Metro v Minsku

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 18. 8. 2013, 21:48

Současná síť metra v Minsku

Metro v Minsku (Мінскае метро) tvoří systém podzemní dráhy pod běloruským hlavním městem Minskem.

Bylo otevřeno v roce 1984 a skládá ze dvou linek (Moskovskaja a Avtozavodskaja. Za den přepraví 800 000 cestujících (zhruba třetina všech, kteří v běloruském hlavním městě cestují MHD). Ti mohou využít v současnosti 25 stanic. Technické zázemí tvoří dvě depa, každá z linek má svoje.

Historie

Během poloviny 20. století počet obyvatel metropole tehdejší Běloruské SSR překročil jeden milion, což se projevilo i na dopravní situaci. Koncem 60. let se objevily první plány výstavby moderního systému podzemní dráhy. Stavět se začalo 16. června 1977 a slavnostní otevření proběhlo o sedm let později, 30. června 1984. Minské metro se tak stalo prvním a jediným v Bělorusku a devátým v tehdejším SSSR. Dosud se vybudovalo 25 stanic na 30,3 km tratí a dvě depa. Metro je založené mělko; eskalátory se nacházejí pokud tak jen krátké. V celé síti jich je pouze 30.

Přestože rozpad Sovětského svazu a konec socialismu přivedly nové Bělorusko do těžké ekonomické situace, která zasáhla všechna odvětví, výstavba metra se nezastavila. Někteří lidé to přičítají k pomalé transformaci celé země, která částečně ještě funguje na principech staré velmoci. Poslední nové stanice přibyly v roce 2007, prodloužení Moskevské linky o 5 nových stanic je ve výstavbě. První část prodloužení by měla být hotova v roce 2012. Plánuje se i prodloužení druhé linky a výstavba jedné či dvou dalších linek.

Mimořádné události

Památník tragédie u stanice Němiga

30. května 1999 se nedaleko stanice Němiga konal rockový open-air koncert sponzorovaný místním pivovarem. Kvůli silné dešťové přeháňce se stovky diváků šly schovat před deštěm do vestibulu stanice. Na kluzkých schodech jich mnoho uklouzlo a vypukla tlačenice. Ušlapáno bylo 53 lidí, dalších 250 bylo zraněno. V zemi byl vyhlášen třídenní národní smutek.

11. dubna 2011 vybuchla na nástupišti přestupní stanice Okťabrskaja bomba v době, kdy ve stanici stály soupravy metra v obou směrech. Minimálně 11 lidí bylo zabito, více než 100 lidí bylo zraněno. Událost je vyšetřována jako teroristický útok.

Statistiky

Podle statistik z roku 2005 byla průměrná cestovní rychlost vlaků 50,5 km/h (což se řadí k nejvyšším v rámci podzemních drah v bývalém SSSR). Ve špičce je maximální interval 2 minuty na první a 2,5 minut na druhé lince. Nejvíce se nasazuje až třicet souprav na linku. Minské metro je čtvrté nejvíce vytížené ze všech podzemních drah v bývalém SSSR, před ním je pochopitelně Moskva, dále Petrohrad a Kyjev.

Stanice

(názvy stanic jsou uvedeny v ruštině a běloruštině, v závorce v české transkripci, a dále v českém překladu)

1. Московская линия (Moskovskaja linija), Маскоўская лінія (Maskouskaja linija), Moskevská linka

Уручье (Uručje), Уручча (Uručča), Uručje
Борисовский тракт (Borisovskij trakt), Барысаўскі тракт (Barysauski trakt), Borisovská cesta
Восток (Vostok), Усход (Uschod), Východ
Московская (Moskovskaja), Маскоўская (Maskouskaja), Moskevská
Парк Челюскинцев (Park Čeljuskincev), Парк Чалюскінцаў (Park Čaljuskincav), Park Čeljuskinců
Академия Наук (Akademija nauk), Акадэмія навук (Akademija navuk), Akademie věd
Площадь Якуба Коласа (Ploščaď Jakuba Kolasa), Плошча Якуба Коласа (Plošča Jakuba Kolasa), Náměstí Jakuba Kolase
Площадь Победы (Ploščaď Pobědy), Плошча Перамогі (Plošča Peramohi), Náměstí Vítězství
Октябрьская (Okťabrskaja), Кастрычніцкая (Kastryčnickaja), Říjnová (přestupní)
Площадь Ленина (Ploščaď Lenina), Плошча Леніна (Plošča Lenina), Leninovo náměstí
Институт Культуры (Institut Kultury), Інстытут Культуры (Instytut Kultury), Kulturní institut

2. Автозаводская линия (Avtozavodskaja linija), Аўтазаводская лінія (Autazavodskaja linija), linka Automobilky

Каменная Горка (Kamennaja gorka), Каменная Горка, Kamenná hůrka
Кунцевщина (Kuncevščina), Кунцаўшчына (Kuncauščyna), Kuncevščinova
Спортивная (Sportivnaja), Спартыўная (Spartyunaja), Sportovní
Пушкинская (Puškinskaja), Пушкінская (Puškinskaja), Puškinova
Молодёжная (Moloďožnaja), Маладзёжная (Maladzjožnaja), Mládeže
Фрунзенская (Frunzenskaja), Фрунзенская, Frunzeho
Немига (Němiga), Няміга (Ňamiha), Němiga/Ňamiha
Купаловская (Kupalovskaja), Купалаўская (Kupalauskaja), Kupalova (přestupní)
Первомайская (Pěrvomajskaja), Першамайская (Peršamajckaja), Prvomájová
Пролетарская (Proletarskaja), Пралятарская (Praljatarskaja), Prolétářská
Тракторный завод (Traktornij zavod), Трактарны завод (Traktarny zavod), Traktorový závod
Партизанская (Partizanskaja), Партызанская (Partyzanskaja), Partyzánská
Автозаводская (Avtozavodskaja), Аўтазаводская (Autazavodskaja), Autozávodu
Могилёвская (Mogiljovskaja), Магілёўская (Mahiljouskaja), Mogilevská/Mohylevská

Fotogalerie

Stanice Uručje (Уручье/Уручча)	Stanice Borisovská cesta (Борисовский тракт/Барысаўскі тракт)	Stanice Východ (Восток/Усход)	Stanice Moskevská (Московская/Маскоўская)
Stanice Park Čeljuskinců (Парк Челюскинцев/Парк Чалюскінцаў)	Stanice Akademie věd (Академия Наук/Акадэмія навук)	Stanice Náměstí Jakuba Kolase (Площадь Якуба Коласа/Плошча Якуба Коласа)	Stanice Náměstí Vítězství (Площадь Победы/Плошча Перамогі)
Stanice Říjnová (Октябрьская/Кастрычніцкая)	Kamenná hůrka (Каменная Горка)	Stanice Sportovní (Спортивная/Спартыўная)	Stanice Puškinskaja (Пушкинская/Пушкінская)
Stanice Němiga/Ňamiha (Немига/Няміга)	Stanice Kupalova (Купаловская/Купалаўская)	Stanice Prolétářská (Пролетарская/Пралятарская)	Stanice Traktorový závod (Тракторный завод/Трактарны завод)
Stanice Partyzánská (Партизанска/Партызанская)	Stanice Autozávod (Автозаводская/Аўтазаводзкая)

Související články

Tramvajová doprava v Minsku

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Minsk Metro

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii