Šablona:Článek dne HL/2025/20
Z Multimediaexpo.cz
(-- optimalizace) |
m (++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je zřícenina, která je chráněna jako {{Nowrap|[[kulturní památka České republiky]]}}, volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a [[Sasko|Saska]]. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin. | V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je zřícenina, která je chráněna jako {{Nowrap|[[kulturní památka České republiky]]}}, volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a [[Sasko|Saska]]. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin. | ||
| - | Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové sopouchy, na jejichž úpatí se táhne věnec zdí a věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se vine po jižním úpatí skal a potom zatáčí k východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s přesností určit. Šlo o čtverhranné stavení s dvěma vraty a průjezdem. | + | Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové sopouchy, na jejichž úpatí se táhne věnec zdí a věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se vine po jižním úpatí skal a potom zatáčí k východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s přesností určit. Šlo o čtverhranné stavení s dvěma vraty a průjezdem. |
První větší poškození utrpěla brána od [[Švédsko|švédských]] vojsk v roce 1642, potom z ní lidé z okolí brali stavební kámen, až v roce 1861 z větší části spadla. Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až 20 metrů. Součástí věže byla [[kuchyně]] se dvěma komorami, [[Pivnice (pohostinství)|pivnice]] a [[sklep]]. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena [[padací most|padacím mostem]], i když se nenašly žádné stopy po [[vodní příkop|vodním příkopu]]. Měla asi průjezd lomeným obloukem a její součástí byla i branka pro pěší.<br />Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku 19. století byla 8 metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v současnosti zasypaný. Ve sklepě byla [[lázeň]], při vykopávkách se našly dlaždice a žlábky. | První větší poškození utrpěla brána od [[Švédsko|švédských]] vojsk v roce 1642, potom z ní lidé z okolí brali stavební kámen, až v roce 1861 z větší části spadla. Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až 20 metrů. Součástí věže byla [[kuchyně]] se dvěma komorami, [[Pivnice (pohostinství)|pivnice]] a [[sklep]]. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena [[padací most|padacím mostem]], i když se nenašly žádné stopy po [[vodní příkop|vodním příkopu]]. Měla asi průjezd lomeným obloukem a její součástí byla i branka pro pěší.<br />Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku 19. století byla 8 metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v současnosti zasypaný. Ve sklepě byla [[lázeň]], při vykopávkách se našly dlaždice a žlábky. | ||
| - | Na venkovní zdi byl erb pánů ze Šlejnic a byla pomalovaná, snad tam byla [[bosáž|rustika]] vyzdobená postavami, jak bylo běžné na omítkách 16. století. Krátká zeď vede ke čtverhrannému stavení obdélného základu, které jako předešlé sloužilo k obraně hradu, v jeho poschodí byl rytířský sál. | + | Na venkovní zdi byl erb pánů ze Šlejnic a byla pomalovaná, snad tam byla [[bosáž|rustika]] vyzdobená postavami, jak bylo běžné na omítkách 16. století. Krátká zeď vede ke čtverhrannému stavení obdélného základu, které jako předešlé sloužilo k obraně hradu, v jeho poschodí byl rytířský sál. |
| - | Od stavení vede zeď až k věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V jejím přízemí byla [[hladomorna]], při vykopávkách se zde našly kosterní pozůstatky. Věž s hladomornou neměla v přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5 metrů nad zemí a přicházelo se k němu z vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak svědčí známky okna ve výši hradby. Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z nádržky, do které se sváděla [[dešťová voda]] | + | Od stavení vede zeď až k věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V jejím přízemí byla [[hladomorna]], při vykopávkách se zde našly kosterní pozůstatky. Věž s hladomornou neměla v přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5 metrů nad zemí a přicházelo se k němu z vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak svědčí známky okna ve výši hradby. Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z nádržky, do které se sváděla [[dešťová voda]]. V 15. nebo 16. století byl na hradě postaven [[vodovod]].<br />Nad dolní částí opevnění byl horní hrad, který byl důležitý ve 14. a v 15. století. Skalní sopouchy byly spojeny zděnou hradbou. Na větším sopouchu stála věž, která byla buďto celá zděná nebo měla zděný spodek. Zbytky zdí byly patrné ještě v 50. letech 20. století. Ke věži se chodilo po stupních vytesaných ve skále. |
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Aktuální verze z 7. 10. 2025, 13:45
Hrad Tolštejn je zřícenina středověkého hradu na severní straně Lužických hor na jihu Šluknovského výběžku v severních Čechách, přibližně 7 km jihozápadně od města Varnsdorf a 2 km jižně od centra obce Jiřetín pod Jedlovou v okrese Děčín, na jejímž katastrálním území leží. Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z Lužice na českou stranu Lužických hor. V průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem tolštejnské.
V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky, volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin.
Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové sopouchy, na jejichž úpatí se táhne věnec zdí a věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se vine po jižním úpatí skal a potom zatáčí k východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s přesností určit. Šlo o čtverhranné stavení s dvěma vraty a průjezdem.
První větší poškození utrpěla brána od švédských vojsk v roce 1642, potom z ní lidé z okolí brali stavební kámen, až v roce 1861 z větší části spadla. Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až 20 metrů. Součástí věže byla kuchyně se dvěma komorami, pivnice a sklep. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena padacím mostem, i když se nenašly žádné stopy po vodním příkopu. Měla asi průjezd lomeným obloukem a její součástí byla i branka pro pěší.
Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku 19. století byla 8 metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v současnosti zasypaný. Ve sklepě byla lázeň, při vykopávkách se našly dlaždice a žlábky.
Na venkovní zdi byl erb pánů ze Šlejnic a byla pomalovaná, snad tam byla rustika vyzdobená postavami, jak bylo běžné na omítkách 16. století. Krátká zeď vede ke čtverhrannému stavení obdélného základu, které jako předešlé sloužilo k obraně hradu, v jeho poschodí byl rytířský sál.
Od stavení vede zeď až k věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V jejím přízemí byla hladomorna, při vykopávkách se zde našly kosterní pozůstatky. Věž s hladomornou neměla v přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5 metrů nad zemí a přicházelo se k němu z vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak svědčí známky okna ve výši hradby. Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z nádržky, do které se sváděla dešťová voda. V 15. nebo 16. století byl na hradě postaven vodovod.
Nad dolní částí opevnění byl horní hrad, který byl důležitý ve 14. a v 15. století. Skalní sopouchy byly spojeny zděnou hradbou. Na větším sopouchu stála věž, která byla buďto celá zděná nebo měla zděný spodek. Zbytky zdí byly patrné ještě v 50. letech 20. století. Ke věži se chodilo po stupních vytesaných ve skále.