Rozhlas

Z Multimediaexpo.cz

Amaterská rozhlasová stanice

Rozhlas je telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku. Cizím slovem se také rozhlas označuje výrazem rádio. Obvykle jako přenosové médium slouží vysokofrekvenční elektromagnetické (radiové) vlny, ale používají se i metalické linky (rozhlas po drátě, místní rozhlas) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí internetu.

Radio je název pro bezdrátové přenášení zvuku, značek telegrafických a různých impulsů cestou elektrickou, dále pak (lidově) pro označení všeho, co je v souvislosti s tímto přenášením. Nověji označuje se v češtině slovem rádio jen soubor technických otázek s vysíláním spojených, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas. Název je pravděpodobně odvozen od slova radiace (záření) a má charakterizovat způsob, jakým se elektřina, sloužící k dopravování zpráv, rozvádí z vysílače.

Obsah

Princip

Přenášený zvuk se převádí na elektrické kmitočty nízkých frekvencí. Tento signál pro své nízké frekvence není schopen šíření na dálku elektromagnetickými vlnami, moduluje se tedy na kmitočty vyšších frekvencí, které se potom převádějí na elektromagnetické vlny pomocí vysílačů. Používají se dva základní druhy modulace: frekvenční (FM), kdy se v malém rozsahu mění kmitočet nosné vlny podle nízkofrekvenčního (NF) signálu a amplitudová, kdy se podle přenášeného NF signálu mění amplituda (velikost a tím intenzita) nosné vlny. V dnešní době jsou také pomocí družicového vysílání dostupná rádia které jsou přenášena přes družici a to ať klasickým analogovým způsobem pomocí FM modulace tak digitální rádia (ADR, DVB-S). Dle se rozvíjejí pozemní družicová rádia ať už podle standardu DAB nebo DVB-T.

Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto rozhlasovými vysílači. Na shodném území současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty (frekvence) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá kmitočet, nebo také kanál a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice Český telekomunikační úřad.

Rozhlasové stanice

V počátcích rozhlasového vysílání a v dobách totality měl stát monopol na rozhlasové vysílání. Později byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat licenci na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen vysílací kmitočet pro šíření vysílání.

V České republice vysílá řada rozhlasových stanic (rádií), drtivá většina pouze regionálně (např. Rádio Vysočina, Rádio Blaník nebo Helax), ovšem několik stanic vlastní licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. Impuls, Frekvence 1 či Evropa 2) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty - domácí Český rozhlas, britská BBC World Service a francouzské RFI (Radio France Internationale). Zvláštním druhem je Radio Proglas, což je nezisková křesťanská stanice.

Historie

Historie rozhlasové technologie

  • 1873 – James Clerk Maxwell matematicky popsal princip šíření elektromagnetických vln.
  • 1876 – Heinrich Rudolf Hertz poprvé experimentálně prokázel existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní dipólové antény
  • 1895 – Alexander Štěpanovič Popov zkonstruoval první bezdrátovou telegrafickou stanici za využití hromosvodu coby antény.
  • 1896 – Guglielmo Marchese Marconi telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil uzemnění).
  • 1906 – Valdemar Poulsen vyvinul telegraf pomocí netlumených kmitů, který vysílal morseovku na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč.
  • 1907 – Quirino Majorana uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75 km).
  • 1910 – Lee de Forest snímá zvuk opery Carmen a přenáší jej rozhlasově.
  • 20. a 30. léta – příchod elektronek, snadné zhotovení rozhlasového přijímače, tzv. krystalky, učinilo tuto technologii široce dostupnou.

Historie rozhlasového vysílání ve světě

Rozhlas v českých zemích

Po složitých počátcích vysílání českého rozhlasu z vysílače ve Kbelích se studio několikrát stěhovalo a potýkalo s obtížnou finanční situací. Roku 1925 vstoupil do společnosti Radiojournal stát, navýšil základní jmění a umožnil další rozšíření programové nabídky (zpravodajství, hudba, umělecký program, divadelní představení, vysílání pro děti). Reportáž z VII. všesokolského sletu, která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu. 3. října 1926 český rozhlas vysílal první sportovní reportáž v Evropě (fotbalové utkání Slavie a Hungarie). V témže roce zahájil český rozhlas simultánní vysílání stejného programu z více vysílačů.

Ve 30. letech se už jedná o vlivnou, dobře zavedenou instituci, která má u veřejnosti autoritu. Do rozhlasu přicházejí noví lidé s odbornou kvalifikací i inovativními nápady. Tzv. brněnská škola experimentuje s vysíláním ze záznamu a montážemi. Rozhlas zařazuje vzdělávací pásma a školské vysílání.

V roce 1939, po obsazení nacisty, přišla tvrdá cenzura, která skončila až roku 1945. Po válce rozhlas nějaký čas sloužil místo pošty a pomáhal při komunikaci, zavedena zpravodajská redakce.

Před rokem 1989 vysílala do komunistického Československa několik západních rozhlasových stanic, z nichž nejvýznamější byly Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky nebo BBC, které byly pro řadu občanů zdrojem necenzurovaných informací. Z tohoto důvody byl také jejich signál rušen rušičkami.

Roku 1959 spuštěn druhý kanál. V 60. letech uvolnění a počátky stereofonního vysílání.

Srpen 1968, během invaze vojsk Varšavské smlouvy, bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhlas se aktivně snažil informovat a vyzýval národ k odporu. Následné tvrdé roky normalizace znamenaly odchod několika stovek zaměstnanců ČsRo.

Roku 1988 skončily rušičky svou činnost, rozhlas sehrál svou roli i při sametové revoluci. Od 90. let poměrně uvolňování, v roce 1992 vstup soukromých rádií do éteru.

Rozhlas je velice složité zařízení. Vzniká ve studiu rádia a v oscilátoru (jinak modulátoru nosných vln). Oscilátor vysílá pouze na jedné frekvenci, čímž můžeme poslouchat jen jednu stanici na jedné vlně- kdyby tomu tak nebylo, poslouchali bychom změť zvuků a vysílaček různých frekvencích. Frekvence je počet kmitů v určitou dobu (nejčastěji na sekundy). Vezmeme-li si žárovku, ta proud vyšle do wolframových vláken 50x, což znamená, že frekvence jedné sekundy vysílaného proudu je 50 Hz. Náš rozhlasový přijímač vlny moduluje zpět na zvuk.

Vlny jsou modulátorem vysílané do vzduchu v různých délkách- od velmi krátkých vln (VKV) až po dlouhé vlny. Objevitel těchto vln byl Gulliemo Marconni a ruský vědec Popov. Popov dokázal, že elektrika a magnetismus jsou si příbuzní a Marconni sestavil první vysílač. Vysílač byl schopen vysílat jen na několik metrů, ale postupem času se vysílače zdokonalili a teď jsou schopny vysílat i několik tisíc kilometrů.

Původ slova

Slovo rozhlas je velmi mladé. Vzniklo až v roce 1924, kdy Radiojournal vypsal soutěž na české pojmenování rádia. Slovo rozhlas použil poprvé redaktor Národních listů ve svém článku. Do té doby se používal termín radiožurnál.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rozhlas
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rozhlas“