Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Vladimir Putin
Z Multimediaexpo.cz
(+ Putin demands NATO guarantees not to expand eastward (December 1, 2021) !) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
| strana = | | strana = | ||
| podpis = Putin signature.png | | podpis = Putin signature.png | ||
| - | }}[[Soubor: | + | }}[[Soubor:Владимир Путин (17-11-2021) (cropped).jpg|thumb|260px|Владимир Владимирович Путин (2021)]] |
| - | '''Vladimir Vladimirovič Putin''', | + | '''Vladimir Vladimirovič Putin''', rusky: {{Audio|Ru-Putin.ogg|Владимир Владимирович Путин}}, (* [[7. říjen|7. října]] [[1952]], [[Petrohrad|Leningrad]]) je [[Rusko|ruský]] politik, [[předseda vlády]] [[Rusko|Ruské federace]] (od roku [[2008]], předtím 1999–2000), ředitel ruské bezpečnostní služby [[FSB]] ([[1998]]–[[1999]]) a bývalý ruský [[prezident]] ([[2000]]–[[2008]]). |
| + | Vladimir Vladimirovič Putin je znovu od roku [[2012]] [[Seznam prezidentů Ruska|prezident Ruské federace]]. | ||
| + | |||
| + | V letech 1985–1990 byl činný jako příslušník sovětské tajné služby [[KGB]] v [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]]. Po rozpadu Sovětské svazu započal politickou kariéru v rodném [[Petrohrad]]ě a později působil v Moskvě jako poradce tehdejšího prezidenta [[Boris Jelcin|Borise Jelcina]]. V roce 1998 byl Jelcinem jmenován ředitelem [[Federální služba bezpečnosti|Federální služby bezpečnosti]] (FSB). V letech 1999 a 2000 působil v [[Seznam hlav vlád Ruska|úřadu premiéra]], po Jelcinově rezignaci na konci roku 1999 se z pozice premiéra stal dočasně úřadujícím prezidentem, následně byl roku 2000 prezidentem zvolen a v úřadu potvrzen dalšími [[Prezidentské volby v Rusku 2004|volbami roku 2004]]. Následující funkční období v letech 2008–2012 byl prezidentem [[Dmitrij Medveděv]] a Putin se ujal funkce premiéra. V roce 2012 došlo k vzájemné výměně na těchto postech, Medvěděv se stal premiérem a Putin byl [[Prezidentské volby v Rusku 2012|opět zvolen]] do prezidentského úřadu. V úřadu prezidenta byl potvrzen [[Prezidentské volby v Rusku 2018|volbami v březnu 2018]] na šest let do roku 2024. Roku 2021 byla provedena úprava ústavy, která Putinovi umožňuje kandidovat i na funkční období 2024–2030 a 2030–2036. | ||
== Život == | == Život == | ||
| - | Narodil se v sovětském [[Petrohrad|Leningradu]]. Jeho rodiče byly oba dělníci, otec bojoval jako člen [[Rudá armáda|Rudé armády]] v [[druhá světová válka|druhé světové válce]], matka zůstala a přežila celou blokádu Leningradu. Putin měl i dva sourozence, narozené ve 30. letech, jeden bratr ovšem zemřel pár měsíců po narození, a druhý na [[záškrt]] při [[Obležení Leningradu|německé blokádě Leningradu]]. | + | Narodil se v sovětském [[Petrohrad|Leningradu]]. Jeho rodiče byly oba dělníci, otec bojoval jako člen [[Rudá armáda|Rudé armády]] v [[druhá světová válka|druhé světové válce]], matka zůstala a přežila celou blokádu Leningradu. Putin měl i dva sourozence, narozené ve 30. letech, jeden bratr ovšem zemřel pár měsíců po narození, a druhý na [[záškrt]] při [[Obležení Leningradu|německé blokádě Leningradu]]. |
Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem [[KGB]] a [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]], jejichž členem zůstal až do rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] roku 1991<ref>http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/russiagov/putin.htm</ref>. V letech 1985-1990 působil jako sovětský špión na území [[Německá demokratická republika|NDR]] v [[Drážďany|Drážďanech]]. | Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem [[KGB]] a [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]], jejichž členem zůstal až do rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] roku 1991<ref>http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/russiagov/putin.htm</ref>. V letech 1985-1990 působil jako sovětský špión na území [[Německá demokratická republika|NDR]] v [[Drážďany|Drážďanech]]. | ||
28. července 1983 se oženil s Ludmilou Alexandrovnou Škrebněvovou, učitelkou španělštiny a bývalou letuškou. Mají dvě dcery: Marii, narozenou roku 1985 a Jekaterinu, narozenou roku 1986. | 28. července 1983 se oženil s Ludmilou Alexandrovnou Škrebněvovou, učitelkou španělštiny a bývalou letuškou. Mají dvě dcery: Marii, narozenou roku 1985 a Jekaterinu, narozenou roku 1986. | ||
| Řádka 39: | Řádka 42: | ||
=== Politický život === | === Politický život === | ||
| - | Za jeho vlády se Rusko vymanilo z 15 let trvající hospodářské krize. Přestože se nepodařilo vyřešit mnoho problémů, které trápí hlavně běžné Rusy, celoruské hospodářství se zbavilo svých chronických problémů, které trápily období vlády Borise Jelcina. Již první rok svého působení v prezidentském křesle nastartoval Putin ruskou ekonomiku tak, že experti mluví o ruském zázraku<ref>http://www.project-syndicate.org/commentary/nik1/Czech</ref>, tento vzestup ovšem úzce souvisí se stoupajícími cenami [[plyn]]u a [[ropa|ropy]] v posledních letech. Jeho éra byla na druhou stranu svázána s některými kritizovanými kroky, hlavně v oblasti omezování osobních svobod, boji proti tzv. oligarchům, kteří se k bohatství a vlivu dostali v 90. letech a nevyjasněným úmrtím. Putinova éra je také spjata s válkou v [[Čečensko|Čečensku]]. Putin udržuje těsné vztahy s [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavnou církví]]; za jeden ze svých úspěchů pokládá akt sjednocení [[Exilová ruská pravoslavná církev|exilové]] a domácí pravoslavné církve v [[ | + | Za jeho vlády se Rusko vymanilo z 15 let trvající hospodářské krize. Přestože se nepodařilo vyřešit mnoho problémů, které trápí hlavně běžné Rusy, celoruské hospodářství se zbavilo svých chronických problémů, které trápily období vlády Borise Jelcina. Již první rok svého působení v prezidentském křesle nastartoval Putin ruskou ekonomiku tak, že experti mluví o ruském zázraku<ref>http://www.project-syndicate.org/commentary/nik1/Czech</ref>, tento vzestup ovšem úzce souvisí se stoupajícími cenami [[plyn]]u a [[ropa|ropy]] v posledních letech. Jeho éra byla na druhou stranu svázána s některými kritizovanými kroky, hlavně v oblasti omezování osobních svobod, boji proti tzv. oligarchům, kteří se k bohatství a vlivu dostali v 90. letech a nevyjasněným úmrtím. Putinova éra je také spjata s válkou v [[Čečensko|Čečensku]]. Putin udržuje těsné vztahy s [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavnou církví]]; za jeden ze svých úspěchů pokládá akt sjednocení [[Exilová ruská pravoslavná církev|exilové]] a domácí pravoslavné církve v [[Květen|květnu]] [[2007]].<ref>[http://www.lidovky.cz/pravoslavna-cirkev-se-sjednotila-dqw-/ln_noviny.asp?c=A070518_000042_ln_noviny_sko&klic=219374&mes=070518_0 Pravoslavná církev se sjednotila. 18. května 2007, Lidové noviny]</ref> |
Putin začal budovat mediální obraz silného, ale zdravého a aktivního vůdce. Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou například rybolov, ale také i judo. Jako věřící a abstinent byl často zmiňován jako vzor pro mnohé Rusy. Putin rozvíjel také dobré vztahy s dalšími světovými státníky své doby, mezi které patřil i prezident George W. Bush. Jejich vztahy ochladly až s plánem výstavby radarové a raketové základny ve střední Evropě a konfliktem v Gruzii v srpnu 2008. | Putin začal budovat mediální obraz silného, ale zdravého a aktivního vůdce. Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou například rybolov, ale také i judo. Jako věřící a abstinent byl často zmiňován jako vzor pro mnohé Rusy. Putin rozvíjel také dobré vztahy s dalšími světovými státníky své doby, mezi které patřil i prezident George W. Bush. Jejich vztahy ochladly až s plánem výstavby radarové a raketové základny ve střední Evropě a konfliktem v Gruzii v srpnu 2008. | ||
| Řádka 74: | Řádka 77: | ||
[[Kategorie:Prezidenti Ruska]] | [[Kategorie:Prezidenti Ruska]] | ||
[[Kategorie:Premiéři Ruska]] | [[Kategorie:Premiéři Ruska]] | ||
| + | [[Kategorie:Muži]] | ||
[[Kategorie:Žijící lidé]] | [[Kategorie:Žijící lidé]] | ||
[[Kategorie:Současní státní představitelé]] | [[Kategorie:Současní státní představitelé]] | ||
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] | ||
Verze z 14. 2. 2023, 15:37
_(cropped).jpg)
Vladimir Vladimirovič Putin, rusky: 
Владимир Владимирович Путин, (* 7. října 1952, Leningrad) je ruský politik, předseda vlády Ruské federace (od roku 2008, předtím 1999–2000), ředitel ruské bezpečnostní služby FSB (1998–1999) a bývalý ruský prezident (2000–2008).
Vladimir Vladimirovič Putin je znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.
V letech 1985–1990 byl činný jako příslušník sovětské tajné služby KGB v Německé demokratické republice. Po rozpadu Sovětské svazu započal politickou kariéru v rodném Petrohradě a později působil v Moskvě jako poradce tehdejšího prezidenta Borise Jelcina. V roce 1998 byl Jelcinem jmenován ředitelem Federální služby bezpečnosti (FSB). V letech 1999 a 2000 působil v úřadu premiéra, po Jelcinově rezignaci na konci roku 1999 se z pozice premiéra stal dočasně úřadujícím prezidentem, následně byl roku 2000 prezidentem zvolen a v úřadu potvrzen dalšími volbami roku 2004. Následující funkční období v letech 2008–2012 byl prezidentem Dmitrij Medveděv a Putin se ujal funkce premiéra. V roce 2012 došlo k vzájemné výměně na těchto postech, Medvěděv se stal premiérem a Putin byl opět zvolen do prezidentského úřadu. V úřadu prezidenta byl potvrzen volbami v březnu 2018 na šest let do roku 2024. Roku 2021 byla provedena úprava ústavy, která Putinovi umožňuje kandidovat i na funkční období 2024–2030 a 2030–2036.
Obsah |
Život
Narodil se v sovětském Leningradu. Jeho rodiče byly oba dělníci, otec bojoval jako člen Rudé armády v druhé světové válce, matka zůstala a přežila celou blokádu Leningradu. Putin měl i dva sourozence, narozené ve 30. letech, jeden bratr ovšem zemřel pár měsíců po narození, a druhý na záškrt při německé blokádě Leningradu. Roku 1975 dostudoval práva na leningradské Státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem KGB a KSSS, jejichž členem zůstal až do rozpadu Sovětského svazu roku 1991[1]. V letech 1985-1990 působil jako sovětský špión na území NDR v Drážďanech. 28. července 1983 se oženil s Ludmilou Alexandrovnou Škrebněvovou, učitelkou španělštiny a bývalou letuškou. Mají dvě dcery: Marii, narozenou roku 1985 a Jekaterinu, narozenou roku 1986.
Osobní život
Svou politickou kariéru započal začátkem devadesátých let v Sankt-Petěrburgu. 25. července 1998 byl jmenován šéfem ruské bezpečnostní služby FSB (nástupkyně KGB), v jejímž čele stál až do srpna 1999. Od 16. srpna 1999 vykonával úřad premiéra, po abdikaci prezidenta Borise Jelcina 31. prosince 1999 se stal úřadujícím prezidentem. Po vítězství v prezidentských volbách 26. března 2000 řádným prezidentem od 7. května téhož roku, druhé funkční období zastával od 14. března 2004 do 7. května 2008. Od 8. května téhož roku zastával funkci předsedy vlády.
Politický život
Za jeho vlády se Rusko vymanilo z 15 let trvající hospodářské krize. Přestože se nepodařilo vyřešit mnoho problémů, které trápí hlavně běžné Rusy, celoruské hospodářství se zbavilo svých chronických problémů, které trápily období vlády Borise Jelcina. Již první rok svého působení v prezidentském křesle nastartoval Putin ruskou ekonomiku tak, že experti mluví o ruském zázraku[2], tento vzestup ovšem úzce souvisí se stoupajícími cenami plynu a ropy v posledních letech. Jeho éra byla na druhou stranu svázána s některými kritizovanými kroky, hlavně v oblasti omezování osobních svobod, boji proti tzv. oligarchům, kteří se k bohatství a vlivu dostali v 90. letech a nevyjasněným úmrtím. Putinova éra je také spjata s válkou v Čečensku. Putin udržuje těsné vztahy s pravoslavnou církví; za jeden ze svých úspěchů pokládá akt sjednocení exilové a domácí pravoslavné církve v květnu 2007.[3] Putin začal budovat mediální obraz silného, ale zdravého a aktivního vůdce. Často se objevoval v televizi při různých sportovních aktivitách, jakými jsou například rybolov, ale také i judo. Jako věřící a abstinent byl často zmiňován jako vzor pro mnohé Rusy. Putin rozvíjel také dobré vztahy s dalšími světovými státníky své doby, mezi které patřil i prezident George W. Bush. Jejich vztahy ochladly až s plánem výstavby radarové a raketové základny ve střední Evropě a konfliktem v Gruzii v srpnu 2008.
Velké diskuze byly okolo Putinova nástupce, žhavými kandidáty byli např. Sergej Ivanov nebo premiér Viktor Zubkov, jeho nástupcem se nakonec stal vicepremiér Dmitrij Medveděv, dlouholetý Putinův spolupracovník již od dob jeho působení v Sankt-Petěrburgu. Medvěděv požádal Putina, aby se po vypršení prezidentského mandátu stal ruským premiérem.[4] Sám Putin vedl svou politickou stranu Jednotné Rusko do prosincových parlamentních voleb, které strana vyhrála s výrazným ziskem 63,5 % hlasů.[5]
Velká Galerie
Galerie
 Putin jako chlapec
|
 Dospělý Putin v uniformě KGB |
 Ludmila Škrebněvovna Putinová - manželka |
 Vladimir Putin na palubě křižníku Petr Veliký |
 Prezidenti Bush a Putin na tiskové konferenci - Maine, USA, 2007 |
 Setkání se Severokorejským vůdcem, Kim Čong-ilem |
 Vladimir Putin a ukrajinská ministerská předsedkyně, Julia Tymošenková |
 Setkání Putina a prezidenta Čínské lidové republiky Chu Ťin-tchaa v Moskvě |
Video
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
|
| Vladimir Putin – Tisková konference na Summitu G-20 (září 2013) |
Reference
- ↑ http://www.washingtonpost.com/wp-srv/inatl/longterm/russiagov/putin.htm
- ↑ http://www.project-syndicate.org/commentary/nik1/Czech
- ↑ Pravoslavná církev se sjednotila. 18. května 2007, Lidové noviny
- ↑ Medvedev: Putin should be prime minister [online]. Associated Press, Yahoo News, 2007-12-11, [cit. 2007-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Putin vítězí, před odchodem z Kremlu dobyl parlament
Externí odkazy
- APnews.com – Putin demands NATO guarantees not to expand eastward (December 1, 2021)
- Ceskatelevize.cz – Moc má jméno Putin. Podle Forbesu už potřetí za sebou
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |