Periodická tabulka
Z Multimediaexpo.cz
Periodická tabulka prvků (neboli periodická soustava prvků; název Mendělejevova tabulka prvků je naproti tomu striktně vzato pouze názvem původní Mendělejevovy tabulky) je uspořádáním všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího atomového čísla, seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. Řídí se tzv. periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev - Mendělejev seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Dnes je známo, že některé lehčí prvky jsou až za těžšími (jod stojí za tellurem). Proto roku 1913 Henry Moseley opravil periodický zákon podle rostoucích protonových čísel. V tabulce je obvykle kromě chemického symbolu prvku uvedeno i jeho atomové číslo, relativní atomová hmotnost, případně další údaje o prvcích. V současné době je v tabulce 117 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny pouze uměle a nemají žádný stabilní izotop.
Základem uspořádání prvků je jejich seskupení podle elektronového obalu tak aby ve skupinách nad sebou ležely prvky se stejným počtem valenčních elektronů. Přitom platí, že prvky, nacházející se ve společné skupině vykazují i podobné chemické vlastnosti. Někde bývá zvykem dělení skupin na hlavní a vedlejší, prvky v hlavních skupinách mají valenční elektrony ve sférách s a p, prvky vedlejších skupin doplňují valenční elektrony do slupek d a f.
Příkladem skupiny prvků jsou alkalické kovy, které (spolu s vodíkem) zaujímají místo v 1. skupině a mají vždy pouze jeden valenční elektron ve slupce s. Jiným příkladem jsou halogeny, prvky nacházející se v 7. hlavní skupině prvků se sedmi valenčními elektrony – dvěma ve slupce s a 5 ve sféře p.
Pro snadnější zapamatování skupin prvků v periodické tabulce se užívají mnemotechnické pomůcky.
Obsah |
Typy tabulek
- Krátká tabulka - skupiny A a C jsou dohromady
- Dlouhá tabulka - klasická, nejčastěji používaná (lanthanoidy a aktinoidy jsou oddělené)
- Velmi dlouhá tabulka - lanthanoidy a aktinoidy jsou vmezeřeny mezi s-prvky a d-prvky
- Mendělejevova tabulka - zavedl Dmitrij Mendělejev v roce 1869 s Lotharem Meyerem
- Wernerova tabulka - zavedl Alfred Werner v roce 1905 na základě tabulky Mendělejevovy
- Spirální tabulky
Tabulka prvků
Skupina → | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓ Perioda | IA | IIA | IIIB | IVB | VB | VIB | VIIB | --- | VIIIB | --- | IB | IIB | IIIA | IVA | VA | VIA | VIIA | VIIIA | ||
1 | 1 H | 2 He | ||||||||||||||||||
2 | 3 Li | 4 Be | 5 B | 6 C | 7 N | 8 O | 9 F | 10 Ne | ||||||||||||
3 | 11 Na | 12 Mg | 13 Al | 14 Si | 15 P | 16 S | 17 Cl | 18 Ar | ||||||||||||
4 | 19 K | 20 Ca | 21 Sc | 22 Ti | 23 V | 24 Cr | 25 Mn | 26 Fe | 27 Co | 28 Ni | 29 Cu | 30 Zn | 31 Ga | 32 Ge | 33 As | 34 Se | 35 Br | 36 Kr | ||
5 | 37 Rb | 38 Sr | 39 Y | 40 Zr | 41 Nb | 42 Mo | 43 Tc | 44 Ru | 45 Rh | 46 Pd | 47 Ag | 48 Cd | 49 In | 50 Sn | 51 Sb | 52 Te | 53 I | 54 Xe | ||
6 | 55 Cs | 56 Ba | * | 72 Hf | 73 Ta | 74 W | 75 Re | 76 Os | 77 Ir | 78 Pt | 79 Au</td> | 80 Hg | 81 Tl | 82 Pb | 83 Bi | 84 Po | 85 At | 86 Rn | ||
7 | 87 Fr | 88 Ra | ** | 104 Rf | 105 Db | 106 Sg | 107 Bh | 108 Hs | 109 Mt | 110 Ds | 111 Rg | 112 Uub | 113 Uut | 114 Uuq | 115 Uup | 116 Uuh | 117 Uus | 118 Uuo | ||
* Lanthanoidy | 57 La | 58 Ce | 59 Pr | 60 Nd | 61 Pm | 62 Sm | 63 Eu | 64 Gd | 65 Tb | 66 Dy | 67 Ho | 68 Er | 69 Tm | 70 Yb | 71 Lu | |||||
** Aktinoidy | 89 Ac | 90 Th | 91 Pa | 92 U | 93 Np | 94 Pu | 95 Am | 96 Cm | 97 Bk | 98 Cf | 99 Es | 100 Fm | 101 Md | 102 No | 103 Lr |
Vysvětlivky
Alkalické kovy2 | Kovy alkalických zemin2 | Lanthanoidy1,2 | Aktinoidy1,2 | Přechodné kovy2 |
Kovy2 | Polokovy | Nekovy | Halogeny3 | Vzácné plyny3 |
1 Aktinoidy a lanthanoidy jsou obecně známy jako přechodné prvky.
2 Alkalické kovy, kovy alkalických zemin, přechodné kovy, aktinoidy, lanthanoidy a kovy jsou skupinově známy jako „kovy“.
3 Halogeny a vzácné plyny jsou také nekovy.
Stav za standardní teploty a tlaku
- prvky s červeným protonovým číslem mají skupenství plynné
- prvky s modrým protonovým číslem mají skupenství kapalné
- prvky s černým protonovým číslem mají skupenství pevné
Přirozený výskyt
- prvky s plným rámečkem mají izotopy starší než Země (prvotní prvky)
- prvky s čárkovaným rámečkem přirozeně vznikly rozpadem z jiných prvků a jejich izotopy nejsou starší, než je Země
- prvky s tečkovaným rámečkem byly vytvořerny uměle (syntetické prvky)
- prvky bez rámečku nebyly ještě objeveny
Historie periodické tabulky
Mendělejevova periodická tabulka prvků nebyla prvním pokusem sestavit prvky podle některých jejich vlastností. Historicky první doloženou tabulku pocházející z roku 1772 vytvořil Louis-Bernard Guyton de Morveau. Zahrnovala chemicky jednoduché látky a použil ji Antoine Lavoisier. Roku 1857 publikoval Jean-Baptiste Dumas základní periodickou tabulku, která obsahovala 32 prvků v osmi sloupcích, které poukazovaly na jejich společné vlastnosti.
Roku 1862 uspořádal Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois poprvé prvky podle vzrůstající atomové hmotnosti. Podobné prvky umístil stejným směrem a vytvořil tak šroubovicové uspořádání prvků. Roku 1864 publikoval Lothar Meyer tabulku mocenství pro 49 tehdy známých prvků a ještě v témže roce publikoval také William Odling svou téměř správnou tabulku se 17 svislými sloupci, do které zahrnul 57 prvků.
Roku 1869 formuluje Dmitrij Ivanovič Mendělejev periodický zákon a různé formy periodické tabulky, která obsahovala 63 prvků. O dva roky později Mendělejev upravil a zlepšil svou periodickou tabulku a předpověděl objev 10 prvků – dnes známé jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac a Pd. Z těchto prvků popsal s udivující předvídavostí skandium, gallium, germanium a polonium. Pro neobjevené prvky nechal Mendělejev v tabulce místo a postupem času se všechna volná místa, která v tabulce nechal, zaplnila nově objevenými prvky.
Mnemotechnická pomůcka pro periodickou tabulku prvků
K lepšímu zapamatování si posloupnosti prvků se používají tyto mnemotechnické pomůcky:
- druhá perioda: Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou. Ó Fuj, Nestydo
- skupina I.A: Helenu Líbal Na Kolínko Robustní Cestář Franta — Hnusná Liduše Na Krásného Roberta Často Frkala — HaLiNa šKRábe Česnek Frantovi
- skupina II.A: Běžela Magda Caňonem, Srážela Balvany Ramenem
- skupina III.B: Scotland Yard Lapil Akcionáře - Scelí Yveta Latku Acetonem?
- skupina IV. B: Tisíce Zrzavých Hafanů Rafalo
- skupina V. B: V Nebi Taví Duby - Vnadná Niobé Tančila Dubáka
- skupina VI. B: Cromagnonci Mořili Waldemara Signálem - Chromý Mořský Wolf Signalizoval
- skupina VII.B: Mnohá Technika Rezaví, Bohužel - Mnoho Techniků Reptalo Bohu
- skupina VIII. B: Ferina Cobalt Ničí, Rumen Rozohněn, Podstavec Osamělého Irského Planetoletu. Haste Motorovým Dusadlem! - Ferry, Cos Ničil Ručně Rohem Pod Osmi Irskými Platany Hasákem Metal Děsně
- skupina I. B: Cucej Agave, Aurelie! - Cucal Agátu August
- skupina II. B: Zničil Ceduli Hugo? - Znáte Cadeta Huga?
- skupina III.A: Byl Aljoša Gagarin Indickým Tlumočníkem? - Božský Alkohol Gambrinus Inhaluji Tlakem - Blbí Alpští Galové Indy Tloukli
- skupina IV.A: Císař Sicilský Germány Snadno Pobil — Co Si Germáni Snaží Probodnout? — Co/Což Si, Gertrůdo, Snědla: Plumbum? — Cudná Simona Gertrudu Snadno Pobuřovala
- skupina V.A: Náš Pan Asistent Sbalil Bismut/Biftek/Biologářku - Náš Pes Asi Sbaštil Bizona
- skupina VI.A: Ó, Slečno, Sejměte Tenkou/Též Podprsenku
- skupina VII.A: Floutek Cleofáš Bručí Iako Atom.
- skupina VIII.A: Helena Nechtěla s Arogantním Králem Xenofonem Randit - Hezký Nevěrný Arnošt Krátil Xenii Rána
- Lanthanoidy: Laciné Ceny Prasat Nedovolily Prométheovi Smést Europu Gdyž Théby Dýchaly Horoucí Erotickou Tmou Ybyšku Lučního
- Aktinoidy: 89 Activních Thébanů Páchalo Ukrutné Nepřístrojnosti, Půjčujíce Americký Cement Bokakotorskému Califovi, Esteticky Formujícím u Mladého Noblemana Laworovicou - Ač Thorium Padalo U Neapole, Pustili Američané Cement Blízko Californie, Eště Filmovali Mendeleva, Nobela a Lawrence
Literatura
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
- Interaktivní periodická tabulka (anglicky)
- Periodická tabulka prvků
- Periodická soustava prvků
- Periodická soustava prvků – statická verze ke stažení
- Alternativní tabulky prvků
- Alternativní periodická tabulka prvků (anglicky)
- Dynamická periodická tabulka (anglicky, německy, francouzsky, rusky, italsky, polsky) (přes 30 jazykových variant)
- Periodická tabulka s flash videem ke každému prvku (názorná vysvětlení, experimenty, historie) (anglicky)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |