Korutany

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 75: Řádka 75:
|}
|}
-
'''Korutany''' nebo i '''Korutansko''' ([[němčina|německy]] ''Kärnten'', [[slovinština|slovinsky]] ''Koroška'') jsou [[rakouské spolkové země|spolková země]] na [[jih]]u [[Rakousko|Rakouska]]. Mají [[rozloha|rozlohu]] 9 536 km², počet obyvatel se pohybuje kolem 560 000.
+
'''Korutany''' nebo i '''Korutansko''' ([[němčina|německy]] ''Kärnten'', [[slovinština|slovinsky]] ''Koroška'') jsou [[rakouské spolkové země|spolková země]] na [[jih]]u [[Rakousko|Rakouska]]. Mají [[rozloha|rozlohu]] 9&nbsp;536 km<sup>2</sup>, počet obyvatel se pohybuje kolem 560&nbsp;000.
== Geografie ==
== Geografie ==
Řádka 87: Řádka 87:
== Historie ==  
== Historie ==  
-
Ve starověku bylo prvním státním útvarem na území dnešní [[Rakouské spolkové země|spolkové země]] Korutany keltské království [[Noricum]], které se kolem roku [[40]] n. l. přeměnilo na stejnojmennou [[římské provincie|římskou provincii]]. V [[Magdalensberg]]u a také v [[Teurnia|Teurnii]] u [[Lurnfeld]]u se tehdy nacházela střediska provincie. Po zhroucení západořímské říše (476) se v Noricu ještě nějaký čas udržel římský správní systém, který do určité míry přetrval až do příchodu Avarů a [[Slovani|Slovanů]].
+
Ve starověku bylo prvním státním útvarem na území dnešní [[Rakouské spolkové země|spolkové země]] Korutany keltské království Noricum, které se kolem roku 40 n. l. přeměnilo na stejnojmennou [[římské provincie|římskou provincii]]. V [[Magdalensberg]]u a také v [[Teurnia|Teurnii]] u [[Lurnfeld]]u se tehdy nacházela střediska provincie. Po zhroucení západořímské říše (476) se v Noricu ještě nějaký čas udržel římský správní systém, který do určité míry přetrval až do příchodu Avarů a [[Slovani|Slovanů]].
-
[[Slované]] kolem roku 600 na území vytvořili vlastní knížectví [[Karantania]]. Postupně se Korutany dostaly pod [[Francká říše|francký]] a [[Bavorsko|bavorský]] vliv. V období mezi lety [[743]] a [[907]] tu panovali frančtí [[král]]ové a [[císař]] z oblasti Korutan vytvořil součást [[Vévodství bavorské|Vévodství bavorského]].  
+
[[Slované]] kolem roku 600 na území vytvořili vlastní knížectví Karantania. Postupně se Korutany dostaly pod francký a [[Bavorsko|bavorský]] vliv. V období mezi lety 743 a 907 tu panovali frančtí [[král]]ové a [[císař]] z oblasti Korutan vytvořil součást [[Vévodství bavorské|Vévodství bavorského]].  
Samostatné korutanské vévodství vzniklo roku 976 a bylo součástí Svaté říše římské. Rokem 976 začalo období svébytnosti Korutan, které trvalo až do roku 1335. V té době byly zakládány [[klášter]]y, stavěny [[hrad]]y a [[opevnění]]. Poté [[Císař]] Ludvík IV. Bavor (asi 1281-1347) převedl Korutany na [[Habsburkové|Habsburky]], kteří sjednocovali [[Rakousko]], [[Štýrsko]] a [[Kraňsko]].  
Samostatné korutanské vévodství vzniklo roku 976 a bylo součástí Svaté říše římské. Rokem 976 začalo období svébytnosti Korutan, které trvalo až do roku 1335. V té době byly zakládány [[klášter]]y, stavěny [[hrad]]y a [[opevnění]]. Poté [[Císař]] Ludvík IV. Bavor (asi 1281-1347) převedl Korutany na [[Habsburkové|Habsburky]], kteří sjednocovali [[Rakousko]], [[Štýrsko]] a [[Kraňsko]].  
-
V následujícím období až do 18. století byly Korutany vtaženy do [[Osmansko-habsburské války|osmansko-habsburských válek]], [[Selské povstání|Selského povstání]] a trpěli také následky [[reformace]] a [[protireformace]] (1550-1648). Za vlády [[císař]]ovny [[Marie Terezie Habsburské]] (1717-1780) došlo ke konci 18. století k reformám, které omezily moc stavům a rolníkům právo na vlastnictví a také Korutany pozbyly svou správní samostatnost. Další útrapou ve vývoji země byly [[napoleonské války]] po roce 1797, které vyústily ve ztrátu horních Korutan ve prospěch [[Francie]] v roce 1809. Už roku 1813 byla země opět součástí habsburské monarchie. Po revolučním roku 1848 znovu získaly Korutany v roce 1849 správní samostatnost. Od roku 1867 až do [[1918]] byly [[vévodství]]m v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]].  
+
V následujícím období až do 18. století byly Korutany vtaženy do [[Osmansko-habsburské války|osmansko-habsburských válek]], [[Selské povstání|Selského povstání]] a trpěli také následky [[reformace]] a protireformace (1550–1648). Za vlády [[císař]]ovny Marie Terezie Habsburské (1717–1780) došlo ke konci 18.&nbsp;století k reformám, které omezily moc stavům a rolníkům právo na vlastnictví a také Korutany pozbyly svou správní samostatnost. Další útrapou ve vývoji země byly napoleonské války po roce 1797, které vyústily ve ztrátu horních Korutan ve prospěch [[Francie]] v roce 1809. Už roku 1813 byla země opět součástí habsburské monarchie. Po revolučním roku 1848 znovu získaly Korutany v roce 1849 správní samostatnost. Od roku 1867 až do [[1918]] byly [[vévodství]]m v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]].  
Současné hranice získaly Korutany po ztrátě části území na jihu v důsledku řešení habsburského mnohonárodnostního státu po [[první světová válka|první světové válce]]. Od roku [[1918]] náleží malá část Korutan ([[Malborgheto-Valbruna]] a [[Tarvisio]]) k [[Itálie|Itálii]]. Hranice mezi současným [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovinsko|Slovinskem]] byla stanovena v [[referendum|referendu]] [[10. říjen|10. října]] [[1920]].  
Současné hranice získaly Korutany po ztrátě části území na jihu v důsledku řešení habsburského mnohonárodnostního státu po [[první světová válka|první světové válce]]. Od roku [[1918]] náleží malá část Korutan ([[Malborgheto-Valbruna]] a [[Tarvisio]]) k [[Itálie|Itálii]]. Hranice mezi současným [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovinsko|Slovinskem]] byla stanovena v [[referendum|referendu]] [[10. říjen|10. října]] [[1920]].  
== Administrativní dělení ==
== Administrativní dělení ==
 +
[[Soubor:Albeck Grillenberg 15 evangelische Pfarrkirche mit Friedhof 14102011 281.jpg|thumb|220px|Luteránský kostelík v korutanské obci Albeck (2011)]]
Spolková země se člení na 8 [[politický okres|politických okresů]] (''Bezirk'') a dvě [[statutární město#Statutární města v Rakousku|statutární města]] (''Statutarstadt'').
Spolková země se člení na 8 [[politický okres|politických okresů]] (''Bezirk'') a dvě [[statutární město#Statutární města v Rakousku|statutární města]] (''Statutarstadt'').
Řádka 122: Řádka 123:
-
{{Commons|Kärnten - Koróška}}{{Rakousko}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Carinthia}}{{Rakousko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Rakouské spolkové země]]
[[Kategorie:Rakouské spolkové země]]
[[Kategorie:Korutany| ]]
[[Kategorie:Korutany| ]]

Aktuální verze z 28. 5. 2015, 09:46

Kärnten / Korutany
Zemská vlajka Zemská služební vlajka
Zemská vlajka Zemská služební vlajka
Zemský znak Historický zemský znak
Zemský znak Historický zemský znak Korutan
Základní údaje
Status: Spolková země Rakouska
Zemské hlavní město a největší město: Klagenfurt (Celovec)
ISO 3166-2: AT-2
Oficiální web: www.ktn.gv.at
Korutany na mapě Rakouska
280px
Politika
Zemský hejtman / zemská hejtmanka: Gerhard Dörfler (BZÖ)
Vládnoucí strana: BZÖ, SPÖ, ÖVP
Složení zemského sněmu (36 křesel): BZÖ 17
SPÖ 11
ÖVP 6
Zelení 2
Poslední volby: 1. března 2009
Příští volby: březen 2014
Obyvatelstvo
Obyvatel: 560 013 (2. čtvrtletí 2009)
Pořadí: 6.
Hustota zalidnění: 59 obyvatel/km²
Geografie
Rozloha: 9 535,97 km²
Zeměpisné souřadnice: 46° 22' - 47° 08'
12° 39' - 15° 04'
Rozsah: sever-jih: 68 km
západ-východ: 177 km
Nejvyšší bod: 3 798 m
(Großglockner)
Nejnižší bod: 348 m
(Lavamünd)
Správní členění
Okresy: 2 Statutární města
8 okresů
Obcí: 132

Korutany nebo i Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska. Mají rozlohu 9 536 km2, počet obyvatel se pohybuje kolem 560 000.

Obsah

Geografie

Hranici s Itálií a Slovinskem tvoří na jihu Karnské Alpy a Karavanky, od Salcburska jsou na severu odděleny Vysokými Taurami. Na východě sousedí s Štýrskem a na západě s Východním Tyrolskem. Největší řekou je Dráva.

Hlavním městem země je Klagenfurt; dalším významným městem je Villach – tato dvě města jsou ekonomicky silně propojena.

Většinu obyvatel tvoří německy hovořící skupina s jedinečným a jednoduše rozpoznatelným dialektem. Slovinská menšina, asi 25 000–40 000 osob, je soustředěna na jihovýchodě státu.

Ve funkci hejtmana nahradil tragicky zemřelého Jörga Haidera Gerhard Dörfler.

Historie

Ve starověku bylo prvním státním útvarem na území dnešní spolkové země Korutany keltské království Noricum, které se kolem roku 40 n. l. přeměnilo na stejnojmennou římskou provincii. V Magdalensbergu a také v Teurnii u Lurnfeldu se tehdy nacházela střediska provincie. Po zhroucení západořímské říše (476) se v Noricu ještě nějaký čas udržel římský správní systém, který do určité míry přetrval až do příchodu Avarů a Slovanů. Slované kolem roku 600 na území vytvořili vlastní knížectví Karantania. Postupně se Korutany dostaly pod francký a bavorský vliv. V období mezi lety 743 a 907 tu panovali frančtí králové a císař z oblasti Korutan vytvořil součást Vévodství bavorského.

Samostatné korutanské vévodství vzniklo roku 976 a bylo součástí Svaté říše římské. Rokem 976 začalo období svébytnosti Korutan, které trvalo až do roku 1335. V té době byly zakládány kláštery, stavěny hrady a opevnění. Poté Císař Ludvík IV. Bavor (asi 1281-1347) převedl Korutany na Habsburky, kteří sjednocovali Rakousko, Štýrsko a Kraňsko.

V následujícím období až do 18. století byly Korutany vtaženy do osmansko-habsburských válek, Selského povstání a trpěli také následky reformace a protireformace (1550–1648). Za vlády císařovny Marie Terezie Habsburské (1717–1780) došlo ke konci 18. století k reformám, které omezily moc stavům a rolníkům právo na vlastnictví a také Korutany pozbyly svou správní samostatnost. Další útrapou ve vývoji země byly napoleonské války po roce 1797, které vyústily ve ztrátu horních Korutan ve prospěch Francie v roce 1809. Už roku 1813 byla země opět součástí habsburské monarchie. Po revolučním roku 1848 znovu získaly Korutany v roce 1849 správní samostatnost. Od roku 1867 až do 1918 byly vévodstvím v rámci Rakousko-Uherska.

Současné hranice získaly Korutany po ztrátě části území na jihu v důsledku řešení habsburského mnohonárodnostního státu po první světové válce. Od roku 1918 náleží malá část Korutan (Malborgheto-Valbruna a Tarvisio) k Itálii. Hranice mezi současným Rakouskem a Slovinskem byla stanovena v referendu 10. října 1920.

Administrativní dělení

Luteránský kostelík v korutanské obci Albeck (2011)

Spolková země se člení na 8 politických okresů (Bezirk) a dvě statutární města (Statutarstadt).

Statutární města

Okresy

Turistické atrakce

Hlavními turistickými atrakcemi Korutan je město Villach, jezera Wörthersee (slovinsky Vrbsko jezero), Ossiachersee, Faaker See (slovinsky Baško jezero), Weissensee, Gailtalské Alpy, lyžařská centra Nassfeld (Mokrine), Hermagor (slovinsky Šmohor), Bad Kleinkirchheim, Heiligenblut, katedrála Gurk, zámek Hochosterwitz a hory Grossglockner a Nockberge.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Korutany
Rakousko – Österreich – (A)
Rakouské spolkové země a jejich hlavní města

Burgenland (Eisenstadt) • Dolní Rakousy (St. Pölten) • Horní Rakousy (Linec/Linz) • Korutany (Klagenfurt) • Salcbursko (Salzburg) • Štýrsko (Štýrský Hradec/Graz) •
Tyrolsko (Innsbruck) • Vídeň • Vorarlbersko (Bregenz)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Korutany“