Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2024/15
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Frantisek Ringo Cech unor 2011.jpg|right|160px|alt="František Ringo Čech na Zámeckém večeru ve Všeradicích u Berouna (2011)"|František Ringo Čech na Zámeckém večeru ve Všeradicích u Berouna (2011)]] | [[Soubor:Frantisek Ringo Cech unor 2011.jpg|right|160px|alt="František Ringo Čech na Zámeckém večeru ve Všeradicích u Berouna (2011)"|František Ringo Čech na Zámeckém večeru ve Všeradicích u Berouna (2011)]] | ||
| - | '''[[František Ringo Čech]]''' (* [[9. červenec|9. července]] [[1943]]) je český [[buben]]ík, [[zpěvák]], [[textař]], [[herec]], [[Politika|politik]], [[Publicistika|publicista]], [[Scénář|scenárista]], [[divadlo|divadelník]], naivní [[malíř]] a [[spisovatel]]. Člověk, který kolem sebe neustále vytváří [[image]] velmi vtipného, energického a bystrého muže mnoha různorodých zájmů jakož i mnoha rozličných uměleckých řemesel. | + | '''<big>[[František Ringo Čech]]</big>''' (* [[9. červenec|9. července]] [[1943]]) je český [[buben]]ík, [[zpěvák]], [[textař]], [[herec]], [[Politika|politik]], [[Publicistika|publicista]], [[Scénář|scenárista]], [[divadlo|divadelník]], naivní [[malíř]] a [[spisovatel]]. Člověk, který kolem sebe neustále vytváří [[image]] velmi vtipného, energického a bystrého muže mnoha různorodých zájmů jakož i mnoha rozličných uměleckých řemesel. |
| - | V letech 1959–1963 se v pražské Kovoslužbě (Soukenická ulice) vyučil radiomechanikem a televizním opravářem, přičemž poslední rok pracoval jako vedoucí provozovny. Bubnoval v [[dixieland]]ových a [[Dechová hudba|dechovkových]] souborech, mj. s [[Ivan Mládek|Ivanem Mládkem]] a [[Ivo Pešák|Ivem Pešákem]] ve "Storyville jazzu" (1959), a po lekcích legendárního amerického basisty [[Herbert Ward|Herberta Warda]] se stal členem Studijní skupiny [[Tradiční jazz|tradičního jazzu]] [[Pavel Smetáček|Pavla Smetáčka]]. Roku 1963 díky [[Jaromír Klempíř|Jaromíru Klempířovi]] spoluzaložil skupinu [[Olympic]], s nímž poprvé účinkoval v [[Semafor (divadlo)|Semaforu]] ve hře ''Ondráš podotýká''. V Olympicu začal Čech poprvé psát písňové texty. | + | V letech 1959–1963 se v pražské Kovoslužbě (Soukenická ulice) vyučil radiomechanikem a televizním opravářem, přičemž poslední rok pracoval jako vedoucí provozovny. Bubnoval v [[dixieland]]ových a [[Dechová hudba|dechovkových]] souborech, mj. s [[Ivan Mládek|Ivanem Mládkem]] a [[Ivo Pešák|Ivem Pešákem]] ve "Storyville jazzu" (1959), a po lekcích legendárního amerického basisty [[Herbert Ward|Herberta Warda]] se stal členem Studijní skupiny [[Tradiční jazz|tradičního jazzu]] [[Pavel Smetáček|Pavla Smetáčka]]. Roku 1963 díky [[Jaromír Klempíř|Jaromíru Klempířovi]] spoluzaložil skupinu [[Olympic]], s nímž poprvé účinkoval v [[Semafor (divadlo)|Semaforu]] ve hře ''Ondráš podotýká''. V Olympicu začal Čech poprvé psát písňové texty. |
| - | Na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] (1963–1965) studoval hru na [[Bicí souprava|bicí]] u profesora Vlasáka, [[folklór]] (prof. Pecka), hru na [[klavír]] a hru na [[Zobcová flétna|zobcovou flétnu]]. V roce 1963, jako člen recesistické skupiny Tataři, strávil čtyři měsíce ve vazbě, podmíněně byl odsouzen za podvracení republiky na tři roky vězení, nicméně v prosinci 1965 odjel do [[Spojené státy americké|USA]] s [[Černé divadlo Jiřího Srnce|Černým divadlem Jiřího Srnce]], kde účinkovala jeho žena Magda, [[balet]]ka a spolužačka z [[konzervatoř]]e. Tím skončila i Čechova olympická éra, na jejímž konci byl vyhlášen nejlepším československým [[beat]]ovým hráčem na [[Bicí souprava|bicí]]. | + | Na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] (1963–1965) studoval hru na [[Bicí souprava|bicí]] u profesora Vlasáka, [[folklór]] (prof. Pecka), hru na [[klavír]] a hru na [[Zobcová flétna|zobcovou flétnu]]. V roce 1963, jako člen recesistické skupiny Tataři, strávil čtyři měsíce ve vazbě, podmíněně byl odsouzen za podvracení republiky na tři roky vězení, nicméně v prosinci 1965 odjel do [[Spojené státy americké|USA]] s [[Černé divadlo Jiřího Srnce|Černým divadlem Jiřího Srnce]], kde účinkovala jeho žena Magda, [[balet]]ka a spolužačka z [[konzervatoř]]e. Tím skončila i Čechova olympická éra, na jejímž konci byl vyhlášen nejlepším československým [[beat]]ovým hráčem na [[Bicí souprava|bicí]]. |
Z téže doby pochází i [[pseudonym|umělecké přízvisko]] ''Ringo'' vzniklé na popud Jana Křtitele Sýkory podle bubeníka [[The Beatles|Beatles]] [[Ringo Starr|Ringa Starra]]. | Z téže doby pochází i [[pseudonym|umělecké přízvisko]] ''Ringo'' vzniklé na popud Jana Křtitele Sýkory podle bubeníka [[The Beatles|Beatles]] [[Ringo Starr|Ringa Starra]]. | ||
| - | V [[Las Vegas]] hrál s divadlem v hotelu Tropicana v revui [[Follies Bergere]] a v klubech s předními americkými [[jazz]]many ([[Buddy Rich]], [[Lionel Hampton]], [[Oscar Peterson]]. V pamětech ''Z mého života'' líčí i kuriózní setkání s [[Dave Brubeck|Davem Brubeckem]]). Za [[Atlantský oceán|Atlantikem]] účinkoval i v televizi, a to v pořadech ''[[The Ed Sullivan Show]]'' a ''[[Hollywood Palace]]''. | + | V [[Las Vegas]] hrál s divadlem v hotelu Tropicana v revui [[Follies Bergere]] a v klubech s předními americkými [[jazz]]many ([[Buddy Rich]], [[Lionel Hampton]], [[Oscar Peterson]]. V pamětech ''Z mého života'' líčí i kuriózní setkání s [[Dave Brubeck|Davem Brubeckem]]). Za [[Atlantský oceán|Atlantikem]] účinkoval i v televizi, a to v pořadech ''[[The Ed Sullivan Show]]'' {{Nowrap|a ''[[Hollywood Palace]]''}}. |
| - | Domů se Čech vrátil po čtrnácti měsících v únoru 1967 a přivezl si specifický způsob sebeprosazování. Ze špičkových hudebníků sestavil „festivalový“ bigbeatový [[orchestr]] ''Rogers band'' (Kaplan, Růžek, Sedláček aj.). Zúčastnili se 1. [[Beat|bigbeatového]] festivalu v [[Palác Lucerna|Lucerně]], ale výraznější úspěch nezaznamenali. V roce 1968 proto Čech a jeho bratr [[saxofon]]ista [[Svatopluk Čech (hudebník)|Svatopluk]] ze skupiny odešli. Následující půlrok vydělával Čech po barech a [[jazz]]ových klubech [[Západní Evropa|Západní Evropy]] se souborem L. Rubeše, po návratu nastoupil do [[ | + | Domů se Čech vrátil po čtrnácti měsících v únoru [[1967]] a přivezl si specifický způsob sebeprosazování. Ze špičkových hudebníků sestavil „festivalový“ bigbeatový [[orchestr]] ''Rogers band'' (Kaplan, Růžek, Sedláček aj.). Zúčastnili se 1. [[Beat|bigbeatového]] festivalu v [[Palác Lucerna|Lucerně]], ale výraznější úspěch nezaznamenali. V roce 1968 proto Čech a jeho bratr [[saxofon]]ista [[Svatopluk Čech (hudebník)|Svatopluk]] ze skupiny odešli. Následující půlrok vydělával Čech po barech a [[jazz]]ových klubech [[Západní Evropa|Západní Evropy]] se souborem L. Rubeše, po návratu nastoupil do [[Semafor (divadlo)|Divadla Semafor]], založili s bratrem [[rock]]ovu skupinu ''[[Shut Up]]'', která vyplnila místo po [[Country Beat Jiřího Brabce|Country Beatu Jiřího Brabce]] a stala se druhým z divadelních orchestrů. Hráli hlavně v představeních [[Miloslav Šimek|Šimka]] a [[Jiří Grossmann|Grossmanna]] (např. ''[[Besídka v rašeliništi]]''), ale i jinde vč. sólového představení [[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra]] ''[[Ďábel z Vinohrad]]'' a pásma s [[Rudolf Rokl|Rudolfem Roklem]] ''Tak co, pane barone!''. Zpívali a nahrávali s nimi kupř. [[Pavel Bobek]], [[Miluše Voborníková|Miluška Voborníková]], [[Jiří Helekal]] {{Nowrap|a [[Jiří Grossmann]]}}. Již tehdy se Čech uplatnil jako komik (kupř. v klauniádě ''[[Othello odpadá aneb Večer u kulečníku]]''). |
| - | S kapelou měli už v Semaforu i vlastní zájezdový program s [[Jiří Helekal|Jiřím Helekalem]] a v roce 1972 se přejmenovali na Skupinu Františka Ringo Čecha. Tehdy devětadvacetiletý Čech i fakticky skončil s bubnováním a hrál příležitostně pouze na [[Bongo (hudební nástroj)|bonga]]. Začal působit jako [[mluvené slovo|speaker]] a intenzivně skládal písňové texty: tvrdil, že jich za noc po založení kapely vytvořil třicet najednou. Zvláště ty z nich určené pro hudební žánr "bublegum" nazýval městským [[folklór]]em a prvobytně pospolnou [[Poezie|poezií]]. | + | S kapelou měli už v Semaforu i vlastní zájezdový program s [[Jiří Helekal|Jiřím Helekalem]] a v roce 1972 se přejmenovali na Skupinu Františka Ringo Čecha. Tehdy devětadvacetiletý Čech i fakticky skončil s bubnováním a hrál příležitostně pouze na [[Bongo (hudební nástroj)|bonga]]. Začal působit jako [[mluvené slovo|speaker]] a intenzivně skládal písňové texty: tvrdil, že jich za noc po založení kapely vytvořil třicet najednou. Zvláště ty z nich určené pro hudební žánr "bublegum" nazýval městským [[folklór]]em a prvobytně pospolnou [[Poezie|poezií]]. Čech si uchoval po příštích patnáct let pověst "génia nadprodukce" a vedle vlastních zpěváků byl s to zásobovat pěvce napříč pop-scénou vč. [[Jazz fusion|jazzrocku]] i [[Karel Gott|Karla Gotta]]. Pro [[Československý rozhlas]] otextoval i Bachův Quodlibet ''O neckách''. Začínali u něj nejen zmíněný [[Jiří Helekal]], ale i [[Petr Rezek (zpěvák)|Petr Rezek]] nebo [[Jiří Korn]]. |
| - | + | ||
| - | Čech si uchoval po příštích patnáct let pověst "génia nadprodukce" a vedle vlastních zpěváků byl s to zásobovat pěvce napříč pop-scénou vč. [[ | + | |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Aktuální verze z 9. 7. 2024, 15:11
František Ringo Čech (* 9. července 1943) je český bubeník, zpěvák, textař, herec, politik, publicista, scenárista, divadelník, naivní malíř a spisovatel. Člověk, který kolem sebe neustále vytváří image velmi vtipného, energického a bystrého muže mnoha různorodých zájmů jakož i mnoha rozličných uměleckých řemesel.
