The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

John Wayne

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
[[File:John Wayne - still portrait.jpg|thumb|240px|John Wayne (asi 1965)]]
 +
'''John Wayne''', rodným jménem '''Marion Robert Morrison''' (* [[26. květen|26. května]] [[1907]], [[Winterset]], [[Iowa]], [[Spojené státy americké|USA]], † [[11. červen|11. června]] [[1979]], [[Los Angeles]], [[Kalifornie]], USA) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[film]]ový herec, režisér a producent.
-
'''John Wayne''' (* [[26. května]] [[1907]] – [[11. června]] [[1979]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[film]]ový herec. Mezi jeho nejznámější role patřili především kladní [[western]]oví hrdinové.
+
Hrál ve válečných filmech, westernech, dobrodružných historických filmech a romantických komediích. V roce [[1970]] obdržel [[Oscar]]a za herecký výkon ve filmu ''[[Maršál (film)|Maršál]]''.  
-
V roce [[1970]] obdržel [[Oscar]]a za nejlepší herecký výkon ve filmu [[True Grit]].
+
V roce [[1999]] jej [[Americký filmový institut]] zařadil mezi největší filmové legendy.
-
[[Image:The searchers Ford Trailer screenshot (8).jpg|thumb|[[:en:The Searchers (film)|The Searchers]] (1956)]]
+
== Začátky a herecká kariéra ==
 +
[[Soubor:John Wayne in Riders of Destiny (1933) 02.png|thumb|240px|Riders of Destiny (1933)]]
 +
[[Soubor:John Wayne and Ward Bond in Tall in the Saddle.png|thumb|240px|John Wayne a Ward Bond v Tall in the Saddle (1944)]]
 +
Marion Robert „Duke“ Morrison pocházel z&nbsp;chudých poměrů. Narodil se v&nbsp;[[Iowa|Iowě]], ale roku [[1916]] se rodina přestěhovala do [[Glendale (Kalifornie)|Glendale]] v&nbsp;[[Kalifornie|Kalifornii]], kde Duke v&nbsp;roce [[1921]] nastoupil na Glendale High School. Léta [[1925]] získal sportovní stipendium na University of South California na práva, ale o&nbsp;stipendium po dvou letech kvůli zranění přišel a musel univerzitu opustit.<ref>Roberts, Randy: John Wayne: American, s. 52 a 66</ref> Sehnal si místo ve filmovém studiu ''Fox Film'', kde se vzhledem ke své atletické postavě (měřil 193 centimetry) zpočátku uplatnil jako pomocná síla, později jako kaskadér.
 +
První velkou roli mu nabídl režisér [[Raoul Walsh]] ve výpravném westernu ''[[Big Trail]]'' ([[1930]]). Při této příležitosti dostal Duke Morrison nové jméno: John Wayne (ještě v&nbsp;roce [[1971]] v&nbsp;rozhovoru uvedl: „Trvalo mi dlouho, než jsem si na ně zvykl. A&nbsp;pořád neslyším, když na mě někdo zavolá Johne“<ref name="#1">A Candid Interview with John Wayne, Playboy, May 1971</ref>). Snímek v&nbsp;kinech neuspěl, ale Wayne se uchytil v&nbsp;nízkonákladových [[western]]ech a za osm let účinkoval v&nbsp;šedesáti filmech. „Bylo to období velké hospodářské krize. Když člověk potřeboval práci, jednoduše udělal, co se mu řeklo,“ vzpomínal Wayne později. „Pracovní den trval dvanáct až dvacet hodin. Nenajímali si vás proto, abyste hráli, požadovali jenom výdrž. Nesměli jste to prostě vzdát.“<ref>Roberts, Randy: John Wayne: American</ref> V&nbsp;roce [[1939]] ho režisér [[John Ford]] obsadil do westernu ''[[Přepadení (film, 1939)|Přepadení]]'' ''([[Stagecoach]])''. Film získal dva [[Oscar]]y a role Ringo Kida znamenala průlom ve Waynově kariéře.<ref>Ronald L. Davis: Duke: The Life and Image of John Wayne, s. 87</ref>
 +
 +
Ve 40.&nbsp;letech hrál Wayne v&nbsp;řadě romantických a dobrodružných filmů, jako byly například ''[[The Spoilers]]'' ([[Kazisvěti]], [[1942]]) s&nbsp;[[Marlene Dietrichová|Marlene Dietrichovou]], ''[[A&nbsp;Lady Takes a Chance]]'' ([[1943]]) s&nbsp;[[Jean Arthurová|Jean Arthurovou]] nebo [[Cecil B. DeMille|DeMillův]] výpravný epos ''[[Reap the Wild Wind]]'' ([[Karibští piráti]], [[1942]]). Úspěch zaznamenal ve válečných filmech ''[[Flying Tigers (film)|Flying Tigers]]'' ([[1942]]), ''[[Back to Bataan]]'' ([[Zpátky do Bataanu]], [[1945]]) a ''[[They Were Expendable]]'' ([[Byli obětováni]], [[1945]]). Za postavu seržanta Johna Strykera v&nbsp;''[[Sands of Iwo Jima]]'' ([[V&nbsp;píscích Iwo Šimy]], [[1949]]) obdržel nominaci na [[Oscar]]a.<ref>22nd Academy Winners</ref> Šťastnou ruku měl Wayne i při výběru westernů; ve filmu ''[[Červená řeka (film, 1948)|Červená řeka]]'' ([[1948]]) režiséra [[Howard Hawks|Howarda Hawkse]] vytvořil další modelovou postavu klasického westernu. Následoval první a druhý díl [[John Ford|Fordovy]] volné kavalerijní trilogie ''[[Fort Apache]]'' ([[1948]]) a ''[[She Wore a Yellow Ribbon]]'' ([[Měla žlutou stužku]], [[1949]]), natočený v&nbsp;exteriérech [[Monument Valley]]. Třetí díl trilogie, ''[[Rio Grande (film, 1950)|Rio Grande]]'' ([[1950]]), v&nbsp;němž hrál po boku [[Maureen O´Harová|Maureen O´Harové]], Wayna definitivně zařadil mezi nejlépe placené hollywoodské hvězdy.
 +
[[Soubor:John Wayne The searchers Ford Trailer screenshot (29).jpg|thumb|240px|Snímek z filmu ''Stopaři'' (1956)]]
 +
[[Soubor:The searchers Ford Trailer screenshot (8).jpg|thumb|240px|''The Searchers'' (1956)]]
 +
Padesátá léta startují šňůru Waynových komerčně i umělecky zdařilých filmů. Snímky jako válečný ''[[Operation Pacific]]'' ([[Operace Pacifik]], [[1951]]), [[John Ford|Fordův]] divácký hit ''[[The Quiet Man]]'' ([[Tichý muž]], [[1952]]), který parafrázuje Shakespearovu hru [[Zkrocení zlé ženy]] a přesazuje ji do [[Irsko|Irska]] dvacátých let, western ''[[Hondo]]'' ([[1953]]) s&nbsp;prokresleným vztahem osadníků a [[Indiáni|Indiánů]] či [[William A. Wellman|Wellmanův]] letecký katastrofický snímek ''[[The High and Mighty]]'' ([[Rozbouřené nebe]], [[1954]]) udržovaly Waynovu popularitu na vrcholu. Jeho Ethan Edwards, který se v&nbsp;syrovém [[John Ford|Fordově]] westernu ''[[The Searchers]]'' ([[Stopaři]], [[1956]]) vydává pomstít smrt svého bratra a jeho rodiny, se zařadil mezi stovku nejlepších hereckých výkonů dějin kinematografie<ref>http://www.filmsite.org/100greatperformances.html, 100 Greatest Movie Performances of All Time, Premiere Magazine, 2006, datum přístupu 2014-06-25</ref> a film byl označen za nejlepší americký western všech dob.<ref>http://www.afi.com/10top10/category.aspx?cat=3, Top 10 Westerns, AFI's 10 Top 10, datum přístupu 2014-06-25</ref> V&nbsp;''[[Horse Soldiers]]'' ([[Kavaleristé]], [[1959]]) z&nbsp;období [[americká občanská válka|americké občanské války]] ztělesnil Wayne unionistického plukovníka, který se vydává na riskantní misi hluboko do nepřátelského území. Postavu zásadového šerifa v&nbsp;[[Howard Hawks|Hawksově]] westernu ''[[Rio Bravo]]'' ([[1959]]), který se považuje za antitezi [[Fred Zinnemann|Zinnemannova]] snímku ''[[High Noon]]'' ([[V&nbsp;pravé poledne]], [[1952]]), odlehčil humorem charakteristickým pro pozdější westerny.
 +
 +
V&nbsp;60.&nbsp;letech následovaly westerny ''[[The Man Who Shot Liberty Valance]]'' ([[Muž, který zastřelil Liberty Valance]], [[1962]]) či ''[[El Dorado]]'' ([[1966]]), dobrodružný snímek ''[[Hatari!]]'' ([[1962]]) z&nbsp;prostředí afrického národního parku, válečný velkofilm ''[[The Longest Day]]'' ([[Nejdelší den]], [[1962]]) o&nbsp;vylodění v&nbsp;[[Normandie|Normandii]] či snímek z&nbsp;konce [[americká občanská válka|americké občanské války]] ''[[The Undefeated]]'' ([[Neporažení]], [[1969]]). Tuto úspěšnou dekádu završila westernová komedie ''[[True Grit]]'' ([[Maršál]], [[1969]]), která Waynovi za postavu maršála Cogburna vynesla [[Oscar]]a. Svou kariéru zakončil tou dobou už vážně nemocný herec roku [[1976]] filmem ''[[Střelec (film, 1976)|Střelec]]'' ''([[Shootist]])''.
 +
 +
Waynovi trvalo řadu let, než se vypracoval na vrchol, a od toho se odvíjel jeho respekt k&nbsp;fanouškům i věcnost, s&nbsp;níž bral svou kariéru. „Znám /Johna Wayna/ dobře, jsem jeho nejpilnější student,“ poznamenal. „Jak jinak? Vždyť je to taky můj hlavní zdroj obživy.“<ref>Martin Chilton: John Wayne, 10 things you may not know about the star of True Grit, The Telegraph, April 9, 2014</ref> Wayne se prosadil nejen jako herec, ale i jako režisér a producent; v&nbsp;50.&nbsp;letech založil produkční společnost ''Batjac Productions'', která se podílela na řadě filmů, sloužila jako líheň pro mladé talenty a umožňovala mu realizovat vlastní projekty, na jejichž platformě vyjadřoval své osobní postoje a politické názory.
 +
 +
Wayne drží rekord v popularitě: od roku [[1950]] do [[1970]] se pravidelně umisťoval na žebříčcích a dvakrát po sobě získal ocenění filmová hvězda desetiletí. Když roku [[1994]] začal ústav ''Harris Poll'' zveřejňovat desítku nejoblíbenějších filmových představitelů, Wayne byl jediný z&nbsp;nežijících herců, který se v&nbsp;žebříčku umístil, a neopustil ho ani po dvaceti letech. Navíc podle údajů z&nbsp;roku [[2013]] stále zaujímá první místo ve statistice kasovně nejúspěšnějších herců. Wayne svým prototypem hrdiny, který se nikdy nezpronevěří sám sobě, vytvořil filmovou postavu, která odolává zubu času. Jeho popularita postupně přerostla běžnou slávu filmové hvězdy a bývá považován za symbol tradičních amerických hodnot a ideálů.
 +
 +
== Politika ==
 +
John Wayne měl pověst konzervativního patriota. Když [[Spojené státy americké|Spojené státy]] vstoupily do [[druhá světová válka|druhé světové války]], zapojil se do [[hollywood]]ského válečného úsilí, podal si žádost do vojenské zpravodajské služby<ref>http://www.archives.gov/press/press-kits/american-originals-traveling.html#wayne, National Archives,
 +
John Wayne's application for employment with the Office of Strategic Services, August 2, 1943, datum přístupu 2014-06-25</ref> a absolvoval cesty po amerických vojenských základnách v&nbsp;Jižním Pacifiku. Přestože sám vojákem nikdy nebyl, díky svým rolím a dlouhodobé podpoře válečným veteránům se stal symbolem americké armády. Obdržel vojenské vyznamenání ''Iron Mike Award''<ref>http://news.google.com/newspapers?nid=1454&dat=19710727&id=lmRNAAAAIBAJ&sjid=swkEAAAAIBAJ&pg=7165,4404055, Star-News, July 21, 1971, Marines present Wayne with Iron Mike award, datum přístupu 2014-06-25</ref> a ocenění ''Naval Heritage Award'' za celoživotní podporu námořnictvu. Je rovněž držitelem amerických státních vyznamenání [[Prezidentská medaile svobody]]<ref>Presidential Medal of Freedom Remarks at the Presentation Ceremony, June 9, 1980</ref> a [[Zlatá medaile Kongresu]].<ref>http://history.house.gov/Institution/Gold-Medal/Gold-Medal-Recipients/, Congressional Gold Medal Recipients, History, Arts & Archives, US House of Representatives, datum přístupu 2014-06-25</ref>
 +
 +
