V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Velmoc

Z Multimediaexpo.cz

Vereščaginův obraz "Střílení z děl v Britské Indii", připomínající potlačení indického povstání Brity
Vereščaginův obraz "Ať vejdou!" z roku 1871, připomínající dobytí Chivy ruskými vojsky

Velmoc je označení státu, který má díky své hospodářské, vojenské, diplomatické nebo kulturní moci určující vliv na mezinárodní vztahy.

Označení velmoc se začalo používat po Vídeňském kongresu. V dnešní době se za velmoci považují především členské státy Rady bezpečnosti OSN.

Obsah

Regionální velmoc, supervelmoc a jaderná velmoc

Termín velmoc se objevuje i ve spojení regionální velmoc (nejsilnější stát či státy ve vztahu k určitému regionu) a supervelmoc (nejsilnější stát či státy světa, schopny prosazovat své zájmy celoplanetárně). Za regionální velmoc s globálními zájmy je považována např. Čínská lidová republika.[1] Supervelmocí jsou dnes pouze Spojené státy (do roku 1991 i Sovětský svaz).

Stát, který disponuje jadernými zbraněmi a je schopen je vyrábět, se označuje jako jaderná velmoc.

Historie

Termín velmoc se začal používat po Vídeňském kongresu, původně pro pět evropských státůFrancii (ta je viceméně dosud), Prusko, Rakousko, Rusko a Spojené království. Zájmy těchto států byly určující pro mezinárodní vztahy v Evropě.

Od roku 1870 se mezi velmoci přiřadila i Itálie. Na počátku 20. století se staly velmocí Spojené státy a po vítězství v rusko-japonské válce i Japonsko.

Po skončení druhé světové války začaly být jako velmoci označovány členské státy Rady bezpečnosti OSN – Čína (do roku 1971 Čínská republika, poté Čínská lidová republika), Francie, Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy. Mezi těmito státy vystupovaly jako dva výrazně nejsilnější Sovětský svaz a Spojené státy, které se označovaly termínem supervelmoc.

Rozšíření Rady bezpečnosti OSN

V dnešní době se vedou diskuse o rozšíření Rady bezpečnosti OSN o další státy tak, aby věrněji zobrazovala realitu mezinárodních vztahů.[2] Kandidáty na nové členy Rady bezpečnosti OSN (avšak bez práva veta) jsou zejména Brazílie, Indie, Japonsko a Německo.

Související články

Reference

  1. Článek „CIA o hrozbách světové stabilitě a americkým zájmům“ na Britských listech
  2. Článek „Existuje lepší model pro OSN?“ na stránkách Informačního centra OSN v Praze