roce 2008:   
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/470025CD6C/$File/80040906a.pdf</ref> rozšířena v roce 2011 o výrobní linku na spunbond s kapacitou 20 000 tun. <ref>Světová výroba netkaných textilií 2009 (anglicky): http://issuu.com/oerlikontextile/docs/the_fiber_year_2009_10?mode=a_p</ref>  
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/470025CD6C/$File/80040906a.pdf</ref> rozšířena v roce 2011 o výrobní linku na spunbond s kapacitou 20 000 tun. <ref>Světová výroba netkaných textilií 2009 (anglicky): http://issuu.com/oerlikontextile/docs/the_fiber_year_2009_10?mode=a_p</ref>  
-
== Výrobní zařízení ==
+
== Výrobní zařízení a postup ==
-
[[File:Spunbond.jpg|thumbnail|200px|Schéma technologie spunbond]]
+
[[Soubor:Spunjet process.jpg|thumb|260px|Schéma zařízení pro výrobu a termické zpevňování spunbond rouna]]
-
Na nákresu vpravo je znázorněn výrobní postup:
+
Jako surovina se dají použít granuláty ze všech polymerních materiálů známých z textilní výroby. V praktické výrobě se řadí několik zvlákňovacích trysek do jednoho bloku tak, že se na dopravník ukládají naráz {{Nowrap|[[filament]]y (průměr 15-35 µm)}} nejméně ze 100 otvorů. Filamenty jsou zpravidla částečně dloužené (''POY''), odtah probíhá rychlostí až 6000 m/min. V závislosti na požadovaných vlastnostech hotového rouna se filamenty vzájemně překládají v určitém směru, váha rouna bývá 10-200 g/m², tloušťka 0,2-1,5 mm.
-
Jako surovina se dají použít granuláty ze všech polymerních materiálů známých z textilní výroby. V praktické výrobě se řadí několik zvlákňovacích trysek do jednoho bloku tak, že se na dopravník ukládají naráz [[filament]]y (průměr 15-35 µm) nejméně ze 100 otvorů. Filamenty jsou zpravidla částečně dloužené (''POY''), odtah probíhá rychlostí až 6000 m/min. V závislosti na požadovaných vlastnostech hotového rouna se filamenty vzájemně překládají v určitém směru, váha rouna bývá 10-200 g/m², tloušťka 0,2-1,5 mm.
+
Zpevňování rouna se provádí ''termicky'' (kalandrem), ''chemicky'' (impregnací)  nebo  ''mechanicky'' ([[vpichování (textil)|vpichováním]]).  
Zpevňování rouna se provádí ''termicky'' (kalandrem), ''chemicky'' (impregnací)  nebo  ''mechanicky'' ([[vpichování (textil)|vpichováním]]).  
Strojní zařízení na výrobu rouna spunbondem se začala dodávat ze západní Evropy, USA a Japonska od 70. let minulého století, asi o 10 let později také z Číny.
Strojní zařízení na výrobu rouna spunbondem se začala dodávat ze západní Evropy, USA a Japonska od 70. let minulého století, asi o 10 let později také z Číny.
Řádka 42: Řádka 42:
== Literatura ==
== Literatura ==
* Oldřich Jirsák and Larry C. Wadsworth: ''Nonwoven Textiles'', Carolina Academic Press 1999, ISBN 0890899878
* Oldřich Jirsák and Larry C. Wadsworth: ''Nonwoven Textiles'', Carolina Academic Press 1999, ISBN 0890899878
 +
== Reference ==
 +
<references />
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* Učební texty v oboru Netkané textilie: http://www.ft.vslib.cz/depart/knt/nove/dokumenty/studmaterialy/nte/tisk.pdf
* Učební texty v oboru Netkané textilie: http://www.ft.vslib.cz/depart/knt/nove/dokumenty/studmaterialy/nte/tisk.pdf
* Praktické zkušenosti se spundbondem v USA (anglicky): http://www.engr.utk.edu/mse/Textiles/Spunbond%20Technology.htm
* Praktické zkušenosti se spundbondem v USA (anglicky): http://www.engr.utk.edu/mse/Textiles/Spunbond%20Technology.htm
-
== Reference ==
+
 
-
<references />
+
 
-
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Textil]][[Kategorie:Netkané textilie]]
+
{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Textil]]
 +
[[Kategorie:Netkané textilie]]

Aktuální verze z 12. 4. 2022, 14:42

Spunbond je způsob zhotovení rouna k výrobě netkaných textilií. Název je odvozen z anglických výrazů zvlákňování a pojení. V češtině se někdy spunbond označuje jako "výroba pod hubicí".

Obsah

Význam technologie spunbond

Spunbond patří spolu spolu s meltblownem a elektrostatickým zvlákňováním k technologiím výroby netkaných textilií přímo z pomymeru. Přímo z polymeru bylo v roce 2009 ve světě zhotoveno 3,5 milionu tun plošných textilií, s kterými se tato technologie podílela zhruba 5 % na celkové textilní produkci. V ČR byla dosavadní roční produkce cca 110 000 tun netkaných textilií (2008) [1] rozšířena v roce 2011 o výrobní linku na spunbond s kapacitou 20 000 tun. [2]

Výrobní zařízení a postup

Schéma zařízení pro výrobu a termické zpevňování spunbond rouna

Jako surovina se dají použít granuláty ze všech polymerních materiálů známých z textilní výroby. V praktické výrobě se řadí několik zvlákňovacích trysek do jednoho bloku tak, že se na dopravník ukládají naráz filamenty (průměr 15-35 µm) nejméně ze 100 otvorů. Filamenty jsou zpravidla částečně dloužené (POY), odtah probíhá rychlostí až 6000 m/min. V závislosti na požadovaných vlastnostech hotového rouna se filamenty vzájemně překládají v určitém směru, váha rouna bývá 10-200 g/m², tloušťka 0,2-1,5 mm. Zpevňování rouna se provádí termicky (kalandrem), chemicky (impregnací) nebo mechanicky (vpichováním). Strojní zařízení na výrobu rouna spunbondem se začala dodávat ze západní Evropy, USA a Japonska od 70. let minulého století, asi o 10 let později také z Číny.

Tyto výrobní linky vyrábí plošné textilie cca. dvěstěkrát rychleji než nejvýkonnější tkací stroje. [3] [4]

Použití

Příklady způsobu výroby, vlastností a použití spunbondových textilií:

Značka Hmotnost
g/m²
Tažná
pevnost
Způsob
zpevnění
Příklady použití
Corovin [5] 75 15 N termicky auto, filtry, hygiena
Cerex [6] 35 32-40 N chemicky auto, filtry, podklad koberců
Bidim [7] 150 279 N vpichování geo, stavebnictví

(Tkanina z bavlněné rotorové příze s hmotností 150g/m² má průměrnou tažnou pevnot po osnově cca 550 N, po útku 500 N). [8]

Literatura

  • Oldřich Jirsák and Larry C. Wadsworth: Nonwoven Textiles, Carolina Academic Press 1999, ISBN 0890899878

Reference

  1. Výroba netkaných textilií v ČR v roce 2008: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/470025CD6C/$File/80040906a.pdf
  2. Světová výroba netkaných textilií 2009 (anglicky): http://issuu.com/oerlikontextile/docs/the_fiber_year_2009_10?mode=a_p
  3. Německé výrobní zařízení: http://www.neumag.oerlikontextile.com/Portaldata/1/Resources/neumag/downloads/avr_0409_SD_oerlikon.pdf
  4. Čínské výrobní zařízení (anglicky): http://www.made-in-china.com/showroom/zdavin/product-detailjbRJVAkOrBce/China-PP-Spunbond-Nonwoven-Machine.html
  5. Obchod. značka Corovin (anglicky): http://www.fiberweb.com/products-services/
  6. Obchod. značka Cerex (anglicky): http://www.cerex.com/PageView.asp?edit_id=172
  7. Obchod. značka Bidim (anglicky): http://www.geofabrics.com.au/detailproduct.asp?pid=35
  8. Tažná pevnost bavlněné tkaniny: http://centrum.tul.cz/centrum/centrum/1Projektovani/1.1_zaverecne_zpravy/%5B1.1.09%5D.pdf

Externí odkazy