PL/1

Z Multimediaexpo.cz

< PL(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „IBM“ textem „IBM“)
m (Nahrazení textu „HP“ textem „Hewlett-Packard“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 14: Řádka 14:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.kednos.com/ Kednos PL/I] for [[Hewlett-Packard|HP]] [[OpenVMS]] [[VAX]] and [[DEC Alpha|Alpha]]  
+
* [http://www.kednos.com/ Kednos PL/I] for Hewlett-Packard [[OpenVMS]] [[VAX]] and [[DEC Alpha|Alpha]]  
* [http://www-306.ibm.com/software/awdtools/pli/ IBM PL/I] for [[IBM mainframe]], [[Linux on zSeries]] and [[Microsoft Windows|Windows]]
* [http://www-306.ibm.com/software/awdtools/pli/ IBM PL/I] for [[IBM mainframe]], [[Linux on zSeries]] and [[Microsoft Windows|Windows]]
* [http://www.users.bigpond.com/robin_v/resource.htm PL/I Resources]
* [http://www.users.bigpond.com/robin_v/resource.htm PL/I Resources]

Aktuální verze z 20. 8. 2024, 12:11

PL/I (v překladu „Programovací jazyk jedna“) je v informatice imperativní programovací jazyk navržený pro vědecké, technické a obchodní aplikace. Jedná se o jeden z prvních vyšších programovacích jazyků, který byl použit v různých akademických, obchodních a průmyslových odvětvích. Byl vytvořen v 60. letech 20. století a je stále aktivně používán. Hlavní doménou programovacího jazyka PL/1 je zpracování dat, podpora rekurze a strukturovaného programování. Syntaxe jazyka je podobná angličtině, což je vhodné pro popisování složitých datových struktur a disponuje širokou škálou funkcí pro jejich kontrolu a zpracovaní.

Historie

Programovací jazyk PL/I byl vyvinut společností IBM v jeho Hursley Laboratories ve Velké Británii jako součást vyvíjeného systému IBM System/360 (představen v roce 1964). Na vývoji programovacího jazyka pracovalo ve Velké Británii i mnoho programátorů ze Spojených států amerických, protože společnost IBM je americkou firmou. Společnost IBM měla v té době problémy s několika neslučitelnými platformami, jako byly například servery a sálové počítače (mainframe) pro různé účely. Kromě toho byly některé modely navrženy pro obchodní účely a jiné zase pro vědecké. Cílem bylo vyvinout jednu řadu navzájem kompatibilních modelů, které by nahradily všechny předchozí modely, a které by mohly být použity jak pro komerční účely, tak pro vědecké účely. V té době používali obchodní uživatelé programovací jazyk Cobol, zatímco ve vědeckých kruzích se používal programovací jazyk Fortran. Cílem PL/I tedy bylo vypracovat jednotný jazyk, který by umožňoval pracovat v obou těchto sférách. Dalším cílem bylo doplnit strukturované programovací konstrukce odvozené z ALGOLu, které COBOL ani Fortran nepodporovaly. Vývoj probíhal v 60. letech 20. století, přestože programovací jazyk PL/1 neměl až tak velkou a širokou popularitu. Získal svoje významné využití v obchodní sféře ve zpracování dat. Vzniklo několik verzí tohoto programovacího jazyka. Jedním z nich je například PL/S. V IBM použili tento jazyk pro programování operačního systému u MVS na počátku 70. letech 20. století. U verze PL/8 - osmička v názvu značí, že se z 80% skládal z původního PL/1. Tato verze byla použita firmou IBM jako nástroj pro vývoj softwaru, který byl navržen pro AS/400. Dále se používal v leteckém průmyslu pro on line rezervace v systému Sabre. Původně byl psaný v Assembleru 7090. PI/8 se používal jak pro sálové počítače, také pro servery. Existují však i verze PL/1 pro DOS, Microsoft Windows, AIX, OpenVMS a UNIX.

Ukázka programu

Hello world program

Hello2: proc options(main);
     put list ('Hello, world!');
end Hello2;

Externí odkazy