Šablona:Článek dne/2025/20

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 7. 10. 2025, 13:32

Hrad Tolštejn je zřícenina středověkého hradu na severní straně Lužických hor na jihu Šluknovského výběžku v severních Čechách, přibližně 7 km jihozápadně od města Varnsdorf a 2 km jižně od centra obce Jiřetín pod Jedlovou v okrese Děčín, na jejímž katastrálním území leží. Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z Lužice na českou stranu Lužických hor. V průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem tolštejnské.

V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky, volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin.

Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové sopouchy, na jejichž úpatí se táhne věnec zdí a věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se vine po jižním úpatí skal a potom zatáčí k východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s přesností určit. Šlo o čtverhranné stavení s dvěma vraty a průjezdem.

První větší poškození utrpěla brána od švédských vojsk v roce 1642, potom z ní lidé z okolí brali stavební kámen, až v roce 1861 z větší části spadla. Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až 20 metrů. Součástí věže byla kuchyně se dvěma komorami, pivnice a sklep. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena padacím mostem, i když se nenašly žádné stopy po vodním příkopu. Měla asi průjezd lomeným obloukem a její součástí byla i branka pro pěší.
Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku 19. století byla 8 metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v současnosti zasypaný. Ve sklepě byla lázeň, při vykopávkách se našly dlaždice a žlábky.

Na venkovní zdi byl erb pánů ze Šlejnic a byla pomalovaná, snad tam byla rustika vyzdobená postavami, jak bylo běžné na omítkách 16. století. Krátká zeď vede ke čtverhrannému stavení obdélného základu, které jako předešlé sloužilo k obraně hradu, v jeho poschodí byl rytířský sál.

Od stavení vede zeď až k věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V jejím přízemí byla hladomorna, při vykopávkách se zde našly kosterní pozůstatky. Věž s hladomornou neměla v přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5 metrů nad zemí a přicházelo se k němu z vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak svědčí známky okna ve výši hradby. Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z nádržky, do které se sváděla dešťová voda. Nádržka je však již dávno zasypána. V 15. nebo 16. století byl na hradě postaven vodovod. Byly nalezeny zbytky vodovodních trubek vedoucích od Jedlové k Tolštejnu.

Nad dolní částí opevnění byl horní hrad, který byl důležitý ve 14. a v 15. století. Skalní sopouchy byly spojeny zděnou hradbou. Na větším sopouchu stála věž, která byla buďto celá zděná nebo měla zděný spodek. Zbytky zdí byly patrné ještě v 50. letech 20. století. Ke věži se chodilo po stupních vytesaných ve skále.

Lokalita pozdějšího hradu byla obydlena lidmi již před jeho vznikem, archeologické nálezy z okolí se však nedochovaly, protože byly před druhou světovou válkou součástí expozice v hradní restauraci, která byla po válce rozkradena. Dokládaly pravěké, pravděpodobně srbské osídlení území.

Hrad koupil Hynek Berka z Dubé, který je v roce 1404 připomínán jako patron kostela, další zmínka o něm je z roku 1408. Měl dospělé syny a postoupil jednomu z nich, Jindřichovi Berkovi, Tolštejn do doby, než zemře. Když Hynek Berka z Dubé v roce 1417 zemřel, jeho synové si rozdělili majetek.
Jan Berka z Dubé sympatizoval s myšlenkami mistra Jana Husa, za něhož se v roce 1415 přimlouval. Byl však obklíčen katolíky, a to jej po začátku husitských válek nutilo k taktizování a ke kompromisům.