Běljajev DB-LK

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 26. 11. 2013, 19:21

Běljajev DB-LK

Běljajev DB-LK byl sovětský dálkový bombardér, který byl navržen pro podporu taktických úkolů na konci 30. let 20. století. Jednalo se o atypický stroj se dvěma trupy, přičemž pilot a střelec seděli v levém trupu a navigátor s druhým střelcem/radistou v pravém trupu.

Letoun byl navržen se silnou výzbrojí. V zadní části obou trupů byla kulometná věžička, letoun měl kulometné dvojče i v přední části.

První prototyp vzlétl v dubnu 1940 a jevil se jako praktický bombardér s mimořádným letovým výkonem. Problémy byly s vysokou přistávací rychlostí a zhoršenou viditelností z pilotní kabiny. Letoun nebyl nikdy produkován sériově, protože situace v SSSR nebyla v roce 1940 velmi příznivá pro zavádění nových typů letadel. Byly vyroben pouze nezjištěný počet prototypů. Pro uvedené úkoly dostal přednost bombardér Iljušin Il-4.

Technické údaje

  • Rok prvního vzletu: 1940
  • Osádka: 4
  • Pohonná jednotka: dva motory Tumanskij M-87B, každý o výkonu 950 k (698,7 kW)
  • Rozpětí: 21,60 m
  • Délka: 9,78 m
  • Výška: 3,65 m
  • Nosná plocha: 56,87 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 6 004 kg
  • Vzletová hmotnost: 9 061 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 10 672 kg
  • Maximální rychlost (ve výšce 5100 m): 488 km/h
  • Dostup: 8500 m
  • Čas výstupu do výšky 5000 m: 13 min 36 sec
  • Dolet: 2900 km (s nákladem 1000 kg pum a př vzlet. hmotnosti 10 672 kg)
  • Výzbroj: 6 x kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm
  • 2000 kg pum

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/B%C4%9Bljajev_DB-LK“