Lobotomie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 27. 7. 2023, 12:45

Lobotomie (z řečtiny lobos (mozkový lalok) tome (řez))^[1] je operativní neurochirurgický zákrok, při kterém jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Užívala se v psychochirurgii k léčení některých závažných duševních poruch (zejména se prováděla v oblasti frontálního laloku). Později byla invazivní léčba nahrazena psychofarmaky.

Historie

Lobotomii poprvé provedl portugalský lékař António Egas Moniz. Nechal se mimo jiné inspirovat londýnským neurologickým kongresem, na kterém v roce 1935 Carlye Jacobson a John Fulton prezentovali výsledky chirurgického přerušení nervových spojů mezi čelními laloky a limbickým systémem opičí samičky. Výrazně tak omezili její agresivní projevy. Moniz už na kongresu vznesl otázku, proč neléčit duševní nemoci chirurgicky i u lidí.

První osobou, na které Moniz provedl lobotomii, byla třiašedesátiletá žena trpící těžkými depresemi a úzkostnými stavy. Měla paranoidní představy, kvůli nimž byla přesvědčena, že ji chce otrávit policie apod. Zákrok byl proveden injekční stříkačkou s alkoholem, který měl přerušit nervová spojení. Ta byla zavedena dvěma otvory o průměru pera vyvrtanými v lebce. Pacientka po operaci přestala pociťovat úzkostné stavy, roztěkanost a paranoiu. Správně hodnotila svůj současný duševní stav i stav před operací. Inteligence a chování nebyly zjevně narušeny.

Poté Moniz provedl experiment s dvaceti pacienty, z nichž část odoperoval injekcí s alkoholem a část speciálním skalpelem pro provádění lobotomie – leukotomem. Podle Monize bylo z dvaceti pacientů pomocí lobotomie sedm zcela vyléčeno, sedm pocítilo částečné zlepšení a zbylých šest zůstalo beze změn. Poté, co výsledky v roce 1937 publikoval v American Journal of Psychology, otevřel cestu lobotomii do zámoří. Zde se jí ujali dva chirurgové, Walter Freeman a James Watts. Ti operaci prováděli ostrým špičatým nástrojem, kterým do mozku pronikali těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky. Pomocí transorbitální lobotomie, jak techniku nazvali, zaznamenali Freeman s Wattsem u úzkostných a depresivních pacientů podobné výsledky jako Moniz. Operacím se dostalo výrazné mediální pozornosti. Odhaduje se, že v rozmezí let 1936 až 1978 bylo provedeno 35 tisíc lobotomií. Od objevení antipsychotik po roce 1950 počet uskutečněných operací výrazně klesá.

V roce 1949 byl António Egas Moniz za objev lobotomie a založení neurochirurgie vyznamenán Nobelovou cenou.

Kritika

Lobotomie byla od počátku silně kritizována ze strany některých neurologů. U 30 % pacientů se totiž vyskytly komplikace v podobě epileptických záchvatů. Vyskytly se také případy úmrtí, prasklých cév a u většiny pacientů se proměnily projevy jejich osobnosti (útlum, apatie, ztráta životní jiskry). O špatnou pověst zákroku se postaral také sám Freeman, který cestoval po USA, kdy denně prováděl až 25 operací. Příliš se nezabýval výběrem svých pacientů, nesterilizoval si nástroje a ani pacienty nepřikrýval operační rouškou.

Podstoupila ji i tehdy 23letá Rosemary Kennedyová, členka významné rodiny Kennedyů (a sestra budoucího prezidenta Spojených států J. F. Kennedyho), jejíž rodiče ji chtěli zbavit její „přílišné impulsivnosti a prostořekosti“. Z jiskrné mladé ženy se po zákroku stala osoba mentálně na úrovni dvouletého dítěte, nebyla schopna chodit ani mluvit a pomočovala se. Rodina ji odklidila do ústavní péče v ústraní.^[2]

Lobotomie rozpoutala diskuzi na téma lékařské etiky. Na ukončení léčby lobotomií v celém světě výrazně zapůsobil také film režiséra Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem^[3].

Literatura

SLATER, Lauren. Pandořina skříňka. Praha : Argo; Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-090-4. S. 233–250.

YouTube

Lipavský po lobotomii – Rusko představuje hrozbu

Reference

↑ Kábrt, J. Lexicon Medicum. Praha, Galén, 2004. ISBN: 80-7262-235-8
↑ HENLEY, Jon. The forgotten Kennedy. the Guardian [online]. 2009-08-12 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. ( )
↑ Český rozhlas Dvojka, 29.8.2017, Prof. MUDr. Vladimír Beneš, přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Kábrt, J. Lexicon Medicum. Praha, Galén, 2004. ISBN: 80-7262-235-8

[1] HENLEY, Jon. The forgotten Kennedy. the Guardian [online]. 2009-08-12 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. ( )

[2] Český rozhlas Dvojka, 29.8.2017, Prof. MUDr. Vladimír Beneš, přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze

[1]

[2]

[3]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-'''Lobotomie''' (z [[řečtina|řečtiny]] ''lobos'' ([[mozek|mozkový]] [[lalok]]) ''tome'' (řez))<ref> Kábrt, J. Lexicon Medicum. Praha, Galén, 2004. ISBN 80-7262-235-8</ref> je operativní přetětí nervových vláken spojujících mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Užívala se v [[psychochirurgie|psychochirurgii]] k léčení některých závažných duševních poruch (zejména se prováděla v oblasti frontálního laloku).Byla úspěšná asi u 30 procent pacientů.Později byla invazivní léčba nahrazena [[psychofarmaka|psychofarmaky]].
+'''Lobotomie''' (z [[řečtina|řečtiny]] ''lobos'' ([[mozek|mozkový]] [[lalok]]) ''tome'' (řez))<ref>Kábrt, J. Lexicon Medicum. Praha, Galén, 2004. ISBN: 80-7262-235-8</ref> je operativní neurochirurgický zákrok, při kterém jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s&nbsp;ostatními částmi mozku. Užívala se v&nbsp;[[psychochirurgie|psychochirurgii]] k&nbsp;léčení některých závažných duševních poruch (zejména se prováděla v&nbsp;oblasti frontálního laloku). Později byla invazivní léčba nahrazena [[psychofarmaka|psychofarmaky]].
+== Historie ==
+Lobotomii poprvé provedl portugalský lékař [[António Egas Moniz]]. Nechal se mimo jiné inspirovat [[londýn]]ským neurologickým kongresem, na kterém v&nbsp;roce [[1935]] Carlye Jacobson a John Fulton prezentovali výsledky chirurgického přerušení nervových spojů mezi [[čelní laloky|čelními laloky]] a [[limbický systémem|limbickým systémem]] opičí samičky. Výrazně tak omezili její [[Agresivita|agresivní]] projevy. Moniz už na kongresu vznesl otázku, proč neléčit duševní nemoci chirurgicky i u lidí.
+První osobou, na které Moniz provedl lobotomii, byla třiašedesátiletá žena trpící těžkými depresemi a úzkostnými stavy. Měla paranoidní představy, kvůli nimž byla přesvědčena, že ji chce otrávit policie apod. Zákrok byl proveden injekční stříkačkou s&nbsp;[[ethanol|alkoholem]], který měl přerušit nervová spojení. Ta byla zavedena dvěma otvory o průměru pera vyvrtanými v&nbsp;[[Lebka člověka|lebce]]. Pacientka po operaci přestala pociťovat úzkostné stavy, roztěkanost a [[Paranoia|paranoiu]]. Správně hodnotila svůj současný duševní stav i stav před operací. Inteligence a chování nebyly zjevně narušeny.
+Poté Moniz provedl [[experiment]] s&nbsp;dvaceti pacienty, z&nbsp;nichž část odoperoval injekcí s&nbsp;alkoholem a část speciálním skalpelem pro provádění lobotomie – leukotomem. Podle Monize bylo z&nbsp;dvaceti pacientů pomocí lobotomie sedm zcela vyléčeno, sedm pocítilo částečné zlepšení a zbylých šest zůstalo beze změn. Poté, co výsledky v&nbsp;roce [[1937]] publikoval v&nbsp;American Journal of Psychology, otevřel cestu lobotomii do zámoří. Zde se jí ujali dva chirurgové, Walter Freeman a James Watts. Ti operaci prováděli ostrým špičatým nástrojem, kterým do mozku pronikali těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky. Pomocí transorbitální lobotomie, jak techniku nazvali, zaznamenali Freeman s&nbsp;Wattsem u úzkostných a depresivních pacientů podobné výsledky jako Moniz. Operacím se dostalo výrazné mediální pozornosti. Odhaduje se, že v&nbsp;rozmezí let [[1936]] až [[1978]] bylo provedeno 35&nbsp;tisíc lobotomií. Od objevení [[Antipsychotikum|antipsychotik]] po roce [[1950]] počet uskutečněných operací výrazně klesá.
