Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Myanmar

Z Multimediaexpo.cz

Myanmar
Myanmarský svaz
Název Myanmaru v barmském písmu
Pye Tawngsu Myanma Naingngan
Flag of Myanmar.png  State seal of Myanmar.png
Myanmarská vlajka   
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Barmská hymna – Gba Majay Bma
Geografie
Myanmar on the globe (Southeast Asia centered).png
Hlavní město: Naypyidaw (Naypyidaw.png)
Rozloha: 678 500 km2 (39. na světě)
z toho 3,06 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Hkakabo Razi (60px) (5 881 m n.m.)
Časové pásmo: +6,5
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 55 123 800 (24. na světě)
Hustota zalidnění: 62 obyv. (127. na světě)
HDI: 0,585 (střední)
Jazyk: barmština
Náboženství: buddhismus (89 %), křesťanství (5 %),
islám (4 %)
Státní útvar
Státní zřízení: vojenská junta
Měna: myanmarský kyat (= 100 pyas) (MMK)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: MYA
Telefonní předvolba: +95
Národní TLD: .mm

Myanmar (nebo také Myanma, oficiálně Myanmarský svaz, dříve Barma) je přímořský stát v Jihovýchodní Asii při pobřeží Bengálského zálivu v Indickém oceánu. Jeho sousedy jsou Indie, Čína, Laos, Bangladéš a Thajsko. Počet obyvatel země je 43 milionů. Novým hlavním městem je Naypyidaw. Úředním jazykem je barmština většina obyvatel se hlásí k budhismu. V zemi probíhá dlouholetý konflikt mezi Barmánci a ostatními etniky.

Obsah

Geografie

Na severu do území státu zasahuje Himálaj, na západě horská pásma zakončená Arakanským pohořím. Na východě se nachází Šanská plošina, ve středu pak nížina řeky Iravádí. Podnebí je tu vlhké, teplé, monzunové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy. V řadě oblastí státu jsou patrné separatistické tendence. Stát má ve svých rukou vojenská vláda. Barma je společně s Kambodžou a Laosem jeden z nejchudších států v Asii.

Historie

Západ slunce nad Amarapurou

Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům Mongolů.

Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno Velkou Británií (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k Britské Indii. Od roku 1937 britská korunní kolonie.

Za 2. světové války (1942–1945) okupována Japonskem, které v srpnu 1943 poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu 1948 byla vyhlášena nezávislost země pod názvem Barmský svaz (1974–1989 s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz).

V roce 1962 vojenský převrat vynesl k moci generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech 1987–1988 se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. Vojenská junta tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce 1990 vyhrála s převahou Národní liga za demokracii (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD Aung San Suu Kyi, budoucí nositelku Nobelovy ceny míru, zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení země Myanma(r), což je pojmenování země v barmštině.

Současnost

Proti ústřední vládě vedou nebarmská etnika Karenové, Šanové, Kačjinové a Rohingové boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě. Vojenská junta je obviňována z genocidy[1], vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deportace oponentů na nucené práce.[2] I z těchto důvodů je Myanmar kritizován za systematické porušování lidských práv.[3]

Vojenská junta má politickou podporu Číny a Ruska, které jí také dodávají zbraně. Země je bohatá na ropu, kterou zde těží americké ropné koncerny Unocal a Chevron Texaco a francouzský Total Oil[4] V květnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudování jaderného reaktoru a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.[5]

Obyvatelstvo

Šweitigoumská pagoda (2014)
Dívka z etnické skupiny Padaung

Celkový počet obyvatel Myanmaru bývá uváděn mezi 48 a 55 miliony. V červenci roku 2009 odhadovala Organizace spojených národů počet obyvatel země na 50 milionů. Průměrný roční přirozený přírůstek obyvatelstva je udáván okolo 0,8 % a střední délka života asi 63 let.

Antropologicky patří obyvatelstvo Myanmaru z 98% k mongolskému typu. V současné době junta v Myanmaru oficiálně uznává 135 etnických skupin. Osm z těchto 135 etnických skupin tvoří hlavní národnosti označované také jako tzv. „národní etnické rasy“. Za národní etnické rasy jsou považováni Barmánci, Šanové, Kačjinové, Čjinové, Rakhinové, Karenové, Monové a Kajaové. Z celkového počtu obyvatel země představují Barmánci asi 68 %, Šanové 9 %, Karenové 7 %, Rakhinové 4 %, Čjinové 2 %, Monové 2 % a Kačjinové 1,5 %. Zbylou část obyvatel tvoří menší etnické skupiny. Indové tvoří asi 2 % a Číňané 3 % z celkového počtu obyvatel, ale mezi samostatné etnické skupiny se neřadí a jsou oficiálně pokládáni za nepůvodní a naturalizovaná etnika.

Jazyky

Úředním a zároveň nejrozšířenějším jazykem v zemi je barmština, která je mateřským jazykem přibližně pro 60 % populace. Největší etnické skupiny hovoří vlastními jazyky, které se dále rozvětvují v řadu dialektů. Barmánci, Karenové, Šanové a Monové používají písmo založené na slabičném písmu indického původu. Kačjinové a Čjinové píší latinkou. Mnohé dialekty vlastní písmo nemají. Míra gramotnosti je odhadována asi na 80–90 %.

Náboženství

Náboženství v Barmě (Pew Research)[6]
Buddhismus
  
 80 %
Křesťanství
  
 7 %
Lidová náboženství
  
 6 %
Islám
  
 4 %
Hinduismus
  
 2 %
Ostatní
  
 1 %

Nejrozšířenějším a převažujícím náboženstvím v Myanmaru je théravádský buddhismus, který vyznává 80-89 % populace. Z hlediska počtu buddhistických mnichů a výdajů na náboženství je Myanmar nejbuddhističtější země. Mniši jsou váženými členy myanmarské společnosti.

Nejstarším náboženstvím uznávaným na území Myanmaru je hinduismus, ke kterému se v dnešní době hlásí zhruba 2 % populace. Během 19. a 20. století Britští kolonisté odvedli miliony indických hinduistů na práci v Barmě, kde pracovali především na plantážích a v dolech, ale prosadili se také v obchodě. Po vyhlášení nezávislosti na Británii xenofobní politika hlavy státu Nei Wina vykázala ze země mezi léty 1963 a 1967 na 300 000 myanmarských etnických obyvatel a přibližně 100 000 čínských obyvatel. Indická politika podporující demokratické protesty v Myanmaru zvýšila perzekuci hinduistů a vedla k podpoře Myanmaru zbývajících skupin rebelů, kteří se usídlili v severovýchodní Indii. Situace se mění od roku 1990, kdy otevření se myanmarského trhu a navázání nových ekonomických vztahů vede k větší toleranci hinduistů a menších náboženských skupin.

Ke křesťanství se podle výzkumu hlásí 4-7 % obyvatelstva. Čtyři pětiny jsou protestanti, zbylá jedna pětina je tvořena baptisty a katolíky. Křesťané čelí náboženským perzekucím a je pro ně velmi těžké až nemožné navázat pracovní poměr v armádě, či státní správě, což je v Myanmaru hlavní cesta k úspěchu ve společnosti. V jihovýchodní části země docházelo k vypalování křesťanských kostelů.

Dle sčítání lidu provedeného vládou Myanmaru islám na území země vyznávají 4 % populace. Výzkumy Spojených států amerických uvádí, že na území Myanmaru žije až 10 % muslimské populace. Většina muslimů jsou sunnité a žijí v malých komunitách napříč celou zemí. Indičtí muslimové se soustředují hlavně ve městě Rangún. Nejvýraznější muslimskou menšinou jsou tzv. Rohingyové, hlavně na severu východního státu Rakhin, kde od roku 1940 bojovali za vlastní stát. Tyto boje jsou známé pod pojmem Rohingyjský konflikt. Od vyhlášení nezávislosti vláda neposkytuje občanství Rohingyjským muslimům, zároveň byla na jejich menšinu vyhlášena perzekuce, což přinutilo velkou část Rohingyů prchnout do Bangladéše nebo jiných muslimských zemí. Muslimové jsou často oběťmi etnického násilí ze strany většinových buddhistů.[7] Ve volbách v roce 2015 většina muslimů nemohla volit ani kandidovat.[8]

Z původních tisíců obyvatel vyznávajících judaismus zbylo posledních 20 obyvatel, kteří sídlí v největším městě Myanmaru Rangún, v blízkosti jediné synagogy v celé zemi. Odchod židů způsobila druhá světová válka.

Zbylá procenta věřících tvoří menšiny vyznávající tradiční východoasijská či animistická náboženství.

Administrativní dělení

Administrativní rozdělení Myanmaru

Státy

Oblasti

Související články

Reference

  1. ↑ Barmu svírá genocida a zapomenutá válka, aktuálně.cz
  2. ↑ Human Rights Watch o barmské diktatuře
  3. ↑ Usnesení Evropského parlamentu o Barmě
  4. ↑ Barma je nicotným pěšákem na šachovnici velmocenských třenic
  5. ↑ Miroslav Šuta: Ruský atomový reaktor pro barmskou vojenskou diktaturu, respekt.cz
  6. ↑ Pew Research Center's Religion & Public Life Project: Burma. Pew Research Center. 2010.
  7. ↑ "Barma staví koncentráky pro muslimy, jedinou nadějí je pro ně útěk". iDnes. 28. května 2015.
  8. ↑ "Barma po čtvrtstoletí svobodně volí, muslimové však hlasovat nesmí". iDnes. 8. listopadu 2015.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Myanmar
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Myanmar
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Myanmar“