Líčidlo jedlé

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 19. 2. 2014, 10:46


Pozor, jed !

Líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta) je rostlina z čeledi líčidlovité. Původně pochází z jihovýchodní Asie, momentálně se ale intenzívně šíří též Evropou a dalšími oblastmi.

Obsah

Synonyma

Vzhled

Líčidlo jedlé je vytrvalá bylina. V zemi vytváří mohutný, snadno přesaditelný hlavní kořen s tenkými vedlejšími kořeny, z něhož každý rok vyrůstají až 200 cm vysoké lodyhy nesoucí vzpřímený hrozen bílých květů. Listy jsou široce vejčité až eliptické, lysé s žilkami zřetelnými do třetího řádu. Květenstvím je hrozen, z něhož nakonec vzniká souplodí 8 volných, červenofialových peckoviček, které se podobá se ostružině.

Rozšíření

Původním areálem druhu je Jihovýchodní Asie, od Pákistánu po Japonsko. Druhotně zplaňuje v mnoha zemích Evropy. V Českých zemích se vzácně vyskytuje od 30. let. Často je pěstováno v zahradách, celkem ochotně zplaňuje, zejména na jižní Moravě a v Polabí. Jeho semena pomáhá rozšiřovat ptactvo živící se jeho plody.

Jedovatost

Plodenství líčidla jedlého

Plody i další části rostliny obsahují saponiny phytolaccatoxin a phytolaccigenin, které jsou toxické pro savce (ne však pro ptáky). V plodech líčidla je však jejich obsah nízký, takže vážnější otrava je naprosto nepravděpodobná (na rozdíl od např. líčidla amerického).

Využití

Plody se používají k dobarvování likérů a vín či cukrovinek, nebo se prostě příležitostně konzumují. Určité využití lze najít i ve farmacii, i když zde je upřednostňováno líčidlo americké pro vyšší koncentraci účinných látek. Rostlina bývá též pěstována jako okrasná. Listy líčidla se někdy používají k přípravě pokrmů (úprava podobná jako u špenátu), přičemž se upřednostňuje dvojí převaření (voda z prvního se vylévá) – smyslem je odstranění saponinů, které ovšem není dokonalé).

Taxonomická poznámka

Tento druh v roce 1985 přesunul český botanik V. Skalický z rodu Phytolacca Linné, 1853 (líčidlo) do rodu Sarcoca Rafinesque, 1837, emend. Skalický, 1985 (líčivka). Tento přesun však není všemi taxonomy akceptován.

Literatura

  • Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Vyd. 2. – Praha : Academia, 2003. – S. str. 64-66. – ISBN 80-200-1089-0
  • Klíč ke květeně České republiky / K. Kubát (Ed.). – Praha : Academia, 2002. – ISBN 80-200-0836-5

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/L%C3%AD%C4%8Didlo_jedl%C3%A9“