+V&nbsp;roce [[1949]] byl António Egas Moniz za objev lobotomie a založení neurochirurgie vyznamenán [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu|Nobelovou cenou]].
+== Kritika ==
+Lobotomie byla od počátku silně kritizována ze strany některých neurologů. U 30 % pacientů se totiž vyskytly komplikace v podobě [[Epileptický záchvat|epileptických záchvatů]]. Vyskytly se také případy úmrtí, prasklých cév a u většiny pacientů se proměnily projevy jejich osobnosti (útlum, [[apatie]], ztráta životní jiskry). O špatnou pověst zákroku se postaral také sám Freeman, který cestoval po [[Spojené státy americké|USA]], kdy denně prováděl až 25 operací. Příliš se nezabýval výběrem svých pacientů, [[Sterilizace (mikrobiologie)|nesterilizoval]] si nástroje a ani pacienty nepřikrýval operační rouškou.
+Podstoupila ji i tehdy 23letá [[Rosemary Kennedy]]ová, členka významné rodiny [[Kennedyovi|Kennedyů]] (a sestra budoucího prezidenta Spojených států [[John Fitzgerald Kennedy|J. F. Kennedyho]]), jejíž rodiče ji chtěli zbavit její „přílišné impulsivnosti a prostořekosti“. Z jiskrné mladé ženy se po zákroku stala osoba mentálně na úrovni dvouletého dítěte, nebyla schopna chodit ani mluvit a pomočovala se. Rodina ji odklidila do ústavní péče v ústraní.<ref>{{Citace elektronického periodika
+| příjmení = Henley
+| jméno = Jon
+| titul = The forgotten Kennedy
+| periodikum = the Guardian
+| url = http://www.theguardian.com/world/2009/aug/13/eunice-kennedy-shriver-rosemary-kennedy
+| datum vydání = 2009-08-12
+| jazyk = en
+| datum přístupu = 2018-06-26
+}}</ref>
+Lobotomie rozpoutala diskuzi na téma lékařské [[Etika|etiky]]. Na ukončení léčby lobotomií v celém světě výrazně zapůsobil také film režiséra [[Miloš Forman|Miloše Formana]] ''[[Přelet nad kukaččím hnízdem]]''<ref>Český rozhlas Dvojka, 29.8.2017, Prof. MUDr. Vladimír Beneš, přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze</ref>.
+== Literatura ==
+* {{Citace monografie | příjmení = Slater | jméno = Lauren | titul = Pandořina skříňka | vydavatel = Argo; Dokořán | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-7363-090-4 | strany = 233–250}}
+== YouTube ==
+{| border="4" width="442" align="left"
+|  {{#widget:YouTube|id=_ouDM0bhlQA}}
+|- align="center"
+| '''Lipavský po lobotomii – [[Rusko]] představuje hrozbu'''
+|}
+<br style="clear: both;" />
 == Reference ==
+<references/>
 == Externí odkazy ==
-*[http://kastani.blogspot.com/2007/11/lobotomie.html Lobotomie (Úvod, Dějiny, Provedení, Důkazy účinnosti, Dnešní význam)]
+* [http://www.cerebromente.org.br/n02/historia/lobotomy.htm Historie lobotomie]
-*[http://www.cerebromente.org.br/n02/historia/lobotomy.htm Historie lobotomie]
+* [https://web.archive.org/web/20100323015412/http://facstaff.unca.edu/ddiefenb/lobotomy.html University of North Carolina Asheville: Lobotomie]
-*[http://facstaff.unca.edu/ddiefenb/lobotomy.html University of North Carolina Asheville: Lobotomie]
+* [https://web.archive.org/web/20060908162759/http://www.soundportraits.org/on-air/my_lobotomy/ My Lobotomy: příběh z rádia]
-*[http://soundportraits.org/on-air/my_lobotomy/ My Lobotomy: příběh z rádia]
+* [http://psychosurgery.org/ Psychosurgery.org]
-*[http://psychosurgery.org/ Psychosurgery.org]
+* [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5014080 'My Lobotomy': Howard Dully's Journey, 'Moje lobotomie': Příběh Howarda Dullyho]
-*[http://www.findarticles.com/p/articles/mi_m1511/is_n10_v18/ai_19758746/pg_1 "Lobotomy's back - controversial procedure is making a comeback", "Lobotomie je zpět - kontroverzní procedura se vrací"]
+* [https://web.archive.org/web/20080120050726/http://www.faosd.com/sites/mylobotomy/ 'My Lobotomy': Howard Dully's Story, co-authored by Charles Fleming]
-*[http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5014080 'My Lobotomy': Howard Dully's Journey, 'Moje lobotomie': Příběh Howarda Dullyho]
-*[http://www.faosd.com/sites/mylobotomy/ 'My Lobotomy': Howard Dully's Story, co-authored by Charles Fleming]
 {{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Neurochirurgie]]
+[[Kategorie:Psychiatrie]]
+[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]