Z Multimediaexpo.cz
Chorvatština je
jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v
Chorvatsku,
Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Je velmi blízká srbštině, do roku 1992 byla v Jugoslávii považována za jednu z "variant, či typů" tzv. srbochorvatského jazyka. Diskuze o samostatné chorvatštině se objevovaly v moderní době poprvé v 60. letech 20. století v souvislosti s aktivitami Matice chorvatské, k plnému rozvoji došlo až po rozpadu jihoslovanského státu na počátku 90. let 20. století.
Chorvatština má několik nářečí, která se dají dělit do skupin podle typu území (hory, pomoří, ostrovy) a podle žup. Hlavní dělení je však na nářečí ikavská, ekavská a (i)jekavská.
Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny).
Ukázky chorvatského lexika a textu
|
pondělí – ponedjeljak
úterý – utorak
středa – srijeda
čtvrtek – četvrtak
pátek – petak
sobota – subota
neděle – nedjelja
včera – jučer
dnes – danas
zítra – sutra
pozítří – prekosutra
Měsíce
- leden - siječanj
- únor - veljača
- březen - ožujak
- duben - travanj
- květen - svibanj
- červen - lipanj
- červenec - srpanj
- srpen - kolovoz
- září - rujan
- říjen - listopad
- listopad - studeni
- prosinec - prosinac
|
Znamení horoskopu
- beran – ovan
- býk – bik
- blíženci – blízanci
- rak – rak
- lev – lav
- panna – djevica
- váhy – vaga
- štír – škorpion
- střelec – strijelac
- kozoroh – jarac
- vodnář – vodenjak
- ryba – ribe
Státní svátky (državni blagdani)
- Nova godina – Nový rok
- Uskrsni ponedjeljak – Velikonoční pondělí
- Praznik rada – Svátek práce
- Tijelovo – Boží tělo
- Dan antifašističke borbe – Den boje proti fašismu
- Dan državnosti – Den státnosti
- Dan pobjede i domovinske zahvalnosti – Den vítězství a díkůvzdání vlasti
- Velika Gospa – Nanebevzetí Panny Marie
- Dan neovisnosti – Den nezávislosti
- Svi sveti – Všech svatých
- Božić – Vánoce
- Sveti Stjepan – Sv. Štěpán
Chorvatská státní hymna
- Lijepa naša domovino,
- Oj junačka zemljo mila,
- Stare slave djedovino,
- da bi vazda sretna bila!
- Mila kano si nam slavna,
- Mila si nam ti jedina.
- Mila kuda si nam ravna,
- Mila kuda si planina!
- Teci Savo, Dravo teci,
- Nit ti Dunav silu gubi,
- Sinje more svijetu reci,
- Da svoj narod Hrvat ljubi.
- Dok mu njive sunce grije,
- Dok mu hrašće bura vije,
- Dok mu mrtve grobak krije,
- Dok mu živo srce bije!
Otčenáš
Oče naš,
koji jesi na nebesima,
sveti se ime tvoje,
dođi kraljevstvo tvoje,
budi volja tvoja,
kako na nebu tako i na zemlji.
Kruh naš svagdanji daj nam danas,
i otpusti nam duge naše,
kako i mi otpuštamo dužnicima našim,
i ne uvedi nas u napast,
nego izbavi nas od zla.
Amen.
Pravopis
Psaní velkých a malých písmen
Není rozdílů oproti češtině.
Lidská jména
Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: Ivan Tomić, Jadranka Tomić
Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki
Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, pascal, rentgen
Tituly
Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić
Zvířata
Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks…
Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka
Příslušníci národů, kontinentů a států
S velkým písmenem se píší:
Příslušníci kontinentů - Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (NE Australijanac!!!)
Příslušníci států a národů - Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka
Příslušníci regionů - Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac
Příslušníci žup, krajů - Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)
Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica)
Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski
Zeměpis
Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija
Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja
Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar
Přírodní úkazy se píší s velkým - Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza
Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.
Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad
Události, období a instituce
Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba
Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija
Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti
U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica
Roky
Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou.
Někdy se také píše zkratka "g." (=roku ....), př. 15. ožujka 1995. g.
Přechylování příjmení
V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení (starší, posesivní koncovka -ová vymizela v 18.-19. století).
České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová
Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić
Abeceda
| A a
| B b
| C c
| Č č
| Ć ć
| D d
| Đ đ
|
| Dž dž
| E e
| F f
| G g
| H h
| I i
| J j
|
| K k
| L l
| Lj lj
| M m
| N n
| Nj nj
| O o
|
| P p
| R r
| S s
| Š š
| T t
| U u
| V v
|
| Z z
| Ž ž
| (ie)
| (ŕ)
|
|
|
|
Výslovnost
Chorvatská abeceda výslovnost je podobná jako v češtině. Chorvatština má tu výhodu, že tak jak se to čte, tak se to i píše. Například "otac", bez "oca", ale ne "otca" i když by se to jako v případě češtiny četlo jako "oca". Tak jak to zní, tak se to i píše (spodoba).
Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku dž)
- ć měkké vyšší „č“
- č tvrdé nižší „č“
- đ se čte jako měkčí „dž“
- dž se čte jako tvrdé „dž“
- h se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“)
- i měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale nějak mezi tím. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) - di, ti, ni - čteme jako dy, ty, ny.
- nj se čte jako „ň“
- lj se čte jako „ľ“
Gramatika
Podstatná jména
Skloňování
|
| maskulinum
| maskulinum
| femininum
| femininum
| femininum
| neutrum
|
|
| datum
| voják
| žena
| moudrost
| slovo
| vesnice
|
| Nominativ
| datum
| vojnik
| žena
| mudrost
| riječ
| selo
|
| Genitiv
| datuma
| vojnika
| žene
| mudrosti
| riječi
| sela
|
| Dativ
| datumu
| vojniku
| ženi
| mudrosti
| riječi
| selu
|
| Akuzativ
| datum
| vojnika
| ženu
| mudrost
| riječ
| selo
|
| Vokativ
| datume
| vojniče
| ženo
| mudrosti
| riječi
| selo
|
| Lokativ
| o datumu
| o vojniku
| o ženi
| o mudrosti
| o riječi
| o selu
|
| Instrumental
| s datumom
| s vojnikom
| s ženom
| s mudrosti/-ošću
| s riječi/riječu
| sa selom
|
|
| maskulinum
| maskulinum
| femininum
| femininum
| femininum
| neutrum
|
|
| data
| vojáci
| ženy
| moudrosti
| slova
| vesnice
|
| Nominativ
| datumi
| vojnici
| žene
| mudrosti
| riječi
| sela
|
| Genitiv
| datuma
| vojnika
| žena
| mudrosti
| riječi
| sela
|
| Dativ
| datumima
| vojnicima
| ženama
| mudrostima
| riječima
| selima
|
| Akuzativ
| datume
| vojnike
| žene
| mudrosti
| riječi
| sela
|
| Vokativ
| datumi
| vojnici
| žene
| mudrosti
| riječi
| sela
|
| Lokativ
| o datumima
| o vojnicima
| o ženama
| o mudrostima
| o riječima
| o selima
|
| Instrumental
| s datumima
| s vojnicima
| s ženama
| s mudrostima
| s riječima
| sa selima
|
Zájmena
Osobní zájmena
|
| já
| ty
| on/ono
| ona
|
| my
| vy
| oni/ony/ona
|
| Nominativ
| ja
| ti
| on/ono
| ona
|
| mi
| vi
| oni/one/ona
|
| Genitiv
| mene, me
| tebe, te
| njega, ga
| nje, je
|
| nas
| vas
| njih, ih
|
| Dativ
| meni, mi
| tebi, ti
| njemu, mu
| njoj, joj
|
| nama, nam
| vama, vam
| njima, im
|
| Akuzativ
| mene, me
| tebe, te
| njega, ga
| nju, ju, je
|
| nas
| vas
| njih, ih
|
| Vokativ
| -
| ti
| -
| -
|
| -
| vi
| -
|
| Lokativ
| meni
| tebi
| njemu
| njoj, joj
|
| nama
| vama
| njima
|
| Instrumental
| mnom
| tobom
| njim(e)
| njom(e)
|
| nama
| vama
| njima
|
Slovesa
Infinitiv
- koncovky - -ti, -ći (reći - říct, čitati - číst)
Příčestí minulé
- koncovky - -o, -la, -lo, -li, -le, -la
- příklad (ići - jít, jet): išao (šel), išla (šla), išlo (šlo), išli (šli), išle (šly), išla (šla)
Pomocná slovesa
- Sponová - biti (být), htjeti (chtít)
- Modální - moći (moci), morati (muset), trebati (potřebovat), smjeti (smět), željeti (přát si; htjeti - chtít)
- Fázová - (za)početi (začít), (za)počinjati (začínat), prestati (přestat), prestajati (přestávat)
|
| Přítomný čas
| Minulý čas
| Budoucí čas
|
| ja
| sam (jesam)
| sam bio/bila/bilo
| ću biti
|
| ti
| si (jesi)
| si bio/bila/bilo
| ćeš biti
|
| on, ona, ono
| je (jest)
| je bio/bila/bilo
| će biti
|
|
|
|
|
|
| mi
| smo (jesmo)
| smo bili/bile/bila
| ćemo biti
|
| vi
| ste (jeste)
| ste bili/bile/bila
| ćete biti
|
| oni
| su (jesu)
| su bili/bile/bila
| će biti
|
|
|
| Přítomný čas
| Minulý čas
| Budoucí čas
|
| ja
| ću (hoću)
| sam htio/htjela/htjelo
| ću htjeti
|
| ti
| ćeš (hoćeš)
| si htio/htjela/htjelo
| ćeš htjeti
|
| on, ona, ono
| će (hoće)
| je htio/htjela/htjelo
| će htjeti
|
|
|
|
|
|
| mi
| ćemo (hoćemo)
| smo htjeli/htjele/htjela
| ćemo htjeti
|
| vi
| ćete (hoćete)
| ste htjeli/htjele/htjela
| ćete htjeti
|
| oni
| ću (hoću)
| su htjeli/htjele/htjela
| će htjeti
|
|
|
| Přítomný čas
| Minulý čas
| Budoucí čas
|
| ja
| mogu
| sam mogao/mogla/moglo
| ću moći
|
| ti
| možeš
| si mogao/mogla/moglo
| ćeš moći
|
| on, ona, ono
| može
| je mogao/mogla/moglo
| će moći
|
|
|
|
|
|
| mi
| možemo
| smo mogli/mogle/mogla
| ćemo moći
|
| vi
| možete
| ste mogli/mogle/mogla
| ćete moći
|
| oni
| mogu
| su mogli/mogle/mogla
| će moći
|
|
|
| Přítomný čas
| Minulý čas
| Budoucí čas
|
| ja
| moram
| sam morao/morala/moralo
| ću morati
|
| ti
| moraš
| si morao/morala/moralo
| ćeš morati
|
| on, ona, ono
| mora
| je morao/morala/moralo
| će morati
|
|
|
|
|
|
| mi
| moramo
| smo morali/morale/morala
| ćemo morati
|
| vi
| morate
| ste morali/morale/morala
| ćete morati
|
| oni
| moraju
| su morali/morale/morala
| će morati
|
|
|
| Přítomný čas
| Minulý čas
| Budoucí čas
|
| ja
| smijem
| sam smio/smjela/smjelo
| ću smjeti
|
| ti
| smiješ
| si smio/smjela/smjelo
| ćeš smjeti
|
| on, ona, ono
| smije
| je smio/smjela/smjelo
| će smjeti
|
|
|
|
|
|
| mi
| smijemo
| smo smjeli/smjele/smjela
| ćemo smjeti
|
| vi
| smijete
| ste smjeli/smjele/smjela
| ćete smjeti
|
| oni
| smiju
| su smjeli/smjele/smjela
| će smjeti
|
|
|
| Přítomný čas
| Minulý čas
| Budoucí čas
|
| ja
| želim
| sam želio/željela/željelo
| ću željeti
|
| ti
| želiš
| si želio/željela/željelo
| ćeš željeti
|
| on, ona, ono
| želi
| je želio/željela/željelo
| će željeti
|
|
|
|
|
|
| mi
| želimo
| smo željeli/željele/željela
| ćemo željeti
|
| vi
| želite
| ste željeli/željele/željela
| ćete željeti
|
| oni
| žele
| su željeli/željele/željela
| će željeti
|
|
Vzorový text
Externí odkazy
Literatura
- TUTSCHKE, Günther. Langenscheidts Taschenwörterbuch Kroatisch-Deutsch. München : Langenscheidt Verlag, 1995. ISBN 3-468-10310-7.
- ŽORIČOVÁ, Marcela; ŽORIČ, Radovan. Chorvatsky zn. Ihned. Olomouc : Infoa, 2009. ISBN 978-80-7240-418-6.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly.
Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás.
Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org.
|
