Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kontinentální šelf
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[ | + | [[Soubor:Continental shelf blank.png|thumb|300px|Kontinentální šelf]] |
+ | [[Soubor:Continental shelves.png|thumb|250px|Kontinentální šelf na mapě světa]] | ||
'''Kontinentální (pevninský) šelf''' neboli '''pevninský práh''' je označení pro okrajovou část [[kontinent]]u, která volně pokračuje pod [[moře|mořskou]] hladinu. | '''Kontinentální (pevninský) šelf''' neboli '''pevninský práh''' je označení pro okrajovou část [[kontinent]]u, která volně pokračuje pod [[moře|mořskou]] hladinu. | ||
- | Definice šelfu ve světě není jednotná, okraje šelfu se nejčastěji uvažují jako místa, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon podstatně větší (kolem 5°). V minulosti se jako okraj uvažovala [[hloubnice]] 200 | + | Definice šelfu ve světě není jednotná, okraje šelfu se nejčastěji uvažují jako místa, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon podstatně větší (kolem 5°). V minulosti se jako okraj uvažovala [[hloubnice]] 200 metrů, dnes se hloubka nebere v potaz, důležité jsou geologické a geomorfologické vlastnosti. |
== Vlastnosti šelfu == | == Vlastnosti šelfu == | ||
- | Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po | + | Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po 1 300 km. Stejně tak rozdílná je i hloubka šelfových oblastí, která se pohybuje od 55 m ([[Patagonský šelf]]) po 500 m na pobřeží [[Kanada|Kanady]] či [[Antarktida|Antarkidy]]. Průměrná hloubka šelfů je kolem 130 metrů. |
Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky (pacifické pobřeží [[Amerika|Ameriky]]), [[korálový útes|korálovými útesy]] (v tropických a subtropických částech světového oceánu), [[solný diapir|solnými diapiry]] ([[Mexický záliv]]), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy ([[říční delta|deltovými]] sedimenty). | Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky (pacifické pobřeží [[Amerika|Ameriky]]), [[korálový útes|korálovými útesy]] (v tropických a subtropických částech světového oceánu), [[solný diapir|solnými diapiry]] ([[Mexický záliv]]), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy ([[říční delta|deltovými]] sedimenty). |
Aktuální verze z 2. 5. 2022, 15:31
Kontinentální (pevninský) šelf neboli pevninský práh je označení pro okrajovou část kontinentu, která volně pokračuje pod mořskou hladinu.
Definice šelfu ve světě není jednotná, okraje šelfu se nejčastěji uvažují jako místa, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon podstatně větší (kolem 5°). V minulosti se jako okraj uvažovala hloubnice 200 metrů, dnes se hloubka nebere v potaz, důležité jsou geologické a geomorfologické vlastnosti.
Vlastnosti šelfu
Šířka šelfu je velmi rozdílná, od několika kilometrů až po 1 300 km. Stejně tak rozdílná je i hloubka šelfových oblastí, která se pohybuje od 55 m (Patagonský šelf) po 500 m na pobřeží Kanady či Antarkidy. Průměrná hloubka šelfů je kolem 130 metrů.
Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky (pacifické pobřeží Ameriky), korálovými útesy (v tropických a subtropických částech světového oceánu), solnými diapiry (Mexický záliv), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy (deltovými sedimenty).
Podle mezinárodního práva má nad zdroji v kontinentálním šelfu právo stát, který šelfu přiléhá. Celkově šelfy zabírají 8 % dna světového oceánu. Kdyby došlo k připočtení rozlohy šelfů k rozloze kontinentů, byl by poměr zastoupení zemského povrchu na 35 % (kontinenty tvoří 29,2%).
Využití šelfu je v centru pozornosti oceánografie z důvodu, že se zde nachází zásoby mnoha nerostných surovin (hlavně ropa a zemní plyn, dále rýžoviska různých minerálů, ložiska fosforitů apod.). Šelfové oblasti jsou místy tradičního rybolovu a jsou zde i možnosti pro energetické využití moří.
Literatura
- KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 19.
- KVASIL, B. a kolektiv. Malá československá encyklopedie, VI. svazek Š-Ž. Praha : Academia, 1984. S. 26.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |