DVB-T

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)

Verze z 11. 5. 2014, 10:24

Schéma přenosového řetězce DVB-T

DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je standard digitálního televizního vysílání přes pozemní vysílače.

Obsah

Popis technologie

Na rozdíl od analogového vysílání jsou programy v reálném čase převáděny do datového toku a společně komprimovány (v současnosti se nejvíce používá formát MPEG-2, výjimečně dokonalejší MPEG-4), což umožňuje daleko lepší využití frekvenčního spektra. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jedné televizní stanice vysílá tzv. multiplex, který může obsahovat hned několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (Electronic Program Guide, Elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on-line nákupy, hlasování, e-mail, jednoduché hry).

Pro ukládání českých znaků v EPG a titulcích se používá znaková sada ISO/IEC 6937

Technologicky velmi příbuzné jsou formáty:

  • DVB-S (Digital Video Broadcasting – Satellite) pro digitální vysílání ze satelitu
  • DVB-C (Digital Video Broadcasting – Cable) pro digitální vysílání v kabelových sítích
  • DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handheld) pro digitální vysílání v mobilních (telefonních) sítích

DVB-T v ČR

Historie

O zahájení diskuze nad přechodem analogového televizního a rozhlasového vysílání v České republice na digitální můžeme hovořit se zveřejněním Aktualizace Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice, pro období zahájení řádného zemského digitálního vysílání 2004–2006 dne 22. ledna 2004. Tento materiál vypracovalo Ministerstvo informatiky České republiky a jednalo se o aktualizaci koncepce, kterou přijala vláda již 9. července 2001. Podle tohoto materiálu se mělo začít digitálně vysílat již od roku 2004, přičemž držitelé stávajících analogových licencí neměli mít automatický nárok také na digitální licenci. Předpokládalo se, že vzniknou dva multiplexy s minimálně čtyřmi programy, přičemž samotný multiplex pro veřejnoprávní média nebyl plánován. Jako standard byl zvolen DVB-T. Zajímavostí je fakt, že s digitalizací rozhlasového vysílání nebylo v daném období počítáno.

Důvodů pro digitalizaci vysílání bylo několik. Jednak je tento způsob přenosu efektivnější, takže v rámci stejného frekvenčního pásma je možné přenášet více programů najednou. Dále je digitální signál kvalitnější než analogový, a to i na místech s horším příjmem signálu. A nakonec je to nabídka doplňkových služeb, které analogové vysílání není schopno zajistit, jako je např. více jazykových verzí programu, elektronický programový průvodce, či interaktivní aplikace včetně zpětného přenosu dat.

Nevýhodou digitalizace je nutnost nahradit stávající technické vybavení provozovatelů i příjemců televizního vysílání. Tyto náklady si nese každý sám, stát v tomto směru neposkytuje žádnou finanční či materiální pomoc. Dalším problémem (zejména pro starší diváky) je nutnost naučit se zacházet s novou technikou a správně naladit set-top box nebo televizi.

Ostrý start digitálního vysílání nastal 21. října 2005, kdy začal vysílat tzv. dočasný multiplex A obsahující programy České televize a Českého rozhlasu. K němu se v následujících letech připojily ještě dočasné multiplexy B a C. Testovací provoz byl ukončen v roce 2008.

Současnost

V současné době jsou v České republice uděleny licence na provozování 4 multiplexů v DVB-T:

Multiplex 1 (Česká televize)

Multiplex 2 (České radiokomunikace)

Multiplex 3 (České radiokomunikace)

Multiplex 4 (Telefónica O2)

Reference

  • Vše, co jste chtěli vědět o digitální TV a báli jste se zeptat. iDNES.cz [online].  [cit. 2008-10-23]. Dostupné online.  
  • Digitální vysílání může začít již letos. eArchiv.cz [online].  [cit. 2010-12-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy