Izotop
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Izotopy| ]] | ||
[[Kategorie:Fyzika částic]] | [[Kategorie:Fyzika částic]] | ||
[[Kategorie:Jaderná fyzika]] | [[Kategorie:Jaderná fyzika]] | ||
[[Kategorie:Jaderná chemie]] | [[Kategorie:Jaderná chemie]] | ||
Aktuální verze z 23. 9. 2024, 16:31
Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho prvku. Jádra atomů izotopů jednoho chemického prvku mají stejný počet protonů, ale mohou mít rozdílný počet neutronů. Mají tedy stejné atomové číslo a rozdílné hmotové číslo a atomovou hmotnost. Název pochází z řecké předpony iso- (stejno-) a topos (místo), protože v periodické tabulce se nacházejí na stejném místě. Izotopy téhož prvku mají prakticky totožné chemické vlastnosti; hlavní rozdíl spočívá v tom, že těžší izotopy reagují poněkud pomaleji. Tento efekt je nejvýraznější u lehkého vodíku a deuteria, které je dvakrát těžší. U těžších prvků s větším počtem nukleonů je relativní rozdíl mnohem menší a jeho vliv obvykle zanedbatelný. Fyzikální vlastnosti izotopů jsou podobné, ale odlišují se. Kromě jejich hmotnosti a tedy hustoty jejich sloučenin bývá nejčastější odlišností mezi izotopy jejich stálost. Některé izotopy (vzdalující se od ideálního středního poměru počtu neutronů a protonů na kteroukoli stranu) totiž nejsou stabilní a podléhají radioaktivnímu rozpadu.
Obsah |
Příklady izotopů
Izotopy vodíku
1H – protium, vodík 21H – deuterium 31H – tritium
Izotopy uhlíku
126C – uhlík 12, uhlík 146C – uhlík 14, radiouhlík
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |