Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Záhřeb
Z Multimediaexpo.cz
Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem Medvednica, v západní části země, v historickém Chorvatsku. Je důležitým dopravním uzlem (železniční a dálniční křižovatka) mezi Jaderským mořem a střední Evropou.
Obsah |
Historie
středověk
První zmínky o osídlení této oblasti jsou z roku 1094. V této době zde maďarský král Ladislav založil biskupství. Nedaleko od něj vznikla osada Gradec (Grič), která fungovala až do začátku 17. století jako nezávislé město. Po mongolské invazi v roce 1242 zůstalo město ušetřeno a bylo králem Bélou IV. prohlášeno městem královským.
vláda Habsburků
Záhřeb se roku 1526 dostal pod vliv Habsburské říše, a později pod vliv Uherska, v rámci Rakousko - Uherské monarchie. V této době také došlo k sjednocení Záhřebu – Kaptol, Gradec i Donji Grad se spojily do jednoho města. Roku 1860 sem byla zavedena železnice, mezi nádražím a Stari Gradem se zahájila velká výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv.
20. století
Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu – Království SHS. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb - sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války nebyl poškozen.
Charakter města
Chorvatský Záhřeb, tedy spíše jeho historické jádro, se skládá ze dvou měst - Horního (rozkládá se na přední části kopců nad městem), starého celé tisíciletí, Dolního (pod Medvednicou, postaveného v časech uherské vlády, na přelomu 19. a 20. století. Obě pak doplňuje Nový Záhřeb, sestávající se z poválečných sídlišť na pravém břehu Sávy.
Historicky nejvýznamnější je samozřejmě Horní město, kde sídlí prezident a parlament a kde stojí jeden z nejznámějších chrámů, gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných glazovaných tašek. Zatímco tato část Záhřebu je významná hlavně z turistického hlediska, Dolní město je hlavně centrem kulturním, obchodním a společenským. Jeho široké třídy doplňují velká náměstí, pojmenovaná po významných osobnostech chorvatské historie (Bana Jelaćiće, Tomislava I.) a též i významné budovy školské, či kulturní.
Obě tak různorodé části spojuje nejen Kamenná brána (chorvatsky Kamenita vrata) ze třináctého století a s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který odolal požáru v roce 1731, ale i více než sto let stará lanová dráha. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu.
Doprava
Silniční
Většina hlavních chorvatských dopravních tahů prochází přes území hlavního města. Ze Záhřebu vede celkem pět dálnic, které směřují do všech částí Chorvatska. Městem také procházejí dva z celkem tří tzv. panevropských koridorů, které přetínají alespoň v nějaké části chorvatské území. Hlavní dálniční obchvat kolem města sleduje jižní trasu, na kterou se postupně napojují významné chorvatské dálnice; A1 do Dalmácie, A3 do Slavonie a také dva dopravní tahy na sever, do Slovinska.
Veřejná
Městská
- Související informace můžete najít také v článku: Tramvajová doprava v Záhřebu
.jpg)
Veřejnou dopravu v Záhřebu tvoří síť tramvajových a autobusových linek, doplněná příměstskými železničními spoji, stejně ostatními druhy dopravy (taxi aj.). Páteřním druhem dopravy je tramvajová, kterou zajišťuje záhřebský podnik Zagrebački električni tramvaj (ZET). Ten stejně tak provozuje i lanové dráhy, které zajišťují hlavně v severní části města překonání výškových rozdílů.
První elektrická tramvaj vyjela v Záhřebu 18. srpna roku 1910 a do dnešních dní se místní dopravní síť rozrostla na 116 km. Počet linek se pohybuje kolem patnácti, zajištěny jsou kromě denních i noční spoje. Autobusová síť tramvaje doplňuje a počet jejích linek překračuje 120. V centru města pak slouží již od roku 1890 lanová dráha, která spojuje dvě části historického města - Donji a Gorni grad, které odděluje jejich rozdílná výška. Pro město ikonická lanovka patří mezi nejkratší svého druhu na světě.
Příměstská železnice zajišťuje spojení chorvatské metropole s okolními městy. Denně ji používá kolem 70 000 lidí, kteří dojíždějí do zaměstnání, za kulturou, či rekreací. Nejvytíženější železniční tratí je úsek Savski Marof - Záhřeb a z hlavního nádraží na Dugo Selo. Příměstské spoje pak také jezdí do Veliké Gorice a do Jastrebarska.
Železniční
Základy železniční sítě byly položeny v Chorvatsku koncem 19. a počátkem 20. století. Záhřeb byl napojen v roce 1862 prodloužením trati ze slovinského dopravního uzlu Zidani Most přes chorvatskou metropoli do Sisku a dále do Rijeky. Ještě koncem století byl propojen železničně s Koprivnicí (1870) a Varaždinem (1885). Roku 1925 pak byla vybudována trať přes Liku, která zajistila spojení po dráze ze Záhřebu až do Splitu.
Letecká doprava
Záhřebské letiště Zračna Luka (IATA: ZAG, IKAO: LDZA) je hlavním vzdušným přístavem pro celé Chorvatsko. Nachází se poblíž města Velika Gorica, asi 10 km od Záhřebu. Letiště slouží také jako hlavní technické zázemí pro chorvatské aerolinie. V roce 2007 ho využilo celkem 1 992 455 cestujících. Kromě hlavního letiště se u Záhřebu nachází ještě také menší, sportovní (Zračno pristanište Lučko). To sloužilo v letech 1945-1962 jako hlavní záhřebské letiště, největší provoz zažilo roku 1959, kdy jeho branami prošlo 167 000 cestujících.
Fotogalerie
 Bánský dvůr, sídlo vlády |
 Budova parlamentu |
 Chorvatské národní divadlo (1895) |
 Dům umění (I. Meštrovič 1937) |
Partnerská města
Související články
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |