Kníže

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 8. 1. 2014, 20:56

Soubor:Princely heraldy crown.png
Knížecí hodnostní korunka.

Termín kníže původně značil pána/vladaře, resp. člena vznešené/panující rodiny, v průběhu historického vývoje však začal být užíván v několika rozličných významech. Přechýlenou formou je kněžna. Kníže může v současnosti být

  • generickým názvem pro jakéhokoli suverenního panovníka bez ohledu na jeho oficiální titul;
  • samostatným (v evropském kontextu nejnižším) titulem suverenního panovníka vládnoucího v knížectví;
  • vysokým šlechtickým titulem v rámci vyšší šlechty.
  • hodnostně rovné k titulu kníže jsou i tituly: emír, šejk, imám

Knížeti přísluší oslovení Jasnost (dříve Knížecí Milost), ostatním členům rodiny pak dle titulu Jasnost či Excelence. Nejstarší syn knížete je většinou dědičný princ (Erbprinz) nebo dědičný hrabě (Erbgraf). Ostatní děti knížete jsou u vládnocucích rodů: princové (princezny) a u šlechtických rodů: hrabata (hraběnky), toto ale není pevně dané pravidlo.

Obsah

Etymologie

Samotný výraz pochází ze staroslovanského kъnędzь (pravděpodobně převzato z pragermánského kuningaz, značícího vládce, krále – srov. něm. könig), má tedy společný základ s výrazem kněz, s nímž byl zejm. ve starších zápisech nezřídka zaměňován. Ve slovanských jazycích byl (čeština) či stále ještě je (polština) synonymem pro vévodu. V Čechách je tento titul spojen s vládcem Čechů do konce 12. století. Etymologický původ ekvivalentních titulů v jiných jazycích je poněkud odlišný a vychází z latinského princeps, což znamená „první“ Toto slovo bylo používáno původně pro hlavy římského senátu, ve smyslu první mezi sobě rovnými. V češtině se z tohoto slova odvozuje také titul princ, který má ale význam spíše pro zdvořilé oslovování potomků vyšších šlechticů. V několika jazycích tento rozdíl není rozlišen tak jako v češtině. Na druhé straně například v němčině jsou tyto dva tituly rozlišeny, pro knížete Fürst a pro prince Prinz, a přesto vychází ze stejného významového základu „první“.

Mediatizovaná knížata

Říšská knížata, která přišla o svá suveréní panství mediatizací za Napoleona I. a která nezískala suverenitu při jednáních Vídeňského kongresu, si až do zániku monarchie udržela zvláštní privilegia. Byla i nadále považována za rovnocenná vládnoucím panovnickým domům. Jejich hlavou je kníže, ostatní členové mají titul „princ“ či „princezna“. Knížecí rody, které získaly titul pouze jako šlechtickou hodnost během 19. a 20. století (tedy po mediatizaci drobných říšských států, tj. nikdy fakticky nevládly), se liší i označením svých potomků – knížetem je pouze hlava rodu, ostatní členové jsou hrabata a hraběnky (v českých zemích například Kinští). K mediatizovaným rodům patří Lobkowiczové, Schwarzenbergové, Fürstenbergové, Thurn-Taxisové, z Hohenlohe.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kn%C3%AD%C5%BEe“