Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Tchaj-wan
Z Multimediaexpo.cz
Tchaj-wan | ||
Čínská republika | ||
中華民國 Zhonghuá Mínguó | ||
Vlajka Čínské republiky Státní znak Tchaj-wanu | ||
三民主義 (Sān Mín Zhǔyì) | ||
Hymna Čínské republiky | ||
Geografie | ||
---|---|---|
Hlavní město: | Tchaj-pej (台北, Táiběi) | |
Rozloha: | 35 980 km2 (138. na světě) z toho 0 % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | Jü-šan (玉山, Yùshān) (3952 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +8 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 22 894 384 (48. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 636 (. na světě) | |
HDI: | () | |
Jazyk: | čínština (úřední), tchajwanština, hakka (rozšířené), atayalština, tsou, rukai, paiwanština, puyuma, ami, bunun, thao, saisiyat, kavalan (domorodé) | |
Náboženství: | taoismus, buddhismus | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | republika | |
Měna: | tchajwanský jüan (též tchaj-pi, tchajwanský dolar) (TWD) | |
HDP/obyvatel: | USD () | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | RC | |
Telefonní předvolba: | +886 | |
Národní TLD: | .tw |
Tchaj-wan (též Taiwan; čínsky 台灣, tongyong pinyin Táiwan, hanyu pinyin Táiwān, tchajwansky Tâi-oân) je běžné označení státního útvaru, jehož oficiální jméno je Čínská republika (čínsky 中華民國, tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, hanyu pinyin Zhōnghuá Mínguó, český přepis Čung-chua min-kuo, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok).
Za nezávislý stát (resp. stát reprezentující Čínu) ji uznává jen 23 zemí (stav k dubnu 2008)[1], na její území si činí nárok Čínská lidová republika. Republika zahrnuje vedle ostrova Tchaj-wanu i Pescadorské ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-tao, Lan-jü, Ťin-men (v taiwanském přepise též Kinmen), Ma-cu (někdy též Matsu) a další.
Od pádu dynastie Čching v roce 1911 do roku 1949 pojem Čínská republika označoval celé území pevninské Číny a od roku 1945 i Tchaj-wanu, předtím okupovaného Japonskem.
Obsah |
Název
Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v ČR údajně [2] upřednostňují mezinárodní přepis Taiwan před českým přepisem Tchaj-wan. Toto tvrzení je však v ostrém rozporu s webovou prezentací Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře na [3] (k 9.10.2008), kde se důsledně používají výrazy Tchaj-wan a tchajpejský. Ministerstvo zahraničních věcí je na svých stránkách méně konzistentní, přesto však na [4] nazývá stát Tchaj-wan. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) používá k označení země anglický název Chinese Taipei [5] (čínsky Zhōnghuá Táiběi, česky Čínská Tchaj-pej).
Historie
Ve středověku byl ostrov osídlen Číňany z pevniny, část původního obyvatelstva ale přežila. Po čínsko-japonské válce v roce 1895 ostrov připadl Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu se s tím nechtěli smířit a vyhlásili nezávislou Republiku Tchaj-wan. Ta dokázala Japonsku vzdorovat asi pět měsíců.
Okupace Japonskem měla i své pozitivní důsledky - Japonci započali industrializaci země, stavěli železnice, školy, kanalizaci a další. V roce 1935 začal proces plného včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.
Na Postupimské konferenci bylo s přihlédnutím k závěrům z konference v Káhiře (1943) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně.
Už od 20. let však probíhala v Číně občanská válka. Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga se oddělili od Národní strany Kuomintang a začali bojovat proti oficiální vládě. Po vítězství komunistů v občanské válce roku 1949 se na ostrov Tchaj-wan uchýlily zbytky Čankajškovy armády. Na pevnině byla vyhlášena Čínská lidová republika a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené nacionalistickou armádou. Ostrov odolal mohutnému bombardování a de facto si udržel nezávislost na kontinentální Číně až dodnes. Až do začátku devadesátých let na Tchaj-wanu autoritativně vládla jedna strana, nacionalistický Kuomintang, protože kvůli trvajícímu vyhlášení výjimečného stavu nemohly být uspořádány volby. Poté následovala postupná demokratizace.
Politika
Podobně jako pevninská Čína považuje Tchaj-wan pouze za svou odpadlickou provincii, tak i tchajwanská vláda po desetiletí proklamovala, že ona je tou pravou čínskou reprezentací, která dočasně ztratila kontrolu nad částí (podstatnou) svého území. Vedle „federální“ vlády v Tchaj-pej existují ještě vlády dvou provincií, které však mají víceméně pouze symbolický význam. Ve „federálním“ parlamentu na ostrově zasedalo množství přestárlých poslanců za pevninské provincie, které neměl kdo vystřídat, protože vláda pochopitelně nemohla na komunistickém území uspořádat volby. Na přelomu tisíciletí ovšem někteří politici na Tchaj-wanu od doktríny „my jsme Čína“ zvolna upouští a volají po vyhlášení nezávislosti samotného Tchaj-wanu. Tím paradoxně vyvolávají ostřejší reakce nejen u komunistické vlády na pevnině, ale i u většiny nacionalistického obyvatelstva, než při nárokování jednotné Číny.
Čínská republika byla jako vítězná mocnost 2. světové války zakládajícím členem OSN a byla také stálým členem Rady bezpečnosti. Tím zůstala i po prohře v občanské válce, což se nelíbilo SSSR, proto se dlouho neúčastnil hlasování v Radě bezpečnosti OSN (čímž mj. například umožnil vojenský zásah vojsk OSN v Jižní Koreji). Tento stav se změnil začátkem 70. let, kdy došlo k oteplování vztahů mezi ČLR a USA. Tchaj-wan byl v OSN a Radě bezpečnosti nahrazen právě ČLR v roce 1971. Jelikož obě země trvaly na existenci jediné Číny, byť z různých úhlů pohledu, a většina zemí světa během 70. let změnila své rozhodnutí a začala uznávat Čínskou lidovou republiku, je Čínská republika v současné době oficiálně uznávána 23 státy. Z evropských států ji v současnosti uznává pouze Vatikán; v letech 1999–2001 ji uznávala i Makedonie.
Seznam států světa, které mají k současnému datu oficiální diplomatické styky s Čínskou republikou (s daty jejich navázání):
Členské křeslo Číny v OSN
Čína, zastoupená vládou Čínské republiky, byla jedním z pěti zakládajících členů OSN. Do řad OSN vstoupila jako její původní člen dne 24. října 1945. Výsledkem občanské války, která v Číně probíhala, vláda Čínské republiky ovládaná Kuomintangem uprchla v roce 1949 z pevniny na ostrov Tchaj-wan. Komunistická vláda vyhlásila 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku a následně ovládla většinu území Číny. Představitelé vlády Čínské republiky nadále zastupovali Čínu v OSN, a to i přesto, že území Tchaj-wanu (a dalších ostrovů, které nespadají do provincie Tchaj-wan) bylo mnohem menší než území, nad kterým vykonávala jurisdikci pevninská Čína. Dne 25. října 1971 byla schválena rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2758, která odebrala Čínské republice statut legitimního zástupce Číny a jako jedinou legitimní vládu Číny uznala vládu ČLR. Tím došlo k tomu, že Čínská republika byla z řad OSN vyloučena a křeslo Číny v OSN (včetně jejího postu stálého člena Rady bezpečnosti) převzala vláda ČLR.
Od devadesátých let 20. století dochází k tomu, že opětovné žádosti Čínské republiky (Tchaj-wanu) o zastoupení v OSN jsou zamítány, primárně vzhledem k protestům ČLR, která má v rámci Rady bezpečnosti právo veta. Čínská republika podává, střídavě pod jmény „Čínská republika na Tchaj-wanu“, „Čínská republika (Tchaj-wan)“ nebo jenom „Tchaj-wan“ (název navrhla současná vláda Demokratické pokrokové strany), písemné žádosti o členství v OSN. Žádosti předkládá pouze v roli zástupce obyvatel Tchaj-wanu a nikoli pevninské Číny. OSN nicméně žádost Tchaj-wanu o členství pod tlakem ČLR pokaždé zamítla s odvoláním na rezoluci č. 2758, podle které bylo křeslo Číny v roce 1971 odebráno Čínské republice ve prospěch ČLR. Rezoluce však neobjasňuje otázku zastoupení Tchaj-wanu. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun jen nedávno sklidil kritiku za to, že vrátil poslední žádost tchajwanského prezidenta Čchen Šuej-piena o plné členství v OSN, aniž by dokument postoupil Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění, což je v rozporu se standardním postupem.
Tchaj-wan nepřestává apelovat na mezinárodní společenství, aby uznalo právo 23 milionů obyvatel ostrova na účast v OSN a v přidružených organizacích (např. ve Světové zdravotnické organizaci).
Správní členění
Čínská republika se správně člení na 2 provincie (省, shěng / séng) a 2 centrálně spravovaná města (市, shìh / chhī). Provincie se dále dělí na celkem 18 okresů (縣, siàn / kōan) a 5 měst na úrovni okresu.
Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v českém přepisu, čínsky i tchajwansky, čínský pravopis pak jednak v původních (tradičních) znacích, jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě pchin-jinu. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. poštovní pravopis, uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. Wade-Gilesovy transkripce, ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů.
druh | česky | tradičně | tchung-jung | chan-jü | pošta a mapy | tchajwansky | |
republika | Čínská republika | 中華民國 | Jhonghuá Mínguó | Zhōnghuá Mínguó | Chunghua Minkuo | Tiong-hoâ Bîn-kok | |
provincie | Fu-ťien | 福建省 | Fújiàn shěng | Fújiàn shěng | Fukien sheng | Hok-kiàn-séng | |
okres | Lien-ťiang | 連江縣 | Liánjiang siàn | Liánjiāng xiàn | Lienchiang hsien | Liân-kang-kōan | |
okres | Ťin-men | 金門縣 | Jinmén siàn | Jīnmén xiàn | Kinmen hsien | Kim-mn̂g-kōan | |
provincie | Tchaj-wan | 台灣省 | Táiwan shěng | Táiwān shěng | Taiwan sheng | Tâi-oân-séng | |
okres | Čang-chua | 彰化縣 | Jhanghuà siàn | Zhānghuà xiàn | Changhua hsien | Chiang-hòa-koān | |
okres | Chua-lien | 花蓮縣 | Hualián siàn | Huālián xiàn | Hualien hsien | Hoa-liân-koān | |
okres | I-lan | 宜蘭縣 | Yílán siàn | Yílán xiàn | Ilan hsien | Gî-lân-koān | |
okres | Jün-lin | 雲林縣 | Yúnlín siàn | Yúnlín xiàn | Yunlin hsien | Hûn-lîm-koān | |
okres | Kao-siung | 高雄縣 | Gaosyóng siàn | Gāoxióng xiàn | Kaohsiung hsien | Ko-hiông-koān | |
okres | Miao-li | 苗栗縣 | Miáolì siàn | Miáolì xiàn | Miaoli hsien | Biâu-le̍k-koān | |
okres | Nan-tchou | 南投縣 | Nántóu siàn | Nántóu xiàn | Nantou hsien | Lâm-tâu-koān | |
okres | Pcheng-chu | 澎湖縣 | Pénghú siàn | Pénghú xiàn | Penghu hsien | Phêⁿ-ô·-koān | |
okres | Pching-tung | 屏東縣 | Píngdong siàn | Píngdōng xiàn | Pingtung hsien | Pîn-tong-koān | |
okres | Sin-ču | 新竹縣 | Sinjhú siàn | Xīnzhú xiàn | Hsinchu hsien | Sin-tek-koān | |
okres | Tchaj-čung | 台中縣 | Táijhong siàn | Táizhōng xiàn | Taichung hsien | Tâi-tiong-koān | |
okres | Tchaj-nan | 台南縣 | Táinán siàn | Táinán xiàn | Tainan hsien | Tâi-lâm-koān | |
okres | Tchaj-pej | 台北縣 | Táiběi siàn | Táiběi xiàn | Taipei hsien | Tâi-pak-koān | |
okres | Tchaj-tung | 台東縣 | Táidong siàn | Táidōng xiàn | Taitung hsien | Tâi-tang-koān | |
okres | Tchao-jüan | 桃園縣 | Táoyuán siàn | Táoyuán xiàn | Taoyuan hsien | Thô-hn̂g-koān | |
okres | Ťia-i | 嘉義縣 | Jiayì siàn | Jiāyì xiàn | Chiayi hsien | Ka-gī-koān | |
město | Sin-ču | 新竹市 | Sinjhú shìh | Xīnzhú shì | Hsinchu shih | Sin-tek-chhī | |
město | Tchaj-čung | 台中市 | Táijhong shìh | Táizhōng shì | Taichung shih | Tâi-tiong-chhī | |
město | Tchaj-nan | 台南市 | Táinán shìh | Táinán shì | Tainan shih | Tâi-lâm-chhī | |
město | Ťi-lung | 基隆市 | Jilóng shìh | Jīlóng shì | Keelung shih | Ke-lâng-chhī | |
město | Ťia-i | 嘉義市 | Jiayì shìh | Jiāyì shì | Chiayi shih | Ka-gī-chhī | |
město | Kao-siung | 高雄市 | Gaosyóng shìh | Gāoxióng shì | Kaohsiung shih | Ko-hiông-chhī | |
město | Tchaj-pej | 台北市 | Táiběi shìh | Táiběi shì | Taipei shih | Tâi-pak-chhī |
Doprava
Vzhledem k přírodním podmínkám je západní část ostrova hustě zalidněná a protkaná hustou silniční sítí. Prochází tudy i jediná tchajwanská dálnice, která spojuje Tchaj-pej na severu a Kao-siung na jihu. Střední část ostrova vyplňují vysoká pohoří, která dosahují téměř čtyřtisícových výšek a na východním pobřeží spadají prudkými srázy rovnou do vod Tichého oceánu. Komunikací, které překonávají tento přírodní val, je jen velmi málo, jsou inženýrsky velmi náročné (a turisticky atraktivní), často s množstvím tunelů a serpentin v horských stěnách. Bohužel kvůli zemětřesením a tajfunům zde dochází k častým sesuvům půdy, kvůli kterým je třeba horské silnice neustále opravovat.
Hlavní tahy, spojující západ a východ ostrova, jsou tři:
- Severní příčná silnice č. 7 (čínsky 北部橫貫公路, pinyin Běibù Héngguàn Gōnglù) spojuje města Tchao-jüan a I-lan. Prochází okresy Tchao-jüan a I-lan a překračuje pohoří Süe-šan šan-mo.
- Střední příčná silnice č. 8 (čínsky 中部橫貫公路, pinyin Zhōngbù Héngguàn Gōnglù) se táhne v délce 193 km mezi městem Tchaj-čung a soutěskou Taroko (Tchaj-lu-ke) severně od Chua-lienu. Prochází okresy Tchaj-čung, Nan-tchou a Chua-lien, překračuje severní část pohoří Čung-jang šan-mo.
- Jižní příčná silnice č. 20 (čínsky 南部橫貫公路, pinyin Nánbù Héngguàn Gōnglù) stoupá z města Tchaj-nan spektakulární krajinou přes nejvyšší tchajwanský masív Jü-šan šan-mo, pak mírně klesne a znova stoupá přes Čung-jang šan-mo. Prochází okresy Tchaj-nan, Kao-siung a Tchaj-tung. Na východním pobřeží se napojuje na severojižní silnici č. 9 z Chua-lienu do Tchaj-tungu.
Sever a jih ostrova spojuje vysokorychlostní železnice TAIWAN HIGH SPEED RAIL. Kopíruje západní pobřeží. Využívá soupravy 700T dodané z Japonska (Schinkansen). Maximální rychlost je 300 km/h. Vybudováno bylo 8 stanic. Z Taipei na severu do Kaoshingu na jihu trvá cesta 90 minut.
YouTube
Taiwan 2013 [Over 60 Attractions] [HD] |
Empire State of Mind Parody – Taiwan State of Mind (anglicky) |
Související články
- Tchaj-wan (Čínská lidová republika) – (23. provincie Čínské lidové republiky)
- Tchaj-wan (ostrov)
- Tchaj-pej 101
- Kuomintang
- Čankajšek
- Tchajwanská unie solidarity
Reference
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=524224
- ↑ Liščák, V., Fojtík, P. (1996): Státy a území světa
- ↑ www.taiwanembassy.org
- ↑ www.mzv.cz
- ↑ www.olympic.org
Externí odkazy
- Oficiální stránky Čínské republiky
- Stránky Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR
- Článek „Proč není Tchaj-wan v OSN?“
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |