Bratrská jednota baptistů v Česku

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(Článek spojený s redirectem)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 29. 11. 2013, 00:11

Bratrská jednota baptistů, zkráceně baptisté (z řeckého βαπτίζειν baptizein křtít), je křesťanská reformační církev, která se vyznačuje kongregační strukturou. Každý baptistický sbor je samostatný a každý člen může zasahovat do sborových záležitostí. Jednotlivé sbory jsou sdruženy do jednot a do kontinentálních seskupení a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově označujícím “ponoření” neboli křest.

Obsah

Dějiny

Baptismus je úzce vázán na evropskou reformaci. Vznikal v dialogu s kalvinismem, zwingliánstvím, luterstvím, anglikánstvím i českou reformací. Otázky, které tyto proudy přinášejí, se baptistická tradice snaží tematizovat na základě výkladu Bible nezatíženého předchozími tradicemi. Baptisté sami sebe chápali a chápou jako církev hlásící se k tradici radikální reformace, či ke skupině tzv. svobodných církví. Tento název vychází z trvalé snahy odpoutat se od státních vlivů typických pro lidové a národní církve. Z toho je odvozeno i chápání autority v rámci církve, kde je kladen důraz na společná rozhodnutí v rámci konkrétního společenství oproštěného od politických vlivů a hierarchické struktury rozhodování v rámci církevní instituce. Velký, pro reformaci typický, důraz na studium Bible a nechuť k dogmatickým tvrzením umožňovala baptistům vstřebávat důrazy jiných tradic jako byli např. anabaptisté, kongregacionalisté, Valdenští apod.[1]

Počátky baptistů

První baptistický sbor se shromáždil roku 1609 v Amsterdamu. Na českém území začaly díky německým a americkým misionářům před více než sto lety vznikat baptistické sbory. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem a Čechy žijícími na území Polska. Toto období je spjato s misionáři jako byli Gottfried Alf, August Meeries či Magnus Knappe. Snad úplně první baptisté se objevili na českém území v roce 1872 v polském Zelově.[1]

Baptistická tradice za První republiky

Misie se rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Při svém založení měla jednota 9 sborů se 1300 členy. Chelčického jméno v názvu jednoty mělo zásadní význam. Vytvořil se tak myšlenkový most mezi baptisty a českým předchůdcem reformace, který dříve než sami baptisté kázal myšlenky, na než kladli baptisté velký důraz.Jednou z takovýchto myšlenek byla radikální odluka církve a státu a požadavek svobodného školství.[1]

Současnost

Název církve byl počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů (BJB). Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa.[2] K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice.

Seznam sborů

Praha
BJB Pankrác Praha 4 - Vinohrady - International Baptist Church (angl.) - Sarka Valley Community Church (angl.) - Vinogradnaja Loza (rus.)- BJB Praha 13 - Cirkev XXI stoleti(rus.)

Karlovarský kraj
Aš - Cheb I - Cheb II - Karlovy Vary - Kraslice - Sokolov - Teplá

Ústecký kraj
Děčín - Litoměřice - Lovosice - Teplice - Žatec

Liberecký kraj
Brniště - Cvikov - Jablonec nad Nisou - Liberec

Hradecký kraj
Broumov

Pardubický kraj
Pardubice - Vysoké Mýto

Jihočeský kraj
České Budějovice

Moravskoslezský kraj
Ostrava - Příbor - Suchdol nad Odrou

Olomoucký kraj
Olomouc - Šumperk - Vikýřovice

Zlínský kraj
Kroměříž - Uherské Hradiště - Vsetín - Zlín

Jihomoravský kraj
Blansko - Brno

Nauka

S ostatními křesťanskými církvemi sdílejí baptisté tzv. apoštolské vyznání. Organizační zřízení baptistů nezná nadřízený orgán, kterému by se musely jednotlivé místní sbory podřizovat, jednotlivé sbory jsou na sobě nezávislé. Baptisté věří v autoritu biblických textů, podobně jako všechny reformované církve. Mezi další baptistické zásady patří důraz na osobní víru, křest na vyznání (křest jako vědomé rozhodnutí na základě přijetí víry), důraz na svobodu svědomí, oddělení církve a státu či všeobecné kněžství věřících.[1]

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 VYCHOPEŇ, Pavel; KUCOVÁ, Lydie; GONDÁŠ, Jáchym. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku.. Praha : Bratrská jednota baptistů, 2010. 77 s.  
  2. ↑ Historie Bratrské jednoty baptistů

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bratrsk%C3%A1_jednota_baptist%C5%AF_v_%C4%8Cesku“