Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Lenka Procházková

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Velká Galerie)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Lenka Procházková''' (* [[24. březen|24. března]] [[1951]]) je [[Česká republika|česká]] prozaička, dcera [[Jan Procházka (spisovatel)|Jana Procházky]], signatářka [[Charta 77|Charty 77]]. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici [[Petlice (edice)|Petlice]] a v zahraničí (román ''Růžová dáma'', který dostal [[Cena Egona Hostovského|Cenu Egona Hostovského]]). Její sestra [[Iva Procházková]] je rovněž spisovatelka.
+
[[Soubor:Lenka Procházková 2015.jpg|thumb|240px|Lenka Procházková v roce 2015]]
 +
'''Lenka Procházková''' (* [[24. březen|24. března]] [[1951]]) je [[Česká republika|česká]] prozaička, dcera [[Jan Procházka (spisovatel)|Jana Procházky]], signatářka [[Charta 77|Charty 77]]. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici [[Petlice (edice)|Petlice]] a v zahraničí (román ''Růžová dáma'', který dostal [[Cena Egona Hostovského|Cenu Egona Hostovského]]).
 +
 
 +
Její sestra [[Iva Procházková]] je rovněž spisovatelka.
== Životopis a dílo ==
== Životopis a dílo ==
Řádka 9: Řádka 12:
   
   
Od jara [[1999]] strávila rok na tvůrčím stipendiu v ''Mezinárodním domě umělců'' v [[Bamberk]]u, kde napsala historický román ''Beránek''.
Od jara [[1999]] strávila rok na tvůrčím stipendiu v ''Mezinárodním domě umělců'' v [[Bamberk]]u, kde napsala historický román ''Beránek''.
-
Od r. [[2002]] do r. [[2007]] působila v diplomatických službách jako kulturní tajemnice na [[Velvyslanectví České republiky]] v [[Bratislava|Bratislavě]].
+
Od roku [[2002]] do r. [[2007]] působila v diplomatických službách jako kulturní tajemnice na [[Velvyslanectví České republiky]] v [[Bratislava|Bratislavě]].
-
Posledním dílem Procházkové je román ''Slunce v úplňku - Příběh Jana Palacha'', popisující [[Invaze do Československa|Invazi do Československa]] v r. [[1968]] pohledem hlavního hrdiny [[Jan Palach|Jana Palacha]].
+
Posledním dílem Procházkové je román ''Slunce v úplňku - Příběh Jana Palacha'', popisující [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Invazi do Československa]] v roce [[1968]] pohledem hlavního hrdiny [[Jan Palach|Jana Palacha]].
Od října 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého
Od října 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého
 +
 +
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album Lenka Procházková|Mnoho fotografií – Lenka Procházková]]'''
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://lenkaprochazkova.wz.cz Lenka Procházková | on-line] - oficiální stránky
+
* [https://web.archive.org/web/20060828002521/http://lenkaprochazkova.wz.cz/ Archive.org – oficiální stránky Lenky Procházkové | on-line]
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Lenka Procházková}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Procházková,Lenka }}
{{DEFAULTSORT:Procházková,Lenka }}
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
-
[[Kategorie:Žijící lidé]]
 
[[Kategorie:Signatáři Charty 77]]
[[Kategorie:Signatáři Charty 77]]
 +
[[Kategorie:Ženy]]
 +
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Aktuální verze z 21. 8. 2024, 20:26

Lenka Procházková v roce 2015

Lenka Procházková (* 24. března 1951) je česká prozaička, dcera Jana Procházky, signatářka Charty 77. Její prózy vycházely nejprve v ineditní edici Petlice a v zahraničí (román Růžová dáma, který dostal Cenu Egona Hostovského).

Její sestra Iva Procházková je rovněž spisovatelka.

Životopis a dílo

Otec Jan Procházka zemřel předčasně r. 1971. Atmosféru pohřbu otce popisuje Procházková ve fejetonu Děkovačka pro hrobníka. Po otcově smrti Procházková jako nejstarší ze tří dcer zdědila psací stroj. Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová. Současně už jako svobodná matka dokončovala vysokoškolské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a starala se o svou dceru Mariu. Román Růžová dáma nabídla k vydání pod vlastním jménem. V té době však byla již signatářkou Charty 77, a proto kniha nevyšla. Růžová dáma byla poprvé vydána v samizdatové edici Petlice, což mělo pro autorku osudový význam - vznik přátelství se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Ten se stal na mnoho let jejím životním partnerem a otcem mladší dcery Cecílie a syna Josefa. Po samizdatovém vydání Růžová dáma vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a byla oceněna americkou Cenou Egona Hostovského. V zahraničí vyšly také knihy Přijeď ochutnat, Hlídač holubů, Oční kapky a Smolná kniha. Po r. 1989 již autorka publikovala oficiálně a kromě reedice starších věcí vydala novelu o Janu Masarykovi Pan Ministr, romaneto Šťastné úmrtí Petra Zacha, sbírku povídek Zvrhlé dny, sbírky fejetonů Dopisy z Bamberka a Jak si stojej nebožtíci, dále předlohy k televizním hrám: O babě hladové, Milá slečno! a Narkóza a rozhlasové hry: Čtyři ženy Alexandra Makedonského, Exitus a Milostiplná. Stala se členkou Českého Pen-Clubu, Obce spisovatelů, Syndikátu novinářů, zakládající členkou spolku Šalamoun (do r. 1999) a do roku 2004 byla též členkou Rady Českého rozhlasu a předsedkyní Společnosti Národní knihovny.

Od jara 1999 strávila rok na tvůrčím stipendiu v Mezinárodním domě umělců v Bamberku, kde napsala historický román Beránek. Od roku 2002 do r. 2007 působila v diplomatických službách jako kulturní tajemnice na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě. Posledním dílem Procházkové je román Slunce v úplňku - Příběh Jana Palacha, popisující Invazi do Československa v roce 1968 pohledem hlavního hrdiny Jana Palacha. Od října 2008 vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého

Velká Galerie

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lenka Procházková