František Ringo Čech

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 13. 3. 2014, 13:36

František Ringo Čech, původním jménem František Čech, (* 9. července 1943, Praha) je český bubeník, zpěvák, textař, herec, politik, publicista, scenárista, divadelník, naivní malíř a spisovatel. Člověk, který kolem sebe neustále vytváří image velmi vtipného, energického a bystrého muže mnoha různorodých zájmů jakož i mnoha rozličných uměleckých řemesel.

Obsah

1 Životopis
- 1.1 Nejznámější texty písní
2 Literatura
3 Související články
4 Externí odkazy

Životopis

Pochází z rodiny známého českého hudebníka, je synem písničkáře Františka Čecha pražského. Vyučil se televizním opravářem, poté studoval hru na bicí na pražské konzervatoři u profesora Vlasáka. Jako bubeník nejprve působil v několika souborech hrajících tradiční jazz, z nichž nejznámější byl soubor vedený Pavlem Smetáčkem. V roce 1963 se František Čech stává členem skupiny Olympic, se kterou účinkoval v Divadle Semafor v představení Ondráš podotýká. Z tehdejší doby pochází umělecké přízvisko Ringo podle vzoru bubeníka Beatles Ringo Starra. V Olympicu také začal psát své první písňové texty, v roce 1965 byl vyhlášen nejlepším bigbeatovým bubeníkem. V závěru roku 1965 ale odchází do amerického Las Vegas, kde hrál na bubny v Černém divadle hotelu Tropicana. Zde měl možnost se poznat s mnohými předními americkými jazzovými hudebníky. S některými z nich si i zahrál. Po návratu do vlasti v roce 1967 sestavil ze špičkových českých hudebníků „festivalový“ bigbeatový orchestr Rogers band, se kterým se zúčastnil 1. bigbeatového festivalu v pražské Lucerně. V roce 1968 se svým bratrem saxofonistou Svatoplukem Čechem z této skupiny odešel a založil novou rockovu skupinu Shut Up, která pak vystupovala de facto jakožto 2. orchestr Divadla Semafor v představeních Šimka a Grossmana a v sólovém představení Jiřího Šlitra Ďábel z Vinohrad i v dalších hrách. Z té doby se také patrně datují jeho první pokusy o komiku, v pozdějším semaforském představení Kytice hrál poustevníka. V roce 1982 se soubor Shut Up přejmenoval na Skupinu Františka Čecha.

František Ringo zde již nehrál na bubny, ale pouze na bonga a působil zde jako speaker kapely resp. velice vtipný moderátor. Nadále intenzivně psal hudbu i texty nejen pro svoji kapelu, ale i pro různé interprety z oblasti rocku, jazzrocku i středního proudu. Psal také české texty na hity odposlouchané či natočené z rádia Luxembourg, psal povídky, básničky pro děti, vymýšlel scénáře. V televizi moderoval zábavné programy Ring volný a Hovoří a zpívá F. R. Čech. Mimo toho všeho také občas zpíval. Po Jiřim Kornovi a Viktorovi Sodomovi se hlavní pěveckou hvězdou jeho souboru stal tehdy velmi nadějný zpěvák Jiří Schelinger. S ním si i zahrál ve filmu Romance za korunu a Na startu je delfín, kromě toho spolu také připravili hudbu k libereckému divadelnímu představení hry na motivy Páralovy novely Mladý muž a bílá velryba. Tuto spolupráci přerušila násilně smrt Jiřího Schelingera v roce 1981, což způsobilo i zánik kapely. Sólové album František Ringo Čech pak natočil s hudebníky ze skupiny Projektil.

Počátkem 80. let podstatně vzrostlo jeho nehudební působení na poli literárním a v oblasti naivního malířství. Psal scénáře, v roce 1983 založil svůj vlastní divadelní soubor Čechovo prozatímní divadlo, ve kterém působil jako hlavní autor, umělecký vedoucí, ředitel i herec. Parodické zájezdové divadlo, které kritiky velmi udivovalo a pobuřovalo nejen svým nezvyklým naivisticky laděným humorem, ale i faktickým divadelním neumětelstvím (patrně cílevědomým), nicméně mělo u obyčejných diváků velký úspěch, diváci se při Čechových humoriádách velmi dobře bavili, počty repríz jednotlivých her šly do mnoha stovek či více. V 90. letech se F. R. Čech pokusil svoje naivní divadelní humoriády neúspěšně přenést i do české politiky, což se mu naštěstí (či bohužel) nepodařilo ani v jedné z četných politických stran, jenž po listopadu '89 poctil svým členstvím. V roce 1998 neúspěšně kandidoval do senátu na Jičínsku za ČSSD.^[1] František Ringo Čech se ale (k překvapení všech svých osobních kritiků) prosadil i jako naivní malíř, jeho výtvory stále více pronikají i na uměleckou půdu renomovaných galerií. F. R. Čech je člověk, který neustále své příznivce a obdivovatele jakož i své kritiky a odpůrce něčím novým udivuje. Činí tak především jak svojí neutuchající aktivitou tak šířkou svých uměleckých zájmů, jedná se o lidskou bytost, která je bezesporu nepřehlédnutelná, stejně tak jako je nepřehlédnutelný rozměr všech jejích osobních ambicí.

Nejznámější texty písní

Jahody mražený
Což takhle dát si špenát
Švihák lázeňský
Já už jdu

Literatura

František Ringo Čech: Ruský týden/Titanic aneb kdo jinému jamu kopá, sám do ní padá, (2 vydání, Ikar - 2007, ISBN: 978-80-249-0972-1 - Titanik vyd. 2., Ruský týden vyd. 3., (V Euromedia Group 2.)
František Ringo Čech: Proč ta sova tolik houkala, Hú Is Hú,Eminent, 1998, ISBN 80-85876-72-8,
František Ringo Čech: Dívčí válka, Eminent, 1999, ISBN 80-85876-82-5,
František Ringo Čech: Pra pra pra..., Pilsen Press, 1999, ISBN 80-238-6756-3,
František Ringo Čech: Cucurucuců, Ikar, 2003, ISBN 80-249-0292-3,
František Ringo Čech: Češi a jejich samičky aneb Češky a jejich samci, Galén, 2007, ISBN 978-80-7262-503-1,
Petr Novotný a František Ringo Čech: Jako Čuk a Gek, Ikar, 2008, ISBN 978-80-249-1081-9,

Související články

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]