Šablona:Článek dne/2020/15

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“)
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:USS Enterprise (CV-6) in Puget Sound, September 1945a.jpg|right|160px|USS Enterprise (CV-6) na zkušební plavbě (září&nbsp;1945)]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[USS Enterprise (CV-6)]]''' byla druhou [[Letadlová loď|letadlovou lodí]] [[Třída Yorktown|třídy ''Yorktown'']]. Byla sedmou [[loď|lodí]] [[USS Enterprise|toho jména]] ve službě [[Námořnictvo Spojených států amerických|US&nbsp;Navy]] a byla též známá pod přezdívkou '''Big E'''. Do služby byla zařazena v roce 1938 a spolu s [[USS Saratoga (CV-3)|USS ''Saratoga'']] a [[USS Ranger (CV-4)|USS ''Ranger'']] přežila [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]]. Zbývajících pět letadlových lodí postavených před válkou bylo během války ztraceno. Zúčastnila se mnoha významných operací a střetnutí během [[Válka v Tichomoří|bojů v Pacifiku]] – mimo jiné například [[Doolittlův nálet|Doolittlova náletu]], [[Bitva u Midway|bitvy u Midway]], zasáhla do četných střetnutí v souvislosti s [[Bitva o Guadalcanal|boji o Guadalcanal]] včetně bitev [[Bitva u východních Šalamounů|u&nbsp;východních&nbsp;Šalamounů]] a [[Bitva u ostrovů Santa Cruz|u&nbsp;Santa&nbsp;Cruz]]. V pozdější fázi války pak například bitev [[Bitva ve Filipínském moři|ve Filipínském moři]] a [[Bitva u Leyte|u&nbsp;Leyte]]. Byla několikrát poškozena a i když jí Japonci třikrát prohlásili za potopenou, vždy se jí podařilo zachránit a po opravách opět nasadit do bojů.
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Dne 28. listopadu 1941 vyplula ''[[USS Enterprise (CV-6)|Enterprise]]'' a její doprovod z Pearl Harboru, aby dopravila na atol [[Wake (ostrov)|Wake]] 12 [[Stíhací letoun|stíhaček]] [[Grumman F4F Wildcat|Grumman F4F-3 Wildcat]] od VMF-211. Celé uskupení tvořilo Task Force 2, které velel [[viceadmirál]] [[William F. Halsey]] z můstku ''Enterprise''. Na moři jí zastihlo vyhlášení válečného stavu bojovým rozkazem č. 1, které bylo později upřesněno bojovým rozkazem č.&nbsp;2.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Stíhačky VMF-211 odstartovaly k přeletu na Wake 2. prosince a ''[[USS Enterprise (CV-6)|Enterprise]]'' obrátila k návratu do Pearl Harboru, kam měla dorazit 6. prosince. Naštěstí pro Američany byla ale zdržena bouří (tou samou, která zasáhla japonský svaz) a nedělní ráno 7. prosince jí zastihlo asi 150 mil (240&nbsp;km) západně od [[Oahu]]. Průzkumná eskadra VS-6 a střemhlavá bombardovací VB-6 byly ráno odeslány na havajská letiště. Celkem 18 jejich střemhlavých bombardérů [[Douglas SBD Dauntless|SBD-2 Dauntless]] ale přilétlo nad Pearl Harbor právě v době probíhajícího [[útok na Pearl Harbor|útoku]] a tak VS-6 přišla o šest strojů a VB-6 o jeden (6-B-3). Minimálně jeden z nich byl sestřelen vlastní protiletadlovou palbou a další byly poškozeny. Poručík (LT) Dickinson (6-S-4, BuNo 4570) a jeho střelec Miller si nárokovali sestřelení jednoho [[Micubiši A6M|A6M2 Zero]]. Ze šesti stíhacích F4F-3 Wildcatů od VF-6 odeslaných večer po útoku na ostrov byly tři sestřeleny vlastními protiletadlovými dělostřelci při pokusu o přistání na Fordově ostrově v Pearl Harboru – každé letadlo bylo považováno za nepřítele. O život přitom přišli poručíci (LT) Hebel (6-F-1, BuNo 3906) a Allen (6-F-12, BuNo 3938) a podporučík (ENS) Menges (6-F-15, BuNo 3935). Podporučík (ENS) Flynn (6-F-4, BuNo 3909) musel svůj stroj opustit na [[padák]]u poté, co mu došlo palivo. Podporučík (ENS) Hermann (3-F-15, BuNo 3982) přistál na [[golf]]ovém hřišti na Fordově ostrově a tak pouze podporučík (ENS) Daniels (6-F-5, BuNo 3916) dokázal přistát na letišti na Fordově ostrově.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
''Enterprise'' pátrala po japonském svazu. Pátrání ale díky špatnému odhadu předpokládané polohy Japonců probíhalo v prostoru jihozápadně od Oahu. Japonský svaz se pohyboval severně od Oahu a tak naštěstí pro ''Enterprise'' ke kontaktu nedošlo. V opačném případě by musela sama čelit přesile 6 letadlových lodí a jejich doprovodu. Po odvolání pátrání vplula ''Enterprise'' navečer 8. prosince do Pearl Harboru, kde doplnila palivo a zásoby a v 6:00 ráno následujícího dne opět vyplula na moře. {{Nowrap|Dne 10. prosince potopil SBD-2 Dauntless}} z&nbsp;VS-6 pilotovaný [[poručík]]em (LTJG) Dickinsonem japonskou [[ponorka|ponorku]] ''I-70'' severně od [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]].
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+
 
 +
7. ledna 1942 se ''Enterprise'' vrátila do Pearl Harboru a po krátké zastávce vyplula 11. ledna, aby spolu s ''Yorktownem'' poskytla letecké krytí [[konvoj|konvoji]] s posilami pro [[Samoa|Samou]]. Na cestě jí doprovázely [[Těžký křižník|těžké křižníky]] [[USS Chester (CA-27)|''USS&nbsp;Chester'']], [[USS Northampton (CA-26)|''USS&nbsp;Northampton'']], [[USS Salt Lake City (CA-25)|''USS&nbsp;Salt Lake City'']], [[tanker]] ''USS&nbsp;Platte'' a&nbsp;torpédoborce ''USS Dunlap'', ''USS Balch'', ''USS Maury'', ''USS Ralph Talbot'', ''USS&nbsp;Blue'' a ''USS&nbsp;McCall''. Cesta byla plná více či méně tragických událostí...
 +
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52

USS Enterprise (CV-6) na zkušební plavbě (září 1945)

USS Enterprise (CV-6) byla druhou letadlovou lodí třídy Yorktown. Byla sedmou lodí toho jména ve službě US Navy a byla též známá pod přezdívkou Big E. Do služby byla zařazena v roce 1938 a spolu s USS Saratoga a USS Ranger přežila druhou světovou válku. Zbývajících pět letadlových lodí postavených před válkou bylo během války ztraceno. Zúčastnila se mnoha významných operací a střetnutí během bojů v Pacifiku – mimo jiné například Doolittlova náletu, bitvy u Midway, zasáhla do četných střetnutí v souvislosti s boji o Guadalcanal včetně bitev u východních Šalamounů a u Santa Cruz. V pozdější fázi války pak například bitev ve Filipínském moři a u Leyte. Byla několikrát poškozena a i když jí Japonci třikrát prohlásili za potopenou, vždy se jí podařilo zachránit a po opravách opět nasadit do bojů.

Dne 28. listopadu 1941 vyplula Enterprise a její doprovod z Pearl Harboru, aby dopravila na atol Wake 12 stíhaček Grumman F4F-3 Wildcat od VMF-211. Celé uskupení tvořilo Task Force 2, které velel viceadmirál William F. Halsey z můstku Enterprise. Na moři jí zastihlo vyhlášení válečného stavu bojovým rozkazem č. 1, které bylo později upřesněno bojovým rozkazem č. 2.

Stíhačky VMF-211 odstartovaly k přeletu na Wake 2. prosince a Enterprise obrátila k návratu do Pearl Harboru, kam měla dorazit 6. prosince. Naštěstí pro Američany byla ale zdržena bouří (tou samou, která zasáhla japonský svaz) a nedělní ráno 7. prosince jí zastihlo asi 150 mil (240 km) západně od Oahu. Průzkumná eskadra VS-6 a střemhlavá bombardovací VB-6 byly ráno odeslány na havajská letiště. Celkem 18 jejich střemhlavých bombardérů SBD-2 Dauntless ale přilétlo nad Pearl Harbor právě v době probíhajícího útoku a tak VS-6 přišla o šest strojů a VB-6 o jeden (6-B-3). Minimálně jeden z nich byl sestřelen vlastní protiletadlovou palbou a další byly poškozeny. Poručík (LT) Dickinson (6-S-4, BuNo 4570) a jeho střelec Miller si nárokovali sestřelení jednoho A6M2 Zero. Ze šesti stíhacích F4F-3 Wildcatů od VF-6 odeslaných večer po útoku na ostrov byly tři sestřeleny vlastními protiletadlovými dělostřelci při pokusu o přistání na Fordově ostrově v Pearl Harboru – každé letadlo bylo považováno za nepřítele. O život přitom přišli poručíci (LT) Hebel (6-F-1, BuNo 3906) a Allen (6-F-12, BuNo 3938) a podporučík (ENS) Menges (6-F-15, BuNo 3935). Podporučík (ENS) Flynn (6-F-4, BuNo 3909) musel svůj stroj opustit na padáku poté, co mu došlo palivo. Podporučík (ENS) Hermann (3-F-15, BuNo 3982) přistál na golfovém hřišti na Fordově ostrově a tak pouze podporučík (ENS) Daniels (6-F-5, BuNo 3916) dokázal přistát na letišti na Fordově ostrově.

Enterprise pátrala po japonském svazu. Pátrání ale díky špatnému odhadu předpokládané polohy Japonců probíhalo v prostoru jihozápadně od Oahu. Japonský svaz se pohyboval severně od Oahu a tak naštěstí pro Enterprise ke kontaktu nedošlo. V opačném případě by musela sama čelit přesile 6 letadlových lodí a jejich doprovodu. Po odvolání pátrání vplula Enterprise navečer 8. prosince do Pearl Harboru, kde doplnila palivo a zásoby a v 6:00 ráno následujícího dne opět vyplula na moře. Dne 10. prosince potopil SBD-2 Dauntless z VS-6 pilotovaný poručíkem (LTJG) Dickinsonem japonskou ponorku I-70 severně od Havajských ostrovů.

7. ledna 1942 se Enterprise vrátila do Pearl Harboru a po krátké zastávce vyplula 11. ledna, aby spolu s Yorktownem poskytla letecké krytí konvoji s posilami pro Samou. Na cestě jí doprovázely těžké křižníky USS Chester, USS Northampton, USS Salt Lake City, tanker USS Platte a torpédoborce USS Dunlap, USS Balch, USS Maury, USS Ralph Talbot, USS Blue a USS McCall. Cesta byla plná více či méně tragických událostí...