Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Rusínština
Z Multimediaexpo.cz
Rusínština (rusínsky русиньскый язык) je jazyk (dle názorů některých filologu a jazykovědců - skupina dialektů ukrajinštiny) obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Hovoří jím také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.
Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky. Vědci ani místní obyvatelé nejsou zajedno v tom, zda rusínská nářečí jsou pouze zvláštní variantou ukrajinštiny či zda jde o samostatný jazyk.
Oblast leží na rozhraní západoslovanského a východoslovanského prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. V 19. století i zde probíhalo národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi církevní slovanštiny a ruštiny či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.
V roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu a oficiální místa prohlásila Rusíny za Ukrajince. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného Československa a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním Slovensku. Menšinové školství i tisk používaly spisovnou ukrajinštinu. Rusíni se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.
V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní Zakarpatské oblasti na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásilo 10 183 osoby, a 6 725 považovaly jazyk teto "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako Ukrajinci, většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V Prešově se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „témeř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě.
Rusínské kmeny jsou Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (= Hajnalé).
Obsah |
Abeceda a výslovnost
Rusínština se píše cyrilicí, srbští panonští Rusíni občas používají i latinku. Kromě písmen ukrajinské abecedy obsahuje i další, která najdeme v ruštině: má třeba všechna tři I (і, и, ы) i ukrajinské „JI“ (ї); má ukrajinské є i е, ale i ruské ё („JO“). г se čte „h“ jako v ukrajinštině, jako ukrajinština má i přídavné písmeno pro „g“, které se píše ґ (zejména v cizích slovech jako етноґрафія (etnografie)).
Gramatika
První gramatika rusínštiny je Карпаторусский букварь (Karpatorusskij bukvar') (1931) [1] a Буквар. Перша книжечка для народных школ. (Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol.) (1935).[2]
Ukázka textu
Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - karpatské (Slovensko, Polsko, Rumunsko, a Ukrajina) a panonské (Srbsko a Chorvatsko). Karpatské dialekty se velmi podobají ukrajinštině, panonské jsou nejvíc podobné šarišskému dialektu slovenštiny. Na Slovensku kodifikovaná lemkovsko-prešovská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některá slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod.
Výsledné porovnání
Když porovnáme texty, vidíme, že:
- Panonská rusínština má málo společného s ukrajinštinou.
- V lemkovském dialektu zas vidíme slovenský vliv: slova „родак“, „хыр“, „невидженых“, „сполоченьскій“.
- Také je vidět, že rusínština má málo společného s ruštinou.
Reference
- ↑ Карпаторусский букварь. Cleveland : [s.n.], 1931. (Rusínština)
- ↑ Буквар. Перша книжечка для народных школ. (Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol.). Lviv : [s.n.], 1935. (Rusínština)
Externí odkazy
- Výsledky sčítaní lidu r. 2001, Zakarpatská oblast Ukrajiny
- Rusínsko-ukrajinský slovník online
- Nezávislá literární Ruská cena Podkarpatské Rusi.
- Rusíni Slovenska
- Слава Ісусу Хрісту любы сестры i братя Русины!
- Kulturně-společenská rusínská organizace „Taras Ševčenko“ z Djurdjeva, Jugoslávie
- Ruski veb sajti – internetový rozcestník vedoucí na stránky různých rusínských politicko-kulturních organizací ve světě
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |