Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Střížkov (stanice metra v Praze)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Moje Fotky !) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[ | + | [[Soubor:Strizkov metro station 2023Z02.JPG|thumb|240px|Vstup do proskleného pavilonu stanice]] |
+ | [[Soubor:Strizkov metro station 2023Z01.JPG|thumb|240px|Vstup do proskleného pavilonu stanice]] | ||
'''Střížkov''' (projektový název ''Prosek I'') je [[stanice metra]] v Praze-Střížkově, na okraji [[sídliště Prosek]]. Leží na nejnovějším úseku [[C (linka metra v Praze)|linky C]]. Stavba začala 24. května 2004, pro cestující byla stanice otevřena 8. května 2008.<ref>[http://www.izdoprava.cz/view.php?cisloclanku=2006040003 Internetový zpravodaj - Komunikace a doprava]</ref> | '''Střížkov''' (projektový název ''Prosek I'') je [[stanice metra]] v Praze-Střížkově, na okraji [[sídliště Prosek]]. Leží na nejnovějším úseku [[C (linka metra v Praze)|linky C]]. Stavba začala 24. května 2004, pro cestující byla stanice otevřena 8. května 2008.<ref>[http://www.izdoprava.cz/view.php?cisloclanku=2006040003 Internetový zpravodaj - Komunikace a doprava]</ref> | ||
Řádka 6: | Řádka 7: | ||
== Architektonické ztvárnění == | == Architektonické ztvárnění == | ||
- | |||
- | |||
- | |||
Architektonické řešení stanice obsahuje také i různé můstky či [[fontána|fontány]]. Jeho autorem je Ing. arch. [[Patrik Kotas]], který se proslavil již řadou jiných dopravních staveb (například [[Terminál hromadné dopravy|terminál]] [[Fügnerova (zastávka MHD v Liberci)|Fügnerova]] v [[Liberec|Liberci]], stanicemi metra [[Rajská zahrada (stanice metra v Praze)|Rajská zahrada]] a [[Lužiny (stanice metra v Praze)|Lužiny]]), či designem některých dopravních prostředků. Na povrchu bude po dokončení ještě dočasné [[záchytné parkoviště]]. | Architektonické řešení stanice obsahuje také i různé můstky či [[fontána|fontány]]. Jeho autorem je Ing. arch. [[Patrik Kotas]], který se proslavil již řadou jiných dopravních staveb (například [[Terminál hromadné dopravy|terminál]] [[Fügnerova (zastávka MHD v Liberci)|Fügnerova]] v [[Liberec|Liberci]], stanicemi metra [[Rajská zahrada (stanice metra v Praze)|Rajská zahrada]] a [[Lužiny (stanice metra v Praze)|Lužiny]]), či designem některých dopravních prostředků. Na povrchu bude po dokončení ještě dočasné [[záchytné parkoviště]]. | ||
== Výstavba == | == Výstavba == | ||
- | Výstavba této stanice se rozvrhnula do několika etap. Nejprve bylo nutné vyhloubit stavební jámu, zajistit ji a poté vystavět [[železobeton]]ové [[nástupiště]]. Pro založení stanice se spotřebovalo okolo dvou tisíc tun armatury, téměř 22 000 | + | Výstavba této stanice se rozvrhnula do několika etap. Nejprve bylo nutné vyhloubit stavební jámu, zajistit ji a poté vystavět [[železobeton]]ové [[nástupiště]]. Pro založení stanice se spotřebovalo okolo dvou tisíc tun armatury, téměř 22 000 m<sup>3</sup> betonových konstrukcí a 65 000 m<sup>2</sup> bednění. Následně se mohlo začít s výstavbou ocelové konstrukce a dvou velkých obloukových [[nosník]]ů o rozpětí 150 m a průměru 1,5 m. Do konce července 2006 již oba oblouky stály, samotná konstrukce pod nimi se dokončovala v srpnu téhož roku. V říjnu [[2006]] se zde konal den otevřených dveří, během něhož již bylo dokončeno jak nástupiště, tak i konstrukce, a to včetně nátěru. Střecha stanice je prosklená, použito bylo speciální tvrzené a vrstvené [[sklo]] původem z Francie.<ref>[http://fasady.mise.cz/clanky/unikatni-fasada-stanice-metra-strizkov.html Architektonické ztvárnění fasády stanice]</ref> Kromě toho se však použilo i sklo akusticky izolační. |
+ | |||
+ | Na budování stanice se podílely společnosti Hochtief VSB a OHL ŽS (dříve ŽS Brno, které stavěly také [[Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov|tramvajovou trať z Hlubočep na Barrandov]]). | ||
- | + | V průběhu stavby se ve stanici konal dvakrát den otevřených dveří – v říjnu 2006 a [[22. září]] [[2007]] u příležitosti Týdne mobility. | |
- | + | == Velká galerie == | |
+ | * '''[[:Kategorie:Střížkov 2023 (metro station)|Mnoho fotografií stanice Střížkov]]''' | ||
+ | <gallery perrow="5"> | ||
+ | File:Praha, Střížkov, Stanice metra Střížkov.JPG|Výstavba stanice (červenec 2006) | ||
+ | Soubor:Strizkov metro station 2023Z07.JPG|Stanice Střížkov (2023) | ||
+ | Soubor:Strizkov metro station 2023Z08.JPG|Stanice Střížkov (2023) | ||
+ | Soubor:Strizkov metro station 2023Z05.JPG|Stanice Střížkov (červenec 2023) | ||
+ | Soubor:Strizkov metro station 2023Z10.JPG|Stanice Střížkov (červenec 2023) | ||
+ | </gallery> | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.metroweb.cz/metro/ivc2/ivc2.htm Vizualizace na stránkách Metroweb.cz] | * [http://www.metroweb.cz/metro/ivc2/ivc2.htm Vizualizace na stránkách Metroweb.cz] | ||
Řádka 23: | Řádka 33: | ||
- | {{Commonscat|Střížkov (metro station | + | {{Commonscat|Střížkov (metro station)}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Stanice metra v Praze]] | [[Kategorie:Stanice metra v Praze]] |
Aktuální verze z 5. 7. 2024, 11:55
Střížkov (projektový název Prosek I) je stanice metra v Praze-Střížkově, na okraji sídliště Prosek. Leží na nejnovějším úseku linky C. Stavba začala 24. května 2004, pro cestující byla stanice otevřena 8. května 2008.[1]
Obsah |
Charakteristika stanice
Střížkov je stanicí hloubenou (založení nástupiště je 6,3 m pod povrchem, budova však stoupá vysoko nad úroveň terénu). Tvoří ji velká oceloskleněná konstrukce, svým půdorysem připomínající kapku vody či velrybu (interpretace v médiích se liší). Na dvou masivních obloucích, které vedou v ose stanice, je pak celá konstrukce zavěšena. Součástí stavby je také podchod pod Vysočanskou ulicí. Nástupiště jsou boční, pomocí třech mostů umístěných ve dvou úrovních mohou cestující přecházet z jednoho nástupiště na druhé. Celá stanice je bezbariérová, jednotlivé lávky a nástupiště jsou propojeny výtahy.
Architektonické ztvárnění
Architektonické řešení stanice obsahuje také i různé můstky či fontány. Jeho autorem je Ing. arch. Patrik Kotas, který se proslavil již řadou jiných dopravních staveb (například terminál Fügnerova v Liberci, stanicemi metra Rajská zahrada a Lužiny), či designem některých dopravních prostředků. Na povrchu bude po dokončení ještě dočasné záchytné parkoviště.
Výstavba
Výstavba této stanice se rozvrhnula do několika etap. Nejprve bylo nutné vyhloubit stavební jámu, zajistit ji a poté vystavět železobetonové nástupiště. Pro založení stanice se spotřebovalo okolo dvou tisíc tun armatury, téměř 22 000 m3 betonových konstrukcí a 65 000 m2 bednění. Následně se mohlo začít s výstavbou ocelové konstrukce a dvou velkých obloukových nosníků o rozpětí 150 m a průměru 1,5 m. Do konce července 2006 již oba oblouky stály, samotná konstrukce pod nimi se dokončovala v srpnu téhož roku. V říjnu 2006 se zde konal den otevřených dveří, během něhož již bylo dokončeno jak nástupiště, tak i konstrukce, a to včetně nátěru. Střecha stanice je prosklená, použito bylo speciální tvrzené a vrstvené sklo původem z Francie.[2] Kromě toho se však použilo i sklo akusticky izolační.
Na budování stanice se podílely společnosti Hochtief VSB a OHL ŽS (dříve ŽS Brno, které stavěly také tramvajovou trať z Hlubočep na Barrandov).
V průběhu stavby se ve stanici konal dvakrát den otevřených dveří – v říjnu 2006 a 22. září 2007 u příležitosti Týdne mobility.
Velká galerie
Reference
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |