Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Iršava
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Irshava | + | [[Soubor:Irshava (Ilosva),former Sheriffs Office.jpg|thumb|240px|Bývalá synagoga, dnes dům mladých turistů]] |
- | '''Iršava''' (ukrajinsky: Іршава | + | [[Soubor:Iršava-Ilosva-Irshava.jpg|thumb|240px|Iršava v roce 1924]] |
+ | '''Iršava''' (ukrajinsky: Іршава, [[rusínština|rusínsky]] a rusky: Иршава, {{vjazyce2|hu|Ilosva}}) je město ležící v centrální části [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] [[Ukrajina|Ukrajiny]], asi 40 km jihovýchodně od [[Mukačevo|Mukačeva]]. Je střediskem [[Iršavský rajón|Iršavského rajónu]]. | ||
+ | * V roce 2007 mělo 9 515 obyvatel. | ||
+ | * V roce 2022 mělo '''9 163''' obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | První písemná zmínka o městě pochází z roku 1341 | + | První písemná zmínka o městě pochází z roku 1341. |
- | {{Commonscat|Irshava}}{{Článek z Wikipedie}} | + | Od rozpadu Habsburské monarchie v roce [[1918]] až do roku [[1938]] bylo součástí [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] a [[Československo|Československa]]. Krátkou dobu bylo město nicméně okupováno [[Rumunská armáda|rumunskou armádou]], československá moc zde byla uskutečněna až v roce [[1919]]. V této době zde vznikla řada staveb, mimo jiné i [[Most (Iršava)|most přes řeku Iršavku]]. Postaveny byly například také i tzv. ''státní domky''. V roce [[1923]] převzaly Československé dráhy místní úzkorozchodnou železniční trať, opravily ji, rozšířily a vybudovaly nové nádraží. V roce [[1930]] zde žilo 3065 obyvatel. V 30. letech [[20. století]] měla Iršava zhruba tři tisíce obyvatel. Změny nicméně životy místních příliš neovlivnily; většina lidí pracovala stejně jako dříve na poli, obchod byl skromný a mnozí Iršavané v této době cestovali do větších měst za obživou, ať už natrvalo nebo sezónně. |
+ | |||
+ | V roce 1944 bylo veškeré židovské obyvatelstvo [[holocaust|odvezeno do koncentračních táborů]]. Dnes je v bývalé [[synagoga (Iršava)|synagoze]] kancelář místní organizace mladých turistů. V okolních lesích působily během války skupiny partyzánů. | ||
+ | |||
+ | Roku 1945 byla Podkarpatská Rus spolu s městem Iršava připojena k [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] (odstoupením ze strany Československa). V roce [[1947]] se stala [[sídlo městského typu|sídlem městského typu]] a okresním městem. | ||
+ | |||
+ | V období po druhé světové válce byla tehdejší vesnice rozsáhleji industrializována (postaven zde byl například textilní závod). V roce [[1952]] zde dle [[Sovětský svaz|sovětských]] statistik byla v provozu také pila, základní a střední škola, kulturní dům, knihovna a kino. O dva roky později zde vznikla i továrna na výrobu nábytku (ty se nacházely v Zakarpatské oblasti díky produkci dřeva poměrně ve velkém počtu). Přebudován byl také střed města, kde vznikla nová radnice, přiléhající k hlavní křižovatce. Naproti ní na jižní straně vyrostlo obchodní centrum. Rozvíjelo se také místní vinařství, zvyšovala se výměra okolních vinic. | ||
+ | |||
+ | Od roku [[1982]] má status města. | ||
+ | |||
+ | V lednu [[1989]] mělo město 9873 obyvatel a většina jeho obyvatel pracovala ve zmíněných průmyslových podnicích. Celkem se zde tehdy nacházelo pět velkých závodů.<br />Velká část z nich byla rozhodnutím [[Vláda Ukrajiny|ukrajinské vlády]] z roku [[1995]] [[Privatizace na Ukrajině|privatizována]]. Některé ze závodů v následujících letech zkrachovaly. | ||
+ | |||
+ | Vybudován byl také [[Řeckokatolická církev|řeckokatolický]] kostel sv. Petra a Pavla a pravoslavný sv. Ilijáše. | ||
+ | |||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Flickr|Irshava+Ukraine}}{{Commonscat|Irshava}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Zakarpatská oblast]] | [[Kategorie:Zakarpatská oblast]] | ||
[[Kategorie:Města na Ukrajině]] | [[Kategorie:Města na Ukrajině]] |
Aktuální verze z 7. 10. 2023, 11:14
Iršava (ukrajinsky: Іршава, rusínsky a rusky: Иршава, maďarsky Ilosva) je město ležící v centrální části Zakarpatské oblasti Ukrajiny, asi 40 km jihovýchodně od Mukačeva. Je střediskem Iršavského rajónu.
- V roce 2007 mělo 9 515 obyvatel.
- V roce 2022 mělo 9 163 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1341.
Od rozpadu Habsburské monarchie v roce 1918 až do roku 1938 bylo součástí Podkarpatské Rusi a Československa. Krátkou dobu bylo město nicméně okupováno rumunskou armádou, československá moc zde byla uskutečněna až v roce 1919. V této době zde vznikla řada staveb, mimo jiné i most přes řeku Iršavku. Postaveny byly například také i tzv. státní domky. V roce 1923 převzaly Československé dráhy místní úzkorozchodnou železniční trať, opravily ji, rozšířily a vybudovaly nové nádraží. V roce 1930 zde žilo 3065 obyvatel. V 30. letech 20. století měla Iršava zhruba tři tisíce obyvatel. Změny nicméně životy místních příliš neovlivnily; většina lidí pracovala stejně jako dříve na poli, obchod byl skromný a mnozí Iršavané v této době cestovali do větších měst za obživou, ať už natrvalo nebo sezónně.
V roce 1944 bylo veškeré židovské obyvatelstvo odvezeno do koncentračních táborů. Dnes je v bývalé synagoze kancelář místní organizace mladých turistů. V okolních lesích působily během války skupiny partyzánů.
Roku 1945 byla Podkarpatská Rus spolu s městem Iršava připojena k Ukrajinské SSR (odstoupením ze strany Československa). V roce 1947 se stala sídlem městského typu a okresním městem.
V období po druhé světové válce byla tehdejší vesnice rozsáhleji industrializována (postaven zde byl například textilní závod). V roce 1952 zde dle sovětských statistik byla v provozu také pila, základní a střední škola, kulturní dům, knihovna a kino. O dva roky později zde vznikla i továrna na výrobu nábytku (ty se nacházely v Zakarpatské oblasti díky produkci dřeva poměrně ve velkém počtu). Přebudován byl také střed města, kde vznikla nová radnice, přiléhající k hlavní křižovatce. Naproti ní na jižní straně vyrostlo obchodní centrum. Rozvíjelo se také místní vinařství, zvyšovala se výměra okolních vinic.
Od roku 1982 má status města.
V lednu 1989 mělo město 9873 obyvatel a většina jeho obyvatel pracovala ve zmíněných průmyslových podnicích. Celkem se zde tehdy nacházelo pět velkých závodů.
Velká část z nich byla rozhodnutím ukrajinské vlády z roku 1995 privatizována. Některé ze závodů v následujících letech zkrachovaly.
Vybudován byl také řeckokatolický kostel sv. Petra a Pavla a pravoslavný sv. Ilijáše.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |