dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...

Brownův pohyb
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Odvození vzorce Alberta Einsteina) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[Soubor:Brownian hierarchical.png|thumb|250px|Znázornění Brownova pohybu na záznamu polohy nahodile se pohybující částice. Zobrazení téhož pohybu nezávisle v 32, 256 a 2048 krocích je znázorněno postupně světlejšími barvami]] | |
+ | '''Brownův pohyb''' je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu. Je [[limita|limitou]] [[náhodná procházka|náhodné procházky]]. Vysvětlením Brownova pohybu je, že [[molekula|molekuly]] v [[roztok]]u se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné, díky čemuž je i okamžitá poloha částice náhodná. Rychlost Brownova pohybu je úměrná teplotě [[Termodynamický systém|systému]]. | ||
+ | Brownův pohyb poprvé zaznamenal v roce 1827 biolog Robert Brown, když pozoroval chování [[pyl]]ových zrnek ve vodě. Aby vyloučil možnost, že pohyb je projevem případného života, opakoval experiment s částicemi prachu. Podstatu tohoto jevu objasnil v roce [[1905]] [[Albert Einstein]], vycházeje z [[Kinetická teorie látek|kinetické teorie látek]]. | ||
+ | |||
+ | == Souvislost s difuzí == | ||
+ | Brownův pohyb má význam např. pro pochopení [[difuze]] látek v prostředí. S přibývajícím časem, na základě [[stochastický|stochastické]] [[pravděpodobnost]]i jsou molekuly neustálým nahodilým pohybem rozptylovány z místa s nejvyšší koncentrací. Některé molekuly se v následných krocích sice nahodile vrací směrem k centru, jiné však již nikoli a soubor všech částic se tak od sebe rozptyluje. Molekuly se v důsledku náhodného pohybu rozptýlí – difundují do okolí. | ||
+ | |||
+ | Celková [[entropie]] systému se zvýší (to ovšem v žádném případě neznamená, že by difuze přímo vyplývala z Brownova pohybu či naopak). | ||
+ | |||
+ | == Odvození Einsteinova vzorce pro Brownův pohyb == | ||
+ | Vyjdeme z Langevinovy rovnice (rovnice pro popis Brownova pohybu): | ||
+ | :<big> | ||
+ | kde '''v''' je rychlost, '''F'(t)''' fluktuující síla, '''ξ''' je frikční koeficient.<br /> | ||
+ | |||
+ | Pro frikční koeficient vyjdeme ze Stokesovy formule pro kouli (předpokládáme kulatou částici): <big> | ||
+ | |||
+ | Vynásobíme langevinovu rovnici souřadnicí: | ||
+ | :<big> | ||
+ | Upravíme (derivace součinu): | ||
+ | :<big> | ||
+ | Střední hodnota: | ||
+ | :<big> | ||
+ | Souřadnice je nekorelovaná, proto vymizí ve střední hodnotě:<big> | ||
+ | |||
+ | [[Ekvipartiční teorém]] ve 3D — <big> | ||
+ | |||
+ | Po úpravě dostaneme: | ||
+ | :<big> | ||
+ | Řešení této diferenciální rovnice je (protože <big> | ||
+ | :<big> | ||
+ | Provedeme trik s derivací a dosadíme do následujícího výrazu výraz výše: | ||
+ | :<big> | ||
+ | Dostaneme: | ||
+ | :<big> | ||
+ | Aproximace: <big> | ||
+ | Výsledek se redukuje na: | ||
+ | :<big> | ||
+ | Což je výsledek pro Brownův pohyb ve 3D. | ||
+ | |||
+ | Kdybychom chtěli 1D Brownův pohyb, postup by byl stejný, až na [[ekvipartiční teorém]], který v 1D zní <big> | ||
+ | Dostaneme pak následující vzorec pro Brownův pohyb v 1D: | ||
+ | :<big> | ||
+ | |||
+ | == Související články == | ||
+ | * [[Wienerův proces]] | ||
+ | * [[Entropie]] | ||
+ | |||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | * [https://cs.wikisource.org/wiki/Ottův_slovník_naučný/Molekulový_pohyb Heslo Molekulový pohyb v Ottově slovníku naučném] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Commonscat|Brownian motion}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Disperzní soustavy]] | [[Kategorie:Disperzní soustavy]] | ||
[[Kategorie:Hmota]] | [[Kategorie:Hmota]] | ||
[[Kategorie:Statistika]] | [[Kategorie:Statistika]] |
Aktuální verze z 19. 8. 2022, 09:04
Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu. Je limitou náhodné procházky. Vysvětlením Brownova pohybu je, že molekuly v roztoku se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné, díky čemuž je i okamžitá poloha částice náhodná. Rychlost Brownova pohybu je úměrná teplotě systému.
Brownův pohyb poprvé zaznamenal v roce 1827 biolog Robert Brown, když pozoroval chování pylových zrnek ve vodě. Aby vyloučil možnost, že pohyb je projevem případného života, opakoval experiment s částicemi prachu. Podstatu tohoto jevu objasnil v roce 1905 Albert Einstein, vycházeje z kinetické teorie látek.
Obsah[skrýt] |
Souvislost s difuzí
Brownův pohyb má význam např. pro pochopení difuze látek v prostředí. S přibývajícím časem, na základě stochastické pravděpodobnosti jsou molekuly neustálým nahodilým pohybem rozptylovány z místa s nejvyšší koncentrací. Některé molekuly se v následných krocích sice nahodile vrací směrem k centru, jiné však již nikoli a soubor všech částic se tak od sebe rozptyluje. Molekuly se v důsledku náhodného pohybu rozptýlí – difundují do okolí.
Celková entropie systému se zvýší (to ovšem v žádném případě neznamená, že by difuze přímo vyplývala z Brownova pohybu či naopak).
Odvození Einsteinova vzorce pro Brownův pohyb
Vyjdeme z Langevinovy rovnice (rovnice pro popis Brownova pohybu):
kde v je rychlost, F'(t) fluktuující síla, ξ je frikční koeficient.
Pro frikční koeficient vyjdeme ze Stokesovy formule pro kouli (předpokládáme kulatou částici):
Kde μ je dynamická viskozita. r je poloměr částice.
Vynásobíme langevinovu rovnici souřadnicí:
Upravíme (derivace součinu):
Střední hodnota:
Souřadnice je nekorelovaná, proto vymizí ve střední hodnotě:
Ekvipartiční teorém ve 3D —
Po úpravě dostaneme:
Řešení této diferenciální rovnice je (protože
Provedeme trik s derivací a dosadíme do následujícího výrazu výraz výše:
Dostaneme:
Aproximace:
Což je výsledek pro Brownův pohyb ve 3D.
Kdybychom chtěli 1D Brownův pohyb, postup by byl stejný, až na ekvipartiční teorém, který v 1D zní
Související články
Externí odkazy
|
[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|