V encyklopedii Allmultimedia.cz byl aktivován špičkový grafický skin Foreground.
Foreground plně podporuje – RWD, HTML 5.0, Super Galerii a YouTube 2.0 !

Šablona:Článek dne HL/2025/09

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2024/38“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání)))
(-- optimalizace)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Крымская операция.jpg|right|160px|alt="Crimean offensive (1944)"|Crimean offensive (1944)]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''<big>[[Krymská operace]]</big>''' nebo také '''[[Krymská operace|Bitva na Krymu]]''' byla vojenská operace [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]],<br />která probíhala od [[8. duben|8. dubna]] [[1944]] do [[12. květen|12. května]] [[1944]].
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Dne [[8. duben|8. dubna]] [[1944]] v 8.00 hodin ráno přešla vojska 4. ukrajinského frontu do útoku. Předtím po dobu pěti dnů těžké [[dělostřelectvo]] ničilo značnou část nepřátelských opevnění a ničilo předem zjištěná dělostřelecká a minometná postavení. Večer 7. dubna byl proveden bojový průzkum, který potvrdil předchozí informace o seskupení vojsk Wehrmachtu v oblasti Perekopské šíje a Sivaše. V&nbsp;pásmu 4. ukrajinského frontu začala dělostřelecká a letecká příprava v&nbsp;celkové délce 2,5 hodiny. Ihned po jeho ukončení přešla frontová vojska do ofenzívy a&nbsp;zasadila hlavní úder silami 51. armády z předmostí Sivaš. 51. armáda dosáhla křídla německého uskupení Perekop. Téhož dne 2. gardová armáda, působící na&nbsp;pomocném směru, osvobodila [[Armjansk]].
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Během tří dnů sváděla vojska 4. ukrajinského frontu urputné boje a ke konci dne [[10. duben|10. dubna]] prolomila nepřátelskou obranu na Perekopském průsmyku a jižně od&nbsp;Sivaše. Generálporučík I. D. Vasiljev, velitel 19. tankového sboru, přijel na pozorovací stanoviště 63. střeleckého sboru 51. armády, aby provedl průzkum a zorganizoval součinnost s pěchotou. Tam byl Vasiljev v důsledku [[nálet]]u těžce zraněn a velení sboru převzal jeho zástupce, plukovník I. A. Potělujev. Ráno 11. dubna vstoupila mobilní skupina vojsk do průlomu na&nbsp;úseku 51. armády v&nbsp;oblasti Tomaševky a spěchala k městu [[Džankoj]]. Devatenáctý tankový sbor se zmocnil Džankoje a&nbsp;úspěšně postupoval na Simferopol.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
V obavách z hrozby obklíčení nepřítel opustil opevnění na Perekopském průsmyku a začal se stahovat ze severní části Krymu. Na německá a rumunská vojska začaly dotírat i partyzánské skupiny, které jim způsobily menší škody.
 +
 
 +
Vojska samostatné Primorské armády, která zahájila ofenzívu v noci na 11. dubna za podpory letectva 4. letecké armády a Černomořské flotily, ráno dobyla pevnostní město [[Kerč]] – opevněný bod odporu nepřítele na&nbsp;východním pobřeží Krymu. Ve všech směrech bylo zahájeno pronásledování nepřátelských vojsk ustupujících k Sevastopolu. Druhá gardová armáda rozvíjela ofenzivu podél západního pobřeží směrem k Evpatorii. 51. armáda, využívající úspěchů 19. tankového sboru, se přes stepi hnala k Simferopolu. Samostatná Primorská armáda postupovala přes Karasubazar (Bělogorsk) a Feodosiji k Sevastopolu.
 +
 
 +
Při rozvíjení ofenzívy sovětská vojska 13. dubna osvobodila [[Feodosija|Feodosii]], [[Simferopol]], [[Jevpatorija|Eupatorii]] a [[Saki]], 14. dubna [[Sudak]] a 15. dubna [[Alušta|Aluštu]] a 16. dubna se přiřítila k&nbsp;Sevastopolu. Pokus o obsazení města [[Sevastopol]] přímo z chodu se vůbec nepodařil a&nbsp;sovětská vojska se&nbsp;začala důkladně připravovat k&nbsp;útoku na&nbsp;město.
 +
 
 +
Před finálním útokem na [[Sevastopol]] bylo rozhodnuto sjednotit všechny pozemní armády pod jedno velení, a tak byla 16. dubna Přímořská armáda začleněna do&nbsp;4.&nbsp;ukrajinského frontu a jejím novým velitelem se stal K.&nbsp;S. Melnik.
 +
 
 +
Německá vojska pokračovala v ústupu. Letectvo 8. a 4. letecké armády podnikalo masivní údery na ustupující nepřátelské jednotky a komunikační uzly. Síly&nbsp;Černomořské flotily se podle směrnice VGK Stavka z 11. dubna 1944 soustředily na blokádu Krymského poloostrova a útočily na německo-rumunskou lodní dopravu v oblasti od Krymu až k pobřeží Rumunska. Při úderech na námořní konvoje a jednotlivé lodě nepřítel ztratil 8 100 vojáků a&nbsp;důstojníků.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 10. 4. 2025, 10:48

"Crimean offensive (1944)"

Krymská operace nebo také Bitva na Krymu byla vojenská operace Velké vlastenecké války,
která probíhala od 8. dubna 1944 do 12. května 1944.

Dne 8. dubna 1944 v 8.00 hodin ráno přešla vojska 4. ukrajinského frontu do útoku. Předtím po dobu pěti dnů těžké dělostřelectvo ničilo značnou část nepřátelských opevnění a ničilo předem zjištěná dělostřelecká a minometná postavení. Večer 7. dubna byl proveden bojový průzkum, který potvrdil předchozí informace o seskupení vojsk Wehrmachtu v oblasti Perekopské šíje a Sivaše. V pásmu 4. ukrajinského frontu začala dělostřelecká a letecká příprava v celkové délce 2,5 hodiny. Ihned po jeho ukončení přešla frontová vojska do ofenzívy a zasadila hlavní úder silami 51. armády z předmostí Sivaš. 51. armáda dosáhla křídla německého uskupení Perekop. Téhož dne 2. gardová armáda, působící na pomocném směru, osvobodila Armjansk.

Během tří dnů sváděla vojska 4. ukrajinského frontu urputné boje a ke konci dne 10. dubna prolomila nepřátelskou obranu na Perekopském průsmyku a jižně od Sivaše. Generálporučík I. D. Vasiljev, velitel 19. tankového sboru, přijel na pozorovací stanoviště 63. střeleckého sboru 51. armády, aby provedl průzkum a zorganizoval součinnost s pěchotou. Tam byl Vasiljev v důsledku náletu těžce zraněn a velení sboru převzal jeho zástupce, plukovník I. A. Potělujev. Ráno 11. dubna vstoupila mobilní skupina vojsk do průlomu na úseku 51. armády v oblasti Tomaševky a spěchala k městu Džankoj. Devatenáctý tankový sbor se zmocnil Džankoje a úspěšně postupoval na Simferopol.

V obavách z hrozby obklíčení nepřítel opustil opevnění na Perekopském průsmyku a začal se stahovat ze severní části Krymu. Na německá a rumunská vojska začaly dotírat i partyzánské skupiny, které jim způsobily menší škody.

Vojska samostatné Primorské armády, která zahájila ofenzívu v noci na 11. dubna za podpory letectva 4. letecké armády a Černomořské flotily, ráno dobyla pevnostní město Kerč – opevněný bod odporu nepřítele na východním pobřeží Krymu. Ve všech směrech bylo zahájeno pronásledování nepřátelských vojsk ustupujících k Sevastopolu. Druhá gardová armáda rozvíjela ofenzivu podél západního pobřeží směrem k Evpatorii. 51. armáda, využívající úspěchů 19. tankového sboru, se přes stepi hnala k Simferopolu. Samostatná Primorská armáda postupovala přes Karasubazar (Bělogorsk) a Feodosiji k Sevastopolu.

Při rozvíjení ofenzívy sovětská vojska 13. dubna osvobodila Feodosii, Simferopol, Eupatorii a Saki, 14. dubna Sudak a 15. dubna Aluštu a 16. dubna se přiřítila k Sevastopolu. Pokus o obsazení města Sevastopol přímo z chodu se vůbec nepodařil a sovětská vojska se začala důkladně připravovat k útoku na město.

Před finálním útokem na Sevastopol bylo rozhodnuto sjednotit všechny pozemní armády pod jedno velení, a tak byla 16. dubna Přímořská armáda začleněna do 4. ukrajinského frontu a jejím novým velitelem se stal K. S. Melnik.

Německá vojska pokračovala v ústupu. Letectvo 8. a 4. letecké armády podnikalo masivní údery na ustupující nepřátelské jednotky a komunikační uzly. Síly Černomořské flotily se podle směrnice VGK Stavka z 11. dubna 1944 soustředily na blokádu Krymského poloostrova a útočily na německo-rumunskou lodní dopravu v oblasti od Krymu až k pobřeží Rumunska. Při úderech na námořní konvoje a jednotlivé lodě nepřítel ztratil 8 100 vojáků a důstojníků.