Šablona:Článek dne/2022/14
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Šablona:Článek dne/2018/104 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/104: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“) |
(++) |
||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Second place, Petra Vlhova.jpg|right|160px|Petra Vlhova, Second place – January 2018]] |
- | '''[[ | + | '''<big>[[Petra Vlhová]]</big>''' (* [[13. červen|13. června]] [[1995]]) je [[Slováci|slovenská]] [[alpské lyžování|alpská lyžařka]] specializující se na [[Alpské lyžování#Slalom|slalom]], obří slalom a paralelní slalom. |
- | + | Na [[Zimní olympijské hry 2022|Zimních olympijských hrách 2022]] v [[Peking]]u vyhrála slalom, čímž se stala druhým olympijským vítězem na [[Zimní olympijské hry|zimních hrách]] v rámci [[Slovensko na zimních olympijských hrách|slovenských výprav]]. Na světových šampionátech získala šest medailí. Na Mistrovství světa 2019 v [[Åre]] zkompletovala celou medailovou sadu, když se stala světovou šampionkou v obřím slalomu, druhá skončila v superkombinaci a třetí místo obsadila ve slalomu. Na MS 2017 ve [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatém Mořici]] byla členkou stříbrného slovenského týmu v soutěži družstev. Na Světovém šampionátu 2021 v [[Cortina d'Ampezzo|Cortině d'Ampezzo]] dojela druhá v superkombinaci a ve slalomu. | |
- | + | V sezóně 2020/2021 vyhrála jako první slovenský lyžař celkové hodnocení Světového poháru. V sezónách 2018/2019 a 2021/2022 se umístila na celkovém druhém místě. Jako první Slovák rovněž získala malý křišťálový glóbus v ročníku 2019/2020 za vítězství ve slalomu a paralelním slalomu. Podruhé slalomovou klasifikaci ovládla v sezóně 2021/2022. Do října 2022 ve Světovém poháru vyhrála 26 závodů, {{Nowrap|z toho 17 ve slalomu, 6 v obřím slalomu}}, 1 v paralelním slalomu, 1 v paralelním obřím slalomu a 1 v městském závodu. | |
- | + | Od ledna 2017 do prosince 2020 zvítězily Vlhová a [[Mikaela Shiffrin|Shiffrinová]] ve 28 slalomech v řadě. V letech 2019, 2020 a 2021 byla vyhlášena slovenským [[Sportovec roku (Slovensko)|Sportovcem roku]]. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
+ | V únoru 2011 se jako patnáctiletá stala ve švýcarské [[Crans-Montana|Crans-Montaně]] juniorskou mistryní světa v obřím slalomu v kategorii 18letých. Ve [[Alpské lyžování#Slalom|slalomu]] stejné věkové kategorie obsadila 4. místo. V sezóně 2011/2012 poprvé ovládla slovenskou anketu ''Lyžař roku'', organizovanou národní lyžařskou asociací, když o 19 bodů předstihla favorizovanou čtyřnásobnou vítězku soutěže [[Veronika Zuzulová|Veroniku Zuzulovou]]. Na I. zimních olympijských hrách mládeže v [[Innsbruck]]u se během ledna 2012 stala zlatou medailistkou ve slalomu, jakožto první slovenský olympijský šampion v mládežnické kategorii. V innsbrucké superkombinaci i obřím slalomu dojela čtvrtá. V roce 2012 pak triumfovala na otevřeném šampionátu Slovenska v [[Jasná|Jasné]]. Z březnového Juniorského mistrovství světa 2012 v italském [[Roccaraso|Roccarasu]] si odvezla bronzovou medaili. V době závodu figurovala na 69. místě slalomového hodnocení žen Mezinárodní lyžařské federace, na pozici slovenské trojky za Zuzulovou a Barborou Lukáčovou. | ||
+ | |||
+ | V sezóně 2012/2013 se stala součástí slovenského reprezentačního týmu dospělých v alpském lyžovaní. V únoru 2014 vybojovala titul juniorské mistryně světa ve slalomu na šampionátu v Jasné, když Švédku Charlottu Saefvenbergerovou předstihla o 17 setin sekundy (0,17). Stala se druhou slovenskou světovou šampionkou v této disciplíně po Veronice Zuzulové z roku 2002. | ||
+ | |||
+ | Ve Světovém poháru debutovala v sedmnácti letech během prosince 2012. V rakouském [[Semmering (lyžařské středisko)|Semmeringu]] skončila ve slalomu těsně za elitní desítkou, na 11. pozici. První vítězství zaznamenala o tři roky později, když jako dvacetiletá ovládla v prosinci 2015 slalom v [[Åre]]. Zároveň se jednalo o její premiérové pódiové umístění a teprve druhé v elitní desítce světového poháru. Navázala jím na sedmou příčku ze slalomu v [[Aspen]]u, konaného o dva týdny dříve. Na čele aarského závodu figurovala již po prvním kole a ve druhém navýšila náskok před Švédkou [[Frida Hansdotterová|Fridou Hansdotterovou]], vedoucí závodnicí celkového pořadí, na 59 setin sekundy. Stala se tak třetí slovenskou vítězkou závodu Světového poháru, po [[Jana Gantnerová|Janě Gantnerové]] a [[Veronika Zuzulová|Veronice Zuzulové]]. | ||
+ | |||
+ | Do druhého kola obřího slalomu poprvé postoupila během ledna 2016 ve [[Flachau]], kde obsadila konečné 14. místo. V lednu 2017 dojela v [[záhřeb]]ském slalomu druhá. Poprvé v historii Světového poháru obsadily stupně vítězů pouze závodnice z Česka a Slovenska, když soutěž ovládla [[Veronika Zuzulová|Veronika Velez Zuzulová]] a třetí příčku opanovala [[Šárka Strachová]]. Premiérový start v kombinačním závodu proměnila ve švýcarské [[Crans-Montana|Crans-Montaně]] na počátku března 2018 ve třetí místo. S minimálním odstupem devíti setin sekundy zaostala za vítěznou Italkou [[Federica Brignoneová|Federicou Brignoneovou]]. | ||
+ | |||
+ | V úvodní části sezóny 2018/2019 se stala první slovenskou vítězkou závodu v obřím slalomu. Po úvodním kole v [[Semmering (lyžařské středisko)|Semmeringu]], během prosince 2018, figurovala na čtvrtém místě. Druhou nejrychlejší jízdou druhého kola však závod vyhrála o půl sekundy před Němkou [[Viktoria Rebensburgová|Viktorií Rebensburgovou]]. Vylepšila tím své maximum z této disciplíny, jímž byla sedmá pozice. O tři dny později, na Nový rok 2019, triumfovala v městském paralelním slalomu na [[Oslo|osloském]] [[Holmenkollbakken]]u.<br />Šestý triumf v sezóně 2018/2019 znamenal překonání slovenského rekordu výher v jednom ročníku, jenž držela [[Veronika Zuzulová|Velez Zuzulová]]. | ||
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 4. 1. 2024, 13:28
Petra Vlhová (* 13. června 1995) je slovenská alpská lyžařka specializující se na slalom, obří slalom a paralelní slalom.
Na Zimních olympijských hrách 2022 v Pekingu vyhrála slalom, čímž se stala druhým olympijským vítězem na zimních hrách v rámci slovenských výprav. Na světových šampionátech získala šest medailí. Na Mistrovství světa 2019 v Åre zkompletovala celou medailovou sadu, když se stala světovou šampionkou v obřím slalomu, druhá skončila v superkombinaci a třetí místo obsadila ve slalomu. Na MS 2017 ve Svatém Mořici byla členkou stříbrného slovenského týmu v soutěži družstev. Na Světovém šampionátu 2021 v Cortině d'Ampezzo dojela druhá v superkombinaci a ve slalomu.
V sezóně 2020/2021 vyhrála jako první slovenský lyžař celkové hodnocení Světového poháru. V sezónách 2018/2019 a 2021/2022 se umístila na celkovém druhém místě. Jako první Slovák rovněž získala malý křišťálový glóbus v ročníku 2019/2020 za vítězství ve slalomu a paralelním slalomu. Podruhé slalomovou klasifikaci ovládla v sezóně 2021/2022. Do října 2022 ve Světovém poháru vyhrála 26 závodů, z toho 17 ve slalomu, 6 v obřím slalomu, 1 v paralelním slalomu, 1 v paralelním obřím slalomu a 1 v městském závodu.
Od ledna 2017 do prosince 2020 zvítězily Vlhová a Shiffrinová ve 28 slalomech v řadě. V letech 2019, 2020 a 2021 byla vyhlášena slovenským Sportovcem roku.
V únoru 2011 se jako patnáctiletá stala ve švýcarské Crans-Montaně juniorskou mistryní světa v obřím slalomu v kategorii 18letých. Ve slalomu stejné věkové kategorie obsadila 4. místo. V sezóně 2011/2012 poprvé ovládla slovenskou anketu Lyžař roku, organizovanou národní lyžařskou asociací, když o 19 bodů předstihla favorizovanou čtyřnásobnou vítězku soutěže Veroniku Zuzulovou. Na I. zimních olympijských hrách mládeže v Innsbrucku se během ledna 2012 stala zlatou medailistkou ve slalomu, jakožto první slovenský olympijský šampion v mládežnické kategorii. V innsbrucké superkombinaci i obřím slalomu dojela čtvrtá. V roce 2012 pak triumfovala na otevřeném šampionátu Slovenska v Jasné. Z březnového Juniorského mistrovství světa 2012 v italském Roccarasu si odvezla bronzovou medaili. V době závodu figurovala na 69. místě slalomového hodnocení žen Mezinárodní lyžařské federace, na pozici slovenské trojky za Zuzulovou a Barborou Lukáčovou.
V sezóně 2012/2013 se stala součástí slovenského reprezentačního týmu dospělých v alpském lyžovaní. V únoru 2014 vybojovala titul juniorské mistryně světa ve slalomu na šampionátu v Jasné, když Švédku Charlottu Saefvenbergerovou předstihla o 17 setin sekundy (0,17). Stala se druhou slovenskou světovou šampionkou v této disciplíně po Veronice Zuzulové z roku 2002.
Ve Světovém poháru debutovala v sedmnácti letech během prosince 2012. V rakouském Semmeringu skončila ve slalomu těsně za elitní desítkou, na 11. pozici. První vítězství zaznamenala o tři roky později, když jako dvacetiletá ovládla v prosinci 2015 slalom v Åre. Zároveň se jednalo o její premiérové pódiové umístění a teprve druhé v elitní desítce světového poháru. Navázala jím na sedmou příčku ze slalomu v Aspenu, konaného o dva týdny dříve. Na čele aarského závodu figurovala již po prvním kole a ve druhém navýšila náskok před Švédkou Fridou Hansdotterovou, vedoucí závodnicí celkového pořadí, na 59 setin sekundy. Stala se tak třetí slovenskou vítězkou závodu Světového poháru, po Janě Gantnerové a Veronice Zuzulové.
Do druhého kola obřího slalomu poprvé postoupila během ledna 2016 ve Flachau, kde obsadila konečné 14. místo. V lednu 2017 dojela v záhřebském slalomu druhá. Poprvé v historii Světového poháru obsadily stupně vítězů pouze závodnice z Česka a Slovenska, když soutěž ovládla Veronika Velez Zuzulová a třetí příčku opanovala Šárka Strachová. Premiérový start v kombinačním závodu proměnila ve švýcarské Crans-Montaně na počátku března 2018 ve třetí místo. S minimálním odstupem devíti setin sekundy zaostala za vítěznou Italkou Federicou Brignoneovou.
V úvodní části sezóny 2018/2019 se stala první slovenskou vítězkou závodu v obřím slalomu. Po úvodním kole v Semmeringu, během prosince 2018, figurovala na čtvrtém místě. Druhou nejrychlejší jízdou druhého kola však závod vyhrála o půl sekundy před Němkou Viktorií Rebensburgovou. Vylepšila tím své maximum z této disciplíny, jímž byla sedmá pozice. O tři dny později, na Nový rok 2019, triumfovala v městském paralelním slalomu na osloském Holmenkollbakkenu.
Šestý triumf v sezóně 2018/2019 znamenal překonání slovenského rekordu výher v jednom ročníku, jenž držela Velez Zuzulová.