Wayne patřil k&nbsp;přesvědčeným antikomunistům, byl členem ''Motion Picture Alliance for the Preservation of American Ideals'' a podporoval Republikánskou stranu. Svými názory si v&nbsp;době amerických levicových bouří na přelomu 60.&nbsp;a 70.&nbsp;let 20.&nbsp;století získal řadu odpůrců a veřejná podpora [[válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]] mu u&nbsp;intelektuální obce vynesla nálepku reakcionáře. On sám k&nbsp;tomu s&nbsp;nadsázkou poznamenal: „Vždycky jsem se považoval za liberála, ale ke svému nemalému údivu jsem se dozvěděl, že jsem pravicový extremista.“<ref>Carol Lea Mueller: The Quotable John Wayne: The Grit and Wisdom of an American Icon s. 7</ref> Wayne „uznával vlastní soukromý kodex, který předpokládal individuální zodpovědnost a poctivost, věrnost přátelům, primární přímočaré vlastenectví a víru v&nbsp;americký sen podnikavosti, tvrdé práce a odměny“.<ref>http://emanuellevy.com/comment/john-waynes-politics-unabashed-yankee-doodle-9/, Emanuel Levy: John Wayne's Politics: Unabashed Yankee Doodle, November 12, 2009, datum přístupu 2014-06-25</ref> Na námitku, že jeho okázalý nekritický patriotismus nejde s&nbsp;dobou, odpovídal: „Svou vlast mám rád i se všemi jejími chybami. Nestydím se za to, nikdy jsem se za to nestyděl a ani se stydět nebudu.“<ref>Carol Lea Mueller: The Quotable John Wayne: The Grit and Wisdom of an American Icon"</ref> Když v&nbsp;roce [[1973]] namluvil album ''America: Why I&nbsp;Love Her'', byla nahrávka nominována na cenu [[Cena Grammy|Grammy]] za mluvené slovo; úspěch zažilo i obnovené vydání po teroristickém útoku na USA v&nbsp;září 2001.<ref>http://www.allmusic.com/album/america-why-i-love-her-mw0000662483/awards, All Music, Billboard Albums, datum přístupu 2014-06-25</ref>
 +
 +
== Alamo a Green Berets ==
 +
Historickou fresku ''[[Alamo (film)|Alamo]]'' ([[1960]]) připravoval Wayne přes deset let. Příběh hrstky vojáků, kteří se roku 1836 postaví mnohonásobné přesile mexické armády a v&nbsp;boji za svobodu a nezávislost [[Texas]]u položí své životy, pojal jako výpravný hrdinský epos. „Chtěl jsem vytvořit velkolepý epický film, který by oznamoval světu: Amerika!“ vysvětlil Wayne v&nbsp;jednom z&nbsp;rozhovorů.<ref name="#1" /> Nechal vystavět rozsáhlé kulisy a dodatečné výdaje hradil z&nbsp;vlastních zdrojů. Šlo o&nbsp;jeden z&nbsp;nejdražších snímků roku, a přestože sklidil vesměs příznivé ohlasy, komerčně nesplnil očekávání. Waynova produkční společnost se ocitla na pokraji krachu a trvalo několik let, než se podařilo krizi zažehnat. Po čase výhradní práva na film odkoupilo studio ''United Artists''. Více než tříhodinový snímek (v&nbsp;původní podobě trval 202 minuty, v&nbsp;pozdější sestříhané 167 minut) získal Oscara za zvuk<ref>33rd Academy Awards, 1961, datum přístupu 2014-06-25</ref> a [[Zlatý globus]] za hudbu [[Dimitri Tiomkin|Dimitri Tiomkina]].
 +
 +
Když se koncem 60.&nbsp;let rozhořela debata kolem [[válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]], Wayne se postavil na stranu armády a na protiválečnou atmosféru zareagoval snímkem ''[[Green Berets]]'' ([[Zelené barety]], [[1968]]), který sám produkoval, režíroval a hrál v&nbsp;něm jednu z&nbsp;hlavních rolí. Řemeslně zvládnutý film, jemuž nechybí akce, hrdinství, komický prvek ani příměs sentimentu, získal kontroverzní pověst, která ho už neopustila. Přišel do kin v&nbsp;červnu [[1968]], kdy protesty proti vietnamské válce kulminovaly, a v&nbsp;novinách vyvolal negativní, až osobně angažované reakce: „Film je tak neskutečný, neuvěřitelně hloupý, tak odporný a v&nbsp;každém detailu falešný… Je hnusný a vyšinutý“ (''New York Times'').<ref>http://www.nytimes.com/movie/review?res=990CE1D8163AE134BC4851DFB0668383679EDE, Renata Adler: The Green Berets, June 20, 1968, The New York Times, datum přístupu 2014-06-25</ref> Kritici ho označili za bezduchou válečnou propagandu. K&nbsp;tomu Wayne v&nbsp;jednom z&nbsp;rozhovorů podotkl: „Souhlasím s&nbsp;nimi. Je to americký film o&nbsp;Američanech, z&nbsp;nichž se stali hrdinové. V&nbsp;tom smyslu je to propaganda.“<ref name="#1" /> Wayne, který chtěl filmem ocenit úlohu zvláštních jednotek a ke spolupráci přizval i vojenské poradce, aby prostředí vojenského tábora vykreslil co nejrealističtěji, chápal, že válka ve Vietnamu je nepopulární, ale dodává: „Proboha, která válka byla kdy populární? Ti muži přece nechtějí být ve Vietnamu o&nbsp;nic víc než kdo jiný. Ale když už tam jednou jste, nemůžete se tvářit neutrálně.“<ref>http://emanuellevy.com/review/green-berets-the-2/, Emanuelle Levy: The Green Berets, January 29, 2006, datum přístupu 2014-06-25</ref> Film za prvních šest měsíců vynesl 8,7 milionů dolarů<ref>Lawrence H. Suid: Guts & Glory, The Making of the American Military Image in Film, s. 256</ref> a kasovně šlo o&nbsp;jeden z&nbsp;nejúspěšnějších snímků roku.
 +
 +
== Soukromý život a osobnost ==
 +
John Wayne byl třikrát ženatý; léta [[1933]] se oženil s&nbsp;Josephine Saenzovou (1908–2003), dcerou panamského konzula, s&nbsp;níž se seznámil na vysoké škole. Měli spolu čtyři děti, ale manželství nevydrželo Waynův hektický způsob života a jeho pracovní nasazení. To nakonec stálo u&nbsp;rozvratu i následujících manželství s&nbsp;mexickou herečkou Esperanzou Baurovou (1924–1961) a peruánskou herečkou Pilar Palleteovou (nar.&nbsp;1928), s&nbsp;níž měl tři děti; po rozchodu s&nbsp;třetí manželkou v&nbsp;roce [[1973]] žil s&nbsp;Pat Stacyovou (1941–1995). Wayne se kromě herectví věnoval i podnikání, vlastnil ranč, hotel, ropné vrty a měl podíly ve firmách, které mu zajišťovaly dodatečné příjmy pro financování rozsáhlé rodiny.
 +
 +
Podle pamětníků byl Wayne výrazná osobnost. Proslul jako vtipný společník i loajální přítel, který ve své produkční společnosti často zaměstnával bývalé kolegy ještě z&nbsp;dob svých začátků.<ref>Scott Eyman: John Wayne: Life and Legend, s. 372</ref> Byl výborný šachista, zajímal se o&nbsp;historii a ve svém oboru měl pověst profesionála: „Vždycky přišel včas. Vždycky znal text. Vždycky měl plno nápadů, co by se dalo udělat. Tvrdý na režiséry, kteří si řádně neudělali domácí úkoly. Ohleduplný ke kolegům hercům. S&nbsp;lidmi, kteří práci odbývali, neměl žádnou trpělivost. A nijak to nezastíral.“<ref>Katherine Hepburn: Me, Stories of My Life s. 278</ref>
 +
 +
Wayne byl silný kuřák, roku [[1964]] mu diagnostikovali [[rakovina|rakovinu]] plic, přišel o&nbsp;část plíce a u&nbsp;namáhavějších výkonů musel během natáčení používat kyslíkovou masku. Podařilo se mu nemoc překonat, brzy po operaci se vrátil a dotočil hlavní roli ve filmu ''Synové Katie Elderové'' (Sons of Katie Elder, [[1965]]). V&nbsp;lednu [[1979]] se rakovina vrátila. John Wayne zemřel 11.&nbsp;června [[1979]]. Nápis na jeho náhrobku začíná úryvkem jeho rozhovoru z&nbsp;května [[1971]]: „Nejdůležitější v&nbsp;životě je zítřek.“<ref>http://www.seeing-stars.com/Buried2/PacificView.shtml, Pacific View Memorial Park, datum přístupu 2014-06-20</ref>
 +
 +
== Film ==
 +
Mezi lety 1926–1977 natočil '''170''' filmů, z&nbsp;nich bylo okolo 100 [[western]]ů.
 +
* 1945 – [[Dakota]] USA – role: John Devlin
 +
* 1949 – [[Bojovný muž z Kentucky]] (The Fighting Kentuckian) USA – role: John Breen
 +
* 1957 – [[Legenda o ztraceném]] (Legend of the Lost) USA / Itálie – role: Joe January
 +
* 1970 – [[Rio Lobo]] USA – role: plukovník Cord McNally
 +
* 1975 – [[Šerif Cogburn]] (Rooster Cogburn) USA – role: maršál Spojených států Reuben&nbsp;J. „Rooster“ Cogburn
 +
 +
== Literatura ==
 +
* {{Citace monografie | jméno = Randy | příjmení = Roberts | titul = John Wayne: American | url = https://archive.org/details/johnwayneamerica0000robe | vydavatel = Bison Books | místo = Kentucky | rok = 1997 | počet stran = 762| strany = [https://archive.org/details/johnwayneamerica0000robe/page/52 52]-66 | isbn = 978-0803289703 | jazyk = en}}
 +
* {{Citace monografie | jméno = Randy | příjmení = Roberts | titul = John Wayne: American | url = https://archive.org/details/johnwayneamerica0000robe | vydavatel = Bison Books | místo = Kentucky | rok = 1997 | počet stran = 762 | strany = [https://archive.org/details/johnwayneamerica0000robe/page/105 105] |isbn = 978-0803289703 | jazyk = en}}
 +
* {{Citace monografie | jméno = Ronald L | příjmení = Davis | titul = Duke: The Life and Image of John Wayne | url = https://archive.org/details/dukelifeimageofj00unse | vydavatel = University of Oklahoma Press | místo = Oklahoma | rok = 2001 | počet stran = 400 | strany = [https://archive.org/details/dukelifeimageofj00unse/page/87 87] | isbn = 978-0806133294 | jazyk = en}}
 +
* {{Citace monografie | jméno = Carol Lea | příjmení = Mueller | titul = The Quotable John Wayne: The Grit and Wisdom of an American Icon | url = https://archive.org/details/quotablejohnwayn0000wayn | vydavatel = Taylor Trade Publishing | místo = Maryland | rok = 2007| počet stran = 88 | strany = [https://archive.org/details/quotablejohnwayn0000wayn/page/7 7] | isbn = 978-1589793323 | jazyk = en}}
 +
* {{Citace monografie | jméno = Carol Lea | příjmení = Mueller | titul = The Quotable John Wayne: The Grit and Wisdom of an American Icon | url = https://archive.org/details/quotablejohnwayn0000wayn | vydavatel = Taylor Trade Publishing | místo = Maryland | rok = 2007| počet stran = 88 | strany = [https://archive.org/details/quotablejohnwayn0000wayn/page/4 4] | isbn = 978-1589793323 | jazyk = en}}
 +
* {{Citace monografie | jméno = Lawrence H | příjmení = Suid | titul = Guts & Glory, The Making of the American Military Image in Film | url = https://archive.org/details/gutsglorymakingo0000suid | vydavatel = The University Press of Kentucky | místo = Kentucky | rok = 2002| počet stran = 768 | strany = [https://archive.org/details/gutsglorymakingo0000suid/page/256 256] | isbn = 978-0813190181 | jazyk = en}}
 +
* {{Citace monografie | jméno = Scott | příjmení = Eyman| titul = John Wayne: The Life and Legend | url = https://archive.org/details/johnwaynelifeleg0000eyma | vydavatel = Simon & Schuster | místo = New York | rok = 2014 | počet stran = 672 | strany = [https://archive.org/details/johnwaynelifeleg0000eyma/page/372 372] | isbn = 978-1439199589 | jazyk = en}}
 +
* {{Citace monografie | jméno = Katherine | příjmení = Hepburn| odkaz na autora = Katharine Hepburn | titul = Me, Stories of My Life | url = https://archive.org/details/me00kath | vydavatel = Ballantine Books | místo = New York | rok = 1996| počet stran = 432 | strany = [https://archive.org/details/me00kath/page/278 278] | isbn = 978-0345410092 | jazyk = en}}
 +
* MRZENA, Tomáš. ''Hvězda westernů, které říkali podle psa. Na jméno John si Wayne nikdy nezvykl''. ''iDNES.cz'' [online]. MAFRA, 15. červen 2024. Prémiový obsah. [http://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/john-wayne-marion-robert-marrison-western-kovboj-zapad.A240613_101245_lidicky_laci Dostupné online (česky)].
 +
 +
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album John Wayne|Mnoho fotografií – John Wayne]]'''
 +
== Reference ==
 +
<references />
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* {{Čsfd osoba|id=507|jméno=John Wayne}}
 
* {{Imdb osoba|id=0000078|jméno=John Wayne}}
* {{Imdb osoba|id=0000078|jméno=John Wayne}}
-
* [http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=106298 CoJeCo - John Wayne]
+
* {{Čsfd osoba|id=507|jméno=John Wayne}}
 +
* [http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=106298 CoJeCo –&nbsp;John Wayne]
 +
 
-
{{Commons|John Wayne}}
+
{{Flickr|John+Wayne}}{{Commonscat|John Wayne}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{DEFAULTSORT:Wayne, John}}
-
[[Kategorie:Americký herec|Wayne, John]]
+
[[Kategorie:Americký herec]]
-
[[Kategorie:Držitelé Oscara|Wayne, John]]
+
[[Kategorie:Držitelé Oscara]]
 +
[[Kategorie:Držitelé ceny Zlatý glóbus]]
 +
[[Kategorie:Nositelé Prezidentské medaile svobody]]
 +
[[Kategorie:Hollywoodský chodník slávy]]
 +
[[Kategorie:Členové Republikánské strany (USA)]]
 +
[[Kategorie:Američtí křesťané]]
 +
[[Kategorie:Nositelé Zlaté medaile Kongresu]]
 +
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 24. 5. 2025, 17:41

John Wayne (asi 1965)

John Wayne, rodným jménem Marion Robert Morrison (* 26. května 1907, Winterset, Iowa, USA, † 11. června 1979, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký filmový herec, režisér a producent.

Hrál ve válečných filmech, westernech, dobrodružných historických filmech a romantických komediích. V roce 1970 obdržel Oscara za herecký výkon ve filmu Maršál.

V roce 1999 jej Americký filmový institut zařadil mezi největší filmové legendy.

