Lockheed T-33 Shooting Star

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ šablona FLICKR...)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 6. 3. 2014, 14:25

Dvojice amerických cvičných letadel Lockheed T-33
Lockheed NT-33A (USAF Museum)

Lockheed T-33 Shooting Star je americký proudový cvičný letoun. Byl vyvinut firmou Lockheed na konci 40. let 20. století a poprvé zalétnut v roce 1948 pilotem Tony LeVierem. Typ je variantou stíhacího letounu Lockheed P-80 Shooting Star. Původně byl označován jako TP-80C/TF-80C, ale později byl definitivně přeznačen na T-33. Jeden z nejrozšířenějších cvičných letounů je přes svůj věk dodnes provozován řadou letectev.

Obsah

Vývoj

T-33 vznikl úpravou stíhacího letounu P-80, oproti kterému má prodloužený trup s druhým sedadlem a ovládacími prvky. Prototyp poprvé vzlétl 22. března 1948. Ještě v témže roce byl přijat do služby a začala sériová výroba. Americké námořnictvo od roku 1949 používalo stroje T-33 jako cvičné letouny při provozu z pozemních základen. Později byla vyvinuta i varianta Lockheed T2V-1/T-1A SeaStar, schopná plného provozu z palub letadlových lodí, nebyla ale sériově vyráběna.

T-33 sloužil především jako cvičný letoun pro pokračovací výcvik, jako letoun pro řízení bezpilotních cílů a také pro vlekání cvičných cílů. Některé letouny byly vybaveny dvojicí kulometů ráže 12,7 mm pro cvičné střelby. Řada zahraničních uživatelů letoun používá jako bojový. Varianta RT-33A byla vyvinuta jako průzkumný letoun pro zahraniční uživatele.

Zahraničních uživatelů T-33 je přibližně 30 a v mnoha malých letectvech letoun stále létá. V Kanadě bylo postaveno 656 licenčních letounů Canadair CT-133 Silver Star a v Japonsku dalších 210 ve firmě Kawasaki.

V 80. letech vznikl projekt na komplexní přestavbu a modernizaci letounu. O modernizovaný letoun, označený jako Boeing Skyfox, však nebyl velký zájem a projekt byl proto zrušen.

Varianty

USAF

  • T-33A – Dvoumístný cvičný letoun.
  • AT-33A – Dvoumístný cvičný letoun pro cvičné střelby, modifikace T-33A.
  • DT-33A – T-33A upravené pro řízení bezpilotních cvičných terčů.
  • NT-33A – Letouny verze T-33A různě přestavované pro výzkumné účely.
  • QT-33A – Letouny verze T-33A přestavěné na cvičné terče.
  • RT-33A – Dvoumístný průzkumný letoun. Přestavba z verze AT-33A.

US Navy

  • TO-1/TV-1 – Označení, které US Navy používalo pro cvičné stroje Lockheed P-80C, jež od roku 1949 používalo v počtu 50 kusů pro výcvik. Technicky vzato se nejednalo o T-33 Shooting Star.
  • TO-2 – Dvoumístný cvičný letoun pro lety z pozemních základen. Tato verze T-33A byla později přeznačena na TV-2.
  • TV-2KD – Letouny varianty TV-2 upravené pro řízení bezpilotních cvičných terčů.
  • T-33B – Nové označení, které bylo variantě TV-2 přiděleno v roce 1962.
  • DT-33B – Novější označení pro variantu TV-2KD.

Kanada

  • CT-133 Silver Star – dvoumístný cvičný letoun kanadského letectva

Uživatelé

  • Barma
  • Belgie
  • Bolívie
  • Brazílie
  • Dánsko
  • Ekvádor
  • Filipíny
  • Francie
  • Guatemala
  • Holandsko
  • Chile
  • Indonésie
  • Írán
  • Itálie
  • Japonsko
  • Jižní Korea
  • Jugoslávie
  • Kolumbie
  • Kuba
  • Lybie
  • Mexiko
  • Německo - Luftwaffe
  • Nikaragua
  • Norsko
  • Pakistán
  • Paraguay
  • Peru
  • Portugalsko
  • Řecko
  • Salvador
  • Saudská Arábie
  • Singapur
  • Španělsko
  • Thajsko
  • Tchaj-wan
  • Turecko
  • Uruguay
  • USA - USAF, US Navy
  • Venezuela

Hlavní technické údaje

  • Posádka: 2 (instruktor, žák)
  • Rozpětí: 11,5 m
  • Délka: 11,2 m
  • Výška: 3,3 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 3 775 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 6 865 kg
  • Nejvyšší rychlost: 970 km/h
  • Dostup: 14 600 m
  • Dolet: 2 050 km

Pohonná jednotka

Výzbroj

  • 2x 12,7 mm kulomet Browning M3 u varianty AT-33. Zásoba střeliva 350 nábojů na hlaveň.
  • Až 907 kg užitečného zatížení či raket a pum na dvou podkřídelních závěsnících.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lockheed T-33 Shooting Star
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lockheed_T-33_Shooting_Star“