Tvář
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Aktualizace) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | __NOTOC__[[Soubor:Albert Einstein Head.jpg|thumb|240px|<center>Tvář – Albert Einstein</center>]] | |
- | '''Tvář''' (latinsky ''facies'') je jiné, poetičtější označení pro '''obličej''', plochou přední část lidské [[hlava|hlavy]] a jednu z výrazných anatomických charakteristik člověka. Bez [[srst]]i, s plochým čelem, výraznýma [[oči]]ma vedle sebe, se zdůrazněnými [[rty]] a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje [[mimika|mimiku]], je tvář nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí lidského těla, charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji [[identifikace|identifikuje]] (např. na průkazech). | + | '''Tvář''' (latinsky ''facies'') je jiné, poetičtější označení pro '''obličej''', plochou přední část lidské [[hlava|hlavy]] a jednu z výrazných anatomických charakteristik člověka. Bez [[srst]]i, s plochým čelem, výraznýma [[oči]]ma vedle sebe, se zdůrazněnými [[rty]] a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje [[mimika|mimiku]], je tvář nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí lidského těla, charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji [[identifikace|identifikuje]] (např. na průkazech). |
- | + | ||
== Antropologie == | == Antropologie == | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor: Lombroso 1.jpg|thumb|200px|left|<center>Domněle zločinecké tváře<br />(C. Lombroso, kolem 1880)</center>]] |
Z [[evoluce|evolučního]] hlediska je obličej součástí zásadních [[anatomie|anatomických]] změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na [[páteř]] a s uvolněním rukou, jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé [[čelist]]i. Ztráta srsti, zvýraznění očí bělmem, očnicovými oblouky a [[obočí]]m, bohatá muskulatura i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné rty dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]].<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002.</ref> | Z [[evoluce|evolučního]] hlediska je obličej součástí zásadních [[anatomie|anatomických]] změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na [[páteř]] a s uvolněním rukou, jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé [[čelist]]i. Ztráta srsti, zvýraznění očí bělmem, očnicovými oblouky a [[obočí]]m, bohatá muskulatura i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné rty dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a [[neverbální komunikace|neverbální komunikaci]].<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002.</ref> | ||
- | [[Soubor: Maori | + | [[Soubor:Maori Warrior-Akaroa Museum-Flickr.jpg|thumb|240px|<center>Tetovaná tvář Maora</center>]] |
Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují [[líčení]]m, [[tetování]]m nebo plastickými operacemi. Zatímco antické [[divadlo]] využívalo [[maska|masek]], nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní divadlo a zejména film a televize využívají mimiku živého herce. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v [[karikatura|karikaturách]]. | Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují [[líčení]]m, [[tetování]]m nebo plastickými operacemi. Zatímco antické [[divadlo]] využívalo [[maska|masek]], nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní divadlo a zejména film a televize využívají mimiku živého herce. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v [[karikatura|karikaturách]]. | ||
- | + | ||
V počátcích [[antropologie]] v 19. století se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se zločineckými sklony. | V počátcích [[antropologie]] v 19. století se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se zločineckými sklony. | ||
Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický [[lícní úhel]], který se používal k charakterizování lidských [[rasa|ras]] a hrál jistou úlohu i v rasistických teoriích 19. století. | Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický [[lícní úhel]], který se používal k charakterizování lidských [[rasa|ras]] a hrál jistou úlohu i v rasistických teoriích 19. století. | ||
- | [[Soubor: Venus of Brassempouy.jpg |thumb| | + | [[Soubor: Venus of Brassempouy.jpg |thumb|240px|<center>Venuše z Brassempouy<br />Svrchní paleolit (asi 25 tis. let), Brassempouy v Landes, Francie</center>]] |
== Filosofie == | == Filosofie == | ||
Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem [[tvar]], a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem ''tvářit se'', vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ''ob-lič-ej'' souvisí s obecně slovanským ''lico'', ''líce'' a s tím zase české ''líčit'' a ''líčit se''. Ruské slovo ''lico'' znamená osobu.<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002. </ref> | Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem [[tvar]], a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem ''tvářit se'', vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ''ob-lič-ej'' souvisí s obecně slovanským ''lico'', ''líce'' a s tím zase české ''líčit'' a ''líčit se''. Ruské slovo ''lico'' znamená osobu.<ref>Sokol, ''Filosofická antropologie''. Portál: Praha 2002. </ref> |
Aktuální verze z 6. 10. 2023, 12:15
Tvář (latinsky facies) je jiné, poetičtější označení pro obličej, plochou přední část lidské hlavy a jednu z výrazných anatomických charakteristik člověka. Bez srsti, s plochým čelem, výraznýma očima vedle sebe, se zdůrazněnými rty a velmi bohatým svalstvem, které umožňuje mimiku, je tvář nositelem rozmanitých výrazů a také nejvíce individualizovanou částí lidského těla, charakteristikou jednotlivé osoby. Proto se jí člověk nejčastěji identifikuje (např. na průkazech).
Antropologie
Z evolučního hlediska je obličej součástí zásadních anatomických změn, jež vedly ke vzniku člověka. Souvisí se vzpřímenou postavou, se změnou nasazení hlavy na páteř a s uvolněním rukou, jimiž člověk uchopuje potravu, takže nepotřebuje vyčnělé čelisti. Ztráta srsti, zvýraznění očí bělmem, očnicovými oblouky a obočím, bohatá muskulatura i výrazně zbarvené a jemně ovladatelné rty dávají tváři charakteristický individuální vzhled (podobu), poskytují prostředky pro bohatou mimiku a neverbální komunikaci.[1]
Výrazové možnosti tváře se ve všech kulturách různě podporují líčením, tetováním nebo plastickými operacemi. Zatímco antické divadlo využívalo masek, nehybných „tváří“ divadelních postav, moderní divadlo a zejména film a televize využívají mimiku živého herce. V moderní době se charakteristické rysy individuálních tváří často přehnaně zobrazují v karikaturách.
V počátcích antropologie v 19. století se různí badatelé snažili zachytit a klasifikovat různé výrazy tváře a spojit je s určitými náladami nebo povahami, ale také s dalšími charakteristikami jednotlivého člověka, například s genialitou nebo naopak se zločineckými sklony. Při pohledu ze strany svírá tvář (obličej) s vodorovnou rovinou charakteristický lícní úhel, který se používal k charakterizování lidských ras a hrál jistou úlohu i v rasistických teoriích 19. století.
Filosofie
Slovo tvář ukazuje na důležité souvislosti a významy. V češtině předně souvisí se slovem tvar, a základní schéma obličeje je skutečně jedno z prvních, jež novorozené dítě začne rozlišovat. Tvář dále souvisí se slovesem tvářit se, vyjadřovat své nálady, pocity a postoje mimikou obličeje. Synonymum ob-lič-ej souvisí s obecně slovanským lico, líce a s tím zase české líčit a líčit se. Ruské slovo lico znamená osobu.[2] Setkání „tváří v tvář“ znamená setkání s určitou osobou a zahrnuje jisté uznání její nezaměnitelnosti a jedinečnosti. Tvář jako specifický výraz lidské osoby je jedním z hlavních pojmů filosofie E. Lévinase. Důležitým zlomovým bodem při vývoji lidské osoby je setkání s tváří, kdy si moje naivní svoboda uvědomí, že není ničím zdůvodněna a ospravedlněna. Bezbranná a nahá tvář druhého se mé libovůli sice nijak nebrání, přesto mi kategoricky přikazuje „nezabiješ“.[3]
Metafory
Slovo tvář se vyskytuje v mnoha různých metaforách:
- bledá tvář - běloch v indiánkách;
- kamenná tvář nebo poker face, tvář hráče pokeru, která záměrně nedává najevo vůbec nic;
- lidská tvář - člověk, lidé;
- němá tvář – zvíře, které sice nemluví, nicméně také představuje individuální život;
- padnout na tvář - prostrace, výraz největší úcty;
- před tváří - před někým osobně.
- ztratit tvář - pokazit si pověst
Tvář nebo tvářnost může pak znamenat i celkový vzhled nebo dojem, takže lze hovořit např. o „tváři krajiny“ nebo „tváři doby“. Biblická modlitba říká "...a obnovíš tvář země" (Ž 104,30). Pro jistou liberalizaci komunistického režimu v roce 1968 se ujal název „socialismus s lidskou tváří“. Předchozí i následující období tuhého režimu se pak lidově označovalo jako „socialismus s husí kůží“.
Literatura
- Sokol, J., Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Portál: Praha 2002. ISBN 80-7178-627-6
Související články
Reference
- ↑ Sokol, Filosofická antropologie. Portál: Praha 2002.
- ↑ Sokol, Filosofická antropologie. Portál: Praha 2002.
- ↑ E. Lévinas, Totalita a nekonečno. Oikumené: Praha 2005, kap. III.A, III.B.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |