Tření (ryby)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nový článek...)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 15. 10. 2013, 08:43

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png
Soubor:Betta fusca Paarung 1.jpg
Třoucí se pár bojovnic tmavých v objetí typickém pro labyrintky

Tření je způsob rozmnožování vejcorodých (jikernatých) ryb.

Jikernačka (samička) vypouští jikry, mlíčák (samec) ihned nato mlíčí. Tření probíhá při určité teplotě vody na jaře (kapr, štika), nebo na podzim (losos), případně v zimě (mník jednovousý). Z oplozených jiker se později vylíhne (tzv. „vykulí“) plůdek.

Umělý a poloumělý výtěr ryb

Přirozený způsob rozmnožování některých druhů ryb by nestačil pokrývat potřeby společnosti z různých důvodů:

  • Církev v šestnáctém století potřebovala zajistit dostatek kaprů (postní jídlo).
  • Protože v přírodních podmínkách zanikají přirozená trdliště ryb a některé druhy by již z naší přírody vymizeli.
  • Potravinářství v posledních letech 19. století potřebovalo velkovýrobu.

Z těchto i dalších důvodů je pro zachování populace a zvýšení produktivity výroby některých druhů ryb zaveden poloumělý a umělý způsob výtěru. Jedná se zejména o kapra, štiku, candáta, sumce, amura, tolstolobika, veškeré naše lososovité ryby, včetně zajímavých introdukovaných – síh severní maréna (Coregonus lavaretus marena) a mnoho dalších. Tyto způsoby snižují ztráty na jikrách a váčkovém plůdku způsobené počasím, nemocemi, plísněmi, predátory, ale i zvyšují počty oplodněných jiker z jednoho výtěru. U umělého výtěru se využívá tzv. hypofyzace pro sjednocení termínu dozrávání pohlavních produktů a tedy jejich vytření.

Přirozenému výtěru se pomáhá v místech, kde to je možné, budováním poloumělých a umělých trdlišť.

Poloumělý výtěr se provádí na sádkách, Berrovou metodou nebo v Dubraviových rybníčcích. Umělý výtěr se provádí v přístrojích např.: - Vackův, Košovičův, Kalifornský a v lahvích - například Zughská, Chaseova, Kanegietrova. Poloumělý výtěr má v našich podmínkách tradici od dob Jana Skály z Doubravy a Hradiště, biskupa olomouckého.

Související články