Hiragana
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | '''Hiragana''' (ひらがな – hiragana, 平仮名 - zápis v [[kandži]]) je jedno ze dvou (druhým je [[katakana]]) [[Japonsko|japonských]] [[Kana (písmo)|slabičných písem]] (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku a ne pouhou hlásku, i když jsou zde znaky i pro A, I, U, E a O), sestávající ze 46 symbolů (45 slabičných symbolů a písmeno n). Připojením dvou čárek (''nigori'') nebo kroužku (''marunigori'') nad určité symboly či jejich skládáním vznikají ještě další zvuky. Obě abecedy se svým systémem a řazením velice podobají, liší se však způsobem užití. Odlišný je i původ obou abeced – [http://www.japonstina.net/japonske-pismo/ hiragana] vznikla zjednodušením celých znaků kandži, kdežto znaky [http://www.japonstina.net/japonske-pismo/ katakany] vycházejí z části složitějšího znaku kandži. | |
| - | '''Hiragana''' (ひらがな – hiragana, 平仮名 - zápis v [[kandži]]) je jedno ze dvou (druhým je [[katakana]]) [[Japonsko|japonských]] [[Kana (písmo)|slabičných písem]] (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku a ne pouhou hlásku, i když jsou zde znaky i pro A, I, U, E a O), sestávající ze 46 symbolů (45 slabičných symbolů a písmeno n). Připojením dvou čárek (''nigori'') nebo kroužku (''marunigori'') nad určité symboly či jejich skládáním vznikají ještě další zvuky. Obě abecedy se svým systémem a řazením velice podobají, liší se však způsobem užití. Odlišný je i původ obou abeced – [http://www.japonstina.net/japonske-pismo/ hiragana] vznikla zjednodušením celých znaků kandži, kdežto znaky [http://www.japonstina.net/japonske-pismo/ katakany] vycházejí z části složitějšího znaku kandži. | + | |
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Hiragana byla kodifikována roku [[1946]], kdy došlo ke zjednoznačnění přiřazení jednotlivých symbolů ke zvukům a dva symboly (wi, we) byly označeny za zastaralé. Tato slabičná abeceda vznikla v 9. století za přispění [[Buddhismus|buddhistického]] kněze | + | Hiragana byla kodifikována roku [[1946]], kdy došlo ke zjednoznačnění přiřazení jednotlivých symbolů ke zvukům a dva symboly (wi, we) byly označeny za zastaralé. Tato slabičná abeceda vznikla v 9. století za přispění [[Buddhismus|buddhistického]] kněze Kúkaie (774-835). Jednotlivé symboly vznikly zjednodušením celých (hira znamená v [[Japonština|japonštině]] „celkový“) [[čínský znak|čínských znaků]] [[kandži]] (na rozdíl od katakany, která vznikla zjednodušením pouze částí čínských znaků), u kterých již předtím došlo k desemantizaci a fonetizaci (ztratily význam a staly se pouhými zvuky, aby mohly vyjadřovat japonské koncovky). Znaky hiragany jsou složitější a na psaní obtížnější než znaky katakany. Nedlouho po svém vzniku bylo toto písmo nazýváno také ''onnade'' (ženská ruka) - psaly jím totiž převážně ženy (muži používali katakanu a kandži), jimž nebylo umožněno učit se znakům kandži, které byly považovány za příliš složité. Díky zavedení hiragany tak vzniklo spousta literárních děl z rukou žen z [[období Heian]]. |
== Původ jednotlivých znaků == | == Původ jednotlivých znaků == | ||
| - | [[Soubor:Hiragana origin.png|Tabulka znázorňující původ jednotlivých znaků hiragany | + | [[Soubor:Hiragana origin.png|thumb|400px|left|Tabulka znázorňující původ jednotlivých znaků hiragany]]{{Clear}} |
== Dnešní použití hiragany == | == Dnešní použití hiragany == | ||
* slova japonského původu pro která neexistují kandži | * slova japonského původu pro která neexistují kandži | ||
| Řádka 158: | Řádka 157: | ||
|} | |} | ||
== Jak psát znaky hiragany == | == Jak psát znaky hiragany == | ||
| + | [[File:Table hiragana.png|thumb|400px|left]]{{Clear}} | ||
Tabulka ukazuje, jak se znaky hiragany píší. Je uspořádaná podle tradičního japonského způsobu čtení. Začátek je vpravo nahoře a postupuje se shora dolů. Malá čísla určují pořadí tahů a šipky ukazují jejich směr. Pořadí tahů i směr se musí bezpodmínečně dodržovat, jinak může dojít k chybnému čtení. <br> | Tabulka ukazuje, jak se znaky hiragany píší. Je uspořádaná podle tradičního japonského způsobu čtení. Začátek je vpravo nahoře a postupuje se shora dolů. Malá čísla určují pořadí tahů a šipky ukazují jejich směr. Pořadí tahů i směr se musí bezpodmínečně dodržovat, jinak může dojít k chybnému čtení. <br> | ||
| - | + | ||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Kana (písmo)|kana]] | * [[Kana (písmo)|kana]] | ||
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 09:28
Hiragana (ひらがな – hiragana, 平仮名 - zápis v kandži) je jedno ze dvou (druhým je katakana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku a ne pouhou hlásku, i když jsou zde znaky i pro A, I, U, E a O), sestávající ze 46 symbolů (45 slabičných symbolů a písmeno n). Připojením dvou čárek (nigori) nebo kroužku (marunigori) nad určité symboly či jejich skládáním vznikají ještě další zvuky. Obě abecedy se svým systémem a řazením velice podobají, liší se však způsobem užití. Odlišný je i původ obou abeced – hiragana vznikla zjednodušením celých znaků kandži, kdežto znaky katakany vycházejí z části složitějšího znaku kandži.
Obsah |
Historie
Hiragana byla kodifikována roku 1946, kdy došlo ke zjednoznačnění přiřazení jednotlivých symbolů ke zvukům a dva symboly (wi, we) byly označeny za zastaralé. Tato slabičná abeceda vznikla v 9. století za přispění buddhistického kněze Kúkaie (774-835). Jednotlivé symboly vznikly zjednodušením celých (hira znamená v japonštině „celkový“) čínských znaků kandži (na rozdíl od katakany, která vznikla zjednodušením pouze částí čínských znaků), u kterých již předtím došlo k desemantizaci a fonetizaci (ztratily význam a staly se pouhými zvuky, aby mohly vyjadřovat japonské koncovky). Znaky hiragany jsou složitější a na psaní obtížnější než znaky katakany. Nedlouho po svém vzniku bylo toto písmo nazýváno také onnade (ženská ruka) - psaly jím totiž převážně ženy (muži používali katakanu a kandži), jimž nebylo umožněno učit se znakům kandži, které byly považovány za příliš složité. Díky zavedení hiragany tak vzniklo spousta literárních děl z rukou žen z období Heian.
Původ jednotlivých znaků
Dnešní použití hiragany
- slova japonského původu pro která neexistují kandži
- gramatická slova (předpony, přípony, částice, koncovky)
- knížky pro malé děti (japonské děti se hiraganu učí jako první ze tří japonských písem: hiragana, katakana, kandži)
- soukromé dopisy
- furigana (malé znaky hiragany, které v knihách pro začínající čtenáře naznačují výslovnost složitých znaků kandži)
- okurigana (hiraganový znak následující za kandži).
Základní sada znaků hiragany
| samohlásky | jóon | ||||||
| あ a | い i | う u | え e | お o | (ja) | (ju) | (jo) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| か ka | き ki | く ku | け ke | こ ko | きゃ kja | きゅ kju | きょ kjo |
| さ sa | し ši | す su | せ se | そ so | しゃ ša | しゅ šu | しょ šo |
| た ta | ち či | つ cu | て te | と to | ちゃ ča | ちゅ ču | ちょ čo |
| な na | に ni | ぬ nu | ね ne | の no | にゃ nja | にゅ nju | にょ njo |
| は ha | ひ hi | ふ fu | へ he | ほ ho | ひゃ hja | ひゅ hju | ひょ hjo |
| ま ma | み mi | む mu | め me | も mo | みゃ mja | みゅ mju | みょ mjo |
| や ja | ゆ ju | よ jo | |||||
| ら ra | り ri | る ru | れ re | ろ ro | りゃ rja | りゅ rju | りょ rjo |
| わ wa | ゐ wi | ゑ we | を o/wo | ||||
| ん n | |||||||
| が ga | ぎ gi | ぐ gu | げ ge | ご go | ぎゃ gja | ぎゅ gju | ぎょ gjo |
| ざ za | じ dži | ず zu | ぜ ze | ぞ zo | じゃ dža | じゅ džu | じょ džo |
| だ da | ぢ (dži) | づ (zu) | で de | ど do | ぢゃ (dža) | ぢゅ (džu) | ぢょ (džo) |
| ば ba | び bi | ぶ bu | べ be | ぼ bo | びゃ bja | びゅ bju | びょ bjo |
| ぱ pa | ぴ pi | ぷ pu | ぺ pe | ぽ po | ぴゃ pja | ぴゅ pju | ぴょ pjo |
Jak psát znaky hiragany
Tabulka ukazuje, jak se znaky hiragany píší. Je uspořádaná podle tradičního japonského způsobu čtení. Začátek je vpravo nahoře a postupuje se shora dolů. Malá čísla určují pořadí tahů a šipky ukazují jejich směr. Pořadí tahů i směr se musí bezpodmínečně dodržovat, jinak může dojít k chybnému čtení.
Související články
Další související články
- hentaigana
- man'jógana
- Japonsko
- japonština
- seznam různých písem
- furigana
- čekošiki rómadži
- hebonšiki rómadži
Reference
- Janoš, Jiří. 99 zajímavostí z Japonska. Praha: Albatros, 1984.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |