Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne/2015/50
Z Multimediaexpo.cz
(+ Masivní vylepšení) |
(+ Optimalizace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Land.ops.2.en.png|right|160px|Průběh a pozice bojů během Války o Falklandy]] | [[Soubor:Land.ops.2.en.png|right|160px|Průběh a pozice bojů během Války o Falklandy]] | ||
| - | '''[[Válka o Falklandy]]''' byl [[Válka|válečný]] konflikt mezi [[Argentina|Argentinou]] a [[Spojené království|Velkou Británií]] v roce [[1982]] o souostroví [[Falklandy|Falklandy/Malvíny]], [[Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy|Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy]]. Předcházely jí staletí dlouhé spory o nadvládu nad těmito územími. Předehrou války se stalo vylodění 50 příslušníků argentinského námořnictva na britský ostrov Jižní Georgia, kteří zde vztyčili [[Argentinská vlajka|vlajku Argentiny]]. Argentinské námořní síly [[invaze|invazi]] na Falklandy zahájily operací | + | '''[[Válka o Falklandy]]''' byl [[Válka|válečný]] konflikt mezi [[Argentina|Argentinou]] a [[Spojené království|Velkou Británií]] v roce [[1982]] o souostroví [[Falklandy|Falklandy/Malvíny]], [[Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy|Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy]]. Předcházely jí staletí dlouhé spory o nadvládu nad těmito územími. Předehrou války se stalo vylodění 50 příslušníků argentinského námořnictva na britský ostrov Jižní Georgia, kteří zde vztyčili [[Argentinská vlajka|vlajku Argentiny]]. Argentinské námořní síly [[invaze|invazi]] na Falklandy zahájily operací Azul večer [[1. duben|1. dubna]]. |
| - | Válka nebyla ani jednou ze stran oficiálně vyhlášena. V Argentině byla považována za znovuobsazení vlastního území a ve Velké Británii za narušení nezávislosti britského území. Skončila porážkou Argentiny [[14. červen|14. června]] a de facto vedla k pádu vojenské diktatury v Argentině. Již tehdy se mluvilo o zásobách [[ropa|ropy]] a zemního plynu. | + | Válka nebyla ani jednou ze stran oficiálně vyhlášena. V Argentině byla považována za znovuobsazení vlastního území a ve Velké Británii za narušení nezávislosti britského území. Skončila porážkou [[Argentina|Argentiny]] [[14. červen|14. června]] a de facto vedla k pádu vojenské diktatury v Argentině. Již tehdy se mluvilo o zásobách [[ropa|ropy]] a zemního plynu. |
Kódové označení argentinského útoku znělo operace Rosario. [[2. duben|2. dubna]] 1982 se argentinským speciálním jednotkám podařilo bez většího odporu dobýt hlavní město Falkland [[Port Stanley]] a odzbrojit místní posádku. Místní posádka tvořená britskou námořní pěchotou pod vedením majora Mikea Normana kladla pouze formální odpor. Argentinské jednotky přitom měly za úkol obsadit hlavní město, aniž by způsobily britské jednotce ztráty na životech. | Kódové označení argentinského útoku znělo operace Rosario. [[2. duben|2. dubna]] 1982 se argentinským speciálním jednotkám podařilo bez většího odporu dobýt hlavní město Falkland [[Port Stanley]] a odzbrojit místní posádku. Místní posádka tvořená britskou námořní pěchotou pod vedením majora Mikea Normana kladla pouze formální odpor. Argentinské jednotky přitom měly za úkol obsadit hlavní město, aniž by způsobily britské jednotce ztráty na životech. | ||
| - | Spojené království v čele s premiérkou [[Margaret Thatcherová|Margaret Thatcherovou]] následně odpovědělo vojensky i diplomaticky. Po dohodě s [[Evropské hospodářské společenství|Evropským hospodářským společenstvím]] uvalily evropské země na Argentinu ekonomické sankce. Invazi na Falklandy odsoudila i [[Rada bezpečnosti OSN]], která požádala Argentinu, aby svá vojska stáhla. Jednání Argentiny podporovala většina jihoamerických zemí s výjimkou [[Chile]], které mělo také územní spory v oblasti ostrova Beagle Channel. Toto byl jeden z významných faktorů, který ovlivnil průběh vojenských operací, protože Argentinci z důvodu nejistoty ponechali všechny své elitní jednotky na hranicích s Chile. | + | Spojené království v čele s premiérkou [[Margaret Thatcherová|Margaret Thatcherovou]] následně odpovědělo vojensky i diplomaticky. Po dohodě s [[Evropské hospodářské společenství|Evropským hospodářským společenstvím]] uvalily evropské země na Argentinu ekonomické sankce. Invazi na Falklandy odsoudila i [[Rada bezpečnosti OSN]], která požádala Argentinu, aby svá vojska stáhla. Jednání Argentiny podporovala většina jihoamerických zemí s výjimkou [[Chile]], které mělo také územní spory v oblasti ostrova Beagle Channel. Toto byl jeden z významných faktorů, který ovlivnil průběh vojenských operací, protože Argentinci z důvodu nejistoty ponechali všechny své elitní jednotky na hranicích s [[Chile]]. [[6. duben|6. dubna]] byl na zasedání sestaven britský válečný kabinet. |
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 24. 4. 2015, 01:40
Válka o Falklandy byl válečný konflikt mezi Argentinou a Velkou Británií v roce 1982 o souostroví Falklandy/Malvíny, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy. Předcházely jí staletí dlouhé spory o nadvládu nad těmito územími. Předehrou války se stalo vylodění 50 příslušníků argentinského námořnictva na britský ostrov Jižní Georgia, kteří zde vztyčili vlajku Argentiny. Argentinské námořní síly invazi na Falklandy zahájily operací Azul večer 1. dubna.
Válka nebyla ani jednou ze stran oficiálně vyhlášena. V Argentině byla považována za znovuobsazení vlastního území a ve Velké Británii za narušení nezávislosti britského území. Skončila porážkou Argentiny 14. června a de facto vedla k pádu vojenské diktatury v Argentině. Již tehdy se mluvilo o zásobách ropy a zemního plynu.
Kódové označení argentinského útoku znělo operace Rosario. 2. dubna 1982 se argentinským speciálním jednotkám podařilo bez většího odporu dobýt hlavní město Falkland Port Stanley a odzbrojit místní posádku. Místní posádka tvořená britskou námořní pěchotou pod vedením majora Mikea Normana kladla pouze formální odpor. Argentinské jednotky přitom měly za úkol obsadit hlavní město, aniž by způsobily britské jednotce ztráty na životech.
Spojené království v čele s premiérkou Margaret Thatcherovou následně odpovědělo vojensky i diplomaticky. Po dohodě s Evropským hospodářským společenstvím uvalily evropské země na Argentinu ekonomické sankce. Invazi na Falklandy odsoudila i Rada bezpečnosti OSN, která požádala Argentinu, aby svá vojska stáhla. Jednání Argentiny podporovala většina jihoamerických zemí s výjimkou Chile, které mělo také územní spory v oblasti ostrova Beagle Channel. Toto byl jeden z významných faktorů, který ovlivnil průběh vojenských operací, protože Argentinci z důvodu nejistoty ponechali všechny své elitní jednotky na hranicích s Chile. 6. dubna byl na zasedání sestaven britský válečný kabinet.