Orlovec říční

Z Multimediaexpo.cz

Orlovec říční, National Graphic Magazine (duben 1917)

Orlovec říční (latinsky Pandion haliaetus) je dravý pták z čeledi orlovcovitých, který je zároveň jediným druhem této čeledi. Jedná se o středně velkého dravce, dosahujícího délky 55–58 centimetrů a rozpětí křídel 145–170 centimetrů. Má hnědé opeření svrchní části těla a šedo-bílé opeření hlavy a spodní část těla s širokým černým proužkem přes oko. Orlovci vyhovuje široká škála stanovišť, žije zejména v okolí mořských pobřeží a vnitrozemských vod (jezera a větší řeky), kde má dostatečnou zásobu potravy. Je možné jej nalézt na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, i když v jižní Americe se vyskytuje pouze jako migrující druh. Celková evropská populace je odhadována asi na 9 tisíc párů.[1] Potrava orlovce říčního se skládá téměř výhradně z ryb, které loví při povrchu vodní hladiny. Lovu potravy je orlovec přizpůsoben jak fyzickými vlastnostmi, tak ojedinělým chováním při vlastním lovu a chytání kořisti. V důsledku těchto jedinečných vlastností je zástupcem vlastního taxonomického rodu a čeledi.

Obsah

Popis

Orlovec říční dosahuje hmotnosti 0,9–2,1 kilogramů a délky 50–66 centimetrů, s rozpětím křídel 127–180 centimetrů.[2] Opeření svrchní části těla je tmavě a leskle hnědé, zatímco hruď je bílá, občas hnědě prokvetlá. Opeření spodní části těla je bílé. Bílá je i hlava orlovce, která má tmavou masku (proužek) přes oko, jenž se táhne směrem k zadní části krku.[3] Oční duhovky jsou zlaté až hnědé a mžurka je světle modrá. Zobák je černý s modrým ozobím a nohy bílé s černými pařáty.[4] Krátký ocas a dlouhá úzká křídla dávají orlovcovi velmi výrazný vzhled.[5] Samci a samice si jsou dosti podobní, rozdílem mezi dospělými jedinci je štíhlejší tělo a užší křídla u samce. Rozdílná bývá i hruď, která je u samců slabší než u samic a opeření spodní části křídel, jenž bývá u samců rovnoměrněji bledé. Jednodušeji lze pohlaví určit v páru než u samostatně žijícího jedince.[5] Pro orlovce říčního je při lovu typický složený tvar křídel, během něhož zároveň v poslední fázi přiblížení k vodní hladině vysune pařáty, kterými uchopí lovenou rybu. Jeho volání se projevuje se ostrými hvizdy (zvuk volání orlovce).

Areály rozšíření

Orlovec říční je celosvětově rozšířený a je možné jej nalézt v oblastech mírného a tropického podnebí všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. Areály výskytu orlovce v severní Americe jsou od Aljašky a Newfoundlandu po pobřeží Mexického zálivu, přičemž severoameričtí orlovci zimují v oblastech od jihu USA po Argentinu.[6] Evropští orlovci se v letních měsících vyskytují v severních částech kontinentu v oblasti Skandinávie a Skotska (ne však na Islandu) a zimují v severní Africe.[7] Jedinci žijící v Austrálii nemigrují a vyskytují se areálově podél pobřeží (nehnízdí však ve východní Victorii a Tasmánii).[8] Na ostrovech v Tichomoří se vyskytuje na Bismarckových ostrovech, Šalamounových ostrovech, na Nové Kaledonii a fosilní pozůstatky dospělých a juvenilních jedinců byly nalezeny na ostrově Tonga, kde byl orlovec pravděpodobně vyhuben člověkem.[9] Vzácně se též vyskytuje ve všech oblastech jižní Asie[10] a jihovýchodní Asie od Myanmaru po Indočínu a jižní Čínu, Indonésii, Malajsii a Filipíny.[11]

Potrava

Orlovec s rybou

Potravu orlovce tvoří z 99 % ryby.[12] Obvykle se jedná o ryby o váze 150–300 gramů a délce 25–35 centimetrů. Váha se však pohybovat od 50 do 2000 gramů. Příležitostně může orlovec lovit hlodavce, králíky, zajíce, obojživelníky, ostatní ptáky[13] a malé plazy.[14]

Migrace

Evropští jedinci orlovce zimují v Africe,[15] zatímco američtí a kanadští zimují v jižní Americe, přestože někteří severoameričtí jedinci zůstávají v jižních státech USA, jako je Florida či Kalifornie.[16] Někteří orlovci z Floridy naopak do jižní Ameriky migrují.[17] Australští orlovci tendence k migraci nemají. Studie švédských orlovců zjistily, že samice migrují do Afriky dříve než samci. Rovněž tak orlovci během podzimní migrace uskuteční více mezipřistání. Variace načasování a trvání podzimní migrace je variabilnější než u jarní migrace. Přestože migrující orlovci létají převážně přes den, mohou v některých případech létat i ve temnějších částech dne, a to především při přeletech vodních ploch. V průměru denně urazí od 260 do 280 kilometrů, přičemž maximum denní vzdálenosti, kterou orlovci urazí je 431 kilometrů.[18] Evropští jedinci mohou taktéž zimovat v jižní Asii, neboť byly zaznamenány případy, kdy v Norsku okroužkovaný orlovec byl spatřen v západní Indii.[19]

Reference

  1. ↑ POŘÍZ, Jindřich. Pandion haliaetus (orlovec říční) [online]. BioLib, [cit. 2010-06-13]. Dostupné online.  
  2. ↑ FERGUSON-LEES, James; CHRISTIE, David A. Raptors of the World. [s.l.] : Houghton Mifflin Company, 2001. ISBN 978-0618127627. (anglicky) 
  3. ↑ Osprey [online]. Connecticut Department of Environmental Protection, [cit. 2007-09-30]. Dostupné online.  
  4. ↑ TERRES, J. K. The Audubon Society Encyclopedia of North American Birds. New York : Knopf, 1980. ISBN 0394466519. S. 644–646. (anglicky) 
  5. ↑ 5,0 5,1 FORSMAN, Dick. The Raptors of Europe & the Middle East A Handbook of Field Identification. [s.l.] : Princeton University Press, 2008. ISBN 0856610984. S. 21–25. (anglicky) 
  6. ↑ Bull J, Farrand, J Jr. Audubon Society Field Guide to North American Birds:Eastern Region. New York : Alfred A. Knopf, 1987. ISBN 0-394-41405-5. S. 469.  
  7. ↑ Hume R. RSPB Birds of Britain and Europe. London : Dorling Kindersley, 2002. ISBN 0-7513-1234-7. S. 89.  
  8. ↑ Simpson K, Day N, Trusler P. Field Guide to the Birds of Australia. Ringwood, Victoria : Viking O'Neil, 1993. ISBN 0-670-90478-3. S. 66.  
  9. ↑ Steadman D, (2006). Extinction and Biogeography in Tropical Pacific Birds, University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-77142-7
  10. ↑ Rasmussen, P. C. & J. C. Anderton. Birds of South Asia. The Ripley Guide. Vols 1 & 2. [s.l.] : Smithsonian Institution and Lynx Edicions., 2005.  
  11. ↑ Strange M. A Photographic Guide to the Birds of Southeast Asia including the Philippines and Borneo. Singapore : Periplus, 2000. ISBN 962-593-403-0. S. 70.  
  12. ↑
  13. ↑ Goenka, DN. The Osprey (Pandion haliaetus haliaetus) preying on a Gull. J. Bombay Nat. Hist. Soc., 1985, roč. 82, čís. 1, s. 193–194.  
  14. ↑ KIRSCHBAUM, K; WATKINS, P. Pandion haliaetus [online]. University of Michigan Museum of Zoology, [cit. 2008-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Mullarney, Killian; Svensson, Lars, Zetterstrom, Dan; Grant, Peter. (2001). Birds of Europe. Princeton University Press. 74–5 ISBN 0-691-05054-6
  16. ↑ Migration Strategies and Wintering Areas of North American Ospreys as Revealed by Satellite Telemetry [PDF]. Microwave Telemetry Inc, [cit. 2008-12-02]. (Newsletter Winter 2000.) Dostupné online.  
  17. ↑ MARTELL, M.S., Mcmillian, M.A., Solensky, M.J., Mealey, B.K. Partial migration and wintering use of florida by ospreys. Journal of Raptor Research, 2004, roč. 38, čís. 1, s. 55–61.  
  18. ↑ Alerstam, T., Hake, M. & Kjellén, N. 2006. "Temporal and spatial patterns of repeated migratory journeys by ospreys" Animal Behaviour 71:555–566. (PDF)
  19. ↑ Mundkur,Taej. Recovery of a Norwegian ringed Osprey in Gujarat, India. J. Bombay Nat. Hist. Soc., 1988, roč. 85, čís. 1, s. 190.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Orlovec říční
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Orlovec říční
   Dravci v ČR
Jestřábovití

Včelojed lesní • Káně lesní • Káně bělochvostá • Káně rousná • Luněc šedý • Luňák hnědý • Luňák červený • Sup mrchožravý • Sup hnědý • Sup bělohlavý •
Orlosup bradatý • Moták pochop • Moták pilich • Moták lužní • Moták stepní • Orlík krátkoprstý • Jestřáb lesní • Krahujec obecný • Krahujec krátkoprstý •
Orel mořský • Orel křiklavý • Orel volavý • Orel stepní • Orel jestřábí • Orel nejmenší • Orel skalní • Orel královský

Orlovcovití

Orlovec říční

Sokolovití

Poštolka obecná • Poštolka jižní • Poštolka rudonohá • Dřemlík tundrový • Ostříž lesní • Sokol stěhovavý • Raroh velký • Raroh lovecký • Raroh jižní

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Orlovec_%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD“