Hlasivky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 30. 5. 2014, 12:54

Hlasivky (lat. plicae vocales) jsou hlavním fonačním orgánem savců. Jsou uložené v hrtanu, samotné hlasivky pak tvoří párový hlasivkový sval, hlasivkový vaz a slizniční hlasivková řasa, napjaté mezi konvicovitou a štítnou chrupavkou. Vzduch, který při výdechu prochází hlasivkovou štěrbinou (lat. glottis) mezi nimi může rozechvívat napjaté hlasivkové řasy, tak vzniká hlas.

Lékařský obor zabývající se zdravím hlasivek a hlasu se nazývá foniatrie.

Obsah

Uložení

Při pohledu z ústní dutiny jsou hlasivky vidět hned za hrtanovou příklopkou, která při polykání chrání vstup do hrtanu. Hlasivkové svaly a vazy se napínají mezi hlasivkovým výběžkem konvicovité chrupavky a zadním okrajem štítné chrupavky.

Popis

Hlasivkové řasy jsou velice pružné - samotný hlasivkový výběžek je tvořen elastickou chrupavkou, hlasivkový vaz, což je vlastně zesílená fibroelastická membrána hrtanu, je také z elastických vláken. Hlasivkový vaz slouží jako opora měkčím hlasivkovým řasám, které jsou tvořeny záhyby sliznice. Přirozené napětí vazů pak může být ovlivňováno vůlí - ke každému hlasivkovému vazu přiléhá příčně pruhovaný hlasivkový svall.

Mezi vazy se nachází hlasivková štěrbina (lat. rima glottidis), která má při dýchání tvar protáhlého, rovnoramenného trojúhelníku - při fonaci však napětí svalů způsobí, že se k sobě hlasivkové řasy po celé délce přiblíží.

Tvorba hlasu

Při přiblížení hlasivkových řas dojde k tomu, že při výdechu do nich vzduch naráží a odpuzuje je od sebe. Díky své pružnosti se řasy hned vracejí do původní polohy, rozechvívají se a způsobují pravidelné přerušování proudu vydechovaného zvuku.

Tón hlasu záleží na resonanční frekvenci kmitajících hlasivek. U dospělého muže se tato frekvence pohybuje kolem 125 Hz, u dospělých žen činí asi 210 Hz, u dětí přes 300 Hz.

Související články


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hlasivky“