Káně bělochvostá

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 18: Řádka 18:
  | mapa rozšíření = Buteo rufinus dis.PNG
  | mapa rozšíření = Buteo rufinus dis.PNG
  | popis mapy = Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
  | popis mapy = Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
-
}}káně bělochvostá dosahuje délky těla 50-65 cm.z rozpětím 151 cm.
+
}}[[Soubor:Long-legged Buzzard (24521858347).jpg|thumb|250px|Káně bělochvostá v Indii (2017)]]
-
snáší 1-3 vejce.
+
[[Soubor:Buteo rufinus, Desert National Park, Rajasthan.jpg|thumb|250px|Káně bělochvostá v Indii (2013)]]
-
'''Káně bělochvostá''' (''Buteo rufinus'') je středně velký druh [[dravci|dravce]] z čeledi [[krahujcovití|krahujcovitých]]. Je velmi podobná [[káně lesní|káni lesní]], od níž se liší větší velikostí, delšími křídly a nohami. Obvykle má světlou hlavu a hruď, kontrastující s tmavým břichem, velmi světlé (až bělavé) kořeny letek a tmavý, ostře ohraničený zadní okraj křídla. Vyskytuje se v několika barevných formách, které určování dále komplikují. Hnízdí v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a severní [[Afrika|Africe]]; mimo hnízdiště je jen vzácným hostem.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6}}</ref> Zaletuje nepravidelně také do [[Česká republika|České republiky]], kde byla od roku [[1989]] zaznamenána nejméně 16×.<ref>[http://fkcso.cz/butruf.htm Pozorování káně bělochvosté v ČR na stránkách FK ČSO]</ref>
+
'''Káně bělochvostá''' (''Buteo rufinus'') je středně velký druh [[dravci|dravce]] z&nbsp;čeledi [[Jestřábovití|jestřábovitých]].
 +
 
 +
== Popis ==
 +
Jedná se o&nbsp;největší evropskou káni. Vzhledově je podobná [[káně lesní|káni lesní]], od níž se liší větší velikostí, delšími křídly a nohama. Obvykle má světlou hlavu a hruď, kontrastující s&nbsp;tmavým břichem, velmi světlé (až bělavé) kořeny letek a tmavý, ostře ohraničený zadní okraj křídla. Vyskytuje se v&nbsp;několika barevných formách, které určování dále komplikují. Káně bělochvostá dosahuje délky těla 50–65&nbsp;cm, s&nbsp;rozpětím 112 až 163&nbsp;cm. Hmotnost se pohybuje od 0,6 po více než 1,7&nbsp;kg, samice jsou jako u&nbsp;většiny jiných dravců větší a hmotnější. Samci váží v&nbsp;průměru asi 1,1&nbsp;kg, samice přibližně 1,3&nbsp;kg.<ref name="hudec">{{Citace monografie| příjmení = Hudec| jméno = Karel| odkaz na autora=Karel Hudec| příjmení2 = Šťastný| jméno2 = Karel| odkaz na autora2=Karel Šťastný (ornitolog)| spoluautoři = a kol.| titul = Fauna ČR. Ptáci 2/I| vydání = | vydavatel = Academia| místo = Praha| rok vydání = 2005| počet stran = | strany = 152–155| isbn = 80-200-1113-7}}</ref>
 +
 
 +
== Výskyt ==
 +
Hnízdí v&nbsp;jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a severní [[Afrika|Africe]]; mimo hnízdiště je jen vzácným hostem.<ref>{{Citace monografie| příjmení=Svensson| jméno=Lars| spoluautoři=a kol| titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu| vydavatel=Svojtka&Co| místo=Praha| rok=2004| isbn=80-7237-658-6}}</ref> Zaletuje nepravidelně také do [[Česká republika|České republiky]], kde byla od roku [[1989]] zaznamenána více než 50krát, přičemž četnost pozorování se mírně zvyšuje.<ref name="hudec" /><ref>[http://fkcso.cz/butruf.htm Pozorování káně bělochvosté v&nbsp;ČR na stránkách FK ČSO]</ref> Nejčastěji bývá zaznamenávána koncem léta.<ref name="hudec" />
 +
 
 +
== Ekologie ==
 +
Preferuje bezlesou krajinu [[Step|stepí]], okrajů [[Poušť|pouští]] a polopouští. Na Balkáně žije i&nbsp;v&nbsp;zalesněných oblastech. Živí se především drobnými [[hlodavci]] a jinými menšími savci ([[Sysel obecný|syslové]], mladí [[zajícovci]], [[Křeček|křečci]]). Jídelníček si doplňuje [[Plazi|plazy]], [[Žáby|žábami]], mladými ptáky, vejci a [[Hmyz|hmyzem]]. Požírá i&nbsp;[[Mršina|mršiny]].<ref name="hudec" />
 +
 
 +
Hnízdí na zemi, na skalách, hlinitých stěnách, křovinách a na stromech. Snáší 2 až 5 vajec, nejčastěji to jsou 4. Doba inkubace je nejméně 28 dní, následná hnízdní péče o&nbsp;mláďata trvá asi 40 až 42 dní.
 +
 
 +
== Související články ==
 +
* [[Seznam ptáků Česka]]
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
-
== Související články ==
+
== Externí odkazy ==
-
* [[Seznam ptáků v Česku]]
+
 
-
{{Commons|Buteo rufinus}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Buteo+rufinus}}{{Commonscat|Buteo rufinus}}{{Dravci v ČR}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Dravci v ČR}}
+
[[Kategorie:Jestřábovití]]
[[Kategorie:Jestřábovití]]

Aktuální verze z 25. 6. 2024, 18:52

Káně bělochvostá v Indii (2017)
Káně bělochvostá v Indii (2013)

Káně bělochvostá (Buteo rufinus) je středně velký druh dravce z čeledi jestřábovitých.

Obsah

Popis

Jedná se o největší evropskou káni. Vzhledově je podobná káni lesní, od níž se liší větší velikostí, delšími křídly a nohama. Obvykle má světlou hlavu a hruď, kontrastující s tmavým břichem, velmi světlé (až bělavé) kořeny letek a tmavý, ostře ohraničený zadní okraj křídla. Vyskytuje se v několika barevných formách, které určování dále komplikují. Káně bělochvostá dosahuje délky těla 50–65 cm, s rozpětím 112 až 163 cm. Hmotnost se pohybuje od 0,6 po více než 1,7 kg, samice jsou jako u většiny jiných dravců větší a hmotnější. Samci váží v průměru asi 1,1 kg, samice přibližně 1,3 kg.[1]

Výskyt

Hnízdí v jihovýchodní Evropě, Asii a severní Africe; mimo hnízdiště je jen vzácným hostem.[2] Zaletuje nepravidelně také do České republiky, kde byla od roku 1989 zaznamenána více než 50krát, přičemž četnost pozorování se mírně zvyšuje.[1][3] Nejčastěji bývá zaznamenávána koncem léta.[1]

Ekologie

Preferuje bezlesou krajinu stepí, okrajů pouští a polopouští. Na Balkáně žije i v zalesněných oblastech. Živí se především drobnými hlodavci a jinými menšími savci (syslové, mladí zajícovci, křečci). Jídelníček si doplňuje plazy, žábami, mladými ptáky, vejci a hmyzem. Požírá i mršiny.[1]

Hnízdí na zemi, na skalách, hlinitých stěnách, křovinách a na stromech. Snáší 2 až 5 vajec, nejčastěji to jsou 4. Doba inkubace je nejméně 28 dní, následná hnízdní péče o mláďata trvá asi 40 až 42 dní.

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2/I. Praha : Academia. ISBN 80-200-1113-7. S. 152–155.  
  2. ↑ SVENSSON, Lars, a kol Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  3. ↑ Pozorování káně bělochvosté v ČR na stránkách FK ČSO

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Káně bělochvostá
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Káně bělochvostá
   Dravci v ČR
Jestřábovití

Včelojed lesní • Káně lesní • Káně bělochvostá • Káně rousná • Luněc šedý • Luňák hnědý • Luňák červený • Sup mrchožravý • Sup hnědý • Sup bělohlavý •
Orlosup bradatý • Moták pochop • Moták pilich • Moták lužní • Moták stepní • Orlík krátkoprstý • Jestřáb lesní • Krahujec obecný • Krahujec krátkoprstý •
Orel mořský • Orel křiklavý • Orel volavý • Orel stepní • Orel jestřábí • Orel nejmenší • Orel skalní • Orel královský

Orlovcovití

Orlovec říční

Sokolovití

Poštolka obecná • Poštolka jižní • Poštolka rudonohá • Dřemlík tundrový • Ostříž lesní • Sokol stěhovavý • Raroh velký • Raroh lovecký • Raroh jižní

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/K%C3%A1n%C4%9B_b%C4%9Blochvost%C3%A1“