Trolejbusová doprava v Moskvě
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:AKSM 20101-8833-7845.JPG|thumb|240px|Trolejbus AKSM 20101 (2009)]] |
| - | + | [[File:Moscow trolleybus 7100.jpg|thumb|240px|Nízkopodlažní trolejbus typu Trolza-5265 patří k moskevským nejmodernějším trolejbusům]] | |
| - | + | ||
'''[[Moskva|Moskevská]] [[trolejbusová doprava|trolejbusová síť]]''' je největší na světě (nachází se zde přibližně 1 280 stanic). | '''[[Moskva|Moskevská]] [[trolejbusová doprava|trolejbusová síť]]''' je největší na světě (nachází se zde přibližně 1 280 stanic). | ||
| - | Její historie začíná – stejně jako u metra – v třicátých letech [[20. století]]. První trať se objevila na ''[[Leningradský prospekt (Moskva)|Leningradském prospektu]]'' v roce [[1933]], později se hlavním těžištěm sítě stala severozápadní část města. Nasazeny byly první trolejbusy domácí výroby typu [[LK-1]]. Bouřlivý rozvoj nastal ale v 50. a 60. letech, trolejbusy se rozšiřovaly někdy i na úkor [[tramvajová doprava v Moskvě|tramvají]] do zbytku metropole. Na přelomu 60. a 70. let se pak budovaly tratě na radiálně vedených třídách, kde vytvářely [[souběh (doprava)|souběh]] s [[Metro v Moskvě|metrem]]. V 80. letech pak přišel velkolepý plán na rozšíření trolejbusů do příměstských sídel, ten však nebyl nikdy realizován. Naopak se začaly mnohé tratě rušit, převážně v centru města. Od roku [[1982]] se například už cestující nesvezou trolejbusem po ''[[Arbat]]u'', od roku [[1993]] pak i po ''[[Ochotnyj rjad|Ochotném rjadu]]''. Dnes se jedná o síť radiálního charakteru, ze ''[[Sadovoje Kolco|Sadového Kolca]]'' se rozebíhá zhruba dvanáct tratí do zbytku města, mnohé z nich končí až u [[MKAD]]u (městského okruhu). | + | Její historie začíná – stejně jako u metra – v třicátých letech [[20. století]]. První trať se objevila na ''[[Leningradský prospekt (Moskva)|Leningradském prospektu]]'' v roce [[1933]], později se hlavním těžištěm sítě stala severozápadní část města. Nasazeny byly první trolejbusy domácí výroby typu [[LK-1]]. Bouřlivý rozvoj nastal ale v 50. a 60. letech, trolejbusy se rozšiřovaly někdy i na úkor [[tramvajová doprava v Moskvě|tramvají]] do zbytku metropole. Na přelomu 60. a 70. let se pak budovaly tratě na radiálně vedených třídách, kde vytvářely [[souběh (doprava)|souběh]] s [[Metro v Moskvě|metrem]]. V 80. letech pak přišel velkolepý plán na rozšíření trolejbusů do příměstských sídel, ten však nebyl nikdy realizován. Naopak se začaly mnohé tratě rušit, převážně v centru města. Od roku [[1982]] se například už cestující nesvezou trolejbusem po ''[[Arbat]]u'', od roku [[1993]] pak i po ''[[Ochotnyj rjad|Ochotném rjadu]]''. Dnes se jedná o síť radiálního charakteru, ze ''[[Sadovoje Kolco|Sadového Kolca]]'' se rozebíhá zhruba dvanáct tratí do zbytku města, mnohé z nich končí až u [[MKAD]]u (městského okruhu). |
V provozu je více než sedmdesát linek, na kterých jezdí různá vozidla (včetně nízkopodlažních domácí výroby). | V provozu je více než sedmdesát linek, na kterých jezdí různá vozidla (včetně nízkopodlažních domácí výroby). | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [ | + | * [https://trolley.ruz.net/vvedenie.htm Stránky o moskevských trolejbusech] |
| - | + | {{Commonscat|Trolleybuses in Moscow}}{{MHD v Rusku}}{{Článek z Wikipedie}} | |
| - | {{Commonscat|Trolleybuses in Moscow}}{{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Doprava v Moskvě]] | [[Kategorie:Doprava v Moskvě]] | ||
[[Kategorie:Trolejbusová doprava v Rusku|Moskva]] | [[Kategorie:Trolejbusová doprava v Rusku|Moskva]] | ||
Aktuální verze z 15. 11. 2024, 19:49
Moskevská trolejbusová síť je největší na světě (nachází se zde přibližně 1 280 stanic).
Její historie začíná – stejně jako u metra – v třicátých letech 20. století. První trať se objevila na Leningradském prospektu v roce 1933, později se hlavním těžištěm sítě stala severozápadní část města. Nasazeny byly první trolejbusy domácí výroby typu LK-1. Bouřlivý rozvoj nastal ale v 50. a 60. letech, trolejbusy se rozšiřovaly někdy i na úkor tramvají do zbytku metropole. Na přelomu 60. a 70. let se pak budovaly tratě na radiálně vedených třídách, kde vytvářely souběh s metrem. V 80. letech pak přišel velkolepý plán na rozšíření trolejbusů do příměstských sídel, ten však nebyl nikdy realizován. Naopak se začaly mnohé tratě rušit, převážně v centru města. Od roku 1982 se například už cestující nesvezou trolejbusem po Arbatu, od roku 1993 pak i po Ochotném rjadu. Dnes se jedná o síť radiálního charakteru, ze Sadového Kolca se rozebíhá zhruba dvanáct tratí do zbytku města, mnohé z nich končí až u MKADu (městského okruhu).
V provozu je více než sedmdesát linek, na kterých jezdí různá vozidla (včetně nízkopodlažních domácí výroby).
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |