Jižní Korea

Z Multimediaexpo.cz

Jižní Korea
Korejská republika
대한 민국 (Daehan Minguk)
Jihokorejská vlajka   Státní znak Jižní Koreje
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Hymna Jižní Koreje – Aegukga
Geografie
Hlavní město:	Soul
Rozloha:	98 480 (109. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Halla-san (1950 m n.m.)
Časové pásmo:	+9
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	48 422 644 (25. na světě)
Hustota zalidnění:	492 (20. na světě)
HDI:	0,928 (vysoký)
Jazyk:	korejština (úřední)
Náboženství:	ateisté bez náboženství 46 %, křesťané 26 %, buddhisté 26 %, konfuciáni 1 %, jiní 1 %
Státní útvar
Státní zřízení:	republika
Měna:	jihokorejský won (KRW)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	ROK
Telefonní předvolba:	+82
Národní TLD:	.kr

Jižní Korea, úředním názvem Korejská republika, je stát ve východní Asii, zaujímající jižní polovinu Korejského poloostrova. Jeho sousedem je Severní Korea. Počet obyvatel v roce 2005 přesáhl 48 milionů. Největším a zároveň hlavním městem je Soul.

Úředním jazykem je korejština.

V korejštině zní celý název Daehan Minguk (대한민국), ve zkrácené podobě Hanguk (한국 - jihokorejský společný název pro Severní a Jižní Koreu) nebo Namhan (남한 - Jižní Korea).

Obsah 1 Historie 1.1 Založení 1.2 Korejská válka 1.3 Autokratický režim 1.4 Demokratizace 2 Politika 2.1 Otázka sjednocení 2.2 Spory 2.2.1 Vnitrokorejské 2.2.2 Mezinárodní 3 Geografie 3.1 Hory 3.2 Řeky 3.3 Nerostné bohatství 4 Obyvatelstvo 4.1 Náboženství 5 Města a provincie 5.1 Speciální město 5.2 Metropolitní města 5.3 Provincie 6 Ekonomika 6.1 Průmysl 7 Externí odkazy

Historie

Založení

Na konci 2. světové války byla Korea rozdělena podél 38. rovnoběžky na severní část, jež byla okupována Sovětským svazem, a na jižní část, jež byla okupována Spojenými státy. Obě části založily vlastní vládu v roce 1948.

Korejská válka

Související informace lze nalézt také v článku: Korejská válka

V červnu 1950 překročila vojska KLDR hraniční rovnoběžku a zahájila tak Korejskou válku. Spojenými státy a OSN podporovaný jih a komunistickým blokem zaštiťovaný sever se nakonec dostaly do slepé uličky a musely podepsat příměří v roce 1953, kdy byl Korejský poloostrov rozdělen demilitarizovanou zónou přibližně v oblasti původní demarkační linie.

27. května 2009 Severní Korea oznámila že se příměřím již necítí vázána.

Autokratický režim

Po válce byla autokratická vláda Li Syn-mana odstavena od moci studentskými povstáními a v roce 1960 byla ustanovena krátká doba občanské vlády. Avšak vojenský převrat vedený generálem Park Chung-hee v následujícím roce nastolil diktaturu, která trvala 18 let, během níž ekonomika prudce posílila. Park byl zavražděn v roce 1979 a dalším překvapivým převratem se zmocnil moci generál Chun Doo-hwan. Masivní studentské demonstrace na jaře roku 1980 měly za následek tvrdý vojenský zákrok a masakr v Kwangdžu (Povstání v Kwangdžu).

Demokratizace

Občanské nepokoje způsobily konec vojenské vlády a demokratické reformy postupně pokračovaly pod vládou Roh Tae-wooa, Kim Young-sama a Kim Dae-junga.

V 90. letech se Jižní Korea stala jednou z velkých světových ekonomik. V roce 1996 se Jižní Korea připojila k OECD. Přestože národ velice ekonomicky strádal během Asijské finanční krize, Jižní Korea je dnes plně fungující moderní demokracií a jedním z asijských tygrů.

Politika

Otázka sjednocení

Otázka sjednocení země zůstává významným politickým tématem; přesto nebyla podepsána se Severem žádná mírová smlouva. V roce 2000 se konalo historicky první jednání mezi Severní a Jižní Koreou, přičemž Jih pokračuje v tzv. „sluneční politice“ směřující k dohodě. Od té doby pravidelné kontakty vedou k opatrnému oteplování vztahů.

Naproti tomu, průměrný obyvatel Jižní Koreje si nějaké překotné sjednocení se Severem příliš nepřeje. Korejci si jsou vědomi situace, která nastala po pádu někdejšího východního Německa, a že by nutná ekonomická pomoc Severu po sjednocení značně zatěžovala státní rozpočet i kapsy daňových poplatníků.

Mladí Korejci dnes již vidí sjednocení jako nemožné, tvrdí, že díky padesátileté izolaci mají dnes již severní Korejci podstatně jiný jazyk, kulturu a zvyky a již jsou svébytným národem. Po více jak padesáti letech se i definitivně zpřetrhávají poslední pouta rozdělených rodin a obě země dnes již spojuje hlavně společná historie.

Spory

Vnitrokorejské

Jeden z vnitrokorejských sporů se týká i pouhého pojmenování země. Jižní Korea používá pro obě země společný název Hanguk (한국, země lidu Han). Je-li potřeba rozlišit mezi jižní a severní částí, použije se pro Jižní Koreu název Namhan (남한, jižní Han) a pro KLDR Bukhan (북한, severní Han). V Severní Koreji je situace stejná, severokorejci používají starý historický název Čóson (조선), případně pro upřesnění Bukčóson (북조선) a Namčóson (남조선).

Když někdo v Jižní Koreji mluví o Koreji obecně a použije název Čóson, vše je zcela v pořádku, žádný problém nevznikne, dotyčný v nejhorším případě sklidí salvu smíchu. Naproti tomu, kdyby se v Severní Koreji někdo (lhostejno kdo) byť jen opovážil vyslovit slovo Hanguk, je zle, nastane trapné ticho a dotyčný se vystavuje riziku fyzické inzultace. Severokorejci tento název odmítají, protože naposledy byl pro zemi používán v krátkém období před nástupem japonské okupace.

Mezinárodní

Kromě dlouhodobě napjaté situace na hranici se Severní Koreou je Jižní Korea obzvláště citlivá na jakékoli dění související s maličkým souostrovím Tokdo, které se nachází na strategickém místě asi na půli cesty mezi Koreou a Japonskem. Na ostrovy si dělají nárok obě země: Korea jej klasifikuje jako součást souostroví Ullung, ležícího v provincii Severní Gjongsang; v Japonsku je pod názvem Takešima zařazen jako část města Okinošima, distrikt Oki, prefektura Šimane. Důvodem tohoto konfliktu je určitá nejednoznačnost japonských poválečných smluv.

Geografie

Jižní Korea zaujímá jižní část Korejského poloostrova. Ze západu je omývána vodami Žlutého moře, na východě vodami Japonského moře. Zajímavostí je, že poválečná nevraživost vůči Japonsku se promítla i do geografických názvů: Korejci Žluté moře nazývají Západní moře, Japonské moře pak nazývají Východní moře.

Terén je, obdobně jako v Severní Koreji, velmi hornatý (pohoří Diamantové hory), a většina půdy není obdělávatelná. Na jihozápadě a jihovýchodě země jsou nížiny, ty ale zaujímají jen 30% plochy země.

V blízkosti Korejského poloostrova je také asi 3 000 menších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší je ostrov Čedžudo (1 845 km²), asi 100 km od jižního pobřeží. Na tomto ostrově se také nachází nejvyšší vrchol Jižní Koreje, vyhaslá sopka Halla-san (1 950 m.n.m.).

Podnebí je v jižní Koreji mírné. V létě nastává krátké období dešťů, zimy mohou být velmi tuhé. Průměrná lednová teplota v Soulu je od -7 ˚C do +1 ˚C, průměrná teplota v červenci je od 22 ˚C po 29 ˚C. Zimní teploty jsou vyšší na východním pobřeží. Většina srážek spadne v letním období dešťů.

Hory

• pohoří Diamantové hory

Řeky

• Hangang
• Kŭmgang

Nerostné bohatství

• wolfram
• železná ruda
• tuha
• zlato
• černé uhlí

Obyvatelstvo

Náboženství

Související informace můžete najít také v článku: Náboženství v Jižní Koreji

Náboženská situace v Jižní Koreji je složitá a rychle se vyvíjí, což znesnadňuje její popis. Tradiční asijská náboženství si dosud uchovala určitý vliv, který ale zřetelně upadá na úkor křesťanství a agnosticismu. Podle statistik z roku 2005 sestavených vládou se téměř polovina obyvatel nehlásí k žádnému náboženství.

Početně nejvíce zastoupeným náboženstvím je křesťanství, k němuž se hlásí necelých 30 % obyvatel (z toho asi 2/3 protestantů a 1/3 katolíků) a až po něm následuje tradičnější budhismus (necelých 23 %). Podíly příslušníků jiných náboženství už nepřesahují 0,5 %.

Města a provincie

Jižní Korea se skládá z jednoho speciálního města, šesti metropolitních měst a devíti provincií.

Speciální město

• Soul (서울특별시; 서울特別市; Soul Tchukpjolši)

Metropolitní města

• Inčchon (인천광역시; 仁川廣域市; Inčchon kwangjokši)
• Tegu (대구광역시; 大邱廣域市; Tegu kwangjokši)
• Ulsan (울산광역시; 蔚山廣域市; Ulsan kwangjokši)
• Pusan (부산광역시; 釜山廣域市; Pusan kwangjokši)
• Kwangdžu (광주광역시; 光州廣域市; Kwangdžu kwangjokši)
• Tedžon (대전광역시; 大田廣域市; Tedžon kwangjokši)

Provincie

• Kjonggi-do (경기도, 京畿道)
• Kangwon-do (강원도, 江原道)
• Kjongsangbuk-do (경상북도, 慶尙北道)
• Kjongsangnam-do (경상남도, 慶尙南道)
• Čollanam-do (전라남도, 全羅南道)
• Čollabuk-do (전라북도, 全羅北道)
• Čchungčchongnam-do (충청남도, 忠淸南道)
• Čchungčchongbuk-do (충청북도, 忠淸北道)
• Čedžu-do (제주도, 濟州道)

Ekonomika

Průmysl

• strojírenský
  • automobilový (Hyundai, KIA, Ssang-Yong, Daewoo, Samsung)
• textilní
• potravinářský (Jinro Distillers Co., Ltd)
• chemický
• elektrotechnika (Samsung, LG, iRiver, iAudio (Cowon))

Externí odkazy

• Články o Jižní a Severní Koreji, historie, politika, kultura, zajímavosti
• Základní informace o Jižní Koreji ve slovenském jazyce
• Fotogalerie z cesty po Jižní Koreji

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Jižní Korea

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Jižní Korea

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii