V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Káně bělochvostá

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 18: Řádka 18:
  | mapa rozšíření = Buteo rufinus dis.PNG
  | mapa rozšíření = Buteo rufinus dis.PNG
  | popis mapy = Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
  | popis mapy = Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
-
}}káně bělochvostá dosahuje délky těla 50-65 cm.z rozpětím 151 cm.
+
}}[[Soubor:Long-legged Buzzard (24521858347).jpg|thumb|250px|Káně bělochvostá v Indii (2017)]]
-
snáší 1-3 vejce.
+
[[Soubor:Buteo rufinus, Desert National Park, Rajasthan.jpg|thumb|250px|Káně bělochvostá v Indii (2013)]]
-
'''Káně bělochvostá''' (''Buteo rufinus'') je středně velký druh [[dravci|dravce]] z čeledi [[krahujcovití|krahujcovitých]]. Je velmi podobná [[káně lesní|káni lesní]], od níž se liší větší velikostí, delšími křídly a nohami. Obvykle má světlou hlavu a hruď, kontrastující s tmavým břichem, velmi světlé (až bělavé) kořeny letek a tmavý, ostře ohraničený zadní okraj křídla. Vyskytuje se v několika barevných formách, které určování dále komplikují. Hnízdí v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a severní [[Afrika|Africe]]; mimo hnízdiště je jen vzácným hostem.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6}}</ref> Zaletuje nepravidelně také do [[Česká republika|České republiky]], kde byla od roku [[1989]] zaznamenána nejméně 16×.<ref>[http://fkcso.cz/butruf.htm Pozorování káně bělochvosté v ČR na stránkách FK ČSO]</ref>
+
'''Káně bělochvostá''' (''Buteo rufinus'') je středně velký druh [[dravci|dravce]] z&nbsp;čeledi [[Jestřábovití|jestřábovitých]].
 +
 
 +
== Popis ==
 +
Jedná se o&nbsp;největší evropskou káni. Vzhledově je podobná [[káně lesní|káni lesní]], od níž se liší větší velikostí, delšími křídly a nohama. Obvykle má světlou hlavu a hruď, kontrastující s&nbsp;tmavým břichem, velmi světlé (až bělavé) kořeny letek a tmavý, ostře ohraničený zadní okraj křídla. Vyskytuje se v&nbsp;několika barevných formách, které určování dále komplikují. Káně bělochvostá dosahuje délky těla 50–65&nbsp;cm, s&nbsp;rozpětím 112 až 163&nbsp;cm. Hmotnost se pohybuje od 0,6 po více než 1,7&nbsp;kg, samice jsou jako u&nbsp;většiny jiných dravců větší a hmotnější. Samci váží v&nbsp;průměru asi 1,1&nbsp;kg, samice přibližně 1,3&nbsp;kg.<ref name="hudec">{{Citace monografie| příjmení = Hudec| jméno = Karel| odkaz na autora=Karel Hudec| příjmení2 = Šťastný| jméno2 = Karel| odkaz na autora2=Karel Šťastný (ornitolog)| spoluautoři = a kol.| titul = Fauna ČR. Ptáci 2/I| vydání = | vydavatel = Academia| místo = Praha| rok vydání = 2005| počet stran = | strany = 152–155| isbn = 80-200-1113-7}}</ref>
 +
 
 +
== Výskyt ==
 +
Hnízdí v&nbsp;jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a severní [[Afrika|Africe]]; mimo hnízdiště je jen vzácným hostem.<ref>{{Citace monografie| příjmení=Svensson| jméno=Lars| spoluautoři=a kol| titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu| vydavatel=Svojtka&Co| místo=Praha| rok=2004| isbn=80-7237-658-6}}</ref> Zaletuje nepravidelně také do [[Česká republika|České republiky]], kde byla od roku [[1989]] zaznamenána více než 50krát, přičemž četnost pozorování se mírně zvyšuje.<ref name="hudec" /><ref>[http://fkcso.cz/butruf.htm Pozorování káně bělochvosté v&nbsp;ČR na stránkách FK ČSO]</ref> Nejčastěji bývá zaznamenávána koncem léta.<ref name="hudec" />
 +
 
 +
== Ekologie ==
 +
Preferuje bezlesou krajinu [[Step|stepí]], okrajů [[Poušť|pouští]] a polopouští. Na Balkáně žije i&nbsp;v&nbsp;zalesněných oblastech. Živí se především drobnými [[hlodavci]] a jinými menšími savci ([[Sysel obecný|syslové]], mladí [[zajícovci]], [[Křeček|křečci]]). Jídelníček si doplňuje [[Plazi|plazy]], [[Žáby|žábami]], mladými ptáky, vejci a [[Hmyz|hmyzem]]. Požírá i&nbsp;[[Mršina|mršiny]].<ref name="hudec" />
 +
 
 +
Hnízdí na zemi, na skalách, hlinitých stěnách, křovinách a na stromech. Snáší 2 až 5 vajec, nejčastěji to jsou 4. Doba inkubace je nejméně 28 dní, následná hnízdní péče o&nbsp;mláďata trvá asi 40 až 42 dní.
 +
 
 +
== Související články ==
 +
* [[Seznam ptáků Česka]]
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
-
== Související články ==
+
== Externí odkazy ==
-
* [[Seznam ptáků v Česku]]
+
 
-
{{Commons|Buteo rufinus}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Buteo+rufinus}}{{Commonscat|Buteo rufinus}}{{Dravci v ČR}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Dravci v ČR}}
+
[[Kategorie:Jestřábovití]]
[[Kategorie:Jestřábovití]]

Aktuální verze z 25. 6. 2024, 18:52

Káně bělochvostá v Indii (2017)
Káně bělochvostá v Indii (2013)

Káně bělochvostá (Buteo rufinus) je středně velký druh dravce z čeledi jestřábovitých.

Obsah

Popis

Jedná se o největší evropskou káni. Vzhledově je podobná káni lesní, od níž se liší větší velikostí, delšími křídly a nohama. Obvykle má světlou hlavu a hruď, kontrastující s tmavým břichem, velmi světlé (až bělavé) kořeny letek a tmavý, ostře ohraničený zadní okraj křídla. Vyskytuje se v několika barevných formách, které určování dále komplikují. Káně bělochvostá dosahuje délky těla 50–65 cm, s rozpětím 112 až 163 cm. Hmotnost se pohybuje od 0,6 po více než 1,7 kg, samice jsou jako u většiny jiných dravců větší a hmotnější. Samci váží v průměru asi 1,1 kg, samice přibližně 1,3 kg.[1]

Výskyt

Hnízdí v jihovýchodní Evropě, Asii a severní Africe; mimo hnízdiště je jen vzácným hostem.[2] Zaletuje nepravidelně také do České republiky, kde byla od roku 1989 zaznamenána více než 50krát, přičemž četnost pozorování se mírně zvyšuje.[1][3] Nejčastěji bývá zaznamenávána koncem léta.[1]

Ekologie

Preferuje bezlesou krajinu stepí, okrajů pouští a polopouští. Na Balkáně žije i v zalesněných oblastech. Živí se především drobnými hlodavci a jinými menšími savci (syslové, mladí zajícovci, křečci). Jídelníček si doplňuje plazy, žábami, mladými ptáky, vejci a hmyzem. Požírá i mršiny.[1]

Hnízdí na zemi, na skalách, hlinitých stěnách, křovinách a na stromech. Snáší 2 až 5 vajec, nejčastěji to jsou 4. Doba inkubace je nejméně 28 dní, následná hnízdní péče o mláďata trvá asi 40 až 42 dní.

Související články

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2/I. Praha : Academia. ISBN 80-200-1113-7. S. 152–155.  
  2. SVENSSON, Lars, a kol Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  3. Pozorování káně bělochvosté v ČR na stránkách FK ČSO

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Káně bělochvostá
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Káně bělochvostá
   Dravci v ČR
Jestřábovití

Včelojed lesníKáně lesníKáně bělochvostáKáně rousnáLuněc šedýLuňák hnědýLuňák červenýSup mrchožravýSup hnědýSup bělohlavý
Orlosup bradatýMoták pochopMoták pilichMoták lužníMoták stepníOrlík krátkoprstýJestřáb lesníKrahujec obecnýKrahujec krátkoprstý
Orel mořskýOrel křiklavýOrel volavýOrel stepníOrel jestřábíOrel nejmenšíOrel skalníOrel královský

Orlovcovití

Orlovec říční

Sokolovití

Poštolka obecnáPoštolka jižníPoštolka rudonoháDřemlík tundrovýOstříž lesníSokol stěhovavýRaroh velkýRaroh loveckýRaroh jižní