Bystřice pod Hostýnem (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 17. 10. 2014, 11:17


Zámek – pohled od centrálního náměstí
<googlemap width="310" height="280" type=sattelite zoom=16 lat="49.4007" lon="17.6727"> 49.40074,17.67279, Zámek v Bystřici pod Hostýnem</googlemap>
Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve městě

Zámek v Bystřici pod Hostýnem je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela gotická vodní tvrz, založená pány z Tvorkova po zániku hradu Obřany a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, Bohunka z Vítkova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po bitvě na Bílé Hoře byl zámek Bítovským zkonfiskován a získali jej Lobkovicové; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod Rottalů. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes.

Obsah

1 Dopravní dostupnost
2 Historie
3 Velká Galerie
4 Galerie zámku
5 Panorama
6 290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se)
7 Externí odkazy

Dopravní dostupnost

Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města Bystřice pod Hostýnem, asi 27 km severně od Zlína, dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od Přerova nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).

Historie

Na místě bystřického zámku stávala v polovině 15. století gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici se poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo panství se tehdy z hradu Obřany přestěhovalo do středu městečka.

V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.

V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla klasicistní (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).

Sváteční sál s egyptskou výmalbou

Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona Laudona stojí v zámeckém parku). Loudonové zámek modernizovali, vybudovali klozetovou věž, novogotickou kapli i vytápění podlahy. První z Loudonů, Olivier, nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z okrasných jmenujme např. orchideje či eukalyptus, z užitkových ananas).

V roce 1897 za Ernsta Oliviera Loudona navštívil zámek rakouský císař František Josef I. Císařovu návštěvu připomíná pamětní nápis na fasádě východního křídla. Autorem nápisu i slunečních hodin na jižním křídle je jihočeský malíř Hanuš Schwaiger.

Ve 30. letech 20. století se Loudonové dostali do finančních potíží a byli nuceni zámek prodat. V roce 1935 ho zaplnily sklady vojenské zdravotnické základny. Armádě patřil zámek až do roku 1990. Dnes je v majetku Vojenské správy už jen zámecký park. Vlastní zámek se postupně opravuje a je přístupný veřejnosti. Konají se zde koncerty, výstavy a svatební obřady. V přízemí je od roku 2002 otevřena stálá výstava východočeského sochaře Vojmíra Vokolka a od roku 2004 i městské muzeum. V prvním poschodí vznikla roku 2011 také malá expozice ohýbaného sedacího nábytku, pro niž se od roku 2015 připravují nové moderní prostory ve zrekonstruovaném východním křídle.

Velká Galerie

23 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem

Galerie zámku

Významné Erby	Významné Erby	Sluneční hodiny	Pamětní nápis na návštěvu císaře
Klozetova Věž	Expozice keramiky	Expozice Thonet	Expozice Vokolek

Panorama

Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem

290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se)

Externí odkazy

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 | Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem|městě]]
 |}
-'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali  v roce  1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes.
+'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali  v roce  1616 jeho tehdejší majitelé, Bohunka z Vítkova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána|branou]]. Po bitvě na Bílé Hoře byl zámek Bítovským [[konfiskace|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod Rottalů. Po polovině 18.&nbsp;století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes.
 == Dopravní dostupnost ==
@@ Řádka 19: / Řádka 19: @@
 V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.
-V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v&nbsp;jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).
+V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v&nbsp;jaké se&nbsp;v&nbsp;podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).
 [[Soubor:Sváteční sál s egyptskou výmalbou.jpg|thumb|240px|Sváteční sál s egyptskou výmalbou]]
@@ Řádka 74: / Řádka 74: @@
 [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
 [[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]
+[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]