Obsah

Začátky a herecká kariéra

Riders of Destiny (1933)
John Wayne a Ward Bond v Tall in the Saddle (1944)

Marion Robert „Duke“ Morrison pocházel z chudých poměrů. Narodil se v Iowě, ale roku 1916 se rodina přestěhovala do Glendale v Kalifornii, kde Duke v roce 1921 nastoupil na Glendale High School. Léta 1925 získal sportovní stipendium na University of South California na práva, ale o stipendium po dvou letech kvůli zranění přišel a musel univerzitu opustit.[1] Sehnal si místo ve filmovém studiu Fox Film, kde se vzhledem ke své atletické postavě (měřil 193 centimetry) zpočátku uplatnil jako pomocná síla, později jako kaskadér.

První velkou roli mu nabídl režisér Raoul Walsh ve výpravném westernu Big Trail (1930). Při této příležitosti dostal Duke Morrison nové jméno: John Wayne (ještě v roce 1971 v rozhovoru uvedl: „Trvalo mi dlouho, než jsem si na ně zvykl. A pořád neslyším, když na mě někdo zavolá Johne“[2]). Snímek v kinech neuspěl, ale Wayne se uchytil v nízkonákladových westernech a za osm let účinkoval v šedesáti filmech. „Bylo to období velké hospodářské krize. Když člověk potřeboval práci, jednoduše udělal, co se mu řeklo,“ vzpomínal Wayne později. „Pracovní den trval dvanáct až dvacet hodin. Nenajímali si vás proto, abyste hráli, požadovali jenom výdrž. Nesměli jste to prostě vzdát.“[3] V roce 1939 ho režisér John Ford obsadil do westernu Přepadení (Stagecoach). Film získal dva Oscary a role Ringo Kida znamenala průlom ve Waynově kariéře.[4]

Ve 40. letech hrál Wayne v řadě romantických a dobrodružných filmů, jako byly například The Spoilers (Kazisvěti, 1942) s Marlene Dietrichovou, A Lady Takes a Chance (1943) s Jean Arthurovou nebo DeMillův výpravný epos Reap the Wild Wind (Karibští piráti, 1942). Úspěch zaznamenal ve válečných filmech Flying Tigers (1942), Back to Bataan (Zpátky do Bataanu, 1945) a They Were Expendable (Byli obětováni, 1945). Za postavu seržanta Johna Strykera v Sands of Iwo Jima (V píscích Iwo Šimy, 1949) obdržel nominaci na Oscara.[5] Šťastnou ruku měl Wayne i při výběru westernů; ve filmu Červená řeka (1948) režiséra Howarda Hawkse vytvořil další modelovou postavu klasického westernu. Následoval první a druhý díl Fordovy volné kavalerijní trilogie Fort Apache (1948) a She Wore a Yellow Ribbon (Měla žlutou stužku, 1949), natočený v exteriérech Monument Valley. Třetí díl trilogie, Rio Grande (1950), v němž hrál po boku Maureen O´Harové, Wayna definitivně zařadil mezi nejlépe placené hollywoodské hvězdy.

Snímek z filmu Stopaři (1956)
The Searchers (1956)

Padesátá léta startují šňůru Waynových komerčně i umělecky zdařilých filmů. Snímky jako válečný Operation Pacific (Operace Pacifik, 1951), Fordův divácký hit The Quiet Man (Tichý muž, 1952), který parafrázuje Shakespearovu hru Zkrocení zlé ženy a přesazuje ji do Irska dvacátých let, western Hondo (1953) s prokresleným vztahem osadníků a Indiánů či Wellmanův letecký katastrofický snímek The High and Mighty (Rozbouřené nebe, 1954) udržovaly Waynovu popularitu na vrcholu. Jeho Ethan Edwards, který se v syrovém Fordově westernu The Searchers (Stopaři, 1956) vydává pomstít smrt svého bratra a jeho rodiny, se zařadil mezi stovku nejlepších hereckých výkonů dějin kinematografie[6] a film byl označen za nejlepší americký western všech dob.[7] V Horse Soldiers (Kavaleristé, 1959) z období americké občanské války ztělesnil Wayne unionistického plukovníka, který se vydává na riskantní misi hluboko do nepřátelského území. Postavu zásadového šerifa v Hawksově westernu Rio Bravo (1959), který se považuje za antitezi Zinnemannova snímku High Noon (V pravé poledne, 1952), odlehčil humorem charakteristickým pro pozdější westerny.

V 60. letech následovaly westerny The Man Who Shot Liberty Valance (Muž, který zastřelil Liberty Valance, 1962) či El Dorado (1966), dobrodružný snímek Hatari! (1962) z prostředí afrického národního parku, válečný velkofilm The Longest Day (Nejdelší den, 1962) o vylodění v Normandii či snímek z konce americké občanské války The Undefeated (Neporažení, 1969). Tuto úspěšnou dekádu završila westernová komedie True Grit (Maršál, 1969), která Waynovi za postavu maršála Cogburna vynesla Oscara. Svou kariéru zakončil tou dobou už vážně nemocný herec roku 1976 filmem Střelec (Shootist).

Waynovi trvalo řadu let, než se vypracoval na vrchol, a od toho se odvíjel jeho respekt k fanouškům i věcnost, s níž bral svou kariéru. „Znám /Johna Wayna/ dobře, jsem jeho nejpilnější student,“ poznamenal. „Jak jinak? Vždyť je to taky můj hlavní zdroj obživy.“[8] Wayne se prosadil nejen jako herec, ale i jako režisér a producent; v 50. letech založil produkční společnost Batjac Productions, která se podílela na řadě filmů, sloužila jako líheň pro mladé talenty a umožňovala mu realizovat vlastní projekty, na jejichž platformě vyjadřoval své osobní postoje a politické názory.

Wayne drží rekord v popularitě: od roku 1950 do 1970 se pravidelně umisťoval na žebříčcích a dvakrát po sobě získal ocenění filmová hvězda desetiletí. Když roku 1994 začal ústav Harris Poll zveřejňovat desítku nejoblíbenějších filmových představitelů, Wayne byl jediný z nežijících herců, který se v žebříčku umístil, a neopustil ho ani po dvaceti letech. Navíc podle údajů z roku 2013 stále zaujímá první místo ve statistice kasovně nejúspěšnějších herců. Wayne svým prototypem hrdiny, který se nikdy nezpronevěří sám sobě, vytvořil filmovou postavu, která odolává zubu času. Jeho popularita postupně přerostla běžnou slávu filmové hvězdy a bývá považován za symbol tradičních amerických hodnot a ideálů.

Politika

John Wayne měl pověst konzervativního patriota. Když Spojené státy vstoupily do druhé světové války, zapojil se do hollywoodského válečného úsilí, podal si žádost do vojenské zpravodajské služby[9] a absolvoval cesty po amerických vojenských základnách v Jižním Pacifiku. Přestože sám vojákem nikdy nebyl, díky svým rolím a dlouhodobé podpoře válečným veteránům se stal symbolem americké armády. Obdržel vojenské vyznamenání Iron Mike Award[10] a ocenění Naval Heritage Award za celoživotní podporu námořnictvu. Je rovněž držitelem amerických státních vyznamenání Prezidentská medaile svobody[11] a Zlatá medaile Kongresu.[12]

Wayne patřil k přesvědčeným antikomunistům, byl členem Motion Picture Alliance for the Preservation of American Ideals a podporoval Republikánskou stranu. Svými názory si v době amerických levicových bouří na přelomu 60. a 70. let 20. století získal řadu odpůrců a veřejná podpora války ve Vietnamu mu u intelektuální obce vynesla nálepku reakcionáře. On sám k tomu s nadsázkou poznamenal: „Vždycky jsem se považoval za liberála, ale ke svému nemalému údivu jsem se dozvěděl, že jsem pravicový extremista.“[13] Wayne „uznával vlastní soukromý kodex, který předpokládal individuální zodpovědnost a poctivost, věrnost přátelům, primární přímočaré vlastenectví a víru v americký sen podnikavosti, tvrdé práce a odměny“.[14] Na námitku, že jeho okázalý nekritický patriotismus nejde s dobou, odpovídal: „Svou vlast mám rád i se všemi jejími chybami. Nestydím se za to, nikdy jsem se za to nestyděl a ani se stydět nebudu.“[15] Když v roce 1973 namluvil album America: Why I Love Her, byla nahrávka nominována na cenu Grammy za mluvené slovo; úspěch zažilo i obnovené vydání po teroristickém útoku na USA v září 2001.[16]

Alamo a Green Berets

Historickou fresku Alamo (1960) připravoval Wayne přes deset let. Příběh hrstky vojáků, kteří se roku 1836 postaví mnohonásobné přesile mexické armády a v boji za svobodu a nezávislost Texasu položí své životy, pojal jako výpravný hrdinský epos. „Chtěl jsem vytvořit velkolepý epický film, který by oznamoval světu: Amerika!“ vysvětlil Wayne v jednom z rozhovorů.[2] Nechal vystavět rozsáhlé kulisy a dodatečné výdaje hradil z vlastních zdrojů. Šlo o jeden z nejdražších snímků roku, a přestože sklidil vesměs příznivé ohlasy, komerčně nesplnil očekávání. Waynova produkční společnost se ocitla na pokraji krachu a trvalo několik let, než se podařilo krizi zažehnat. Po čase výhradní práva na film odkoupilo studio United Artists. Více než tříhodinový snímek (v původní podobě trval 202 minuty, v pozdější sestříhané 167 minut) získal Oscara za zvuk[17] a Zlatý globus za hudbu Dimitri Tiomkina.

Když se koncem 60. let rozhořela debata kolem války ve Vietnamu, Wayne se postavil na stranu armády a na protiválečnou atmosféru zareagoval snímkem Green Berets (Zelené barety, 1968), který sám produkoval, režíroval a hrál v něm jednu z hlavních rolí. Řemeslně zvládnutý film, jemuž nechybí akce, hrdinství, komický prvek ani příměs sentimentu, získal kontroverzní pověst, která ho už neopustila. Přišel do kin v červnu 1968, kdy protesty proti vietnamské válce kulminovaly, a v novinách vyvolal negativní, až osobně angažované reakce: „Film je tak neskutečný, neuvěřitelně hloupý, tak odporný a v každém detailu falešný… Je hnusný a vyšinutý“ (New York Times).[18] Kritici ho označili za bezduchou válečnou propagandu. K tomu Wayne v jednom z rozhovorů podotkl: „Souhlasím s nimi. Je to americký film o Američanech, z nichž se stali hrdinové. V tom smyslu je to propaganda.“[2] Wayne, který chtěl filmem ocenit úlohu zvláštních jednotek a ke spolupráci přizval i vojenské poradce, aby prostředí vojenského tábora vykreslil co nejrealističtěji, chápal, že válka ve Vietnamu je nepopulární, ale dodává: „Proboha, která válka byla kdy populární? Ti muži přece nechtějí být ve Vietnamu o nic víc než kdo jiný. Ale když už tam jednou jste, nemůžete se tvářit neutrálně.“[19] Film za prvních šest měsíců vynesl 8,7 milionů dolarů[20] a kasovně šlo o jeden z nejúspěšnějších snímků roku.

Soukromý život a osobnost

John Wayne byl třikrát ženatý; léta 1933 se oženil s Josephine Saenzovou (1908–2003), dcerou panamského konzula, s níž se seznámil na vysoké škole. Měli spolu čtyři děti, ale manželství nevydrželo Waynův hektický způsob života a jeho pracovní nasazení. To nakonec stálo u rozvratu i následujících manželství s mexickou herečkou Esperanzou Baurovou (1924–1961) a peruánskou herečkou Pilar Palleteovou (nar. 1928), s níž měl tři děti; po rozchodu s třetí manželkou v roce 1973 žil s Pat Stacyovou (1941–1995). Wayne se kromě herectví věnoval i podnikání, vlastnil ranč, hotel, ropné vrty a měl podíly ve firmách, které mu zajišťovaly dodatečné příjmy pro financování rozsáhlé rodiny.

Podle pamětníků byl Wayne výrazná osobnost. Proslul jako vtipný společník i loajální přítel, který ve své produkční společnosti často zaměstnával bývalé kolegy ještě z dob svých začátků.[21] Byl výborný šachista, zajímal se o historii a ve svém oboru měl pověst profesionála: „Vždycky přišel včas. Vždycky znal text. Vždycky měl plno nápadů, co by se dalo udělat. Tvrdý na režiséry, kteří si řádně neudělali domácí úkoly. Ohleduplný ke kolegům hercům. S lidmi, kteří práci odbývali, neměl žádnou trpělivost. A nijak to nezastíral.“[22]

Wayne byl silný kuřák, roku 1964 mu diagnostikovali rakovinu plic, přišel o část plíce a u namáhavějších výkonů musel během natáčení používat kyslíkovou masku. Podařilo se mu nemoc překonat, brzy po operaci se vrátil a dotočil hlavní roli ve filmu Synové Katie Elderové (Sons of Katie Elder, 1965). V lednu 1979 se rakovina vrátila. John Wayne zemřel 11. června 1979. Nápis na jeho náhrobku začíná úryvkem jeho rozhovoru z května 1971: „Nejdůležitější v životě je zítřek.“[23]

Film

Mezi lety 1926–1977 natočil 170 filmů, z nich bylo okolo 100 westernů.

  • 1945 – Dakota USA – role: John Devlin
  • 1949 – Bojovný muž z Kentucky (The Fighting Kentuckian) USA – role: John Breen
  • 1957 – Legenda o ztraceném (Legend of the Lost) USA / Itálie – role: Joe January
  • 1970 – Rio Lobo USA – role: plukovník Cord McNally
  • 1975 – Šerif Cogburn (Rooster Cogburn) USA – role: maršál Spojených států Reuben J. „Rooster“ Cogburn

Literatura

Velká Galerie

Reference

  1. ↑ Roberts, Randy: John Wayne: American, s. 52 a 66
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 A Candid Interview with John Wayne, Playboy, May 1971
  3. ↑ Roberts, Randy: John Wayne: American
  4. ↑ Ronald L. Davis: Duke: The Life and Image of John Wayne, s. 87
  5. ↑ 22nd Academy Winners
  6. ↑ http://www.filmsite.org/100greatperformances.html, 100 Greatest Movie Performances of All Time, Premiere Magazine, 2006, datum přístupu 2014-06-25
  7. ↑ http://www.afi.com/10top10/category.aspx?cat=3, Top 10 Westerns, AFI's 10 Top 10, datum přístupu 2014-06-25
  8. ↑ Martin Chilton: John Wayne, 10 things you may not know about the star of True Grit, The Telegraph, April 9, 2014
  9. ↑ http://www.archives.gov/press/press-kits/american-originals-traveling.html#wayne, National Archives, John Wayne's application for employment with the Office of Strategic Services, August 2, 1943, datum přístupu 2014-06-25
  10. ↑ http://news.google.com/newspapers?nid=1454&dat=19710727&id=lmRNAAAAIBAJ&sjid=swkEAAAAIBAJ&pg=7165,4404055, Star-News, July 21, 1971, Marines present Wayne with Iron Mike award, datum přístupu 2014-06-25
  11. ↑ Presidential Medal of Freedom Remarks at the Presentation Ceremony, June 9, 1980
  12. ↑ http://history.house.gov/Institution/Gold-Medal/Gold-Medal-Recipients/, Congressional Gold Medal Recipients, History, Arts & Archives, US House of Representatives, datum přístupu 2014-06-25
  13. ↑ Carol Lea Mueller: The Quotable John Wayne: The Grit and Wisdom of an American Icon s. 7
  14. ↑ http://emanuellevy.com/comment/john-waynes-politics-unabashed-yankee-doodle-9/, Emanuel Levy: John Wayne's Politics: Unabashed Yankee Doodle, November 12, 2009, datum přístupu 2014-06-25
  15. ↑ Carol Lea Mueller: The Quotable John Wayne: The Grit and Wisdom of an American Icon"
  16. ↑ http://www.allmusic.com/album/america-why-i-love-her-mw0000662483/awards, All Music, Billboard Albums, datum přístupu 2014-06-25
  17. ↑ 33rd Academy Awards, 1961, datum přístupu 2014-06-25
  18. ↑ http://www.nytimes.com/movie/review?res=990CE1D8163AE134BC4851DFB0668383679EDE, Renata Adler: The Green Berets, June 20, 1968, The New York Times, datum přístupu 2014-06-25
  19. ↑ http://emanuellevy.com/review/green-berets-the-2/, Emanuelle Levy: The Green Berets, January 29, 2006, datum přístupu 2014-06-25
  20. ↑ Lawrence H. Suid: Guts & Glory, The Making of the American Military Image in Film, s. 256
  21. ↑ Scott Eyman: John Wayne: Life and Legend, s. 372
  22. ↑ Katherine Hepburn: Me, Stories of My Life s. 278
  23. ↑ http://www.seeing-stars.com/Buried2/PacificView.shtml, Pacific View Memorial Park, datum přístupu 2014-06-20

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
John Wayne
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
John Wayne
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/John_Wayne“