V letech 1959–1963 se v pražské Kovoslužbě (Soukenická ulice) vyučil radiomechanikem a televizním opravářem, přičemž poslední rok pracoval jako vedoucí provozovny. Bubnoval v dixielandových a dechovkových souborech, mj. s Ivanem Mládkem a Ivem Pešákem ve "Storyville jazzu" (1959), a po lekcích legendárního amerického basisty Herberta Warda se stal členem Studijní skupiny tradičního jazzu Pavla Smetáčka. Roku 1963 díky Jaromíru Klempířovi spoluzaložil skupinu Olympic, s nímž poprvé účinkoval v Semaforu ve hře Ondráš podotýká. V Olympicu začal Čech poprvé psát písňové texty.
Na pražské konzervatoři (1963–1965) studoval hru na bicí u profesora Vlasáka, folklór (prof. Pecka), hru na klavír a hru na zobcovou flétnu. V roce 1963, jako člen recesistické skupiny Tataři, strávil čtyři měsíce ve vazbě, podmíněně byl odsouzen za podvracení republiky na tři roky vězení, nicméně v prosinci 1965 odjel do USA s Černým divadlem Jiřího Srnce, kde účinkovala jeho žena Magda, baletka a spolužačka z konzervatoře. Tím skončila i Čechova olympická éra, na jejímž konci byl vyhlášen nejlepším československým beatovým hráčem na bicí.
Z téže doby pochází i umělecké přízvisko Ringo vzniklé na popud Jana Křtitele Sýkory podle bubeníka Beatles Ringa Starra.
V Las Vegas hrál s divadlem v hotelu Tropicana v revui Follies Bergere a v klubech s předními americkými jazzmany (Buddy Rich, Lionel Hampton, Oscar Peterson. V pamětech Z mého života líčí i kuriózní setkání s Davem Brubeckem). Za Atlantikem účinkoval i v televizi, a to v pořadech The Ed Sullivan Show a Hollywood Palace.
Domů se Čech vrátil po čtrnácti měsících v únoru 1967 a přivezl si specifický způsob sebeprosazování. Ze špičkových hudebníků sestavil „festivalový“ bigbeatový orchestr Rogers band (Kaplan, Růžek, Sedláček aj.). Zúčastnili se 1. bigbeatového festivalu v Lucerně, ale výraznější úspěch nezaznamenali. V roce 1968 proto Čech a jeho bratr saxofonista Svatopluk ze skupiny odešli. Následující půlrok vydělával Čech po barech a jazzových klubech Západní Evropy se souborem L. Rubeše, po návratu nastoupil do Divadla Semafor, založili s bratrem rockovu skupinu Shut Up, která vyplnila místo po Country Beatu Jiřího Brabce a stala se druhým z divadelních orchestrů. Hráli hlavně v představeních Šimka a Grossmanna (např. Besídka v rašeliništi), ale i jinde vč. sólového představení Jiřího Šlitra Ďábel z Vinohrad a pásma s Rudolfem Roklem Tak co, pane barone!. Zpívali a nahrávali s nimi kupř. Pavel Bobek, Miluška Voborníková, Jiří Helekal a Jiří Grossmann. Již tehdy se Čech uplatnil jako komik (kupř. v klauniádě Othello odpadá aneb Večer u kulečníku).
S kapelou měli už v Semaforu i vlastní zájezdový program s Jiřím Helekalem a v roce 1972 se přejmenovali na Skupinu Františka Ringo Čecha. Tehdy devětadvacetiletý Čech i fakticky skončil s bubnováním a hrál příležitostně pouze na bonga. Začal působit jako speaker a intenzivně skládal písňové texty: tvrdil, že jich za noc po založení kapely vytvořil třicet najednou. Zvláště ty z nich určené pro hudební žánr "bublegum" nazýval městským folklórem a prvobytně pospolnou poezií. Čech si uchoval po příštích patnáct let pověst "génia nadprodukce" a vedle vlastních zpěváků byl s to zásobovat pěvce napříč pop-scénou vč. jazzrocku i Karla Gotta. Pro Československý rozhlas otextoval i Bachův Quodlibet O neckách. Začínali u něj nejen zmíněný Jiří Helekal, ale i Petr Rezek nebo Jiří Korn.